Alois Beer byl český písmák a naivní malíř. Absolvoval tři třídy německé školy, ve třinácti letech se již učil dřevosoustružníkem. Po vyučení v roce 1849 odešel na vandr do Vídně, kdy prošel řadu zemí Rakousko-Uherska. Navštívil Prahu, Vídeň, Štýrsko, Bavorsko, severní Itálii, Benátky, Veronu a Milán a Lublaň. V Lublani navštěvoval kursy malířství. Po návratu do Dobrušky v roce 1858 si otevřel dřevosoustružnickou živnost. Sám píše, že byl "soustružníkem, řezbářem, pasířem, pozlatitelem, brejlařem a malířem". V roce 1862 se oženil a v roce 1863 koupil dům čp. 100 v Opočenské ulici. V roce 1869 umírá jeho první manželka a on se záhy žení podruhé. Druhé manželství ale nebylo příliš šťastné. Beer byl velikým propagátorem technických novot. Jako první v Dobrušce například používal deštník. V prostředí malého města ale sklízel spíše posměch a byl považován za podivína. Časem proto zatrpkl. Na tom měly podíl i další okolnosti: nepříliš šťastné druhé manželství, neúspěch v podnikání, neporozumění sousedů i vlastních dětí. V roce 1886 přepsal svou živnost na syna a věnoval se malířství. Podílel se na organizaci hospodářských a průmyslových výstav v Dobrušce v letech 1889 a 1892. Zde se mu dostalo uznání mimo jiné od pražského "světlojemníka" Jindřicha Eckerta, což mu nakonec získalo i jistý respekt u místních obyvatel. Beerovo dílo představuje 65 sešitů kvartového formátu , které jsou uchovány ve Vlastivědném muzeu Dobruška. Vedle toho jsou snad dodnes roztroušeny jednotlivé Beerovy kresby po dobrušských domácnostech. Toto dílo má nesmírnou dokumentační cenu vzhledem k tomu, že Beer do nejmenších detailů dokumentoval textem i obrazem obce, jednotlivé stavby, místní zvyky, události a slavnosti, řemeslnické postupy a nástroje a další detaily každodenního života druhé poloviny 19. století. Beer rovněž detailně zachytil podobu Dobrušky před a po velikém požáru... Zdroj: wikipedia.org