Všichni Autoři a témata

Eva Klusoňová (3)

Rehabilitační pracovnice, autorka učebnic pro střední školy.

Eva Kašparová (3)

Vystudovala filozofickou fakultu, obor němčina. Dosáhla titulu doktorka filozofie. Napsala několik brožur a učebnic o němčině.

Eva Kašáková (3)

Narozena 28. 9. 1960 v Novém Městě na Moravě. Dispenzární sestra v oboru TRN, členka a lektorka České iniciativy pro astma, zakladatelka Pneumologické sekce ČAS, publikace z oboru.

Eva Jonášová (2)

Mgr., matematička, autorka skript.

Eva Jarolímová (2)

Narozena 1960. PhDr., Ph.D., psycholožka, autorka prací o onemocněních způsobujících demenci a o péči o pacienty s kognitivní poruchou.

Eva Janošková (1)

Narozena 20. 10. 1935 v Praze, žije v Německu. Výtvarnice, malířka, grafička, knižní ilustrátorka, autorka gobelínů a výtvarných objektů.

Eva Hulíková (3)

Eva Horáčková (3)

Narozena 12. 3. 1993. Propagátorka zdravého stravování, zejména kvašených a fermentovaných potravin.

Eva Hofmannová (3)

JUDr., odborná literatura zejména o cestovních náhradách.

Eva Hochmanová-Burianová (1)

Autorka publikace o Zdeňku Burianovi.

Eva Hierteis (2)

Německá spisovatelka, překladatelka, editorka a lektorka. Autorka knih pro děti.

Eva Heřmanská (1)

Narozena 19.6.1950 v Chlumci nad Cidlinou. Malířka, grafička, věnuje se též architektuře.

Eva Hermanová (1)

Narozena 12.7.1931 v Praze. PhDr., CSc., literární historička, spisy o ruské literatuře 19. století, překlady z ruštiny.

Eva Hereinová (3)

Narozena 1956. Pedagožka, germanistka, autorka učebnic němčiny.

Eva Hašková (1)

Narozena 4.1.1946 v Kladně. Grafička, ilustrátorka.

Eva Haladová (3)

Narozena 21. 9. 1930. PhDr., fyzioterapeutka, revizní pracovnice VZP. Publikace z oboru.

Eva Hajdu Redmond (3)

Spisovatelka slovenského původu, od roku 2010 žije na Novém Zélandu, autorka především publikací pro děti.

Eva Grynszpan (1)

Francouzská editorka a překladatelka.

Eva Glyn (3)

Eva Gey (3)

Eva Gedeonová (1)

Slovenská matematička.

Eva García Sáenz (2)

Narodila se v roce 1972 ve Vitorii v Álavě. Vystudovala optiku a optometrii, pracovala jako knihovnice a navštěvovala různé psací workshopy, například ve Fuentetaji v Madridu. Tři roky se každou noc věnovala psaní svého prvního románu: La saga de los longevos , který se stal fenoménem kritiky a prodeje a byl přeložen do angličtiny, s velkým ohlasem ve Spojených státech i ve Velké Británii. V roce 2014 vyšlo druhé pokračování ságy Los hijos de Adán a také historický román „Pasaje a Tahiti“ Její romány se dostaly na první místo v seznamech bestsellerů v zemích jako Německo, Polsko, Kolumbie, Mexiko, Argentina nebo USA. Mezi její oblíbené autory patří Dennis Lehane, Pierre Lemaitre nebo Margaret Mazzantini. Je vdaná a matka dvou dětí.

Eva Fraser (2)

Britská lektorka se zaměřením na obličejovou gymnastiku a kosmetiku. Autorka publikací z oboru.

Eva Formánková (3)

Eva Formánková byla česká filosofka, nakladatelská redaktorka a překladatelka. Zasloužila se o vydání řady cenných nemarxistických filosofických děl, zejména v letech 1965–1973. Narodila se ve statkářské rodině, což jí později působilo kádrové problémy. Po maturitě na gymnáziu v Benešově vystudovala filosofii a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během studia pilně studovala i filosofy, kteří nepatřili do tehdejšího kurikula a seznámila se s L. Hejdánkem. Po studiu nastoupila jako nakladatelská redaktorka v nakladatelství Mladá fronta a z Hejdánkova podnětu začala připravovat kapesní edici šířejí přístupných filosofických děl, která však mohla začít vycházet až za ředitele K. Šiktance v roce 1968 pod názvem Váhy. Formánková tehdy úzce spolupracovala s Janem Patočkou, který tuto činnost velmi podporoval. Prvním svazkem byla Rádlova Útěcha z filosofie, následovala Jaspersova Otázka viny, díla S. Kierkegaarda, M. Bubera, J. Ortegy y Gasseta nebo A. N. Whiteheada. V roce 1970 bylo vydávání v rámci "normalizace" zastaveno, několik připravených titulů se ale ještě podařilo převést do nakladatelství Vyšehrad , kdežto Heideggerovo dílo O pravdě a bytí už se distribuovalo jen „pod pultem“. Guardiniho Konec novověku a Patočkovi Předsokratici byli zastaveni. Roku 1974 musela Formánková z nakladatelství odejít a roku 1977 podepsala Chartu 77, načež pracovala jako korektorka v novinách. V roce 1989 se do nakladatelství MF vrátila a navázala na svoji činnost z konce 60. let. Vydala Patočkovy Tři studie o Masarykovi a další v ČSSR tehdy málo známé autory, jako byl například Martin Heidegger, Romano Guardini, Ludwig Wittgenstein, Max Scheler, José Ortega y Gasset, Friedrich Nietzsche, Eugen Fink, Hannah Arendtová, John Searle, Gaston Bachelard, Vladimir Jankélévitch nebo Simone Weilová. Touto konvertitk...

Eva Fordinálová (3)

Narozena 17.12.1941 v Borském Mikuláši. Slovenská literární historička.

Eva Ferrarová (1)

Pracovnice veřejné správy, aktivní v hnutí 50 na 50, zabývá se problematikou rovných šancí mužů a žen ve veřejné správě.

Eva Farfánová Barriosová (3)

Eva Farfánová Barriosová, rozená Eva Konvalinová , je česká archeoložka, spisovatelka, pedagožka, turistická průvodkyně a kurátorka. Již od mala ji zajímala archeologie. Studovala prehistorii a národopis na Filosofické fakultě Karlovy university. Později se seznámila se svým manželem – Peruáncem a pokračovala ve studiu archeologie v americkém Utahu na Brigham Young University, než se roku 1973 přestěhovali do Limy, hlavního města Peru. Zde pokračovala ve studiích peruánské archeologie a etnologie na Universitě Svatého Marka. V prvních letech zde pracovala jako archeoložka převážně na Středním pobřeží Peru a krátký čas i v Cuzcu. Svojí archeologickou činností se zasloužila o poznávání starých civilizací středních And. Později se věnovala výuce na vysokých školách v Limě. Nejdříve na Universidad Femenina Sagrado Corazón a později na Universidad Ricardo Palma. Za 28 let, co strávila v Peru, procestovala téměř celou Střední a Jižní Ameriku. Roku 2001 se vrátila natrvalo zpět do Čech, kde až do konce školního roku 2018/2019 pracovala jako profesorka španělštiny na pražském Gymnáziu Ústavní. Koncem roku 2019 se stala kurátorkou světové výstavy "Poklad Inků" v Brně. Je autorkou několika knih o Peru a peruánské historii: Peruánské obrázky , Pohřbená tajemství starého Peru a Sexuální život ve starém Peru , Synové boha Slunce. Vzestup a pád říše Inků a mnoha odborných článků.

Eva Erbanová (2)

Narozena 1976. Historička umění, věnuje se architektuře 20. a 21. stol.

Eva Ehrenbergerová (1)

Blogerka, zaměřuje se na jídlo.

Eva Dobrovolná (3)

Narozena roku 1986 v Kyjově, studovala anglistiku, germanistiku a překladatelství na Masarykově univerzitě v Brně, autorka překladu z němčiny.

Eva Des Lauriers (3)

Eva Dandová (3)

Narozena 1953. JUDr., publikace o zákoníku práce, pracovních úrazech a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Eva Cibulková (2)

Mgr., pedagožka, učebnice a metodické materiály pro výuku matematiky na středních školách.

Eva Chytilová (2)

MUDr., Ph.D., internistka .

Eva Chocenská (2)

Narozena 7.2.1976 v Jilemnici. Dietní sestra, práce o klinické výživě a jejích metabolických poruchách, též o alternativních formách léčení.

Eva Chlumská (3)

Narozena 31.3.1924 v Praze. Asistentka katedry zdravotnictví, spis o lékařské terminologii.

Eva Charvátová (2)

Knihovnice, antikvářka, kulturní pracovnice, autorka publikací z oboru církevního umění.

Eva Cesnaková (3)

Slovenská autorka učebnic slovenštiny a literatury pro základní školy.

Eva Blaho (1)

Slovenská fytoterapeutka, nutriční poradkyně. Publikace z oboru.

Eva Björg Ægisdóttir (2)

Eva Bílková (3)

PhDr. Eva Bílková se narodila 11. srpna 1955 v Jičíně, žila s rodiči v Sedlištích u Libáně. Vystudovala jičínské gymnázium, kde maturovala v r. 1974 a poté Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština-dějepis. Již od gymnaziálních let se jako dobrovolná brigádnice účastnila záchrany zámku ve Starých Hradech u Libáně, kde se setkala s řadou lidí, které na sebe před odstřelem zachráněná památka, v níž našel prostory nejprve pro depozitáře a později pro samostatné pracoviště Literární archiv Památníku národního písemnictví, začala připoutávat. Zájmy Evy Horáčkové, od roku 1980 provdané Bílkové, tak směřovaly k literatuře, literární a regionální historii. Po obhájení rozsáhlé a oceňované diplomové práce zabývající se nakladatelstvím Družstevní práce – pozdějším Odeonem – složila ještě rigorózní zkoušky a získala titul PhDr. Mezitím začala pracovat v Literárním archivu PNP nejprve ve studovně pražského ústředí a potom, co se uvolnilo místo ve Východočeském kraji, konečně ve Starých Hradech. V první polovině 80. let se věnovala výchově dvou dcer a péči o rodinné zázemí. Tato konstelace a vrozená obětavost Evy Bílkové nepřála sice soustředěné vědecké práci, ale všechny volné chvíle věnovala organizování a zajišťování kulturního života na zámku, který se stal kulturním centrem pomezí východních a středních Čech. Jako předsedkyně Osvětové besedy nesla zodpovědnost za mnohdy komunistickému režimu nepohodlné akce, na něž ovšem chodily desítky a stovky návštěvníků. Po roce 1989 organizování výstav, besed, koncertů a literárních pořadů na již zrekonstruovaném zámku pokračovalo. Eva Bílková, od r. 2001 vedoucí starohradského pracoviště LA PNP, se postupně vracela i k vědecké práci, když k řadě inventářů uspořádaných fondů (mj. zpřístupnila veřejnosti osobní pozůstalosti Jindřicha Fleischnera, Jiřího M. Paláta, Václava Prokůpka, Šárky Smazalové, Jana Šamala, ve spolupráci s dalšími Věnceslava Metelky, Karla Sellnera, Antala Staška, Vítězslava Nezvala; nakladate...

Eva Biháryová (3)

Eva Bernasová (1)

Autorka publikací z oboru technologie materiálů.

Eva Bednářová (1)

Narozena 8. 5 1937 v Praze, zemřela 6. 12. 1986 tamtéž. Grafička, ilustrátorka a malířka.

Eva Bauerová (3)

Autorka učebnic angličtiny a slovníkové literatury.

Eva Bartošová (3)

Narozena 1994. Ilustrátorka, absolventka a asistentka na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.

Eva Ambrozová (1)

Narozena 12. 9. 1966. PaedDr. PhDr. Ph.D., pedagožka, psycholožka, vysokoškolská učitelka.

Eva AEgisdottir (1)

Eva Adlerová (2)

Mgr., právnička a patentová zástupkyně, zaměřená na oblast průmyslového a duševního vlastnictví.

Eva Adamová (2)

Narozena 1952. JUDr., CSc., právnička se zaměřením na právo životního prostředí.

Eusebiu Camilar (1)

Rumunský prozaik, básník a překladatel.

Eugenia Kielland (3)

Norská básnířka, literární kritička, redaktorka, pedagožka.

Eugene T Gendlin (2)

PhD, univerzitní pedagog; filozof, zabýval se rovněž humanistickou psychologií a psychoterapií podle Carla Rogerse: z Rakouska emigroval do USA.

Eugene Smith (2)

Americký výtvarník, malíř, ilustrátor.

Eugene Linden (2)

Americký biolog, autor šesti knih o živé přírodě, přispívá do časopisů Time a National Geographic a je poradcem ministerstva zahraničí pro rozvojový program OSN.

Eugène Labiche (3)

Eugène Marin Labiche byl francouzský dramatik, navazující na dílo Eugène Scribeho a nazývaný králem vaudeville. Narodil se v zámožné kupecké rodině v pařížské Rue de la Verrerie. Už ve dvanácti letech přispíval do časopisu Chérubin. Studoval na Lycée Condorcet a Lycée Chaptal. Cestoval po Itálii a na Pařížské univerzitě se stal doktorem práv. Byl kritikem pro Revue des théâtres a v roce 1837 měla premiéru jeho první hra. Byl velmi plodným spisovatelem a je mu přisuzován podíl na autorství až 220 her. Jeho nejčastějšími spolupracovníky byli Marc-Michel a Auguste Lefranc, s nimiž používal dohromady pseudonym Paul Dandré. Jeho nejznámějším dílem je komedie Slaměný klobouk, která byla také zfilmována . Napsal také román La Clé des champs. Od roku 1853 žil v Souvigny-en-Sologne, kde byl také zvolen starostou. Byl mu udělen Řád čestné legie a v roce 1880 se stal členem Francouzské akademie. Je po něm pojmenována Rue Eugène-Labiche v Paříži. Je pohřben na Cimetière de Montmartre.

Eugène Delacroix (2)

Ferdinand Victor Eugène Delacroix byl francouzský malíř období romantismu, významná osobnost světového malířství 19. století. Do dějin výtvarného umění se zapsal především jako kolorista. Jeho zacházení s barvou značně ovlivnilo impresionismus. Je autorem několika nástěnných maleb ve francouzských státních institucích, mj. v Louvre a Bourbonském paláci. Ilustroval knihy soudobých autorů, např. Waltera Scotta či Johanna Wolfganga von Goetha, ale třeba i Williama Shakespeara. Zabýval se fotografií. Pravidelně vystavoval v Salonu. Tematický záběr jeho obrazů byl široký. Maloval historické náměty, zátiší, akty, portréty, mariny, žánrové výjevy, díla s orientálními náměty i kytice. Eugène Delacroix se narodil 26. dubna 1798 v Charenton-Saint Maurice u Paříže jako nejmladší ze čtyř dětí Charlese Delacroixe a jeho manželky Victorie rozené Oebenové. Charles Delacroix byl za vlády Direktoria francouzským ministrem zahraničí a od roku 1799 Napoleonovým prefektem na jihu Francie. Eugène proto prožil dětství v Marseille a v Bordeaux. Všeobecně se však za malířova otce pokládá diplomat Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, který úředního Eugènova otce ve funkci ministra zahraničí vystřídal. Po smrti Charlese Delacroixe roku 1805 se Delacroixova matka odstěhovala do Paříže, kde žila u dcery Henrietty, provdané za diplomata Verninaca. Zde vstoupil Eugène do Lycea Ludvíka Velikého, kde byl jedním z nejnadanějších žáků. V roce 1814 Delacroix osiřel a nadále žil u sestry. Na radu strýce, malíře Henri-François Riesenera, vstoupil do ateliéru Davidova žáka Pierre Narcisse Guérina. Zároveň v Louvru kopíroval obrazy vlámského malíře Petera-Paula Rubense a Raffaela. V letech 1816–1822 studoval na École des Beaux-Arts a střídavě bydlel v rodině Riesenera a své sestry. Zde také poznal svou první lásku, Angličanku Elisabeth Salterovou, jejíž portrét vytvořil roku 1817. Ovlivněn byl stylem s...

Eugène Aisberg (3)

Francouzský fyzik, spisovatel a propagátor rádia a televize.

Eugen Pešina (1)

Narozen 26.3.1921, zemřel 20.1.1966 v Praze. Ing., profesor na strojní fakultě Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru teorie plasticity.

Eugen Mužík (3)