Vladimír Mináč
Generace : Zvony zvoní na den - [III]

1964 | Nakladatelství Československý spisovatel

Třetí díl dovádí proud událostí do roku 1948. Ukazuje, jak příslušníci generace - jež vstoupila do života v posledních letech druhé světové války a prošla křtem ohně Slovenského národního povstání názorovou jistotu v předúnorovém budování nového života a společnosti v osvobozené vlasti, v kladení základů socialismu. Třetí díl dovádí proud událostí do roku 1948. Ukazuje, jak příslušníci generace - jež vstoupila do života v posledních letech druhé světové války a prošla křtem ohně Slovenského národního povstání náz…orovou jistotu v předúnorovém budování nového života a společnosti v osvobozené vlasti, v kladení základů socialismu.

Součástí souboru:

Generace 1964 (3 sv)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehké oděrky, natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)

	Stav Dobrý lehké oděrky, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)	59 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	331
Jazyk:	česky
Překladatel:	Gustav Hajčík
Edice:	40. svazek ed. 40. svazek ed. Klíč
Vydání:	Vyd. 3., (V Československém spisovateli 1.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2026 10:38
Číslo položky:	1666222

O autorovi

Vladimír Mináč

Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...

Více od autora