Všichni Autoři a témata

Ester Geislerová (2)

MgA. Ester Geislerová je česká herečka a umělkyně. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, obor Nová Média II., rok a půl pobyla v ateliéru Intermediální konfrontace Jiřího Davida. Věnuje se převážně videoinstalacím. Ve svých dílech kombinuje filmovou řeč a herectví s konceptuálním výtvarným přístupem. Má dvanáctiletá dvojčata Miu a Jana. Ester Geislerová a Josefina Bakošová tvoří kreativní duo zaměřující se na módní projekty, styling a tvorbu pro děti.

Esme Floyd (3)

Britská žurnalistka a spisovatelka zabývající se zdravým životním stylem.

Escobar Mario (3)

Esaias Reusner Jr. (2)

Esaias Reusner Jr. byl významný německý loutnista a skladatel barokní éry. Narodil se v hudebnické rodině a je často uznáván pro svůj přínos k repertoáru pro loutnu, nástroj, který byl v jeho době velmi oblíbený. Reusnerova kariéra byla poznamenána jeho službou na různých šlechtických dvorech, včetně dvora braniborského kurfiřta. Vydal dvě významné sbírky loutnové hudby: "Delitiae Testudinis" a "Erfreuliche Lauten-Lust" . Tato díla jsou ukázkou jeho mistrovství ve francouzském loutnovém stylu a jeho schopnosti spojit jej s německými hudebními tradicemi. Jeho skladby se vyznačují složitým kontrapunktem a elegantními melodiemi a odrážejí vytříbený hudební vkus 17. století. Reusnerův odkaz je zachován prostřednictvím těchto sbírek, které dodnes studují a provádějí loutnisté a milovníci staré hudby.

Erwin Schrödinger (3)

Rakouský fyzik.

Erwin Raphael McManus (1)

Americký spisovatel, filmový producent, motivační řečník, hlavní pastor církve MOSAIC v Los Angeles.

Erwin Lous Gustav Weill (2)

Erwin Huber (1)

Erwin Huber je německý politik . Od listopadu 2005 je bavorským ministrem hospodářství, dopravy, spojů a technologie. 29. září 2007 byl zvolen za předsedu CSU. Po maturitě na reálce v Dingolfingu absolvoval nejprve studijní praxi v bavorské finanční správě. Poté působil na finančních úřadech v Dingolfingu, Landshutu a v Mnichově. Od roku 1968 do roku 1973 navštěvoval večerní gymnázium v Mnichově . V roce 1973 složil maturitu. V návaznosti studoval na Ludwig-Maxmilian Universität v Mnichově obor národního hospodářství, v kterém získal v roce 1978 vysokoškolský titul. Erwin Huber je ženatý, má dvě děti, žije v Reisbachu. Erwin Huber je od roku 2004 čestným členem katolického studentského K.D.St.V Oeno-Danubia v Cartellverband . Huber byl od roku 1972 členem obvodního sněmu v okrese Dingolfing-Landau. Od roku 1978 je poslancem Bavorského zemského sněmu. V roce 1987 byl zvolen zastupujícím generálním sekretářem CSU a v letech 1988–1994 zastával funkci generálního sekretáře. Od roku 1988 patří Huber k předsednictvu a prezidiu CSU a taktéž je od roku 1993 předsedou krajské organizace v Dolním Bavorsku. V říjnu 1994 byl Huber ustanoven ministrem zemské vlády a vedoucím Bavorského zemského kancléřství, do této funkce jej jmenoval Edmund Stoiber, předseda Bavorské vlády. Od listopadu 1995 do října 1998 byl bavorským ministrem financí. Od 6. října 1998 se opět vrátil do funkce zemského ministra a vedoucího bavorského zemského kancléřství. Od 14. října 2003 se stal odpovědným za spolkové záležitosti a správní reformu. Poté, co se v roce 2005 Edmund Stoiber nestal ministrem ve vládě Angely Merklové, přestal být Erwin Huber pouhým nástupcem Stoibera, nýbrž také jeho soupeřem. Spolu s Günterem Becksteinem byli nejslibnějšími kandidáty. Huber také převzal ministerstvo hospodářství a dopravy. Po oznámení, že Stoiber k 30. září opouští místo předsedy CSU byl ve volbě spolu s Gabriele Pauliovou a Horstem Se...

Erwin Brecher (2)

Spisovatel a publicista, profesionální hráč a kouč bridže, finančník. Autor křížovek, hlavolamů a publikací o IQ testování, šachu, bridži a rodičovství.

Ervin Wojnár (2)

Ervín Lazar (1)

Maďarský spisovatel, autor knih pro děti a mládež.

Ervin Laszlo (2)

Ervin László je maďarský filozof, kybernetik, systémový teoretik, futurolog a vizionář. Žije v Pise v Itálii. Je členem Římského klubu. Je spoluautorem zprávy Římskému klubu Cíle pro lidstvo z roku 1977. V roce 1987 publikoval další zprávu pro Římský klub pod názvem Evoluce - nová syntéza. Je zakladatelem a vydavatelem časopisu World Futures - The Journal of General Evolution. V roce 1993 založil budapešťské klub - Club of Budapest, kde vykonává funkci prezidenta. Je vědeckým ředitelem na University for Peace v Berlíně. Působí v The General Evolution Research Group, kterou spoluzaložil v roce 1984 v Budapešti. Vykonává zde funkci ředitele. V roce 2011 založil první světovou univerzitu pro globální posun nazvanou Giordano Bruno Globalshift University, která byla oficiálně otevřena 9. září 2011. Publikoval více než 90 knih a množství článků a publikací. Vytvořil kosmologickou teorii spojitosti, v níž ukazuje vesmír jako tvořivý, vnitřně propojený proces.

Ervín Hodač (2)

Autor kuchařské knihy.

Ervín Černý (2)

Ervín Černý-Křetínský byl český lékař a profesor Univerzity Karlovy v Praze. Vzdělání získal na Těšínsku, kde žil od 12 let, odmaturoval v roce 1933. Posléze vystudoval medicínu v Brně. V listopadu 1939 byl zatčen gestapem a byl krátce vězněn na brněnském hradě Špilberk a následně deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. Po návratu z koncentračního tábora v roce 1942 žil spolu s rodiči ve Starči, kde až do konce války byl nuceně nasazený v továrně na obuv v Třebíči. V posledním roce války se účastnil odbojové činnosti v rámci skupiny RE-VI. Jako lékař působil na oddělení ušním, nosním a krčním v Brně, na Lékařské fakultě v Hradci Králové a od roku 1958 v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V roce 1951 byl jmenován docentem a v roce 1965 profesorem Univerzity Karlovy v Praze. Profesor Černý se věnoval především chirurgické léčbě nemocí ucha, nosu a krku. V roce 1978 odešel do důchodu. V roce 1989 obhájil doktorát lékařských věd. V roce 1982 se stal kandidátem věd v oboru historie. Vystoupil na stovkách přednášek v Československu i zahraničí a publikoval 194 vědeckých prací, včetně Atlasu chirurgie ucha a Atlasu chirurgie krku, které rovněž sám ilustroval. Byl členem mnoha československých a mezinárodních vědeckých organizací. Získal různá mezinárodní ocenění, jako např. Cena Jana Evangelisty Purkyně České lékařské společnosti, kterou obdržel při příležitosti 85. narozenin. Profesor Ervín Černý byl také významným vědcem v oboru historické geografie. Během čtyřiceti let vědecké práce v tomto oboru prozkoumal území o rozloze přes 600 km² v oblasti rodné Drahanské vrchoviny, kde objevil 62 zaniklých středověkých osad. V oboru geografie vydal více než 70 vědeckých prací, z nichž šest bylo vydáno knižně. Rodnému regionu také věnoval knihu epických básní s názvem Zelený barvínek. Mnoho let pečlivě sbíral informace o historii rodné vesni...

Ernst Wolfgang Böckenförde (1)

Německý právní filozof, ústavní právník, soudce ústavního soudu, vysokoškolský učitel.

Ernst Weiss (2)

Ernst Weiss, v němčině též Ernst Weiß, byl židovský, německy píšící lékař, spisovatel a dramatik narozený v Brně. Z literárněvědného hlediska bývá řazena jeho raná tvorba k literárnímu expresionismu, pozdní pak k Nové věcnosti , neboť toto mísení, či překrývání směrů je jevem signifikantním pro Pražskou německou literaturu. Narodil se v Brně v rodině obchodníka s textilem Gustava Weisse a jeho ženy Berty, rozené Weinberg. Otec mu zemřel 24. listopadu 1886, když mu byly čtyři roky. Studoval gymnázium v Brně, Litoměřicích a v Hostinném . Po maturitě na Druhém německém gymnáziu v Brně v roce 1902. Pak studoval lékařství v Praze a ve Vídni. Doktorem medicíny byl promován ve Vídni v roce 1908. Poté pracoval jako chirurg v Bernu u Emila Theodora Kochera a v Berlíně u Augusta Biera. V roce 1911 se vrátil do Vídně a pracoval zde u Julia Schnitzlera. Onemocněl tuberkulózou. Proto se nechal v roce 1912–1913 zaměstnat jako lodní lékař rakouské pobočky firmy Lloyd na parníku Austria. S touto lodí absolvoval cesty do Indie, Japonska a do Karibiku. Během první světové války pracoval jako vojenský lékař v Uhrách a na Volyni. Po válce pracoval jako chirurg ve Všeobecné nemocnici v Praze. Přátelil se s pražskými německými spisovateli Franzem Kafkou , Franzem Werflem, Maxem Brodem a Johannesem Urzidilem. Po roce 1920 práci lékaře opustil. Odešel do Berlína a věnoval se pouze literatuře. V roce 1928 obdržel Cenu Adalberta Stiftera . Téhož roku obdržel stříbrnou olympijskou medaili v umělecké soutěži na Letních olympijských hrách 1928 v Amsterdamu za román Boetius von Orlamünde. Krátce po požáru Říšského sněmu odešel zpět do Prahy, kde pečoval o umírající matku. Po její smrti v lednu 1934 se nemohl vrátit d...

Ernst von Houwald (3)

Německý spisovatel, dramatik.

Ernst Ullmann (2)

Německý historik umění, autor prací z oboru výtvarného umění a architektury.

Ernst Tugendhat (3)

Ernst Tugendhat je německý filosof, který se zabýval hlavně řeckou filosofií, analytickou filosofií a filosofickou antropologií. Jeho etika se inspirovala hlavně Immanuelem Kantem. Narodil se v židovské rodině. Jeho otcem byl Fritz Tugendhat a matka Grete Tugendhatová, na jejichž zakázku byla postavená vila Tugendhat v Brně. V roce 1938 musela celá rodina emigrovat do Švýcarska. V roce 1941 pro jistotu opustila Evropu a usadila se v Caracasu ve Venezuele. V letech 1944–1949 studoval na Stanfordově univerzitě filosofii a klasické jazyky. Doktorát získal roku 1956 ve Freiburgu. V letech 1956–1958 studoval a pracoval na univerzitě v Münsteru, potom jako asistent v Tübingenu, kde se po ročním pobytu na univerzitě Ann Arbor v Michiganu roku 1966 habilitoval. V letech 1966–1975 byl profesorem na univerzitě v Heidelbergu, ale na protest proti poměrům na německých univerzitách odešel zpět do Jižní Ameriky. Později se stal emeritním profesorem v Berlíně. Po emeritování v roce 1992 působil jako hostující profesor na katolické univerzitě v Santiago de Chile, na IWM ve Vídni a v letech 1996–1997 na Univerzitě Karlově v Praze. Roku 1999 byl jmenován čestným profesorem na Universitě v Tübingenu. V Tübingenu také žije. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst Tugendhat na německé Wikipedii.

Ernst Schrott (1)

Studoval medicínu v Mnichově. Od roku 1984 má vlastní lékařskou praxi v oboru přírodního léčitelství a homeopatie. Kromě toho je vedoucim lékářem Maharišiho ajurvédskeho zdravotního centra v Regensburgu. Vzdělání v ajurvédě získal Dr. Schrott u předních ajurvédskych léčitelů v Indii .

Ernst Pfohl (3)

Narozen 4. 1. 1874, zemřel 21. 11. 1963. Filolog, lexikograf, topograf a statistik.

Ernst Nittner (1)

Německý historik.

Ernst Künzl (2)

Je německý archeolog a kulturní historik zaměřující se zejména na kulturní dějiny antiky, ikonografii, dějiny umění, řecké a římské zbraně, dějiny antických věd a na dějiny Germánů ve starověku.

Ernst Kreuder (1)

Německý básník a spisovatel.

Ernst Hardt (3)

Německý prozaik, neoromantický básník, autor divadelních her, překladatel z francouzštiny

Ernst Genri (1)

Novinář píšící rusky.

Ernst Friedrich Löhndorff (1)

Narozen 13.3.1899, zemřel 16.3.1976. Německý spisovatel.

Ernst Bauer (2)

Ernő Rubik (2)

Maďarský architekt, sochař, designér a podnikatel. Vynálezce Rubikovy kostky.

Ernest Weiss (3)

Ernest Ludwig Eliel (1)

Americký chemik, práce z oboru.

Ernest Dlhoš (3)

Narozen 9.5.1910 ve Zvolenu, zemřel r. 1994. Lékař gynekolog a porodník, jeden ze zakladatelů gynekologie na Slovensku. Práce z oboru.

Erne Andrea (2)

Erling Haagensen (1)

Dánský filmový producent a režisér.

Erin xx Doom (1)

Erin Kinsley (1)

Tajemným novým objevem britské krimi scény. Pracuje jako spisovatelka na plný úvazek a žije ve Východní Anglii. Ostatní detaily svého života pečlivě skrývá, aby mohly o to hlasitěji promlouvat postavy jejích románů.

Erika Sieger (3)

Slovenská autorka knih s tématem druhé světové války.

Erika Scheuering (2)

Narozena v roce 1932 v Jablonci nad Nisou. Spisovatelka, zaměřená na literaturu pro děti, též novinářka. Publikuje v němčině.

Erika Ridziová (5)

Erika Obdržálková (2)

Autorka učebnic němčiny.

Erika Měšťanová (1)

Narozena 11.11. 1977 v Plzni. Autorka publikace z oblasti aromaterapie, zabývá se alternativní terapií.

Erika Lewis (1)

Americká autorka komiksů, televizní producentka a spisovatelka.

Erika Dévényi (3)

Erika Chopich (1)

Erika Casparek-Türkkan (2)

Německá autorka kuchařských knih.

Erika Börner (1)

Německá autorka publikace o zahradničení.

Erika Bezdíčková (4)

Erika Bezdíčková . Narodila se v Žilině do židovské rodiny Arnolda a Alice Kellermannových jako mladší dcera svého otce a jediná dcera matky, se kterou se ovdovělý otec oženil po smrti své první ženy. Zažívala krásné dětství s milovanou maminkou a otcem. Po rozpadu Československa v roce 1939 vznikl samostatný Slovenský stát, který se stal spojencem Třetí říše a kde byly brzy zavedeny protižidovské rasové zákony. V r. 1944 byla rodina v rámci rasových zákonů odsunuta do Osvětimi, kde zahynuli oba rodiče i většina širší rodiny. Po přesunech do dalších pracovních táborů v Německu utekla mladá dívka z pochodu smrti a po válce se mnoho měsíců bezprizorná toulala Evropou. Nakonec se jako šestnáctiletá vdala a měla dvě děti. Po rozvodu musela dlouhá léta bojovat o svého prvního syna, kterého jí manžel, dobře postavený komunista, odebral. V 50. letech byla pronásledována pro svůj židovský původ, po srpnu 1968 kvůli odsouzení sovětské okupace. V 50. letech jako osamělá matka pracovala v Československém rozhlase v Praze. Po druhém sňatku odešla do Loun, kde působila jako redaktorka okresního vysílání rozhlasu po drátě. Narodilo se jí třetí dítě, ale také toto manželství skončilo rozvodem. Začátkem 60. let přišla do Brna, kde se v podniku Brněnské výstavy a veletrhy stala cizojazyčnou korespondentkou, pak redaktorkou a nakonec zde vedla tiskové středisko pro zahraniční novináře. Na počátku normalizace musela z BVV odejít. Po dlouhých peripetiích našla místo v Technických novinách v Bratislavě, kde jako redaktorka psala o vědě a technice z Čech a Moravy až do roku 1989. Zároveň různě překládala, dosud příležitostně simultánně tlumočí z němčiny a maďarštiny. V roce 1973se znovu provdala a žila v Brně.

Erika Bestenreiner (1)

Rakouská publicistka.

Erika Andresková (1)

Narozena 1933. Ing., regionální literatura o přírodě jižních Čech, spoluautorka knihy o myslivosti.

Erik Then-Bergh (1)

Erik Then-Bergh byl vynikající německý klavírista známý svou interpretací klasického a romantického repertoáru. Narodil se 31. prosince 1916 v Mnichově a jeho kariéra trvala několik desetiletí, během nichž hojně koncertoval po celé Evropě. Jeho umění bylo zachyceno na mnoha nahrávkách u vydavatelství jako Electrola a Deutsche Grammophon. Období let 1938 až 1958 bylo v jeho nahrávací kariéře obzvláště významné, protože znamenalo upevnění jeho pověsti jako umělce. Jeho výkony se vyznačovaly hlubokým porozuměním hraným dílům v kombinaci s vytříbenou technikou. Ačkoli dnes není ve srovnání s některými svými současníky příliš známý, znalci a sběratelé historických nahrávek si Then-Bergha stále cení.

Erik Orsenna (2)

Erik Orsenna je pseudonym Erika Arnoulta. Narozen 22.března 1947 v Paříži, francouzský spisovatel a politik. Po studiu filozofie a politologie na Institut d'Etudes Politiques de Paris , se stal specializovaným ekonomem na London School of Economics. Byl blízkým spolupracovníkem Françoise Mitterranda a držitel několika vládních míst v roce 1980 a 1990. Byl volen do Francouzské akademie dne 28. května 1998.

Erik Hutter (1)

Narozen 22. 4. 1977. Kouč, mentor a podnikatel, původní profesí IT odborník.

Erik Brynjolfsson (1)

Americký ekonom a odborník na informační systémy.

Erik Baláž (2)

Erik Baláž je slovenský ekolog, aktivista, režisér, autor knih o ochraně přírody a politik. Narodil se ve Stropkově, vystudoval obor Ekologie lesa na Lesnické fakultě Technické univerzity ve Zvolenu. Studium ukončil v roce 2002 prací o ekologii medvědů. Podílel sa na tvorbé vícero významných filmů, které sa týkají ochrany přírody. Mezi nejznámější patří Vlčie hory, třídílná série Tajomné Karpaty a Strážca divočiny. V minulosti spolupracoval na více projektech s Lesoochranářským seskupením VLK, jejichž cílem byla ochrana přirozených lesů a velkých šelem. Vedl zejména projekty ochrany Tiché a Kôprové doliny. Je také jedným z hlavních organizátorů občanské iniciativy My sme les, která vznikla v roce 2017 za účelem ochrany národních parků a vzácných lesů proti masivní těžbě a členem Slovenského ochranářského sněmu, neformálního společenství ochranářů a ochranářek. V roce 2017 získal ocenění Biela vrana „za výjimečnou vytrvalost a oddanost svému poslání získat lidi pro ochranu přírody a schopnost vytvářet v nich k přírodě vztah“. V dubnu roku 2018 oznámil vstup na politickou scénu za nově vzniklou stranu SPOLU – občianska demokracia. Dlouholetým ochranářem je i jeho mladší bratr Branislav Baláž, kterému v dubnu 2010 vyhořela dřevěnice v Beňušovcích, městské části Liptovského Trnovce, pravděpodobně v důsledku ochranářských aktivit ve Vysokých Tatrách. V čase vzniku požáru spal na protest proti návrhu zonace Tater ve stanu na bratislavském náměstí a na festivalu Hory a mesto propagoval premiéru filmu Erika Baláže Strážca divočiny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Baláž na slovenské Wikipedii.

Erich Spitz (3)

Autor jazykových učebnic pro Vysokou školu báňskou.

Erich Nogol (2)

Český nebo slovenský autor publikací o pravidlech fotbalu.

Erich M. R Schumacher (3)

Erich Loest (2)

Německý novinář a spisovatel.

Erich Kamke (3)

Německý matematik zabývající se zejména diferenciálními rovnicemi. Vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.

Erich Auerbach (2)

Erich Auerbach byl přední český novinářský fotograf druhé světové války a oficiální fotograf exilové vlády ČSR v Londýně. Vedle fotografa pilotů Ladislava Sitenského patří k nejslavnějším českým fotografům válečného období. Narodil se v Sokolově do rodiny židovského lékaře a milovníka hudby, který svého syna podporoval při studiu hry na piáno a housle. Po studiích v Karlových varech hudbu nakonec studoval ve 30. letech v Praze, nicméně studia nedokončil. Fotografii, která ho po většinu života živila, se naučil jako amatér. Auerbach do zaměstnání vstoupil jako hudební kritik a fotoreportér. Zaměřoval se na společnost Československa, Itálie, Rakouska, Jugoslávie, Německa, Francie a Švýcarska. V Čechách pracoval pro pražské sociálně-demokratické noviny Prager Tagblatt. Z protektorátu byl nucen emigrovat v létě 1939 pěšky přes Polsko, přičemž před odjezdem údajně zničil většinu svého předválečného fotoarchivu včetně fotografií hudebníků a skladatelů Václava Talicha, Maurice Ravela a Pablo Casalse. Po roce 1939 pracoval jako fotograf na volné noze pro noviny a časopisy. V Londýně byl od dubna 1941 do července 1945 zaměstnán v oddělení fotografie na odboru informací exilového Ministerstva zahraničních věcí jako hlavní fotograf československé vlády. Jeho posláním „bylo fotografovat prezidenta, činnost vlády a válečné dění.“ Auerbach z několika málo fotografií vybudoval fotografický archiv čítající 300 souborů fotografií a tisícovky negativů. Během války přispíval do vládního časopisu Čechoslovák, jeho fotografie jsou k nalezení i v magazínu Československá žena pod zkratkou Eric. Od roku 1944 pracoval po tři roky pro časopis Illustrated a také po válce již zůstal v Londýně. Do ČSR se nakrátko vrátil v roce 1947. Během této návštěvy byl dle sdělení jeho dcery zatčen pro špionáž, přičemž mu byl zabaven i...