Zdeněk Matějka byl český chemik a vysokoškolský pedagog, který se zabýval iontovou výměnou. Narodil se v Teplicích a po vystudování gymnázia začal v roce 1955 studovat chemii na VŠCHT Praha. Studium dokončil v roce 1960 a začal pracovat ve výzkumném ústavu ČKD Dukla. Později započal externí kandidaturu na Ústavu tepelné techniky , VŠCHT Praha pod vedením profesora Františka Karase, zakladatele ústavu. Kandidátskou práci, která se zabývala elektrodeionizací, obhájil v roce 1967. V letech 1972 až 1990 pracoval jako odborný asistent na Ústavu energetiky VŠCHT Praha. Zabýval se jak teoretickými základy iontové výměny, tak i jejími praktickými aplikacemi. V roce 1990 se habilitoval na docenta. Jeho pracovní skupina v tu dobu pracovala hlavně na selektivním odstraňování iontů toxických kovů z vodných roztoků a odstraňování dusičnanů pomocí ionexů. V roce 1997 se stal vedoucím Ústavu energetiky. V tu dobu se již jeho hlavní zájem začal přesouvat od sorpce toxických kationtů k oxoaniontům. 16. května 2000 byl za svoji celoživotní práci v oblasti výzkumu a pedagogiky jmenován profesorem. V roce 2002 musel po dosažení věku 65 let odejít do důchodu, zůstal však na ústavu na poloviční úvazek. Stále vedl s plným nasazením svou skupinu. V roce 2006 po dlouhotrvající nemocí zemřel. Během své práce na VŠCHT vychoval Matějka asi 60 studentů inženýrského studia a 20 doktorandů. Navázal spolupráci s mnoha pracovišti zejména v Japonsku, Německu, USA, Spojeném království a Turecku. Zemřel roku 2006. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zdeněk Matějka na anglické Wikipedii. Zdroj: wikipedia.org