Fedor Michajlovič Dostojevskij
Běsi

2023 | Nakladatelství Rybka Publishers

Nové, ilustrované vydání jednoho z vrcholných románů F. M. Dostojevského, považovaného za autorovo „nejtemnější a nejkrutější“ prorocké dílo, je doplněno desítkami původních kreseb proslulého petrohradského malíře a ilustrátora Michaila Gavričkova. Dostojevského předposlední román Běsi, zasazený do fiktivního mě…sta carské Rusi ve druhé polovině 19. století, vypráví příběh pokusu o revoluční převrat, jenž vyústí v nekontrolované běsnění a karneval násilí. Bez¬prostřed¬ní inspirací pro zápletku románu byl autorovi známý případ vraždy studenta Ivana Ivanova, kterou zosnoval nihilista, anarchista a re¬volucionář Sergej Něčajev. „Něčajevův případ“ ovšem Dostojevskému posloužil pouze jako východisko k hluboké sondě do politického, sociálního, filozofického a náboženského myšlení jeho doby. Běsi mají zásadní význam jako jeden z klíčů k pochopení ruské společnosti a Ruska vůbec – země posedlé démony, kteří Dostojevského vlast pronásledovali za jeho života a pronásledují ji dodnes… Jak trefně poznamenal S. N. Bulgakov, „Běsi jsou román nikoli o ruské revoluci, nýbrž o nemoci ruské duše“. Naše vydání je doplněno doslovem současného ruského spisovatele a filozofa Vladimira Kantora. Nové, ilustrované vydání jednoho z vrcholných románů F. M. Dostojevského, považovaného za autorovo „nejtemnější a nejkrutější“ prorocké dílo, je doplněno desítkami původních kreseb proslulého petro…hradského malíře a ilustrátora Michaila Gavričkova. Dostojevského předposlední román Běsi, zasazený do fiktivního města carské Rusi ve druhé polovině 19. století, vypráví příběh pokusu o revoluční převrat, jenž vyústí v nekontrolované běsnění a karneval násilí. Bez¬prostřed¬ní inspirací pro zápletku románu byl autorovi známý případ vraždy studenta Ivana Ivanova, kterou zosnoval nihilista, anarchista a re¬volucionář Sergej Něčajev. „Něčajevův případ“ ovšem Dostojevskému posloužil pouze jako východisko k hluboké sondě do politického, sociálního, filozofického a náboženského myšlení jeho doby. Běsi mají zásadní význam jako jeden z klíčů k pochopení ruské společnosti a Ruska vůbec – země posedlé démony, kteří Dostojevského vlast pronásledovali za jeho života a pronásledují ji dodnes… Jak trefně poznamenal S. N. Bulgakov, „Běsi jsou román nikoli o ruské revoluci, nýbrž o nemoci ruské duše“. Naše vydání je doplněno doslovem současného ruského spisovatele a filozofa Vladimira Kantora.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 20. 1. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	823
Jazyk:	česky
ISBN10:	8088630037
ISBN:	9788088630036
Překladatel:	Tatjana Hašková, Jaroslav Hulák
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 9. 2024 17:3
Číslo položky:	981293

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora