František Jaromír Kolár: Sionismus a antisemitismus

František Jaromír Kolár
KOMPLET 13X DIALOGY Kult člověka + Čas lidského života + Industriální společnost v sociologické diskusi + Teilhard de Chardin, nová naděje katolicismu? + Konvergence ano či ne? + O lidech, ekonomice a demokracii + Ideály, iluze a skutečnost + Možnosti a meze + Naděje ze skepse + Co je národ? + Společnost hospodářských možností + Sionismus a antisemitismus + Lenin o ideologickém boji

1970 | Nakladatelství Svoboda

Práce poučuje o postavení lidí židovského původu v socialistickém a kapitalistickém světě a o úloze, již hraje ve světovém politickém dění Izrael, vyslovuje se jednoznačně proti nehumánnímu antisemitismu i proti expanzívnímu sionismu. Obsah její prvé části byl již otištěn v Rudém právu 18. a 19. 7. 1967. Odpovědi na do…pisy, jimiž čtenáři reagovali na tyto stati, tvoří druhou část svazku. Autor v nich doplňuje předchozí výklad a nově objasňuje i vztah naší země k antisemitismu nebo srovnávání Izraele z r. 1967 s Československem z r. 1938. Práce poučuje o postavení lidí židovského původu v socialistickém a kapitalistickém světě a o úloze, již hraje ve světovém politickém dění Izrael, vyslovuje se jednoznačně proti nehumánnímu antisemiti…smu i proti expanzívnímu sionismu. Obsah její prvé části byl již otištěn v Rudém právu 18. a 19. 7. 1967. Odpovědi na dopisy, jimiž čtenáři reagovali na tyto stati, tvoří druhou část svazku. Autor v nich doplňuje předchozí výklad a nově objasňuje i vztah naší země k antisemitismu nebo srovnávání Izraele z r. 1967 s Československem z r. 1938.

Obsažené svazky:

Kult člověka 1966 (60 s., 1. vyd.)
Ideály, iluze a skutečnost, eseje o socialismu 1968 (68 s., 1. vyd.)
Naděje ze skepse 1969 (65 s., 1. vyd.)
Společnost hospodářských možností, Dialogy 11 1970 (120 s., 1. vyd.)
Čas lidského života 1967 (82 s., 1. vyd.)
O lidech, ekonomice a demokracii 1968 (91 s., 1. vyd.)
Co je národ? 1969 (77, [2], 1. vyd.)
Sionismus a antisemitismus 1970 (88 s., 1. vyd.)
Lenin o ideologickém boji 1971 (127 s., 1. vyd.)
Konvergence ano či ne? 1968 (54 s., 1. vyd.)
Industriální společnost v sociologické diskusi 1967 (71 s., 1. vyd.)
Teilhard de Chardin, nová naděje katolicismu? 1967 (65 s., 1. vyd.)
Možnosti a meze, úvahy o budoucím vývoji naší společno... 1968 (60 s., 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

obálka s polepkou, jinak v pořádku

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, obálka s polepkou, jinak v pořádku
Vazba:	sešit, brožovaná
Počet stran:	60 + 68 + 65 + 120 + 82 + 91 + 77 + 88 + 127 + 54 + 71 + 65 + 60
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Rathouský
Editor:	Jaroslav Poláček
Edice:	1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13. svazek ed. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13. svazek ed. Dialogy
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 9. 2026 12:0
Číslo položky:	1936734

O autorech

Jiří Cvekl

Jiří Cvekl byl český filozof a germanista. Po 2. světové válce se angažoval v sociální demokracii, po roce 1948 vstoupil do KSČ. Roku 1956 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV. Roku 1968 byl vyloučen z KSČ a roku 1970 byl převeden do Encyklopedického ústavu ČSAV. . Roku 1977, po vzniku Charty 77, Cvekl využil situace a Chartu veřejně kritizoval - poté mohl opět pracovat ve Filozofickém ústavu. Cvekl byl výrazným představitelem pokusu učinit z marxismu znovu filozofii, a nikoli ho chápat jako ideologii. V tomto smyslu byl jednou z klíčových osobností tzv. obrodného procesu 60. let v Československu. Výrazně ovlivnil též vnímání psychoanalýzy v Československu a na politické levici - roku 1965 vydal knihu Sigmund Freud, jejímž cílem bylo "aby výrazy freudismus a psychoanalýza přestaly být v rámci marxismu chápány jako pejorativní označení“. Posléze se věnoval filozofii času a časovosti.

Více od autora

Jiří Kořalka

Jiří Kořalka byl přední český historik. Jeho specializací byly národnostní vztahy v pozdní habsburské monarchii. Středoškolské studium absolvoval na gymnáziu v Prostějově a díky stipendiu též v americké Pensylvánii. Pokračoval studiem na Vysoké škole politických a hospodářských věd a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil do Historického ústavu ČSAV, kde zůstal do roku 1974. Tehdy byl z politických důvodů přeřazen na pozici v Husitském muzeu v Táboře. V letech 1990–1995 působil na Institutu historie při Technické vědecké akademii v Praze. Jako hostující profesor přednášel na zahraničních univerzitách , kromě toho byl tajemníkem Česko-rakouské komise historiků a členem vícera vědeckých kolegií. V roce 1992 obdržel cenu Gottfried Herder-Preis, v roce 2007 Cenu Antona Gindelyho. Jeho manželkou byla historička Květa Kořalková.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…