Janko Kráľ
Zažíhaj svetlá

1969 | Nakladatelství Tatran

Výber z poézie Janka Kráľa Zažíhaj svetlá! autor nazval podľa záverečného dvojveršia z básne Fakľa. Názov vystihuje základné akordy Kráľovej tvorby: imperatívnosť k činu a svetelnosť vykresaného sna v skutočnosť. Výber z poézie Janka Kráľa Zažíhaj svetlá! autor nazval podľa záverečného dvojveršia z básne Fakľa. Názov vystihuje základné akordy Kráľovej tvorby: imperatívnosť k činu a svetelnosť vykresaného sna v… skutočnosť.

s kódem POETLE: 79 Kč

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	158 s., [8] s. obr. příl
Jazyk:	slovensky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Čítanie študujúcej mládeže
Vydání:	Vyd. v tejto edícii 1.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	19. 7. 2024 12:21
Číslo položky:	914462

O autorovi

Janko Kráľ

Janko Kráľ byl slovenský národní buditel a jeden z nejvýznamnějších a nejradikálnějších básníků štúrovské generace. Pocházel z rodiny řezníka a krčmáře. Vzdělání získával v Liptovském Svätém Mikuláši, v letech 1835–1837 na gymnáziu v Gemeru, v letech 1837–1841 na lyceu v Levoči, v letech 1841–1842 studoval na lyceu v Kežmarku a od roku 1842 studoval na lyceu v Prešpurku, kde se aktivně zapojoval do činnosti Ústavu řeči a literatury československé. V roce 1844 na protest proti odvolání Ľudovíta Štúra odešel z Prešpurku a ve studiu už dále nepokračoval. Nastoupil jako praktikant do advokátní kanceláře v Pešti, později hodně cestoval jak po Slovensku, tak i po Dolní zemi . V roce 1848 podněcoval slovenský lid, aby povstal, za což byl uvězněn v Šahách a Pešti až do ledna následujícího roku. Po propuštění znovu organizoval dobrovolnické oddíly a byl opět vězněn, po propuštění odjel do moravského Hulína k příteli Bedřichu Rozehnalovi a v listopadu roku 1849 se stal kapitánem dobrovolnického sboru. Po propuštění ještě v témže roce pracoval jako vládní komisař, v roce 1854 byl přeložen do Čadce, v roce 1858 se přestěhoval do Martina, od roku 1860 byl pomocným úředníkem v Kláštoru pod Znievom a od roku 1862 přísedícím u soudu ve Zlatých Moravcích. V roce 1867 ho propustili ze státních služeb, a tak si dělal státní zkoušku a působil v Zlatých Moravcích jako přísežný pravotár a písař v advokátních kancelářích. Zemřel údajně na tyfus a je pochován na slovenském Národním hřbitově v Martině. Jeho přesná podoba není známa, ale dochovaly se víceré populární podobizny. Jedna z nich byla použita při modelování sochy Janka Kráľa, umístěné ve stejnojmenném parku v bratislavské Petržalce. První verše začal psát už v době studií na bratislavském lyceu. Zpočátku psal v češtině, později začal používat spisovnou slovenštinu a byl jedním z prvních bá...

Více od autora