Janko Kráľ, Alojz Pepich
Balady

1957 | Nakladatelství Mladé letá

Romantická balada Janka Kráľa, prvýkrát publikovaná v almanachu Nitra v roku 1844. Je to jedna z najznámejších balád v slovenskej literatúre a jedno z esteticky najhodnotnejších Kráľových diel.

Balada je adaptáciou tradovaného rozprávkového motívu zakliatej panny. Baladu Janka Kráľa možno chápať ako tragickú uda…losť znázornenú na lyrickom priestore, ale zároveň aj ako baladický prepis ľudovej povesti. Divný Janko v túžbe vyslobodiť zakliatu pannu sa zmámený jej čarom, tak ako mnoho iných pred ním, vrhá pod rúškom noci do Váhu a tragicky v ňom hynie. Romantická balada Janka Kráľa, prvýkrát publikovaná v almanachu Nitra v roku 1844. Je to jedna z najznámejších balád v slovenskej literatúre a jedno z esteticky najhodnotnejších Kráľových diel.
…>Balada je adaptáciou tradovaného rozprávkového motívu zakliatej panny. Baladu Janka Kráľa možno chápať ako tragickú udalosť znázornenú na lyrickom priestore, ale zároveň aj ako baladický prepis ľudovej povesti. Divný Janko v túžbe vyslobodiť zakliatu pannu sa zmámený jej čarom, tak ako mnoho iných pred ním, vrhá pod rúškom noci do Váhu a tragicky v ňom hynie.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	110, [2]
Jazyk:	slovensky
Edice:	Školská knižnica, Školská knižnica. Čítanie pre 7. roč., Školská knižnica. Čitanie pre 7. ročník
Vydání:	1.vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	24. 9. 2024 8:39
Číslo položky:	978905

O autorech

Janko Kráľ

Janko Kráľ byl slovenský národní buditel a jeden z nejvýznamnějších a nejradikálnějších básníků štúrovské generace. Pocházel z rodiny řezníka a krčmáře. Vzdělání získával v Liptovském Svätém Mikuláši, v letech 1835–1837 na gymnáziu v Gemeru, v letech 1837–1841 na lyceu v Levoči, v letech 1841–1842 studoval na lyceu v Kežmarku a od roku 1842 studoval na lyceu v Prešpurku, kde se aktivně zapojoval do činnosti Ústavu řeči a literatury československé. V roce 1844 na protest proti odvolání Ľudovíta Štúra odešel z Prešpurku a ve studiu už dále nepokračoval. Nastoupil jako praktikant do advokátní kanceláře v Pešti, později hodně cestoval jak po Slovensku, tak i po Dolní zemi . V roce 1848 podněcoval slovenský lid, aby povstal, za což byl uvězněn v Šahách a Pešti až do ledna následujícího roku. Po propuštění znovu organizoval dobrovolnické oddíly a byl opět vězněn, po propuštění odjel do moravského Hulína k příteli Bedřichu Rozehnalovi a v listopadu roku 1849 se stal kapitánem dobrovolnického sboru. Po propuštění ještě v témže roce pracoval jako vládní komisař, v roce 1854 byl přeložen do Čadce, v roce 1858 se přestěhoval do Martina, od roku 1860 byl pomocným úředníkem v Kláštoru pod Znievom a od roku 1862 přísedícím u soudu ve Zlatých Moravcích. V roce 1867 ho propustili ze státních služeb, a tak si dělal státní zkoušku a působil v Zlatých Moravcích jako přísežný pravotár a písař v advokátních kancelářích. Zemřel údajně na tyfus a je pochován na slovenském Národním hřbitově v Martině. Jeho přesná podoba není známa, ale dochovaly se víceré populární podobizny. Jedna z nich byla použita při modelování sochy Janka Kráľa, umístěné ve stejnojmenném parku v bratislavské Petržalce. První verše začal psát už v době studií na bratislavském lyceu. Zpočátku psal v češtině, později začal používat spisovnou slovenštinu a byl jedním z prvních bá...

Více od autora