Všichni Autoři a témata

Rudolf O Jetel (1)

Rudolf Nekola (2)

Literární tvorba Rudolfa Nekoly byla velice rozmanitá, a to od tvorby pro děti a mládež, přes historické romány, reportáže a polobeletristické cestopisné práce, pro které čerpal náměty ze svých cest po různých zemích Severní a Jižní Ameriky, až po školní učebnice a odborné i populárně naučné publikace. Rudolf Nekola byl i velice plodným autorem různých novinových a časopiseckých příspěvků uveřejněných v různém československém, českém exilovém a zahraničním tisku.

Rudolf Mikyška (2)

Narozen 13.4.1901 v Praze, zemřel 19.10.1970 tamtéž. RNDr., pracovník Botanického ústavu Československé akademie věd v Průhonicích. Práce v oboru dendrologie a geobotaniky, publikoval též německy.

Rudolf Maria Rohrer (1)

Narozen 6.9.1838 v Brně, zemřel 6.12.1914 v Brně. Knihtiskař, nakladatel a politik.

Rudolf Malíř (1)

Publikace o automatizovaném systému řízení.

Rudolf Macuch (1)

Narozen 16.10.1919 v Dolných Bzinciach, zemřel 23.7.1993 v Berlíně. Univerzitní profesor slovenského původu, semitolog, íránista, jazykovědec. Publikace v oboru, práce o samaritanistice a mandejštině.

Rudolf Lužin (1)

Rudolf Luft (1)

Rudolf Lorenzen (1)

Narozen v Lubecku. Nejprve působil jako lodní makléř, poté pracoval jako grafik a reklamní poradce. Od roku 1955 žije v Berlíně jako spisovatel na volné noze. Nejznámější díla. Všechno jen ne hrdina 1959, Střihači sáčků 1962, Pozdrav z Lázní Walden 1981.

Rudolf Leo Vašata (2)

Narozen 8. 4. 1888 v Josefově, zemřel 9. 2. 1953 v Praze. Hudební skladatel, psal tance, operety a hudbu k lidovým hrám, některá díla publikoval jako Rudolf V.

Rudolf L Samoljovič (1)

Rudolf Kynčl (2)

Narozen 28. 4. 1895 v Hrubé Vrbce, zemřel 6. 6. 1958 ve Velké nad Veličkou. Učitel, sběratel folklóru, autor próz a básní, pamětí, rozhlasových folklorních pořadů.

Rudolf Kylián (1)

Narozen 14.03.1944 Líšeň, okr. Brno-město, spisovatel.

Rudolf Kuthan (2)

Rudolf Kuthan byl český klasický filolog, středoškolský profesor a překladatel antické literatury . Kuthanovy překlady se vyznačují pečlivostí a sdělností. Narodil se v rodině ředitele vinohradské tržnice Vojtěcha Kuthana a jeho manželky Karoliny, rozené Hilšerové . Po maturitě na gymnáziu v Praze v roce 1905 studoval bohemistiku a klasickou filologii na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Po jejím absolvování v roce 1911 nastoupil jako středoškolský profesor češtiny, latiny a řečtiny na středních školách v Klatovech a v Praze. V Klatovech působil jeden rok, v Praze až do roku 1948 s výjimkou let 1941–1945, kdy byl dočasně nuceně penzionován. V letech 1956–1958 byl bezdůvodně vězněn. Z vězení se vrátil fyzicky i duševně zlomen. Oženil se 27. února 1916 v Klatovech s Miladou, rozenou Kuthanovou . Jeho ženou byla též MUDr. Marie Kuthanová . Měl syna Radima a dceru Milenu , provdanou Bubeníčkovou. Rudolf a Marie Kuthanovi jsou uvedeni v kenotafu na rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově. Ostatky obou manželů byly rozptýleny na hřbitově na Malvazinkách v Praze.

Rudolf Kundera (1)

Narozen 9.3.1911 v Tuřanech u Brna, zemřel 9.1.2005 v Cassis . Malíř, memoáry.

Rudolf Kukač (2)

Rudolf Kukač byl profesorem statiky pozemních staveb na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1932–1933 byl jeho rektorem.

Rudolf Kryčer (1)

Narozen 1884 v Dolních Kounicích. Středoškolský profesor, prozaik.

Rudolf Krňák (2)

Publikace z oboru svařování kovů.

Rudolf Kremer (2)

Narozen 19. 7. 1929 v Ostravě, zemřel 14. 11. 2011 tamtéž. Profesor Vysoké školy báňské, zabýval se tepelnou technikou v hutích. Publikoval v oboru.

Rudolf Kramář (1)

Mgr., vedoucí pracoviště komunikace mezi Ministerstvem vnitra a generálním ředitelstvím \Hasičského záchranného sboru České republiky.

Rudolf Komorous (2)

Rudolf Koloc (2)

Rudolf Kökert (1)

Rudolf Kippenhahn (2)

Rudolf Kippenhahn byl německý astrofyzik narozený v Československu v obci Pernink. Kromě vlastního výzkumu napsal rovněž několik knih o vědě. Kippenhahn původně studoval matematiku a fyziku na Univerzitě v Erlangenu, ale nakonec se rozhodl měnit obor na astronomii. Od roku 1975 do roku 1991 byl ředitelem Institutu Maxe Plancka pro astrofyziku. Od roku 1991 působil v Göttingenu a snažil se popularizovat astronomciký výzkum v podobné duchu jako Stephen Hawking. Kromě astronomie se jeho knihy zabývají i kryptologií nebo atomovou fyzikou. V roce 2005 získal Eddingtonovu medaili za svůj přínos struktury hvězd a hvězdného vývoje. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Kippenhahn na anglické Wikipedii.

Rudolf Kičina (2)

Spoluautor učebnic pro zahradnické obory.

Rudolf Kepka (1)

Narozen 20. 10. 1891 v Klatovech, zemřel 27. 8. 1961 v Praze. Novinář, prozaik.

Rudolf Kefalín (1)

Narozen 1932. Ing., bývalý náčelník českého a slovenského skautingu, po roce 1968 ve Švýcarsku. Autor prací o skautingu. Pod pseudonymem autor 3. dílu Černých baronů.

Rudolf Kauschka (2)

Rudolf Kauschka, křtěný Rudolf Friedrich je jednou z nejvýznamnějších osobností německých alpských spolků v Čechách. Pro celé severní Čechy a zejména Jizerské hory je významným objevitelem a průkopníkem horolezectví. Byl sportovcem, turistou, horolezcem, publicistu a spisovatelem. V roce 1924 vyšla jeho kniha „Wandern und Klettern“ , která je základním topografickým a horolezeckým dílem o Jizerských a Lužických horách. Narodil se 2. října 1883 v obci Fukov ve Šluknovském výběžku Antonu Kauschkovi a Marii Wünsche. Rodina se často kvůli zaměstnání celního úředníka Antona Kauschky stěhovala. Mladý Rudolf se po přestěhování do Bílého Potoka v Jizerských horách do krajiny plné skal zamiloval: „Zde jsem našel všechno, co mi leželo na srdci, tak jsem našel Jizerské hory“. Během studií se přátelil s Otto Steppesem, Rudolfem Scholzem a Rudolfem Hiebelem. V červenci 1902 odmaturoval. Nedostatek pracovních příležitostí ho přiměl vstoupit do armády k pluku Feldjäger–Bataillon, kde se po roce stal rezervistou. Od února 1904 byl zaměstnán ve vydavatelství Deutsche Volkszeitung, kde mu také zveřejnili jeho první turistické články. Ještě tentýž rok vydavatelství opustil a nastoupil na hlavním celním úřadě v Liberci. V roce 1906 vstoupil jako řadový člen do Liberecké sekce DuÖAV, kde později zastával různé vedoucí funkce. O dva roky později se stal členem Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory/Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge . Během vojenského cvičení v roce 1907 se dostal do Jižního Tyrolska a vylezl první vysokohorské výstupy. Dne 28. června 1909 se oženil s dcerou obchodníka, majitele tkalcovské továrny a komerčního rady Stefana Wenzla Mathildou Wenzel z Dolního Hanychova. V roce 1910 se manželům narodil syn Manfred a v roce 1912 dcera Elisabeth. V roce 1916 byl povolán na vojenský lyžařský výcvikový kur...

Rudolf Kalhous (2)

Podplukovník československého generálního štábu, práce v oboru vojenství.

Rudolf Kadeřábek (2)

Narozen 8. 4. 1925 v Berouně, zemřel 24. 11. 2020. Publicista.

Rudolf Jiříček (1)

Geolog, hydrogeolog. Zabýval se také ekologii.

Rudolf Janský (2)

Rudolf Janík (1)

RSDr., spolupautor metodických materiálů pro propagandisty politického vzdělávání Socialistického svazu mládeže ČSSR, též překlad z ruštiny.

Rudolf Hulman (2)

Stavební inženýr.

Rudolf Hugo Knops (1)

Rudolf Hrdlička (1)

Narozen 22.3.1912 ve Šternberku na Moravě, zemřel 21.8.1955 v Brně. Vojenský novinář a redaktor, odborný vojenský publicista, autor pohádek.

Rudolf Höss (1)

Rudolf Horský (1)

Narozen 4. 12. 1914 ve Vamberku, zemřel 4. 8. 2001 v Praze, prof., ThDr., farář Církve československé husitské, sloužil v Praze-Dejvicích, Praze-Žižkově , Tmani , Dobříši, Přerově nad Labem, v Praze-Spořilově, biskup ostravské dicéze , husitský teolog, děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze , autor liturgických a katechetických textů, esperantista, badatel nad osobností a dílem J. A. Komenského.

Rudolf Holinka (2)

Narozen 17.1.1899 v Trhových Svinech, zemřel 4.12.1953 v Praze. PhDr., profesor obecných dějin, práce z oboru, editor spisů P. Chelčického.

Rudolf Hirsch (2)

Narozen 01.02.1816 Napajedla, okr. Zlín, zemřel 10.03.1872 Vídeň , skladatel, hudební kritik.

Rudolf Gültner (1)

Německý historik.

Rudolf Gabriel (1)

Rudolf Fridrich (2)

Narozen 15.9.1878 ve Vídni, zemřel 20.11.1944 v Pardubicích. Středoškolský profesor, esperantista, stať o francouzštině, esperantská literatura.

Rudolf Formis (1)

Narozen 25. 12. 1894 ve Stuttgartu, zemřel 23. 1. 1935 v Přestavlkách . Zavražděn nacisty v hotelu Záhoří. Radiotechnik, protinacistický aktivista.

Rudolf Fischer-Wollpert (1)

Katolický kněz, teolog.

Rudolf Feuereisl (2)

MUDr. Rudolf Feuereisl, DrSc. , ftizeolog , zaměřen na klinickou fyziologii dýchání. Od roku 1953 ve Výzkumném ústavu tuberkulózy až do důchodu, od 1977 do 1987 jeho ředitelem. V letech 1976-87 přednostou Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie FN Na Bulovce.

Rudolf Dvořák (2)

Narozen 12.11.1860 v Dřítni u Českých Budějovic, zemřel 1.2.1920 v Praze. PhDr., univerzitní profesor orientálních jazyků, zakladatel české orientalistiky, literatura a překlady z oboru.

Rudolf Drmola (1)

PhDr., dramaturg České televize, editor Ročenky českého svazu vzpírání 2007.

Rudolf Doutlík (2)

Narozen 4.6.1878 v Kutné Hoře. Učitel, autor her pro mládež.

Rudolf Dilong (2)

Rudolf Dilong byl slovenský básník, dramatik, spisovatel katolické moderny, katolický kněz, člen františkánského řádu. Po maturitě se Rudolf Dilong stal mnichem františkánské řehole. Po absolutoriu katolické teologie byl v roce 1929 vysvěcen katolickým knězem. Několik let pak působil jako středoškolský pedagog kdy učil náboženství. Po vypuknutí 2. světové války narukoval jako vojenský kaplan do armády loutkového Slovenského státu. V roce 1945 odešel do emigrace. Později se usadil v Římě, v roce 1947 odjel do Argentiny, kde později působil, mimo jiné, také jako kněz slovenských vystěhovalců v Buenos Aires. Redigoval místní periodikum Slovenské zvesti. Od roku 1965 žil v klášteře v Pittsburghu ve Spojených státech amerických. Zde pracoval jako redaktor Listů sv. Františka. Pracoval i jako funkcionář Světového kongresu Slováků. V roce 1969 navštívil Slovensko a měl v plánu zde zůstat. Existuje několik verzí proč tak neudělal. Podle prof. J. Rydla to má údajně na svědomí Ladislav Novomeský. Dilong dostal od literárních kritiků mnoho přívlastků: Byl považován za básníka bouřliváka. Rudolf Dilong se svojí tvorbou řadí mezi nejvýznamnější a nejplodnější autory katolické moderny. Věnoval se zejména psaní poezie, ale i dramat. Byl také zakladatelem časopisu Postup. Svoje díla často umísťoval do venkovského prostředí, věnoval se tématům dětství a často v nich popisoval svoji rodnou Oravu, co mu poskytovalo vítané útočiště a stabilitu zejména v období Druhé světové války. Napsal více než 100 děl, přičemž mnohá z nich shořela v době požáru kláštera v Argentině. Některá jeho díla se řadí k nadrealismu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Dilong na slovenské Wikipedii.

Rudolf Chlup (2)

Rudolf Chlup byl český hudební skladatel. Pocházel z hudební rodiny. První hudební základy získal u svého otce, který byl varhaníkem v Čehovicích. Vystudoval gymnázium v Olomouci a obchodní akademii v Prostějově. Pokračoval studiem komerčního inženýrství v Praze a ve Vídni. Soukromě studoval skladbu i Oskara Nedbala a stal se virtuózem na violu d’amore. Stal se profesorem obchodní akademie v Prostějově a aktivně se podílel na hudebním životě města. Vedl žákovský pěvecký sbor, Orchestrální sdružení a často koncertoval na violu d’amour v místní Besedě. Po vzniku Československa odešel do Bratislavy, kde se stal profesorem obchodní akademie a lektorem právnické fakulty Univerzity Komenského a vedle toho studoval na téže univerzitě hudební vědu. I v Bratislavě vyvíjel bohatou hudebně-organizační činnost. Byl předsedou Akademického pěveckého sdružení, pracoval v Západoslovenské pěvecké župě Jána Levoslava Bellu, Umelecké besedě a Osvetovém svazu. Trpěl vleklou oční chorobou a v roce 1939 se musel z tohoto důvodu vzdát veřejné i skladatelské činnosti. Hudbě se věnoval i jeho syn Vít . Úpravy a harmonizace hanáckých lidových písní a řada drobnějších skladeb

Rudolf Čermák (2)

Narozen 16.9.1888 v Plzni, zemřel 18.8.1959. Výtvarný pedagog, literatura z oboru.

Rudolf Caracciola (2)

Otto Wilhelm Rudolf Caracciola byl nejúspěšnější německý automobilový závodník období před druhou světovou válkou. Rudi Caraciola byl trojnásobným mistrem Evropy v závodech typu Grand Prix , což byl předchůdce dnešního mistrovství světa formule 1. Rovněž byl trojnásobným mistrem Evropy v závodech automobilů do vrchu . Byl i držitelem 17 světových, rychlostních rekordů na silnici. Německá veřejnost ho láskyplně nazývala Caratschem a rovněž byl znám pod přezdívkou „Regenmeister“ , pro jeho hladkou, plynulou ale rychlou jízdu a schopnost zazářit i v deštivých podmínkách. Otto Wilhelm Rudolf Caracciola byl synem hoteliéra a obchodníka s vínem Otty Maximiliana Caraccioly a Mathildy rozené Preutz . Byl jejich v pořadí již čtvrtým dítětem. Caracciola se zajímal o auta od mladého věku. Jeho rodiče mu dovolili, aby se naučil jezdit automobilem, s Mercedesem 16/45. Již ve věku 15 let mu byl vydán řidičský průkaz se zvláštním povolením . Po absolvování chlapecké vyšší školy "Institut Kalkuhl" v Oberkasselu pracoval Caracciola jako praktikant ve strojírenské společnosti Berlin-Anhalt Maschinenbau AG v Kolíně nad Rýnem a poté po přestěhování do Aachenu jako prodejce automobilů Fafnir. Ve své autobiografii Caracciola uváděl, že někdy prodal auto Fafnir, ale než byly doručeny peníze, „jejich hodnota kvůli inflaci stačila tak na pořízení dvou reflektorů”. Z Aachenu domů do Remagenu jezdil na motocyklu. Už tehdy měl jednu závažnější nehodu, když se srazil s hříbětem. Není v tom případě zřejmo, zdali neuhnulo hříbě či jezdec. V roce 1923 přemístil do Drážďan a stal se prodejcem firmy Daimler automobilů Mercedes-Benz. Uvažoval, že by se dal zapsat ke studiu strojírenství na drážďanské technice, ale vzhledem k nasta...

Rudolf Broby-Johansen (1)

Dánský historik umění, spisovatel a básník.

Rudolf Biermann (2)

Rudolf Belan (1)

Slovenský autor prací o vinařství.

Rudolf Bednárik (2)

Bol slovenský etnograf, ktorý sa zaoberal analýzou hmotnej a duchovnej kultúry Slovákov.

Rudolf Bechyně (1)

Rudolf Bechyně byl český novinář a publicista, v počátcích člen národněsocialistické strany, posléze sociálnědemokratický politik a ministr. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Původně pracoval jako strojní zámečník, ale brzo se vypracoval na novináře a národní socialisté jej vyslali do Prostějova, kde se však z něj pod vlivem Josefa Krapky a rodiny své nastávající Františky Hyánkové stal člen sociální demokracie. Následně od roku 1905 působil v redakci Hlasu lidu v Prostějově. Už ve třiceti letech se ve volbách do Říšské rady roku 1911 stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za český okrsek Morava 10. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Za první světové války v roce 1915 byl zatčen a obviněn za velezradu. Jako řadový voják byl poslán na frontu a i když válku přežil, přinesl si z ní zdravotní problémy. Po návratu z války byl v roce 1917 vybrán do vedení sociálně demokratické strany. Koncem první světové války patřil v rámci sociálnědemokratické strany spolu s Luďkem Pikem či Gustavem Habrmanem k takzvané národní opozici, která akcentovala český národní a státoprávní zájem. Její exponenti tehdy ve straně převládli a potlačili více internacionalistický a prorakouský proud, který reprezentoval Bohumír Šmeral. Jeho politická kariéra vyvrcholila po vzniku Československa. Ve vedení strany zůstal až do roku 1939. Byl členem takzvané Pětky, což znamená, že byl hlavním zástupcem své strany při vyjednávání v československé vládní koalici. Patřil k výrazným politickým řečníkům. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929 a opět po parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký ...

Rudolf Baudis (2)

Rudolf Baudis byl československý atlet, který se věnoval skoku do výšky. S atletikou začínal ve Spartaku Sokolovo , později závodil za Duklu Praha a Spartu ČKD Praha . Prvního úspěchu dosáhl na druhém ročníku evropských juniorských her v Oděse v roce 1966, kde vybojoval výkonem 203 cm bronzovou medaili. Zúčastnil se rovněž prvého ročníku ve Varšavě v roce 1964, kde obsadil 9. místo . Dvakrát se kvalifikoval na ME v atletice . V roce 1967 získal na druhých evropských halových hrách v Praze výkonem 211 cm další bronzovou medaili. Na prvním ročníku EHH 1966 v Dortmundu skončil těsně pod stupni vítězů, na 4. místě. V roce 1971 se umístil na halovém ME v Sofii na sedmém místě . Na následujícím halovém evropském šampionátu ve francouzském Grenoblu o rok později skončil devátý. Dvakrát posunul hodnotu československého rekordu a dvakrát se stal vítězem mítinku Novinářská laťka. V letech 1993–1998 byl šéfredaktorem časopisu ABC. Později psal mj. články do časopisu Naše rodina. Zahynul ve věku 57 let. Při automobilové nehodě zemřela také jeho žena Věra.

Rudolf Bartsch (2)

Německý spisovatel, tématika druhé světové války.