Fedor Michajlovič Dostojevskij
Bílé noci

2021 | Nakladatelství Alpress

Lyrická romantická próza o lásce náleží k ranému období autorovy tvorby a patří ke skvostům ruské literatury 2. pol. 19. století. Próza zachycuje náhlé milostné vzplanutí osamoceného snílka, který při svých toulkách večerním Petrohradem potkává záhadnou a nešťastnou mladičkou dívku. Jejich schůzky u Jekatěrinského kaná…lu ústí v něžný a silný milostný cit, který ale násilně končí dříve, než se mohl plně rozvinout. Lyrická romantická próza o lásce náleží k ranému období autorovy tvorby a patří ke skvostům ruské literatury 2. pol. 19. století. Próza zachycuje náhlé milostné vzplanutí osamoceného snílka, který při… svých toulkách večerním Petrohradem potkává záhadnou a nešťastnou mladičkou dívku. Jejich schůzky u Jekatěrinského kanálu ústí v něžný a silný milostný cit, který ale násilně končí dříve, než se mohl plně rozvinout.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	73
Jazyk:	česky
ISBN10:	8076333679
ISBN:	9788076333673
Překladatel:	Jaroslav Tafel
Edice:	Klokan
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Frýdek-Místek
Vystaveno:	22. 7. 2025 15:58
Číslo položky:	1313247

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora