Julius Zeyer
Vyšehrad : kruh epických básní Julia Zeyera

1886 | Nakladatelství F. Šimáček Tiskem a nákladem Františka Šimáčka

Kruh pěti epických básní parnasistního typu - Libuše, Zelený Vítěz, Vlasta, Ctirad, Lumír. Básně se zaobírají českou prehistorií a pokoušejí se vytvořit velký národní mýtus. Počátek českých dějin je spojován s mýty o stvoření světa a pohanským živlem. Páté vydání. Kruh pěti epických básní parnasistního typu - Libuše, Zelený Vítěz, Vlasta, Ctirad, Lumír. Básně se zaobírají českou prehistorií a pokoušejí se vytvořit velký národní mýtus. Počátek českých dějin je s…pojován s mýty o stvoření světa a pohanským živlem. Páté vydání.

Stav

Dobrý

odřená vazba

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, odřená vazba
Vazba:	Pevná
Počet stran:	272
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Kabinetní knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 7. 2024 15:30
Číslo položky:	927827

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…