Antoine de Saint-Exupéry
Dopisy matce : [korespondence z let 1910-1944]

2006 | Karmelitánské nakladatelství

Korespondence z let 1910 - 1944.

Kniha obsahuje soubor 110 dopisů Antoina de Saint-Exupéryho matce z období let 1910 až 1944. Dopisy dokumentují velikou synovskou lásku, ve které se svěřoval se svými city, prožitky, prosbami a názory. Výbor z dopisů pořídila sama adresátka, která přežila slavného syna o 28 let.<…br>Antoine se po celý dospělý život ocital v situacích, kdy byl nucen vedle zápasů vnitřních bojovat i s nesčetnými vnějšími nesnázemi. Texty dopisů dokumentují všechny jeho radosti i potíže: boj o potřebné vzdělání a profesní zakotvení, zápas s hmotnými nesnázemi, samotou, pískem i žízní v poušti. Dopisy jsou svědectvím nejen jeho cesty k milovanému povolání pilota, ale i jeho dráhy spisovatelské a nepřímo též jeho vztahu k Bohu; především jsou však dokladem veliké synovské lásky k matce, která mu byla láskyplným útočištěm a zdrojem duchovní síly.
Čtenář se při četbě listů ocitá v nejrůznějších prostředích Francie , na mnoha místech Afriky, na letecké poštovní lince Paříž-Dakar, i v Argentině, kde Antoin také působil. Vylíčené postřehy a prožitky jsou doprovázeny filozofujícími a osobními poznámkami, které dají českému čtenáři možnost poznat autora Citadely a Malého prince i z jiné, mnohem důvěrnější stránky. Korespondence z let 1910 - 1944.

Kniha obsahuje soubor 110 dopisů Antoina de Saint-Exupéryho matce z období let 1910 až 1944. Dopisy dokumentují velikou synovskou lásku, ve které se svěřoval se… svými city, prožitky, prosbami a názory. Výbor z dopisů pořídila sama adresátka, která přežila slavného syna o 28 let.
Antoine se po celý dospělý život ocital v situacích, kdy byl nucen vedle zápasů vnitřních bojovat i s nesčetnými vnějšími nesnázemi. Texty dopisů dokumentují všechny jeho radosti i potíže: boj o potřebné vzdělání a profesní zakotvení, zápas s hmotnými nesnázemi, samotou, pískem i žízní v poušti. Dopisy jsou svědectvím nejen jeho cesty k milovanému povolání pilota, ale i jeho dráhy spisovatelské a nepřímo též jeho vztahu k Bohu; především jsou však dokladem veliké synovské lásky k matce, která mu byla láskyplným útočištěm a zdrojem duchovní síly.
Čtenář se při četbě listů ocitá v nejrůznějších prostředích Francie , na mnoha místech Afriky, na letecké poštovní lince Paříž-Dakar, i v Argentině, kde Antoin také působil. Vylíčené postřehy a prožitky jsou doprovázeny filozofujícími a osobními poznámkami, které dají českému čtenáři možnost poznat autora Citadely a Malého prince i z jiné, mnohem důvěrnější stránky.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24. 6. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	183
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071959995
ISBN:	9788071959991
Ilustrátor:	Antoine de Saint-Exupéry
Vydáno v:	Kostelní Vydří
Vystaveno:	11. 4. 2026 10:25
Číslo položky:	1696963

O autorovi

Antoine de Saint-Exupéry

Antoine Marie Roger de Saint-Exupéry byl francouzský spisovatel, pilot, často je považován také za filozofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější díla patří Země lidí, Citadela nebo Malý princ. Jean de Saint-Exupéry byl inspektorem pojišťovny v Lyonu, kde se seznámil s Marií de Fonscolombe . Vzali se v roce 1896]. Po narození dvou dcer se jim v Lyonu 29. června 1900 narodil syn Antoine. O dva roky později mu přibyl bratr François. Krátce před narozením své dcery Gabriely Jean de Saint-Exupéry, Antoinův otec, náhle zemřel. Matka se snažila, aby děti měly šťastné dětství, a proto trávily část roku na zámku u jejích rodičů, část u její pratety na zámku Saint-Maurice-de-Rémens. Rozlehlý park zdejšího zámku se vryl všem dětem hluboko do paměti, na šťastné chvíle zde prožité Antoine vzpomínal po celý svůj život. Měl velmi rád svou matku, po celý život mu byla útočištěm. V rodině mu říkali „Král Sluníčko“, pro jeho modré oči a blonďaté vlasy. Spolu se svým bratrem studoval na jezuitském gymnáziu. Již v dětství psal básně, zabýval se i „vynalézáním“ a rád se díval na létající piloty. S úderem válečného roku 1914 se paní de Saint-Exupéry stala ošetřovatelkou v Amberieu. V roce 1916 studovali oba synové na koleji ve Fribourgu ve Švýcarsku. Zde roku 1917 složil maturitu. V Paříži na Lyceu sv. Ludvíka absolvoval přípravku ke studiu na námořní akademii. U přijímacích zkoušek na akademii však neuspěl, a tak v letech 1920–1921 studoval architekturu na pařížské École nationale supérieure des beaux-arts. Studia nedokončil. Rád a bouřlivě diskutoval v kavárnách o literatuře již dříve, nyní však, díky své příbuzné, přišel do kontaktu se spisovatelskou komunitou. Seznámil se také s Louisou Vilmorinovou a zasnoubili se. Povinnou vojenskou službu nastoupil roku 1921 ve Štrasburku, na vlastní žádost byl přidělen...

Více od autora