Ferdinand Herčík, Jiří Baborovský, Vladimír List, Aleš Bláha, Josef Fritz, František Komprda, Josef Němec, Jaroslav Staněk, Josef Velíšek
Elektrotechnika : Část I

1946 | Nakladatelství Česká matice technická

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, vše drží

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená, vše drží
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	xvi, 678
Jazyk:	česky
Editor:	Bruno Schulz
Vydání:	Třetí opravené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 3. 2026 11:37
Číslo položky:	1650901

O autorech

Vladimír List

Vladimír List byl český elektrotechnický inženýr a vysokoškolský pedagog. Zasloužil se o elektrifikaci Československa a o zavedení československých technických norem. Vladimír List se narodil v rodině pražského poštovního úředníka. Vystudoval akademické gymnázium. Zajímala ho sociologie, ale také matematika, fyzika a deskriptivní geometrie. Po maturitě v roce 1895 začal studovat práva, kde však nebyl spokojen s úrovní studia. Přešel proto na pražskou techniku nejprve na obor strojírenství, pak na elektrotechniku. Studium úspěšně dokončil v roce 1899. Po absolvování vojenské služby pokračoval v letech 1900–1901 ve studiu na univerzitě v belgickém Lutychu. Po návratu pracoval jako šéfkonstruktér v Křižíkových závodech, kde se podílel na projektu hořínské hydroelektrárny u Mělníka, elektrické dráhy Tábor–Bechyně a dalších projektech. V roce 1904 se Vladimír List oženil s Helenou Gebauerovou, dcerou bohemisty Jana Gebauera. V roce 1907 přijal Vladimír List nabídku stát se profesorem na České vysoké škole technické v Brně. Po svém nástupu začal kromě výuky a psaní skript také budovat nové laboratoře. Roku 1909 zde založil Ústav konstruktivní elektrotechniky. V letech 1917–1918 byl rektorem České vysoké školy technické v Brně a několikrát zastával funkci děkana odboru strojního a elektrotechnického inženýrství . Na České vysoké škole technické v Brně působil jako profesor až do roku 1948, kdy byl na pokyn komunistické strany penzionován. Vladimír List aktivné působil v oblasti elektrotechniky i mimo rámec brněnské vysoké školy. V roce 1910 se podílel na založení odborného časopisu Elektrotechnický obzor. Spolu s Františkem Weyrem a Karlem Englišem vypracoval návrh zákona o elektrifikaci Moravy, který byl předložen ke schválení v roce 1913, a osobně se zasazoval o vybudování páteřní sítě vysokonapěťových elektrických vedení. Působnost zákona, který...

Více od autora

Ferdinand Herčík

MUDr., RNDr., vynikající badatel v oboru radiobiologie a biofyziky. Byl synem akademického malíře Ferdinanda Herčíka Po maturitě se zapsal na Přírodovědeckou Fakultu MU . Již jako septimán začal pracovat v ústavu rostlinné fyziologie PřF pod vedením V. Úlehly; ten ho uvedl do biofyzikálního výzkumu na rostlinných modelech. Z této problematiky již v r. 1925 vytěžil svou první samostatnou publikaci. Doktorátu na LF MU dosáhl r. 1932. V l. 1928–31 působil jako asistent zmíněného ústavu na PřF MU, kde se r. 1932 habilitoval z obecné fyziologie. R. 1931 přešel na radiologickou stanici LF MU, kde pak působil v oboru radiační biofyziky do r. 1937. R. 1935 se na LF MU habilitoval z právě vzniknuvší lékařské biofyziky monografií Die Oberflächenspannung in der Biologie und Medizin. Své znalosti biofyziky prohloubil studijním pobytem na biologické stanici ve Villefranche , v Pasteurově ústavu v Paříži, v oddělení pro molekulární biofyziku Lecomta du Noüy , a v Rockefellerově ústavu v New Yorku, v biofyzikální laboratoři R. W. G. Wyckoffa . Od studia změn povrchového napětí, které vznikají v biologických soustavách vlivem světla , od r. 1932 postupně přešel k širokému spektru experimentálních studií radiobiologických. Studoval biologické účinky všech druhů krátkovlnného záření, zejména pronikavého elektromagnetického i korpuskulárního , na živé buňky. Doklady pro zásahovou teorii, jež získal, ho postupně vedly k teorii kvantové biologie. Stal se průkopníkem čs. biofyziky a zakladatelem čs. radiobiologie. R. 1937 byl jmenován mimořádným profesorem obecné biologie a byl povolán do čela biologického ústavu LF MU, do jehož rámce převedl i radiologickou stanici. Řádným profesorem obecné biologie byl jmenován r. 1946, se zpětnou účinností od r. 1941. Mezitím byl zaměstnán v Zemském radioléčebném ústavu v Brně, kde se věnoval radioterapii a potají p...

Více od autora