Gustave Flaubert
Citová výchova

1962 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Na pozadí politických a společenských událostí doby kolem r. 1848 kreslí Flaubert myšlenkové a citové zrání svého hrdiny, venkovského studenta Frédérica Moreaua, který přichází studovat do Paříže. Fréderic, jehož cílem v Paříži je dobýt společenských i milostných úspěchů, postupně ztrácí svou osobnost, hluboké city se …mu rozmělňují, dochází k rozčarování a bezvýchodné skepsi. V postavách Fréderica a jeho přátel analyzuje Flaubert především morální a citovou tvář měšťáka pol. 19. stol., kdy francouzská buržoasie definitivně ztrácí svůj pokorný charakter. Na pozadí politických a společenských událostí doby kolem r. 1848 kreslí Flaubert myšlenkové a citové zrání svého hrdiny, venkovského studenta Frédérica Moreaua, který přichází studovat do Paříže. Fré…deric, jehož cílem v Paříži je dobýt společenských i milostných úspěchů, postupně ztrácí svou osobnost, hluboké city se mu rozmělňují, dochází k rozčarování a bezvýchodné skepsi. V postavách Fréderica a jeho přátel analyzuje Flaubert především morální a citovou tvář měšťáka pol. 19. stol., kdy francouzská buržoasie definitivně ztrácí svůj pokorný charakter.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	426
Jazyk:	česky
Překladatel:	Marie Kornelová
Edice:	Světová knihovna
Vydání:	Vydání čtvrté, v SNKLU druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 4. 2026 16:24
Číslo položky:	1692041

O autorovi

Gustave Flaubert

Gustave Flaubert byl francouzský spisovatel. Je považován za jednoho z největších a nejvlivnějších prozaiků 19. století a vrcholného představitele literárního realismu. Proslavil se především svým prvním románem Paní Bovaryová a perfekcionistickým stylem. Narodil se v Rouenu do lékařské rodiny. Od roku 1841 studoval práva v Paříži, kde navázal literární známost s Victorem Hugem. Pro nervové záchvaty, epilepsie, se na otcovo přání v roce 1844 vzdává dalších studií. Protože byl finančně zabezpečen, mohl si dovolit pracovat na venkově a každé dílo několikrát přepracovávat. Obdiv a přátelství choval k I. S. Turgeněvovi a k synovci svého předčasně zemřelého přítele Guy de Maupassantovi, kterého svými radami i pomocí prakticky uváděl do literatury. Odmítal manželství jako projev měšťáctví, stejně jako každodenní problémy. Žil samotářsky. Měl celoživotní platonickou lásku , byla starší o 11 let. Přesto, že se stýkal s naturalisty, sám byl původem romantik, ovšem takový, který přišel o iluze, obrátil se k realismu možného a zároveň toužil po objektivním vědeckém pohledu v tvorbě. Byl schopen filozofické a psychologické analýzy – vynikal v ní. Hodně cestoval – navštívil Itálii, Řecko,Tunis a Blízký východ – Cařihrad, Sýrie, Palestina, horní Egypt. Byl soudně stíhán za román Paní Bovaryová . Na základě vytržených úryvků „lascivních líčení“ milostných dobrodružství hlavní hrdinky byl stíhán pro urážku veřejné mravnosti a manželské instituce. Při soudním líčení v r. 1857 byl zproštěn všech obvinění. Katolická církev však dekretem ze dne 20. června 1864 zařadila Flaubertovy romány Paní Bovaryová a Salambo na Index zakázaných knih. Je pochován na hřbitově ve svém rodném městě....

Více od autora