Ladislav Hejdánek
Češi a Evropa

2017 | Nakladatelství Ústav pro studium totalitních režimů

Hejdánek si ve svých "v mnohém nadčasových textech" klade filozofické otázky přesahující do politiky a mezinárodních vztahů, historie, i sociologie. Zamýšlí se například nad vyhnáním Němců z ČR po druhé světové válce, odkazem roku 1968 a "pochodně" Jana Palacha, především ve spojitosti s tehdejším politickým, společens…kým i morálním ovzduším, nad problematikou pravdy v dějinách, budoucností Evropy a jejím dalším směřování či myšlenkami dalších známých osobností české filozofie, jako byli Emanuel Rádl či Jan Patočka. Kniha se skládá ze tří částí: Češi a Evropa, Reflexe nedávné minulosti a Národ a nacionalismus. Hejdánek si ve svých "v mnohém nadčasových textech" klade filozofické otázky přesahující do politiky a mezinárodních vztahů, historie, i sociologie. Zamýšlí se například nad vyhnáním Němců z ČR po dru…hé světové válce, odkazem roku 1968 a "pochodně" Jana Palacha, především ve spojitosti s tehdejším politickým, společenským i morálním ovzduším, nad problematikou pravdy v dějinách, budoucností Evropy a jejím dalším směřování či myšlenkami dalších známých osobností české filozofie, jako byli Emanuel Rádl či Jan Patočka. Kniha se skládá ze tří částí: Češi a Evropa, Reflexe nedávné minulosti a Národ a nacionalismus.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	123
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087912950
ISBN:	9788087912959
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2025 17:6
Číslo položky:	1241055

O autorovi

Ladislav Hejdánek

Ladislav Hejdánek , byl český filosof, kritický žák Emanuela Rádla, Josefa Lukla Hromádky a Jana Patočky, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK. Hejdánek se po válce aktivně podílel na činnosti středoškolské a vysokoškolské YMCA a byl posledním předsedou pražského sdružení Akademické YMCA v roce 1949, když byla její činnost zastavena. V roce 1946 začal studovat matematiku, poté přešel na filosofii a sociologii. V únoru 1948 patřil mezi cca 200 vysokoškolských studentů, kteří šli na Hrad žádat prezidenta Edvarda Beneše, aby nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. V roce 1952 dostudoval filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy s disertační prací Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady. Jeho učiteli filosofie byli Jan Blahoslav Kozák a Jan Patočka. Nežijícím, ale rozhodujícím učitelem se mu stal Emanuel Rádl, jehož Útěchu z filosofie za války opsal na psacím stroji. V protestantském intelektuálním společenství, v YMCA se jeho učiteli stali Josef Lukl Hromádka, Josef Bohumil Souček a Božena Komárková. V roce 1953 se oženil s Hedou Kofránkovou a vychovali spolu čtyři dcery. S Jakubem Trojanem, Alfrédem Kocábem, Janem Šimsou, Boženou Komárkovou, Milanem Balabánem, Janem Čapkem, Jaroslavem Pfannem, Jaromírem Procházkou, Ladislavem Pokorným a dalšími vytvořili na konci padesátých let reformní evangelické hnutí Nová orientace, jemuž šlo o občanskou interpretaci evangelia do tehdejších společenských, církevních i politických poměrů, což činilo těžkou hlavu StB, církevním tajemníkům i církevnímu vedení. Navázal přátelské ekumenické vztahy s demokraticky orientovanými katolíky – především s Jiřím Němcem, s nímž několik desetiletí úzce spolupracoval na filosofické, křesťanské i politické frontě, dále se Zdeňkem Bonaventurou Boušem, Václavem Freiem, Karlem Flossem, Janem Sokolem a dalšími. V šedesátých letech se účastnil dialogu křesťanů s marxisty, přede...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…