Michel Quoist, Zdeněk Svoboda, Jindřiška Kubáčová, Jindřich Mánek, Rudolf Bohren, Georges Forestier, A Haustein, Kurt Marti
Brevíř naděje : výbor z poezie inspirované Biblí

1970 | Ústřední církevní nakladatelství

Stav

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	75
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 7. 2026 9:45
Číslo položky:	1855231

O autorech

Michel Quoist

Michel Quoist byl francouzský teolog a spisovatel. Pro předčasné úmrtí svého otce začal Michel pracovat ještě jako dítě. Knězem se stal roku 1947. Pak dále studoval na Katolickém institutu v Paříži kde získal doktorát v oblasti sociálních věd. Ve vědecké oblasti napsal sociologickou práci týkající se města Rouenu. Svou činnost profesní a spisovatelskou zaměřil na mladé lidi. Z díla Michela Quoista lze uvést tyto knihy: V tomto článku byly použity překlady textů z článků Michel Quoist na anglické Wikipedii a Michel Quoist na polské Wikipedii.

Více od autora

Jindřich Mánek

Jindřich Mánek byl český teolog, duchovní Církve československé husitské, biblista-novozákoník, překladatel, profesor a děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze. Rodák ze slezských Raškovic po ukončení středoškolských studií na místeckém gymnáziu od roku 1931 studoval teologii na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké , kterou absolvoval v roce 1937. V témže roce vysvěcen z jáhna na kněze Církve československé . Roku 1937 byl ustanoven do Pardubic, rok poté přímo jako farář v náboženské obci Heřmanův Městec . Uzavřel sňatek s Annou roz. Seckou . V průběhu roku 1946 studoval teologii na anglické University of Durham u profesora novozákonní vědy Charlese Kingsleye Barretta, na HČEFB v Praze byl na základě své obhájené disertační práce Ježíš výrokových studií v témže roce promován doktorem teologie. V letech 1948–1950 působil ve funkci ředitele bohoslovecké koleje CČS v Praze. Na nově ustavené Husově československé bohoslovecké fakultě v Praze se od jejího založení stal řádným profesorem a vedoucím stolice Nového zákona, později vedoucím katedry biblické teologie. V období 1956–1958 stál v čele HČBF ve funkci děkana, několikrát byl také proděkanem. Přestože hlavní oblastí jeho obsáhlé vědecké práce byla novozákonní teologie, jako znalec hebrejštiny působil též v oblasti starozákonní vědy. V roce 1957 byl zvolen řádným členem světové oborové organizace novozákoníků Studiorum Novi Testamenti Societas. Jako jeden z předních ekumenicky zaměřených biblistů své doby pracoval v letech 1962–1977 za Církev československou v mezikonfesní novozákonní překladatelské skupině českého ekumenického překladu Bible, od roku 1972 až do své smrti jako její vedoucí....

Více od autora