
Otakar Mokrý
český básník a novinář
Otokar Mokrý, uváděn též jako Otakar, , byl český básník, žurnalista a překladatel z francouzštiny a polštiny. Narodil se v domě U Zlatého slunce na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Byl synovcem Msgre. ThDr. Vojtěcha Mokrého, profesora teologie na biskupském semináři, probošta katedrální kapituly, generálního vikáře a spolupracovníka J. V. Jirsíka. Vyrůstal ve Vodňanech. Po maturitě na německém piaristickém gymnáziu v Českých Budějovicích studoval práva v Praze. Zde se stal členem Umělecké besedy. Publikovat začal v první polovině sedmdesátých let devatenáctého století. V roce 1872 přispěl do almanachu jihočeské mládeže Anemónky. Další poezii pak zveřejňoval v časopisech… Lumír, Světozor nebo Květy. Psal pro Národní listy, byl redaktorem Laciné knihovny národní a ilustrovaného časopisu Domácí krb. V roce 1878 se oženil s Marií Vančurovou. Po smrti otce Antonína v roce 1883 se ujal jeho notářské kanceláře ve Vodňanech. Zároveň se věnoval vlastní literární práci. Během života se úzce stýkal se spisovateli Františkem Heritesem, Josefem Holečkem a Juliem Zeyerem. V roce 1905 mu ve Vodňanech byla odhalena pamětní deska na domě, ve kterém měl notářskou kancelář. V roce 1919 mu byl zřízen pomník v městských sadech v Českých Budějovicích. Autorem pískovcové stély je sochař František Bílek.
Otokar Mokrý, uváděn též jako Otakar, , byl český básník, žurnalista a překladatel z francouzštiny a polštiny. Narodil se v domě U Zlatého slunce na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Byl synovcem Msgre. ThDr. Vojtěcha Mokrého, profesora teologie na biskupském semináři, probošta katedrální kapituly, generálního vikáře a spolupracovníka J. V. Jirsíka. Vyrůstal ve Vodňanech. Po maturitě na německém piaristickém gymnáziu v Českých …Budějovicích studoval práva v Praze. Zde se stal členem Umělecké besedy. Publikovat začal v první polovině sedmdesátých let devatenáctého století. V roce 1872 přispěl do almanachu jihočeské mládeže Anemónky. Další poezii pak zveřejňoval v časopisech Lumír, Světozor nebo Květy. Psal pro Národní listy, byl redaktorem Laciné knihovny národní a ilustrovaného časopisu Domácí krb. V roce 1878 se oženil s Marií Vančurovou. Po smrti otce Antonína v roce 1883 se ujal jeho notářské kanceláře ve Vodňanech. Zároveň se věnoval vlastní literární práci. Během života se úzce stýkal se spisovateli Františkem Heritesem, Josefem Holečkem a Juliem Zeyerem. V roce 1905 mu ve Vodňanech byla odhalena pamětní deska na domě, ve kterém měl notářskou kancelář. V roce 1919 mu byl zřízen pomník v městských sadech v Českých Budějovicích. Autorem pískovcové stély je sochař František Bílek.