Karel Poláček
Bylo nás 5

2000 | Nakladatelství Cesty

Reedice poslední prózy Karla Poláčka, která stejnou měrou potěší dětské i dospělé čtenáře. Poprvé vyšla až po 2. světové válce, jejíhož konce se autor nedožil. Úsměvné, nestárnoucí dílko líčí ústy hlavního hrdiny, školáka Péti Bajzy, příhody a dobrodružství jedné klukovské party od jara do jara. K popularitě knížky, je…ž patří k základnímu fondu české humoristické literatury, nepochybně přispěla i její rozhlasová verze a audionahrávka v jedinečném podání Františka Filipovského: jeho hlas propůjčený Péťovi si při čtení vybaví snad každý. Určitě přitom znovu „velmi silně“ zatouží „povídat si řeči“ s Bejvalem Antonínem, s Pepkem Zilvarem z chudobince, s Edou Kemlinkem, co s ním Péťa sedí, i s Čeňkem Jirsákem, rád si s nimi oživí „manévry“ a válku s Ješiňáky, vybírání vosího hnízda, návštěvu cirkusu i Péťovo putování s kamarády a slonem Jumbem do Indie, připomene si cukrářovic Evičku i služku Bajzových Kristýnu. Mladší čtenářské generaci připomínáme doprovodnými fotografiemi úspěšnou televizní inscenaci Poláčkova nezapomenutelného vyprávění. Reedice poslední prózy Karla Poláčka, která stejnou měrou potěší dětské i dospělé čtenáře. Poprvé vyšla až po 2. světové válce, jejíhož konce se autor nedožil. Úsměvné, nestárnoucí dílko líčí ústy hla…vního hrdiny, školáka Péti Bajzy, příhody a dobrodružství jedné klukovské party od jara do jara. K popularitě knížky, jež patří k základnímu fondu české humoristické literatury, nepochybně přispěla i její rozhlasová verze a audionahrávka v jedinečném podání Františka Filipovského: jeho hlas propůjčený Péťovi si při čtení vybaví snad každý. Určitě přitom znovu „velmi silně“ zatouží „povídat si řeči“ s Bejvalem Antonínem, s Pepkem Zilvarem z chudobince, s Edou Kemlinkem, co s ním Péťa sedí, i s Čeňkem Jirsákem, rád si s nimi oživí „manévry“ a válku s Ješiňáky, vybírání vosího hnízda, návštěvu cirkusu i Péťovo putování s kamarády a slonem Jumbem do Indie, připomene si cukrářovic Evičku i služku Bajzových Kristýnu. Mladší čtenářské generaci připomínáme doprovodnými fotografiemi úspěšnou televizní inscenaci Poláčkova nezapomenutelného vyprávění.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet, V textu podtrháno propiskou, přední předsádka s polepkou

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet, V textu podtrháno propiskou, přední předsádka s polepkou	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet, V textu podtrháno propiskou, přední předsádka s polepkou
Vazba:	pevná
Počet stran:	176
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071814008
ISBN:	9788071814009
Vydání:	V Ottově nakladatelství vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 6. 2026 15:6
Číslo položky:	1798709

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora