Knihy
Ostatní
Humor
Karel Poláček
Bylo nás pět

Karel Poláček
Bylo nás pět

2000 | Nakladatelství Academia

Rukopis románu Bylo nás pět ležel v tajné zásuvce nakladatelství po celou dobu druhé světové války. Překvapení čtenáři jej dostali do ruky poprvé až dva roky po Poláčkově tragické smrti. Bylo nás pět nemá v Poláčkově díle obdoby.Válka ho zahnala k nostalgii, z kruté reality utíkal ke krásnému snu z dětství. Sám Poláček… však řekl, že humor není nic jiného než odhalování skutečnosti. Bál se však přiznat pravdivost slov Josefa Čapka, že humor bývá mnohdy vlastně výrazem vyvrcholené hrůzy. Rukopis románu Bylo nás pět ležel v tajné zásuvce nakladatelství po celou dobu druhé světové války. Překvapení čtenáři jej dostali do ruky poprvé až dva roky po Poláčkově tragické smrti. Bylo nás pět …nemá v Poláčkově díle obdoby.Válka ho zahnala k nostalgii, z kruté reality utíkal ke krásnému snu z dětství. Sám Poláček však řekl, že humor není nic jiného než odhalování skutečnosti. Bál se však přiznat pravdivost slov Josefa Čapka, že humor bývá mnohdy vlastně výrazem vyvrcholené hrůzy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	161
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020008152
ISBN:	9788020008152
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Reprint
Vydání:	Vydání v nakladatelství Academia 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 6. 2025 9:2
Číslo položky:	1265825

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora