Fedor Michajlovič Dostojevskij
Zápisky z Mrtvého domu

2006 | Nakladatelství Odeon

V nejtěžší chvíli zbývala Dostojevskému do konce života pouze minuta. Rozsudek smrti však nebyl vykonán - v posledním okamžiku byl trest smrti změněn na několikaletou káznici a vyhnanství. Pak nastala mladému spisovateli strastiplná pouť s okovy na nohou na Sibiř do omské káznice. Zápisky zobrazují tu těžkou dobu - aut…or ukazuje hrůzu káznice, mravní bídu, do níž člověk může upadnout. Je to kniha otřesná, protestující proti nesmyslnosti vězeňského systému, proti násilí na člověku, proti zlu vůbec... V nejtěžší chvíli zbývala Dostojevskému do konce života pouze minuta. Rozsudek smrti však nebyl vykonán - v posledním okamžiku byl trest smrti změněn na několikaletou káznici a vyhnanství. Pak nastala… mladému spisovateli strastiplná pouť s okovy na nohou na Sibiř do omské káznice. Zápisky zobrazují tu těžkou dobu - autor ukazuje hrůzu káznice, mravní bídu, do níž člověk může upadnout. Je to kniha otřesná, protestující proti nesmyslnosti vězeňského systému, proti násilí na člověku, proti zlu vůbec...

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	270
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020712224
ISBN:	9788020712226
Překladatel:	Ervína Moisejenková
Edice:	Knihovna klasiků.
Vydání:	V Odeonu vyd. 4.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2025 10:10
Číslo položky:	1191075

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora