Fedor Michajlovič Dostojevskij
Bílé noci : sentimentální román : ze vzpomínek snílka

1964 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Lyrická romantická próza o lásce náleží k ranému období autorovy tvorby a patří ke skvostům ruské literatury 2. pol. 19. století.Próza zachycuje náhlé milostné vzplanutí osamoceného snílka, který při svých toulkách večerním Petrohradem potkává záhadnou a nešťastnou mladičkou dívku. Jejich schůzky u Jekatěrinského kanál…u ústí v něžný a silný milostný cit, který ale násilně končí dříve, než se mohl plně rozvinout. Lyrická romantická próza o lásce náleží k ranému období autorovy tvorby a patří ke skvostům ruské literatury 2. pol. 19. století.Próza zachycuje náhlé milostné vzplanutí osamoceného snílka, který při …svých toulkách večerním Petrohradem potkává záhadnou a nešťastnou mladičkou dívku. Jejich schůzky u Jekatěrinského kanálu ústí v něžný a silný milostný cit, který ale násilně končí dříve, než se mohl plně rozvinout.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

špinavá obálka, lehce zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, špinavá obálka, lehce zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	75
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Zrzavý
Překladatel:	Jaroslav Tafel
Vydání:	Vyd. 3., (V SNKLU 1.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 5. 2025 14:29
Číslo položky:	1238512

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora