Marija Jurić Zagorka
Gordana. 1 - 4, Levoboček králem?

1997 | Nakladatelství Ivo Železný

"Král je mrtev, ať žije král!" Jenže který to bude? Nemanželský syn Matyáše Korvína Ivan, kterému ještě před královou náhlou smrtí stavové přísahali věrnost? Nebo dávný ctitel ovdovělé Beatrice Aragonské Vladislav Český z rodu Jagellonců? Německý Maxmilián? Kdo lépe poslouží
královně-vdově, aby si udržela moc? A kd…o bude lépe vyhovovat mocichtivým královým rádcům? A co si má v tom kolotoči dvorských pletich a politických intrik počít Gordana, kterou potkalo neštěstí, že je nejen moudrá, ale i nebezpečně krásná? Napínavý příběh, jehož je tato hrdá dívka titulní hrdinkou, ještě zdaleka nekončí. "Král je mrtev, ať žije král!" Jenže který to bude? Nemanželský syn Matyáše Korvína Ivan, kterému ještě před královou náhlou smrtí stavové přísahali věrnost? Nebo dávný ctitel ovdovělé Beatrice Aragon…ské Vladislav Český z rodu Jagellonců? Německý Maxmilián? Kdo lépe poslouží
královně-vdově, aby si udržela moc? A kdo bude lépe vyhovovat mocichtivým královým rádcům? A co si má v tom kolotoči dvorských pletich a politických intrik počít Gordana, kterou potkalo neštěstí, že je nejen moudrá, ale i nebezpečně krásná? Napínavý příběh, jehož je tato hrdá dívka titulní hrdinkou, ještě zdaleka nekončí.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	435
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023735535
ISBN:	9788023735536
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 2. 2018 14:15
Číslo položky:	25741

O autorovi

Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Více od autora