MUDr., RNDr., vynikající badatel v oboru radiobiologie a biofyziky. Byl synem akademického malíře Ferdinanda Herčíka Po maturitě se zapsal na Přírodovědeckou Fakultu MU . Již jako septimán začal pracovat v ústavu rostlinné fyziologie PřF pod vedením V. Úlehly; ten ho uvedl do biofyzikálního výzkumu na rostlinných modelech. Z této problematiky již v r. 1925 vytěžil svou první samostatnou publikaci. Doktorátu na LF MU dosáhl r. 1932. V l. 1928–31 působil jako asistent zmíněného ústavu na PřF MU, kde se r. 1932 habilitoval z obecné fyziologie. R. 1931 přešel na radiologickou stanici LF MU, kde pak působil v oboru radiační biofyziky do r. 1937. R. 1935 se na LF MU habilitoval z právě vzniknuvší lékařské biofyziky monografií Die Oberflächenspannung in der Biologie und Medizin. Své znalosti biofyziky prohloubil studijním pobytem na biologické stanici ve Villefranche , v Pasteurově ústavu v Paříži, v oddělení pro molekulární biofyziku Lecomta du Noüy , a v Rockefellerově ústavu v New Yorku, v biofyzikální laboratoři R. W. G. Wyckoffa . Od studia změn povrchového napětí, které vznikají v biologických soustavách vlivem světla , od r. 1932 postupně přešel k širokému spektru experimentálních studií radiobiologických. Studoval biologické účinky všech druhů krátkovlnného záření, zejména pronikavého elektromagnetického i korpuskulárního , na živé buňky. Doklady pro zásahovou teorii, jež získal, ho postupně vedly k teorii kvantové biologie. Stal se průkopníkem čs. biofyziky a zakladatelem čs. radiobiologie. R. 1937 byl jmenován mimořádným profesorem obecné biologie a byl povolán do čela biologického ústavu LF MU, do jehož rámce převedl i radiologickou stanici. Řádným profesorem obecné biologie byl jmenován r. 1946, se zpětnou účinností od r. 1941. Mezitím byl zaměstnán v Zemském radioléčebném ústavu v Brně, kde se věnoval radioterapii a potají p... Zdroj: databazeknih.cz