Emanuel Poche, Sylva Marešová
František Kysela

1956 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Monografie o významné postavě našeho užitého umění v oboru krásné české knihy, scénických návrhů, okenních maleb, gobelínů, textilií a pod. Bohatě ilustrovaná publikace podává přehled umělcovy tvorby v údobí mezi dvěma světovými válkami. Monografie o významné postavě našeho užitého umění v oboru krásné české knihy, scénických návrhů, okenních maleb, gobelínů, textilií a pod. Bohatě ilustrovaná publikace podává přehled umělcovy tvorby …v údobí mezi dvěma světovými válkami.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý obálka s fleky	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)	~~219 Kč~~ 179 Kč
	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)	159 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	34, [8]
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Nové prameny
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 1. 2017 14:20
Číslo položky:	2959

O autorech

Emanuel Poche

Emanuel Jan Karel Josef Maria Poche byl český historik umění, autor řady odborných a populárních publikací. Narodil se na pražském předměstí Smíchově čp. 1023, tedy na pražském předměstí čerstvě povýšeném na město, jako jediný syn poštovního úředníka, vrchního poštovního rady Josefa Pocheho a jeho ženy Heleny, rozené Tužilové. Byl vnukem c. k. vrchního horního rady a účetního v Příbrami Emanuela Pocheho a pravnukem lesního v Drahoňově Újezdě Ignáce Pocheho. V letech 1922–1927 vystudoval historii a dějiny umění na filosofické fakultě Univerzity Karlovy u profesorů Vojtěcha Birnbauma a Karla Chytila. Profesoru Vojtěchu Birnbaumovi poté dělal asistenta . Po roce 1928 pracoval jako úředník Státního fotoměřického ústavu při dokumentaci architektonických památek v Čechách. Od roku 1933 pracoval v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v letech 1948–1959 byl jeho ředitelem. Roku 1959 byl jako nestraník z politických důvodů sesazen, křivě obviněn z přečinů a odsouzen. V letech 1961–1979 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. Věnoval se zejména uměleckým památkám Prahy, baroknímu sochařství a uměleckému řemeslu. Byl vědeckým redaktorem edice Umělecké památky Čech v Pražském nakladatelství Václava Poláčka. Byl dlouholetým členem a 1946–1950 předsedou Klubu Za starou Prahu, redaktorem Věstníku pro ochranu památek , redaktorem Ročenky kruhu pro pěstování dějin umění , spolupracovníkem Ottova slovníku naučného nové doby, členem redakční rady časopisů Ochrana památek a Umění . Jeho první manželkou byla vnučka presidenta Tomáše Garriguea Masaryka Herberta Masaryková, s níž měl dceru Charlottu , provdanou za hudebního skladatele Petra Kotíka, která emigrova...

Více od autora