Fedor Michajlovič Dostojevskij
Zápisky z Mrtvého domu

2001 | Nakladatelství Odeon

Kniha vyrostla z autorova přímého zážitku nucených prací za čtyřletého pobytu v omské káznici, kam byl Dostojevskij internován z Petropavlovské pevnosti za účest v revolučním spolku. Kniha je tak nejen uměleckým dílem, ale i dokumentem, který na skutečných i domnělých zločinech příslušníků různých společenských tříd de…monstruje společenské deformace carského despotismu a v nadčasové platnosti dává výraz touze všech ujařmených po svobodě a volnosti. Kb Kniha vyrostla z autorova přímého zážitku nucených prací za čtyřletého pobytu v omské káznici, kam byl Dostojevskij internován z Petropavlovské pevnosti za účest v revolučním spolku. Kniha je tak neje…n uměleckým dílem, ale i dokumentem, který na skutečných i domnělých zločinech příslušníků různých společenských tříd demonstruje společenské deformace carského despotismu a v nadčasové platnosti dává výraz touze všech ujařmených po svobodě a volnosti. Kb

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	270
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020710906
ISBN:	9788020710901
Překladatel:	Ervína Moisejenková
Edice:	Knihovna klasiků.
Vydání:	V Odeonu vyd. 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 2. 2025 12:54
Číslo položky:	1139108

O autorovi

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora