Martin Kukučín, Oskár Čepan
Dom v stráni : povesť - Zv. 09

1961 | Nakladatelství Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry

Pre Media klub vydal Ikar. Je to príbeh lásky sedliačky Katice a bohatého statkárskeho syna Nika, ktorých nerovný vzťah nevydrží ťažké skúšky. Proti ich láske sa stavia nielen verejná mienka, ale aj Nikova matka, šora Anzula a Katicin otec Mate Berac. Jeho smrť je symbolickou predzvesťou konca mladej lásky, ale aj záni…ku patriarchálneho sedliactva. Hoci dej románu zasadil Kukučín do Dalmácie, srdcom zostal v slovenskej dedine a dodnes sa nám prihovára živou rečou veľkého umenia… Pre Media klub vydal Ikar. Je to príbeh lásky sedliačky Katice a bohatého statkárskeho syna Nika, ktorých nerovný vzťah nevydrží ťažké skúšky. Proti ich láske sa stavia nielen verejná mienka, ale aj N…ikova matka, šora Anzula a Katicin otec Mate Berac. Jeho smrť je symbolickou predzvesťou konca mladej lásky, ale aj zániku patriarchálneho sedliactva. Hoci dej románu zasadil Kukučín do Dalmácie, srdcom zostal v slovenskej dedine a dodnes sa nám prihovára živou rečou veľkého umenia…

Stav

Dobrý

bez obálky, desky s fleky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, desky s fleky
Vazba:	pevná
Počet stran:	328
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Ferdinand Hložník
Edice:	66. svazek ed. 66. svazek ed. Hviezdoslavova knižnica, Dielo, Hviezdoslavova knižnica. Základný rad, Naši klasici
Vydání:	9. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	27. 1. 2025 14:2
Číslo položky:	1118847

O autorech

Martin Kukučín

Martin Kukučín byl slovenský spisovatel-prozaik, dramatik a publicista. Byl nejvýznamnějším představitelem slovenského literárního realismu, zakladatelem moderní slovenské prózy. Narodil se v sedlácké rodině jako syn Jána Bencúra Juriša a Zuzany Bencúrové, rozené Paškové. Měl dva bratry a jednu sestru. Vzdělání získal na slovenském gymnáziu v Revúci, Martině a v Banské Bystrici, gymnázium navštěvoval v Kežmarku a dokončil v Šoproni. Chtěl se přihlásit na teologickou fakultu v Bratislavě, ale kvůli protislovenské atmosféře, která na fakultě vládla, se nakonec rozhodl pro studium na lékařské fakultě v Praze. Po ukončení školy a absolvování praxe v Bratislavě, Innsbrucku a ve Vídni se neúspěšně pokoušel o zaměstnání na Slovensku, proto se přihlásil na souběh a v roce 1893 dostal místo obecního lékaře v obci Selca na ostrově Brač . Spolu s lékařskou ordinací si zde zřídil i lékárnu a stal se aktivním členem a později i předsedou čtenářského a kulturního spolku „Hrvatski Sastanak“. V letech 1896-1897 se pokusil vrátit na Slovensko, ale ani tento pokus se mu nevydařil. V roce 1904 se oženil s Pericou Didolićovou. V roku 1908 odjeli do Jižní Ameriky, kde se usadili v Punta Arenas v Chile, v místě, kde se usadilo mnoho chorvatských vystěhovalců. V letech 1922-1924 žil opět na Slovensku, v letech 1924-1925 zase většinou v Chorvatsku. V roce 1925 se ještě jednou vrátil nakrátko do Jižní Ameriky, aby uspořádal svoje majetkové záležitosti, a na jaře 1926 se definitivně vrátil i se svojí nemocnou manželkou do lázní Lipik v Jugoslávii, kde nakonec i v nedaleké nemocnici zemřel. Pochován byl dočasně v Záhřebu, v roce 1928 byly jeho tělesné ostatky převezeny do Martina na slovenský Národní hřbitov, kde ho pochovali dne 29. října 1928. Svoji literární tvorbu zahájil v roce 1883 povídkou „Na hradskej ceste“. Zpočátku se věnoval hlavně psaní povídek a nov...

Více od autora