Knihy
Umění a architektura
Architektura
Pavel Preiss
Černínský palác v Praze

Pavel Preiss, Mojmír Horyna, Pavel Zahradník
Černínský palác v Praze

2001 | Nakladatelství Ministerstvo zahraničních věcí

Výpravná fotografická publikace nás seznamuje s historií výstavby Černínského paláce v Praze od roku 1669 až do roku 1934, kdy byl palác po novodobé rekonstrukci arch. Pavla Janáka znovuotevřen. Na textu se podíleli tři autoři, přičemž každý vtiskl výkladu osobitý rukopis a přístup. Díky vícečetnosti pohledu je zachyce…na nejen vlastní historie výstavby paláce, ale též umělecká výzdoba jeho barokních interiérů, osudy paláce v 19. století i podrobnosti jeho novodobé rekonstrukce ve 30. letech 20. století. Kvalitní barevné fotografie ilustrují text a předkládají nám k nahlédnutí nejen exteriéry mimořádné stavby a architektonické náčrty, ale též interiéry paláce, vybavené hodnotnými uměleckými předměty. D5c1a sosnovcj Výpravná fotografická publikace nás seznamuje s historií výstavby Černínského paláce v Praze od roku 1669 až do roku 1934, kdy byl palác po novodobé rekonstrukci arch. Pavla Janáka znovuotevřen. Na te…xtu se podíleli tři autoři, přičemž každý vtiskl výkladu osobitý rukopis a přístup. Díky vícečetnosti pohledu je zachycena nejen vlastní historie výstavby paláce, ale též umělecká výzdoba jeho barokních interiérů, osudy paláce v 19. století i podrobnosti jeho novodobé rekonstrukce ve 30. letech 20. století. Kvalitní barevné fotografie ilustrují text a předkládají nám k nahlédnutí nejen exteriéry mimořádné stavby a architektonické náčrty, ale též interiéry paláce, vybavené hodnotnými uměleckými předměty. D5c1a sosnovcj

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	351
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090267211
ISBN:	9788090267213
Ilustrátor:	Pavel Štecha, Radovan Boček
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 2. 2026 14:9
Číslo položky:	1635665

O autorech

Pavel Preiss

Pavel Preiss je český historik umění. Zabývá se především uměním v dobách renesance, manýrismu a baroka. Narodil se 21. května 1926 v rodině právníka a státního úředníka na Ministerstvu průmyslu, obchodu a živnosti Dmitrije Preisse . Jeho babičkou byla spisovatelka Gabriela Preissová. V letech 1938–1945 absolvoval Druhé státní Československé reálné gymnázium na Vinohradech. Na konci druhé světové války byl totálně nasazen. Po válce v roce 1945 začal studovat dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě UK. Roku 1950 byl odveden k nově založenému útvaru PTP. Tomuto útvaru zůstal nedobrovolně věrný po celou dobu jeho existence, až do roku 1954. Po návratu z vojny nastoupil do Státní památkové správy, kde se dva roky v Národní kulturní komisi zabýval katalogizací sbírkových předmětů na českých zámcích. V roce 1956 přijal zaměstnání v oddělení historické archeologie Národního muzea. Inventarizace sbírek ho nebavila a nebyl spokojen s administrativním charakterem práce ani s politickými poměry. Badatelsky se zabýval činností Jana Quirina Jahna. Podařilo se mu však získat při práci v muzeu titul kandidáta věd bez nutnosti vstupovat do KSČ. Začátkem 60. let se mu naskytla příležitost pracovat pro Národní galerii, kde se časem dostal i k pořádání zahraničních výstav. Tou dobou také odolal nabídkám spolupráce s StB. Roku 1969 byl jmenován docentem. Krátce přednášel na filozofické fakultě, ale brzy byl nucen odejít. Roku 1992 byl jmenován profesorem a v letech 1993–1994 se mu dostalo cti být hostujícím profesorem na vídeňské univerzitě. Po návratu do Prahy opět přednášel na Karlově univerzitě.

Více od autora

Mojmír Horyna

Mojmír Horyna byl český historik umění, odborník na českou barokní architekturu a dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Předkové Mojmíra Horyny pocházeli z Poděbrad, ale v devatenáctém století pracovali v Rakousku jako stavitelé železnic a vojenští inženýři. Otec byl před válkou soukromník a po komunistickém převratu v únoru 1948 přišel o majetek a živil se jako dělník. Mojmír Horyna studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v době částečného uvolnění režimu ve druhé polovině 60. let . Během studií navštěvoval Otto Munelese, který ho zasvětil do filozofických disciplín. Roku 1968 absolvoval studijní pobyt v Grazu u prof. Heinricha Gerharda Franze, na Vídeňské univerzitě a na Institut für Kunstgeschichte ve Štýrském Hradci. V roce 1973 obhájil diplomovou práci na téma pražských sochařských vrcholně barokních oltářních nástavců, kterou později rozšířil a obhájil i jako práci rigorózní. Stranické orgány mu až do 80. let znemožnily ucházet se o vědeckou aspiranturu a do roku 1982 nevlastnil cestovní pas. V letech 1969–1970 byl asistentem ve Sbírce starého českého umění NG a poté byl pracovníkem státní památkové péče . V atelieru stavebně-historického průzkumu Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze, který v té době vedl Dobroslav Líbal, zpracoval řadu stavebně-historických průzkumů. V letech 1988–1990 byl odborným pracovníkem sbírky starého českého umění NG. Po roce 1990 byl odborným asistentem, od roku 1993 docentem UDU FF UK v Praze pro obor teorie a dějiny umění. V letech 1997 a 1998 studijní pobyty v Českém historickém ústavu v Římě. Od roku 2000 do r. 2006 byl ředitelem Ústavu pro dějiny umění FF UK, od roku 2001 profesorem UK Praha pro obor dějiny umění. Přednášel dějiny barokního umění též v Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK. Roku 2006 b...

Více od autora