Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
Aleš Palán
Raději zešílet v divočině

Aleš Palán, Jan Šibík
Raději zešílet v divočině : Setkání s šumavskými samotáři

2025 | Nakladatelství Dr. Aleš Lederer

Biografie, memoáry a korespondence

Kniha "Raději zešílet v divočině" získala v roce 2018 ocenění Kniha roku v anketě Lidových novin. Na motivy této knihy a navazující knihy Aleše Palána "Jako v nebi, jenže jinak" uvedlo brněnské divadlo Husa na provázku divadelní představení pod stejným názvem, v režii Anny Davidové.

V roce 2025 získal dokume…ntarista Miro Remo za svůj film rovněž s názvem „Raději zešílet v divočině“ nejvyšší ocenění, Křišťálový glóbus, na festivalu v Karlových Varech.

Někteří si postavili v?lese chýši, jiní žijí v?maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K?některým se dá dojet autem, k?dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a?životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O?setkáních s?nimi je tato kniha.

Osm rozhovorů s?lidmi žijícími dlouhodobě stranou civilizace přináší pohled do tajuplného světa, o?jehož existenci nic nevíme. Setkáme se v něm s?divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i?s?přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I?ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů. Způsob, jakým novodobí poustevníci v?krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Pokud se jím už nestal.

Smyslem knihy Raději zešílet v?divočině není katalogizace podivínů ani alternativní průvodce po největším českém pohoří. Je jím ponor do tajuplných zákoutí krajiny a?lidské duše. Do dlouhodobé samoty a?odloučenosti, do paralelního světa, který tomu našemu klade velmi znepokojující otázky.

Rozhovory s?šumavskými samotáři vedl spisovatel a?publicista Aleš Palán, fotografovali Jan Šibík a Daniela Matulová. Kniha "Raději zešílet v divočině" získala v roce 2018 ocenění Kniha roku v anketě Lidových novin. Na motivy této knihy a navazující knihy Aleše Palána "Jako v nebi, jenže jinak" uvedlo brněnské divadl…o Husa na provázku divadelní představení pod stejným názvem, v režii Anny Davidové.

V roce 2025 získal dokumentarista Miro Remo za svůj film rovněž s názvem „Raději zešílet v divočině“ nejvyšší ocenění, Křišťálový glóbus, na festivalu v Karlových Varech.

Někteří si postavili v?lese chýši, jiní žijí v?maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K?některým se dá dojet autem, k?dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a?životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O?setkáních s?nimi je tato kniha.

Osm rozhovorů s?lidmi žijícími dlouhodobě stranou civilizace přináší pohled do tajuplného světa, o?jehož existenci nic nevíme. Setkáme se v něm s?divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i?s?přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I?ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů. Způsob, jakým novodobí poustevníci v?krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Pokud se jím už nestal.

Smyslem knihy Raději zešílet v?divočině není katalogizace podivínů ani alternativní průvodce po největším českém pohoří. Je jím ponor do tajuplných zákoutí krajiny a?lidské duše. Do dlouhodobé samoty a?odloučenosti, do paralelního světa, který tomu našemu klade velmi znepokojující otázky.

Rozhovory s?šumavskými samotáři vedl spisovatel a?publicista Aleš Palán, fotografovali Jan Šibík a Daniela Matulová.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 25. 9. 2025

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	327
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072606468
ISBN:	9788072606467
Vydání:	6
Vystaveno:	15. 9. 2025 13:57
Číslo položky:	1390110

O autorech

Aleš Palán

Aleš Palán je novinář, publicista a spisovatel. V Brně nedokončil studium pedagogické fakulty, několik let se pak toulal po Československu. Je jedním ze signatářů Charty 77. V druhé polovině osmdesátých let pracoval jako noční hlídač, figurant a kopáč. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice Vedl kurzy tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a Vysoké škole kreativní komunikace. Za román Ratajský les a knihu rozhovorů Být dlužen za duši byl nominován na Magnesii Literu. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox toto ocenění získal. Za knihu rozhovorů Kdo chodí tmami dostal výroční cenu Českého literárního fondu, jeho rozhovory s Vítem Tajovským, bratry Reynkovými a s Ludvíkem Armbrusterem obsadily první místo v anketě Dobrá kniha Katolického týdeníku. Rozhovory s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině byly v anketě Lidových novin vyhlášeny Knihou roku. Jeho zatím poslední spis Jako v nebi, jenže jinak: nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, obsahující rozhovory se solitéry z celé republiky, vyšel koncem roku 2019. Od února 2018 do března 2019 byl ředitelem nakladatelství Kalich. Nyní na volné noze.

Více od autora

Jan Šibík

Jan Šibík je český fotoreportér. Dlouhou dobu pracoval pro časopis Reflex. Je známý svými fotografiemi z válečných konfliktů. Je držitelem třetího místa v kategorii Sportovní příběhy v soutěži World Press Photo, dvakrát byl hodnocen hlavní cenou v soutěži Czech Press Photo, je laureátem hlavní ceny Golden Prisma Award a také obdržel od města Plzeň Cenu 1. června, která bývá udělována za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv. Jan Šibík byl fotoreportérem a hlavním fotografem pro český časopis Reflex od roku 1993. Během svého působení podnikl přes dvě stě cest do všech koutů světa. Fotografoval konec komunismu v Evropě, pád berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i krvavý zánik Ceauşescova režimu v Rumunsku. Byl svědkem masakrů v Sieře Leone a Libérii, hladomoru v Súdánu, Somálsku a Etiopii. Zažil následky zemětřesení v Arménii i Turecku, exodus iráckých Kurdů do Íránu. Zaznamenal války v Afghánistánu, Chorvatsku, Bosně, Kosovu, v gruzínské Abcházii, Čečensku, ázerbájdžánském Náhorním Karabachu, Jihoafrické republice a Iráku. Genocidu ve Rwandě, uprchlické tábory v Tanzanii, Súdánu, Haiti, Angole a Somálsku. V posledních letech se Jan Šibík zaměřil na konflikt v Palestině. Během celého roku 2004 fotil epidemii AIDS na Ukrajině. V roce 2005 zaznamenal děsivé následky přívalové vlny na Srí Lance, bizarní poměry v komunistické Severní Koreji, pohřeb papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu i Jásira Arafáta v Ramalláhu, odchod izraelských osadníků z pásma Gazy a následky hurikánu Katrina v New Orleansu. Ve svých fotografických začátcích nosil fotoaparát neustále s sebou a dělal náhodné jednotlivé snímky. Snažil se najít téma, které by kompletoval do celku. V té době byl fotbalovým fanouškem a začal propojovat obě záliby - fotografoval divácké potyčky. Během své kariéry dostal nabídku na spolupráci s americkou agenturou AP, která mu nabízela mnohem větší rozpočet než měl dosud a lépe by se postarala o jeho bez...

Více od autora