Milota Zdirad Polák
Cesta do Italie : (od roku 1815 až do léta 1818) - Díl 3

1907 | Nakladatelství J. Otto

Polák odjel do Itálie v roce 1815 a působil tam jako důstojník vítězné rakouské armády. Zároveň dohlížel na vykopávky v Pompejích, podnikané generálem Kollerem, a v Neapoli strávil tři roky. Velmi se zajímal o tamější kulturu, což bylo spojeno s jeho zájmem o historii, ve které již měl mnohé znalosti. Ve svém cestopise… se dále zmiňuje o italském způsobu života, o řemeslu, obchodu, zemědělství i veřejné správě.

--

Jedno z dřívějších vydání:
V Praze, nákladem J.Otty - I. až III. díl rok 1907, IV. díl 1908 Polák odjel do Itálie v roce 1815 a působil tam jako důstojník vítězné rakouské armády. Zároveň dohlížel na vykopávky v Pompejích, podnikané generálem Kollerem, a v Neapoli strávil tři roky. Velmi se …zajímal o tamější kulturu, což bylo spojeno s jeho zájmem o historii, ve které již měl mnohé znalosti. Ve svém cestopise se dále zmiňuje o italském způsobu života, o řemeslu, obchodu, zemědělství i veřejné správě.

--

Jedno z dřívějších vydání:
V Praze, nákladem J.Otty - I. až III. díl rok 1907, IV. díl 1908

Součástí souboru:

Miloty Zdirada Poláka Cesta do Italie 1907 (4 sv)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	140
Jazyk:	česky
Editor:	Josef Bradáč
Edice:	633634. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Milota Zdirad Polák

Matěj Milota Zdirad Polák byl český básník, učitel a důstojník. Milota Zdirad Polák se narodil v Zásmukách v rodině ševce, později obchodníka s ovocem, Jakuba Poláka. Na doporučení zásmuckého učitele Josefa Celera přešel v roce 1798 do tzv. normální školy v Praze a v roce 1807 se stal výpomocným učitelem v pražském sirotčinci v Bredovské ulici . V roce 1808 vstoupil jako dobrovolník do rakouské armády shromažďované proti Napoleonovi. Byl zařazen jako kadet k c. k. 21. pěšímu pluku, jehož „inhaberem“ byl podmaršálek princ Viktor Rohan, později hrabě Albert Gyulai z Maroš-Nemethu a Nadasky. Bojoval u Aspern-Esslingu a Wagramu . Po necelém roce své vojenské kariéry, dosáhl důstojnické hodnosti korouhevníka. Do počátku roku 1813 byl se svým plukem ve východních Čechách. Po povýšení na poručíka a přeložení k 15. pluku bojoval v roce 1813 u Drážďan a u Lipska . V roce 1814 se zúčastnil slavného vjezdu protinapoleonské koalice do Paříže. Po krátkém pobytu v Haliči a v Uhrách se stal jako nadporučík pobočníkem podmaršálka barona Františka Arnošta, svobodného pána Kollera. S ním se dostal v době tzv. vídeňského kongresu do hlavního města monarchie a poté do Itálie, kde byl podmaršálek Koller jmenován intendantem rakouské armády. V letech 1818–1820 pobýval jako vychovatel Kollerových synů Augusta a Alexandra střídavě v Praze a na Kollerově panství na zámku Obříství u Mělníka. Po vypuknutí revoluce v Neapoli odjel znovu s Kollerem do Itálie. Po Kollerově smrti přišel Polák v roce 1827 na Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě, kde v...

Více od autora