Vojtěch Zamarovský
Gilgameš

1983 | Nakladatelství Albatros

Jedná se o převyprávění jednoho z nejstarších a největších básnických děl světa – eposu o Gilgamešovi. Jedná se o převyprávění jednoho z nejstarších a největších básnických děl světa – eposu o Gilgamešovi.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	~~399 Kč~~ 379 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	319 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~279 Kč~~ 259 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	109
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Běla Kolčáková
Edice:	Obnovené obrazy
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2025 10:56
Číslo položky:	1191246

O autorovi

Vojtěch Zamarovský

Vojtěch Zamarovský, vlastním jménem Vojtech – 26. července 2006 Praha), byl slovenský historik, spisovatel a překladatel, jeden ze zakladatelů žánru literatury faktu v Československu. Ve svém díle se věnoval nejstarším obdobím lidské historie a popularizaci starověkých civilizací a mýtů. Vzdělání získal Vojtěch Zamarovský na gymnáziu v Trenčíně a po maturitě v roce 1938 odešel studovat do Prahy na Vysokou školu obchodní. O rok později přešel na právnickou fakultu do Bratislavy, kde promoval v roce 1943, dálkově však nadále studoval Vysokou školu obchodní. Po vypuknutí Slovenského národního povstání v roce 1944 vstoupil do pohotovostních oddílů Hlinkovy gardy a za Slovenského státu údajně působil i v akademickém klubu tehdejší vládní Hlinkovy slovenské lidové strany. Po dokončení studia pracoval ve Slovenské národní bance, od roku 1946 na Úřadu předsedy vlády v Praze, v roce 1947 vstoupil do KSČ a od roku 1951 pracoval ve Státním plánovacím úřadu. V roce 1953 byl z politických důvodů nucen odstoupit a nastoupil jako administrativní pracovník v pražském Státním nakladatelství krásné literatury, kde začal postupně překládat odborné texty a beletrii. Po roce 1956 se již věnoval pouze překladatelství a později také psal a publikoval vlastní díla. Více než 20 let byl spolupracovníkem československé Státní bezpečnosti, se kterou spolupracoval od roku 1962 pod krycím jménem Belo, v roce 1977 se stal agentem rozvědky s krycím jménem Závoj a také podepsal Antichartu. Za svou spolupráci s StB dostával odměny ve výši 3 017,50 Kčs. Zamarovský plnil úkoly hlavně v zahraničí, kde byl využíván po linii politické rozvědky na problematiku jihovýchodního křídla NATO, dále na vyhledávací a tipovací činnost a v některých otázkách jako konzultant po linii aktivních a vlivových opatření. Na sklonku života trpěl Parkinsonovou nemocí a poslední dva měsíce života byl v kómatu. Zemřel 26. července 200...

Více od autora