Eva Petrová
František Tkadlík : [obrazová monografie]

1960 | Nakladatelství Československé akademie věd

Přináší 242 reprodukcí olejů, kreseb a náčrtů z díla význačného předchůdce českého novodobého malířství. Obsáhlá úvodní studie seznamuje s uměleckým vývojem Tkadlíkovým, s pražským prostředím, v němž umělecky vyrůstal, i s výtvarnými a společenskými proudy, pod jejichž vlivem tvořil. Přináší 242 reprodukcí olejů, kreseb a náčrtů z díla význačného předchůdce českého novodobého malířství. Obsáhlá úvodní studie seznamuje s uměleckým vývojem Tkadlíkovým, s pražským prostředím, v němž …umělecky vyrůstal, i s výtvarnými a společenskými proudy, pod jejichž vlivem tvořil.

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

bez obálky, ohnuté rohy stránek

Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 8.

Další varianty

	Stav Dobrý bez obálky, ohnuté rohy stránek	Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 8.	~~169 Kč~~ LETO26: 34 Kč
	Stav Dobrý malý vpisek na titulním listu	Skladem pro e-shop Odešleme do 3. 8.	~~129 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, ohnuté rohy stránek
Vazba:	pevná
Počet stran:	190 s., [192] s. obr. příl., [8] s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Práce ČSAV. Sekce historická, Československá akademie věd. Sekce historická
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 10. 2024 10:17
Číslo položky:	1030108

O autorovi

Eva Petrová

Eva Petrová byla česká výtvarná kritička, kurátorka, teoretička a historička umění, grafička, spisovatelka a básnířka. V letech 1948–1953 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku a obhájila zde rigorózní práci Kresby Alšova mládí a kandidátskou dizertaci Figurální obraz v počátcích obrození; Charakter a proměny hlavních tendencí . V letech 1953–1972 byla vědeckou pracovnicí Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, 1964–1970 členkou výstavní komise Galerie Václava Špály . V šedesátých letech připravila Výstavu mladých ke kongresu AICA , výstavu Zdeny Fibichové ve Vídni a výstavu Nová figurace . Na počátku normalizace byla z ÚTDU ČSAV propuštěna. Od roku 1972 působila ve svobodném povolání jako výtvarnice a spisovatelka. Za normalizace uvedla výstavy Olgy Čechové , Jaroslava Šerých a Rudolfa Němce . Po roce 1989 se podílela na koncipování výstavního programu Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Byla hlavní teoretičkou skupiny Trasa. Byla členkou, v letech 2005–2009 předsedkyní, výtvarného odboru Umělecké besedy, členkou SČUG Hollar, PEN klubu a Mezinárodní asociace výtvarných kritiků . Působila v redakční radě časopisu Kámen. Publikovala v časopisech Umění, Výtvarné umění, Ateliér, Výtvarná práce, Zlatý máj, Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu, ad. Je autorkou hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění a přispěla do sborníků ke 200. výročí Velké francouzské revoluce , Česká kultura na přelomu 50. a 60. let a do souboru článků Zakázané umění II. Jejím partnerem a spolupracovníkem byl teoretik umění Luděk Novák . Ve své odborné práci se po více jak padesát l...

Více od autora