Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
F. X Šalda
Dopisy Simonettě Buonaccini

F. X Šalda, Simonetta Buonaccini
Dopisy Simonettě Buonaccini

1967 | Severočeské nakladatelství

Korespondence velkého českého kritika s básnířkou Simonettou Buonaccini, vydaná k stému výročí Šaldova narození. Kniha zahrnuje všechny Šaldovy dopisy a lístky adresované básnířce včetně listů zvoucích na přátelská posezení nebo listů, v nichž se děkuje za projevené pozornosti, a 13 konceptů k dopisům básnířky mistro…vi. K chronologicky řazeným dopisům a konceptům jsou připojeny údaje o jejich tvaru a formátu, o počtu popsaných stran, barvě papíru a inkoustu a zejména pak vysvětlivky k textu dopisů a konceptů. Korespondence velkého českého kritika s básnířkou Simonettou Buonaccini, vydaná k stému výročí Šaldova narození. Kniha zahrnuje všechny Šaldovy dopisy a lístky adresované básnířce včetně listů zvoucí…ch na přátelská posezení nebo listů, v nichž se děkuje za projevené pozornosti, a 13 konceptů k dopisům básnířky mistrovi. K chronologicky řazeným dopisům a konceptům jsou připojeny údaje o jejich tvaru a formátu, o počtu popsaných stran, barvě papíru a inkoustu a zejména pak vysvětlivky k textu dopisů a konceptů.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	85, 2 y
Jazyk:	česky
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Liberec
Vystaveno:	19. 11. 2024 8:41
Číslo položky:	1061309

O autorech

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora

Simonetta Buonaccini

Simonetta Buonaccini, vlastní jménem Ludmila Šebestová, provdaná Dobiášová, později Bučanová byla česká básnířka. Narodila se v rodině gymnaziálního profesora v Pelhřimově Augustina Šebesty . Její matka Anna, rozená Urbanidesová , přítelkyně Elišky Krásnohorské, se snažila literárně tvořit pod pseudonymem Anna Ledecká. Ludmila Šebestová vychodila v Pelhřimově měšťanskou školu, její další vzdělání bylo soukromé. Cestovala po Evropě, především po Itálii. Z Itálie odvozovala i svůj fiktivní rodokmen. Krásná, inteligentní žena byla často středem mužské společnosti – obdivovali ji mnozí známí současníci, například František Halas. Stala se z ní osobitá básnířka, která si svými lyrickými verši podmanila čtenáře i kritiku. Na milost ji vzal i nesmlouvavě přísný Arne Novák, spřátelila se s F. X. Šaldou se kterým si dopisovala až do smrti. V mládí se stala ženou svého krajana, historika a pozdějšího akademika Josefa Dobiáše, ale jejich manželství se rozpadlo. Později se provdala za slovenského obchodníka z Banské Bystrice Júlia Bučana. Památky na život této ojedinělé básnířky uchovávají v muzeu v Pelhřimově a v Památníku národního písemnictví. Její básně byly převážně umístěné do exotických přímořských krajů. Její zážitky z cest po Francii, Tunisku a Itálii se odráží v celém díle a také v pseudonymu. Spolu s Jarmilou Urbánkovou tvořily vrchol lyrických básnířek meziválečného období. Ještě v roce 1935 nebyla všeobecně známá autorčina pravá identita, jak vyplývá z kritiky Miroslava Rutteho, uveřejněné tři měsíce před její smrtí.

Více od autora