Všichni Autoři a témata

Otakar Tepřík (2)

Spis o šicích strojích.

Otakar Španiel (1)

Otakar Španiel byl český sochař, řezbář, medailér, profesor na UMPRUM a AVU. Narodil se v rodině Františka Španiela, jaroměřského rytce a obchodníka se sklem a jeho manželky Anny, rozené Šlosárkové. Učil se na odborné rytecké škole v Jablonci nad Nisou. V roce 1901 absolvoval medailérskou školu vídeňské Akademie u prof. Josefa Tautenhayna. V letech 1902–1904 pokračoval ve studiu na AVU v Praze pod vedením Josefa Václava Myslbeka. Své výtvarné vzdělání pak završil v Paříži, kde byl žákem Alexandre Charpentiera. Pobyt v Paříži byl rozhodující pro vytváření jeho osobitého stylu a další zaměření tvorby. Nemenší význam pak jistě mělo přátelství s Antoinem Bourdellem. V roce 1917 se stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a od roku 1919 byl profesorem na AVU. Za nacistické okupace byl s manželkou vězněn v internačním táboře ve Svatobořicích, odkud se mu před koncem války podařilo uprchnout. Dne 20. září 1917 se v Praze oženil s vdovou Ludmilou Rudlovou, rozenou Weissovou . Manželé Španielovi měli syny Zdeňka a Ivana. Ivan Španiel bojoval ve francouzské armádě proti Němcům, padl ve čtyřiadvaceti letech, 30. listopadu 1944. Bratr Otakara Španiela, československý generál Oldřich Španiel , odešel po okupaci do zahraničí a v letech 1944–1946 byl přednostou vojenské kanceláře prezidenta Edvarda Beneše. Otakar Španiel se zúčastnil dvakrát Letních olympijských her, kde soutěžil v uměleckých soutěžích. Na LOH 1912 v kamenosochařství a na LOH 1936 také v kamenosochařství s názvem Trofej československého olympijského výboru Tvorba umělce vychází ze secese, je v ní patrný vliv J. V. Myslbeka. V počátcích tvorby, kdy se věnoval klasickému sochařství, kromě tradičních témat aktů byli jeho častým tématem sportovci . Po návratu z Paříže byl v jeho díle zřetelný vliv Bourdella (Tanečnice, 1915; Dívka s rukávníkem, ...

Otakar Šmahel (1)

Narozen 25.11.1913 v Benešově, zemřel 20.1.1978 v Praze. MUDr. DrSc., profesor vnitřního lékařství, práce z oboru.

Otakar Slezák (2)

Příručka ze strojírenské technologie.

Otakar Šlampa (2)

Narozen 4.9.1929, zemřel 28.4.1973. RNDr. CSc., docent katedry zeměpisu, práce z oboru.

Otakar Seyček (1)

Příručka pro chataře.

Otakar Šaffek (2)

Narodil se 27. 8. 1932. Letecký a raketový modelář a pilot, vícenásobný mistr světa, též fotograf se zaměřením na podvodní fotografii, leteckou a krajinnou fotografii. Funkcionář v národních a mezinárodních organizacích . Šéfredaktor odborných časopisů. Publikace v oboru.

Otakar Rožánek (2)

Narozen 20.7.1862 v Praze, zemřel 29.8.1931 v Mukačevu . MUDr., publikace z oboru gynekologie, venerologie a lázeňské léčby.

Otakar Pospíšil (2)

Textilní odborník.

Otakar Osmančík (1)

Narodil se 17.8.1932 v Praze, zemřel 21.11.2012. JUDr., právník, kriminolog.

Otakar Mokrý (1)

Otokar Mokrý, uváděn též jako Otakar, , byl český básník, žurnalista a překladatel z francouzštiny a polštiny. Narodil se v domě U Zlatého slunce na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Byl synovcem Msgre. ThDr. Vojtěcha Mokrého, profesora teologie na biskupském semináři, probošta katedrální kapituly, generálního vikáře a spolupracovníka J. V. Jirsíka. Vyrůstal ve Vodňanech. Po maturitě na německém piaristickém gymnáziu v Českých Budějovicích studoval práva v Praze. Zde se stal členem Umělecké besedy. Publikovat začal v první polovině sedmdesátých let devatenáctého století. V roce 1872 přispěl do almanachu jihočeské mládeže Anemónky. Další poezii pak zveřejňoval v časopisech Lumír, Světozor nebo Květy. Psal pro Národní listy, byl redaktorem Laciné knihovny národní a ilustrovaného časopisu Domácí krb. V roce 1878 se oženil s Marií Vančurovou. Po smrti otce Antonína v roce 1883 se ujal jeho notářské kanceláře ve Vodňanech. Zároveň se věnoval vlastní literární práci. Během života se úzce stýkal se spisovateli Františkem Heritesem, Josefem Holečkem a Juliem Zeyerem. V roce 1905 mu ve Vodňanech byla odhalena pamětní deska na domě, ve kterém měl notářskou kancelář. V roce 1919 mu byl zřízen pomník v městských sadech v Českých Budějovicích. Autorem pískovcové stély je sochař František Bílek.

Otakar Mikeš (3)

Ing., DrSc., vědec, chemik, pracovník AV ČR, specialista na chromatografii, v penzijním věku také oblíbený řečník pražské Unitarie. Sepsal několik odborných publikací v českém i anglickém jazyce, řadu odborných článků a v závěru života též několik duchovních spisů.

Otakar Maštovský (2)

Narozen 14.10.1900 v Tuchoměřicích, zemřel 3.7.1985 v Praze. RNDr., Ing., DrSc., profesor pro obor tepelných turbin a energetiky, publikace z oboru teplárenství.

Otakar Kuča (1)

Narozen 13. 10. 1927 v Ostravě, zemřel 22. 12. 2018 v Praze. Doc. Dr. Ing. arch., CSc., architekt, urbanista, krajinář a vysokoškolský učitel, autor prací zejména z oboru zahradní architektury.

Otakar Koudelka (1)

Stavební inženýr, CSc., zabývá se dřevěnými stavebními konstrukcemi z hlediska údržby a životnosti. Publikace z oboru.

Otakar Kořínek (2)

Slovenský překladatel, překlady z angličtiny do slovenštiny.

Otakar Hromádko (1)

Otakar Hromádko byl československý novinář a důstojník. Od mládí bojoval za komunistické ideály, za které byl i odsouzen, aby se později stal obětí komunistických čistek a politickým emigrantem. Bojoval jako dobrovolník v Interbrigádách ve Španělské občanské válce a ve francouzském protinacistickém odboji během druhé světové války. Po druhé světové válce se vrátil do Československa a podílel se na budování Komunistické strany Československa. Ačkoliv vyrostl jako silný antimilitarista, zúčastnil se několika válek a obdržel vysoká státní vojenská vyznamenání ve čtyřech zemích – ve Francii , Polsku , Jugoslávii a Československu . Jeho vojenská kariéra vyvrcholila na konci roku 1949, kdy se stal generálním tajemníkem všech komunistických organizací v Československé armádě. Hromádko strávil téměř deset let svého života ve věznicích a pracovních a detenčních táborech v různých zemích, včetně československých uranových dolů. V roce 1956 byl propuštěn a později zcela rehabilitován. Vydal knihu vzpomínek Jak se kalila voda: výbor z kriminálních příběhů a úvah, jež čerpá především z jeho vězeňské zkušenosti a deziluze z revoluce. Otakar Hromádko se narodil 30. srpna 1909 v Kněži, lesníkovi Ottovi Hromádkovi a Marii Hromádkové. Když jeho otec zemřel v roce 1914 na východní frontě první světové války, přestěhovala se rodina do Německého Brodu. V roce 1928 začal studovat práva v Brně a vstoupil do Komunistického svazu mládeže Československa. V roce 1930 byl zatčen a uvězněn jako vůdce skupiny studentů, kteří malovali protiválečné slogany na kostely v Německém Brodě. Tato aféra, která se opakovaně dostala až na půdu československého parlamentu, se silně odrazil...

Otakar Hradečný (2)

Narozen 26.1.1905 v Olomouci, zemřel 30.10.1983 v Praze. Inženýr elektrotechnik, sběratel, publicista a redaktor, práce o ex libris K. Svolinského, pořadatel výroční zprávy spolku sběratelů ex libris.

Otakar Daniel (1)

Ing., autor pravidel golfu.

Otakar Brousek (2)

Narozen 28.9.1924 v Krhanicích, zemřel 14. 3. 2014 v Praze. Recitátor, divadelní a filmový herec, dabér.

Otakar Brenner (2)

Otakar Brenner byl řídící učitel v Babicích u Prahy, spolupracovník Včelařských rozhledů, Včelařského obzoru, člen redakčního sboru Českého včelaře, jeho šéfredaktor , předseda pražské včelařské župy, vedoucí představitel českého včelařství , učitel včelařství, napsal řadu včelařských publikací.

Otakar Bleha (2)

MUDr. Otakar Bleha, v roce 1956 byl "asistent III. interní kliniky lékařské fakulty KU" .

Ota Vojáček (2)

Ota Veletovský (1)

Narozen 23. 3. 1881 v Kolíně, zemřel 2. 1. 1966 v Brně. Ing., profesor železničního stavitelství.

Ota Šulc (2)

Ing., CSc., prognostik, publikace z oboru.

Ota Schück (1)

Ota Schöck (2)

Ota Pajer (1)

Narozen 1947. Fotograf, knižní ilustrační fotografie, katalogy výstav.

Ota Novotný (2)

Narozen 1971. Ing. PhD., informatik, odborný asistent na Katedře informačních technologií VŠE v Praze, zaměřený na řízení podnikové informatiky.

Ota Matoušek (2)

Otto Matoušek, křtěný Otto Josef Matoušek , byl český malíř a legionář. O. Matoušek patří mezi nejvýznamnější české malíře působící na jihu Čech. Patří k zakladatelům prvé jihočeské organizace Sdružení jihočeských výtvarníků a byl členem spolku Myslbek. Jeho malířská i grafická tvorba je ovlivněna japonskou grafikou. Výtvarně zpracoval také materiály pro čsl. legie. Jeho tvorba je také spojena a jihočeskou krajinou. Známé jsou především jeho dřevoryty a linoryty znázorňující výjevy z I. a II. odboje, desky na legionářské časopisy "Za svobodu", legionářské pohlednice či obrazové prémie. Jeho čtyři cykly linorytů byly často součástí nejedné legionářské výstavy do roku 1938. Některé jeho práce byly umístěny v předválečné výzdobě Památníku osvobození na pražském Vítkově. O. Matoušek byl také jeho náčelníkem. Jihočeské vojáky-umělce spjaté s čsl. legiemi tvořil spolu s majorem Matouškem sochař Otto Birma , malíř Jan Kojan , výtvarník Václav Švec , výtvarník a pedagog v Českých Budějovicích Otakar Trčka . Ze severních Čech pocházel Jindřich Vlček , který pracoval v Hradci Králové také na sérii poštovních známek s legionářskou tematikou. Volně na tematiku čsl. legií v Rusku navázal v roce 1988 obrazovým cyklem „Z deníku dědy legionáře“ malíř Tomáš Císařovský. Jeho cyklus pojednává o anabázi československých legionářů na Rusi.

Ota Konrád (2)

Narozen 1973 v Havlíčkově Brodě. PhDr., historik, zaměřuje se československo-rakouské a česko-německé vztahy, též práce z oboru mezinárodní politiky.

Ota Karlas (1)

Ota Kárek (1)

Ota Halama (2)

Narozen 12. 12. 1974 v Chlumci nad Cidlinou, doc., Mgr., Th.D., církevní historik, člen Českobratrské církve evangelické, vysokoškolský učitel na katedře církevních dějin Evangelické teologické fakulty UK , editor textů osobností české a evropské reformace; badatelsky se věnuje české reformaci a jejímu historickému kontextu, okrajově také religionistice, otázce židovsko-křesťanských vztahů v minulosti.

Ota Gröger (2)

Ota Brück (1)

Ota Brück. Narozen 12.8.1915 v Brně, zemřel 27.7.2007 v Trutnově. Autor učebnic angličtiny a pamětí z 2. světové války.

Ota Aleš Kukla (1)

Oswald Külpe (2)

Oswald Külpe byl německý psycholog narozený na území dnešního Lotyšska. Byl představitelem psychologie myšlení. Byl synem notáře. Navštěvoval gymnázium v ​​Liepaji. V roce 1881 se zapsal na univerzitu v Lipsku ke studiu historie. Ta ho velmi přitahovala, načas přešel i na berlínskou univerzitu, kam ho přivábila osobnost Theodora Mommsena. Nakonec ho ale více oslovil Wilhelm Wundt, zakladatel experimentální psychologie, kvůli němuž se vrátil do Lipska, začal se pod jeho vlivem zabývat nově vznikající psychologií a v roce 1887 získal v Lipsku pod jeho vedením doktorát. Dalších osm let byl Wundtovým asistentem v jeho slavné lipské laboratoři. Dlouho stál na jeho stanoviscích, ale nakonec se od jeho teorií distancoval. V roce 1894 se stal profesorem na univerzitě ve Würzburgu a v roce 1896 zde založil Psychologický ústav. Psychologická tradice, kterou zde založil, je někdy nazývána Würzburská škola. Byla založena zejména na experimentální psychologii, klíčovou metodou se stala systematická experimentální introspekce spočívající v tom, že zkoumaný jedinec má za úkol vyřešit nějaký kognitivní úkol, a pak se má pokusit zrekonstruovat své myšlenkové postupy. V roce 1909 se Külpe stal profesorem na univerzitě v Bonnu a v roce 1912 na univerzitě v Mnichově. K jeho žákům patřili filozof Ernst Bloch nebo jazykovědec Karl Bühler.

Ostap Slyvyns‘kyj (1)

Ukrajinský básník, literární vědec, kritik, esejista, překladatel z angličtiny, bulharštiny, ruštiny, polštiny, běloruštiny a makedonštiny.

Oskar Zakiyanov (1)

Narozen 1973 v Dušanbe , působí v Česku. MUDr. et PhDr., Ph.D., lékař, anglista a rusista, vysokoškolský pedagog, zaměřený na biochemii a nefrologii.

Oskar Wladisław de Lubicz Miłosz (1)

Francouzský básník a esejista, filosof, původem z Litvy.

Oskar Vogt (1)

Německý lékař a profesor neurologie. Specializace na mozkové funkce. Věnoval se též entomologii a svou entomologickou sbírku věnoval muzeu v Amsterdamu.

Oskar Petr (2)

Narozen 16. 5. 1952 v Praze. Hudební skladatel, textař, zpěvák, publicista, fotograf a výtvarník.

Oskar Luts (1)

Oskar Luts byl estonský spisovatel a dramatik. Jeho nejznámějším dílem je román Kevade . Narodil se do středostavovské rodiny ve středním Estonsku, v té době v gubernii Livonia Ruské říše. Jeho mladší bratr byl filmový režisér a kameraman Theodor Luts. V roce 1903 začal pracovat jako lékárnický učeň v Tartu a Narvě. Po složení lékárnických zkoušek odešel pracovat do Tallinnu. Během své vojenské služby v Petrohradu pracoval také v lékárně. V této práci pokračoval i v Tartu, při studiu farmacie na tamní univerzitě. Když začala první světová válka, byl odveden do ruské armády. Působil jako vojenský lékárník v Pskově, Varšavě, Daugavpilsu, Vilniusu a ve Vitebsku, kde se oženil. Na podzim roku 1918 byl ze zdravotních důvodů propuštěn z vojenské služby a téhož roku se s rodinou vrátil do Tartu, kde začal pracovat znovu jako lékárník. V letech 1919–1920 pracoval v univerzitní knihovně a poté vedl obchod. V roce 1922 zahájil svou kariéru spisovatele. V roce 1936 se přestěhoval do domu na ulici Riia v Tartu. Tento dům byl v roce 1964 přeměněn na muzeum. V roce 1945 jako první estonský spisovatel získal titul Národní spisovatel Estonské SSR. Luts vytvořil svá nejuznávanější literární díla v letech před první světovou válkou. K takovým patří zejména jeho první román s názvem Kevade . První část vyšla roku 1912, druhá část rok poté. Tento velmi populární román vykresloval každodenní život mladých lidí na estonském venkově. Život stejných postav pokračoval v dalším úspěšném románu Suvi . Pokračování Tootsi pulm , Argipäev a Sügis však již nedosáhly takové popularity. Po první světové válce jeho díla obsahovala méně humoru a byla mnohem pochmurnější. Druhá část románu Sügis zůstala v rukopise čtyři desetiletí, celý příběh byl zveřejněn až v roce 1988. Rozsáhlý románový cyklus zfilmoval Arvo Kruusement. Luts také psal pro děti a jeho nejoblíbenější dětskou...

Oskar Kroutil (1)

Narozen 29.6.1886. Publikace z oboru lesnictví a myslivosti.

Oskar Kroon (2)

Oskar Krejčí (2)

Divadelní ředitel , divadelní režisér. Auto knihy vtipů s Protektorátu Země úsměvů a knihy Číslo 64.401 mluví, kterou napsal se svojí ženou Sylvou, též autor operetního libreta.

Oskar Jäger (2)

Oskár Elschek (2)

Oskar Blumenthal (2)

Oscar Blumenthal, psáno též Oskar Blumenthal , byl německý spisovatel, literární kritik a dramatik a také šachový skladatel. Jako literární vědec se stal známým zejména vydáním sebraných spisů Christiana Dietricha Grabbeho . Kromě toho byl přispěvatelem několika literárních časopisů. Byl známý recenzent a pracoval v letech 1875 až 1887 pro noviny Berliner Tageblatt. Pro ostrost svých kritik byl znám též jako „blutiger Oskar“ . V letech 1888 až 1897 byl ředitel Lessingova divadla v Berlíně; v letech 1894 to 1895 navíc i ředitelem Berliner Theater. Od roku 1898 se věnoval výlučně literatuře. Vedle toho byl Blumenthal šachistou a šachovým skladatelem, které v roce 1902 zavedl pojem miniatura pro šachovou kompozici s nejvýše sedmi šachovými kameny. Od roku 1871 je od něj známo 95 takových miniatur, jež zveřejňoval převážně v Deutscher Wochenschach. Psal také šachové fejetony, které vycházely v letech 1891–94 v eníku Rigaer Tageblatt a později v berlínském vydavatelství de Gruyter. Roku 1902 vydal populární sbírku šachových problémů Schachminiaturen, o rok později doplněnou dalším dílem. Spolu s Gustavem Kadelburgem napsal několik veseloher, z nichž nejznámější se stala U bílého koníčka . Napsali ji v roce 1896 během společného pobytu ve Ville Blumenthal v blízkosti Bad Ischlu a stala se později předlohou světoznámé stejnojmenné operety. Pohřben je na židovském hřbitově v Berlíně-Weißensee. Ve čtyřech berlínských čtvrtích po něm byly pojmenovány ulice. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Oscar Blumenthal na německé Wikipedii a Oscar Blumenthal na anglické Wikipedii.

Oskar Baum (2)

Narozen 21. 1. 1883 v Plzni, zemřel 1. 3. 1941 v Praze. Německy píšící spisovatel, novinář, hudební kritik a učitel hudby.

Oskar Balatka (2)

Narozen roku 1911,zemřel 13.4.2004. Učitel a teoretik tělesné výchovy, práce z oboru.

Osip Ivanovič Senkovskij (1)

Rusko-polský orientalista, publicista, kritik a spisovatel, vědecky pracovník.

Osip Isidorovič Dymov (1)

Oscar Ratti (2)

Spoluautor dějin japonských bojových umění.

Oscar Klein (2)

Oscar G Brockett (2)

Americký divadelní historik a vědec. Též vysokoškolský pedagog.

Osa Johnson (2)

Americká cestovatelka, fotografka, dokumentaristka a autorka cestopisů.

Ortega Jenna (1)

Orquesta Rodrigo Prats (2)

Kubánský orchestr v 50. letech pod vedením mistra Rodriga Pratse