Všichni Autoři a témata

Jan Vlachynský (1)

Narozen 27. 5. 1987. Podnikatel v pohostinství.

Jan Vlachý (3)

Narozen 15. 3. 1964 v Praze. Ekonom, práce z finančnictví.

Jan Vítkovský (2)

Autor vysokoškolských učebnic pro žurnalisty.

Jan Vítězslav Dušek (1)

Narozen 8.6.1891 v Makově u Tábora, zemřel 2.3.1966 v Táboře, sochař, medailér, jeden ze zakládajících členů Sdružení jihočeských výtvarníků , člen francouzské Národní společnosti krásných umění ; dělal figurální a portrétní tvorbu, pamětní desky, portrétní medaile, figurální výzdobu budov, busty a symbolické hlavy, pomníky padlých.

Jan Veselka (1)

Autor středoškolských učebnic elektrotechniky.

Jan Vermeer van Delft (2)

Jan Vermeer van Delft , Johannes Vermeer byl jeden z nejvýznamnějších nizozemských barokních malířů. Byl pokřtěn jako Joannis van der Meer v protestantském kostele Nieuwe Kerk v Delftu. Jeho otec se původně jmenoval Reynier Janz Vos a teprve později si z neznámých důvodů změnil příjmení na van der Meer či zkráceně Vermeer. Pracoval jako hostinský, po svatbě o sobě tvrdil, že je výrobcem hedvábí. Snad proto se na mnoha Vermeerových obrazech objevují nejrůznější látky a tapiserie. Vermeer starší však také nakupoval a prodával obrazy a byl členem cechu sv. Lukáše. Vermeer a jeho rodina, příslušníci nižší střední třídy, žili ve velkém domě, zájezdním hostinci jménem Mechelen. Janovi prarodiče byli negramotní a negramotná byla i Janova matka. Jan se narodil jako druhé dítě a jediný syn. Motivace Jana stát se umělcem a jeho malířské začátky jsou obestřeny tajemstvím. Musel však šest let navštěvovat ateliér mistra, jenž byl členem cechu sv. Lukáše . Teprve v roce 1653 mohl sám do cechu vstoupit a signovat a prodávat vlastní díla. Někteří z badatelů se domnívají, že se Vermeer vydal za studii do Amsterdamu či Utrechtu. Vermeer se oženil v roce 1653 s Catharinou Bolnesovou, která byla katolička, a není jisté, zda Jan po svatbě konvertoval nebo ne. Z manželství vzešlo celkem jedenáct dětí, které byly vychovávány v matčině katolické víře. Na Vermeerově raném díle je patrné, že se mladý malíř vyrovnával s vlivy náboženské, mytologické a žánrové malby utrechtské školy, která vycházela z Caravaggia. Vermeerova tchyně vlastnila skromnou sbírku obrazů utrechtských mistrů. Byla navíc vzdálenou příbuznou utrechtského malíře Abrahama Bloemarta. Krátce poté přichází obrat a Vermeer se zaměřuje na malbu scén z běžného života. S podobnými tématy získali slávu malíři jako Gerard Terborch, Nicolas Maes nebo Pieter de Hooch. Přesto jsou Vermeerovy obrazy ...

Jan Velisek (3)

Narozen 11.4.1946 v Trhových Svinech. V r. 1968 absolvoval FPT v Praze, Katedru konzervace potravin a technologie masa. V r. 1969 nastoupil na Katedru chemie a zkoušení potravin jako pracovník pro vědu a výzkum, v r. 1974 obhájil kandidátskou disertační práci, v letech 1974–1983 působil na uvedeném ústavu jako vědecký pracovník a samostatný vědecký pracovník specialista a od r. 1983 jako odborný asistent. V r. 1990 se habilitoval pro obor chemie a analýza potravin a v tomtéž roce obhájil doktorskou disertační práci. Od r. 1991 je vedoucím Ústavu chemie a analýza potravin, profesorem pro obor chemie a analýza potravin byl jmenován v r. 1992. Od r. 2000 je děkanem FPBT. Ve výzkumné práci se prof. Velíšek zabýval a stále zabývá především studiem Maillardovy reakce. Je členem mezinárodní organizace IMARS . Zhruba 30 let se rovněž věnuje problematice chlorovaných propanolů v potravinách. Tyto technologické kontaminanty byly prvně v potravinách prokázány na VŠCHT Praha. Na základě prací prof. Velíška, kterých na toto téma publikoval více než 50, a díky spolupráci s podniky Nestlé Germany, Nestlé Research Centre a Kikkoman Europe, byla zavedena nová technologie výroby potravinářských hydrolyzátů bílkovin a přijata opatření k omezení výskytu těchto kontaminantů v potravinách obecně.

Jan Vedral (3)

Narozen 20. 11. 1955 v Praze. Divadelní a rozhlasový dramatik a dramaturg, teatrolog, profesor dramaturgie činoherního divadla. Vysokoškolský pedagog. Otec hudebního publicisty Honzy Vedrala .

Jan Večeř (3)

Narozen 23.4.1942 v Bludově. JUDr., ing., CSc., odborný asistent Ústavu marxismu-leninismu University Karlovy v Praze. Práce z oboru ekonomiky, překlady z ruštiny.

Jan Vávra (3)

Jan Vávra vystudoval herectví na divadelní falkutě AMU v Praze. Do roku 1990 se živil jako herec, působil v Činoherním klubu, Divadle na Vinohradech, Divadle S. K. Neumanna a hrál ve fi lmech, například v Kalamitě Věry Chytilové. Zároveň s několika přáteli vydával samizdatovou revue Prostor, kam psal pod pseudonymy Hugo Pludek a Kryštof Pochybný. Po pádu komunistického režimu začal pracovat jako novinář, byl šéfredaktorem týdeníku OF Fórum a komentátorem Lidových novin. Podílel se na vzniku TV NOVA, kde působil více než pět let jako šéf zpravodajství a moderátor nedělní politické diskuse 7 dní. V současné době je ředitelem televizní produkční společnosti.

Ján Vasilenko (3)

Mistr bojových umění, trenér a zakladatel stylu sebeobranného stylu Watejitsu, kumite, formy se zbraní i beze zbraně.

Jan Vaněk (3)

Narozen 6. 2. 1903 v Havlíčkově Brodě, zemřel 21. 6. 1977 v Rokycanech. Státní úředník, básník, beletrista.

Jan Vaněk (2)

Jan Vaněk byl český a československý politik a poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Absolvoval studium práv na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1918 byl členem sociální demokracie. Od roku 1921 do roku 1938 pracoval jako zahraničně politický redaktor deníku Právo lidu. Za druhé světové války působil v domácím odboji. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946. Působil jako novinář a překladatel, v letech 1945–1948 byl šéfredaktorem ústředního deníku sociální demokracie Právo lidu a členem ústředního výkonného výboru i představenstva strany. Od roku 1948 pracoval v tiskovém odboru ministerstva zahraničních věcí. Byl aktivní jako překladatel. Z francouzštiny překládal díla autorů jako Honoré de Balzac nebo Guy de Maupassant, z němčiny práce Ernsta Tollera. Překládal i ze španělštiny.

Jan Váňa (1)

Kuchař.

Jan van Ruusbroec (1)

Jan van Ruusbroec , také Ruysbroeck nebo Ruisbroek byl vlámský teolog, mystik a spisovatel. Svá díla psal nizozemsky. V současnosti jsou jeho nejznámějšími spisy Sedm kroků na žebříku duchovní lásky a Duchovní zásnuby. Jan měl oddanou matku, která ho vychovala v katolické víře. O jeho otci se neví nic. Jeho příjmení je toponymum, čili je odvozeno od názvu osady Ruisbroek. V jedenácti letech bez rozloučení opustil svou matku a odešel ke svému strýci, kanovníkovi Janu Hinckaertovi, který se o něj postaral a zajistil mu vzdělávání na škole sv. Guduly v Bruselu. Hinckaert žil v apoštolském bratrství s členem téže kapituly Francisem van Coudenbergem. Zajistil Ruusbroekovi vzdělání, a ten se tak mohl stát knězem. Vysvěcen byl v kostele Svaté Guduly v roce 1317. Jeho matka ho následovala do Bruselu. Vstoupila do tamní bekináže, kde krátce před svěcením svého syna zemřela. V letech 1318–1343 působil jako farář u sv. Guduly; nadále žil se svým strýcem Hinckaertem a Van Coudenbergem v extrémní chudobě a odloučenosti od světa. V té době vyvolávalo v Nizozemí spory hnutí Bratří svobodného ducha . Jednou z členek bratrstva byla Heilwige Bloemardinne; byla aktivní zejména v Bruselu, kde pomocí pamfletů propagovala svou víru. Ruusbroec jí odpovídal rovněž pamflety, žádný se však do dnešních dob nezachoval. Tento spor natrvalo poznamenal Ruusbroekovu tvorbu: jeho pozdější spisy byly psány v nizozemštině a vždy odkazovaly na "kacířské" názory Bratrstva. Touha po větším odloučení od světa a možná i pronásledování poté, co napadl Bloemardovou, jej vedla k tomu, že r. 1343 s dvěma přáteli opustil Brusel a v nedalekém lese založil převorství Groenendael. Přidalo se k nim mnoho následovníků; 13. března 1349 se komunita zformalizovala jako klášter řádu augustiniánů-kanovníků, Ruusbro...

Ján Valo (2)

Ing. Ján VALO se narodil 20. května 1937. Po skončení vysoké školy obor RTZ letectva, pracoval v oblasti leteckého výzkumu a později jako odborný asistent na Vojenské akademii v Brně. Na technice MTC v Káhiře, katedře Electronics, odučil 11 semestrů a několik roků působil jako hlavní inženýr- vedoucí specializace Radio and Radar na letecké škole poblíž libyjského Tripolisu. Na GŠ ČSLA pracoval v oblasti zahraniční technické pomoci. V letech 1987-1988 začal se svými spolupracovníky připravovat vytvoření mírových sil OSN v ČSLA. V roce 1989 dosáhl schválení koncepce a v lednu 1990 zahájilo činnost oddělení mírových sil OSN pod jeho vedením. Stalo se tak u nás poprvé v historii a československá armáda dostala prostor zapojovat se do mírových operací a prezentovat se v zahraničí. Na jaře 1990 se spolupodílel na otevření Výcvikového střediska mírových sil OSN společně s představiteli města Český Krumlov. Po okupaci Kuvajtu bylo jeho oddělení pověřeno přípravou a organizací čs. protichemické jednotky a plk. Ing. Valo byl jmenován jejím velitelem. Čs. jednotka splnila všechny úkoly v operacích Pouštní štít a Pouštní bouře, a plk. Ing. Valo obrdžel několik ocenění a vyznamenání.

Jan Valníček (1)

Autor prací z oblasti pěstování kaktusů.

Jan Valníček (2)

Narozen 6. 8. 1896 ve Slavkově, zemřel 9. 7. 1961. Plk., Ing., profesor balistiky na Vysoké škole vojenské. Autor technických spisů, též autor válečného deníku.

Jan Valeš (1)

Humorista.

Jan Vajskebr (3)

Narozen 1977. Mgr., historik.

Jan Václav Vratislav z Mitrovic (3)

Narozen 1669, zemřel 5. 12. 1712. Český politik a diplomat, na začátku 18. století vykonával funkci diplomata v Londýně a Haagu, kde se spolupodílel na vytvoření protifrancouzské aliance.

Jan Václav Šolc (1)

Narozen 15.5.1877 Sobotka , zemřel 5.11.1953 Praha. Sbormistr, skladatel, kulturní pracovník.

Jan Václav Hugo Voříšek (3)

Jan Václav Hugo Voříšek byl český hudební skladatel, klavírista a varhaník, který na počátku 19. století významně přispěl k rozvoji klasické hudby. Voříšek se narodil v českém Vamberku a ve svých dvaceti letech se přestěhoval do Vídně, která byla v té době epicentrem hudebního dění a domovem skladatelů jako Beethoven a Schubert. Jeho kariéra ve Vídni vzkvétala; stal se varhaníkem v kostele svatého Augustina a později získal místo dvorního varhaníka.

Jan Vachek (2)

Narozen 1981 v Praze. MUDr., lékař-diabetolog, nefrolog, zabývá se též klinickou farmakologií a farmakoterapií.

Jan Váchal (3)

Narozen 1960 v Praze. Zemědělský ing., spisovatel.

Jan Vacek (1)

Jan Vacek je bývalý český profesionální tenista. Ve své kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden turnaj ve dvouhře, když triumfoval na Brasil Open 2001. Na challengerech ATP získal čtyři singlové a čtyři deblové tituly a na okruhu ITF pak sedm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v srpnu 2002 na 61. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2005 na 115. místě. Trénoval jej Jiří Hřebec. Na grandslamu se nejdále probojoval do čtvrtého kola ve Wimbledonu 2002, v němž vypadl ve třech setech s Nizozemcem Sjengem Schalkenem. V roce 2004 se mu narodila první dcera Eliška. O 4 roky později druhá dcera Viktorie. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Vacek na anglické Wikipedii.

Jan Urban (1)

Narozen 22. 9. 1948 v Praze. Historik, medievalista, autor prací z oboru českých středověkých dějin, šéfredaktor časopisu Dějiny a současnost, nakladatelský redaktor se zaměřením na historii.

Jan Uhljar (1)

Jan Twardowski (3)

Polský básník, kněz.

Jan Turek (2)

Narozen v Praze, Mgr., Ph.D., archeolog působící v Egyptologickém ústavu UK. Zabývá se především rekonstrukcí společenských a genderových vztahů v pravěku, archeologií pohřbívání a obdobím eneolitu. V egyptské archeologii se věnuje především prehistorii a keramice Staré říše.

Jan Tupý (2)

Nar. 1949. Pedagog, redaktor. Zab. se didaktikou tělesné výchovy a tvorbou vzdělávacích programů. Spoluautor programu zdravotně orientované zdatnosti. Publ. z oboru.

Jan Tržil (3)

Narozen 28. 8. 1931. Profesor chemie na Vysoké škole báňské v Ostravě. Publikoval odbornou literaturu z chemie a také učebnice chemie pro metalurgy a horníky.

Jan Trojan (3)

Jan Trojan byl český muzikolog, rozhlasový redaktor a pedagog. Vystudoval hudební vědu a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Pracoval jako hudební redaktor Československého rozhlasu, pro který rekonstruoval řadu starých českých skladeb, a od roku 1961 vyučoval na Janáčkově akademii múzických umění, kde se roku 1990 stal profesorem. Věnoval se mimo jiné lidovým písním, opeře a moravské hudbě 18. století. Na přelomu 20. a 21. století spolu se Zdeňkem Smiřickým znovuobjevil moravského barokního skladatele Josefa Schreiera.

Jan Třeštík (2)

Narozen 20.7.1953 v Praze. Fotograf, fotoreportér.

Jan Thoma (3)

Jan Těsnohlídek (3)

Narozen 11.4.1987 v Havlíčkově Brodě. Knihovník a informatik, básník.

Jan Tesař (3)

Jan Tesař je český esejista, historik, disident a prvosignatář Charty 77. V roce 1956 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1956 nastoupil do Vojenského historického ústavu, odkud byl v roce 1958 vyhozen z politických důvodů, dva roky se jako nezaměstnaný zabýval studiem historie lidových soudů v Čechách, následovalo zaměstnání v muzeu v Pardubicích, v roce 1961 se vrátil do VHÚ. V roce 1966 vstoupil do KSČ, na jaře 1969 vystoupil z KSČ. V září 1969 byl zatčen, po třináctiměsíční vazbě byl bez soudu propuštěn. V roce 1971 byl opět zatčen, z vězení se vrátil v říjnu 1976. V květnu 1979 byl opět zatčen a v roce 1980 přijal nabídku k vystěhování, žil v Německu a později ve Francii. Nyní do Česka a na Slovensko distribuuje Bulletin EIT/AET . Jeho ženou se stala Anna Koutná Tesařová, která za ním odešla do exilu.

Jan Tegze (3)

Odborník v oblasti personálního managementu, hledání talentů a náboru pracovníků.

Ján Tarábek (3)

Slovenský autor, redaktor a vydavatel učebnic a naučné literatury.

Ján Taraba (2)

Slovenský filolog, autor slovníků a učebnic francouzštiny.

Jan Syrový (3)

Narozen 24.1.1888 v Třebíči, zemřel 17.10.1970 v Praze. Armádní generál, ministerský předseda. Práce v oboru vojenství, publikována ve sborníku.

Jan Syka (2)

Mgr., překladatel z angličtiny.

Jan Svoboda (3)

Narozen 26.12.1899 ve Vysokém Mýtě, zemřel 4.4.1973 v Praze. PhDr., DrSc., pracovník Slovanského ústavu, publikace z oboru onomastiky.

Jan Svoboda (3)

Narozen 1957 ve Frýdku-Místku. PhDr., psycholog, práce z oboru.

Jan Sviták (2)

Jan Sviták se narodil 1.8.1983 v Rýmařově. Hned z kraje života byl přestěhován do Brna, pak do Holešova, kde zůstal dalších osmnáct let. Jeho nesporný literární talent se objevil už v době, kdy navštěvoval mateřskou školu. Vzhledem k tomu, že ještě neuměl psát, se jeho dekadentně laděný příběh O kozlíčkovi Bradáčkovi, zachoval pouze jako audionahrávka. Od té doby toho napsal spoustu. Doposud vyšly tři knihy, dvě pro dětského čtenáře a jedna pro dospělého. Jan Sviták píše temnou literaturu a je přesvědčen o tom, že v každém člověku je kout, do kterého je potřeba posvítit...

Jan Švéd (1)

Novinář, sportovní publicista, práce o historii a současnosti světového fotbalu.

Jan Svátek (1)

Autor příruček o homeopatii.

Jan Sulovský (2)

Narozen 14. 2. 1955 v Olomouci. Rozhlasový redaktor, autor rozhlasových a divadelních her, dramaturg, též básník.

Jan Šula (3)

Narozen 1962. Pedagog, autor populárně naučné knihy o českých dějinách.

Jan Suk (3)

Jan Suk je český básník, esejista, literární kritik, filosof a literární publicista. Narodil se v hudební rodině. Je pravnukem skladatele Antonína Dvořáka a vnukem skladatele Josefa Suka. Jeho nevlastním bratrem byl houslový virtuóz Josef Suk. V letech 1972-1977 studoval na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze obory filosofie, historie a estetika. Během studia i v následujících normalizačních letech navštěvoval bytové semináře Milana Machovce, Jana Patočky, Ladislava Hejdánka aj. Po absolutoriu byl několik let bez stálého pracovního poměru. V druhé polovině osmdesátých let žil v Praze a byl zaměstnán jako vědecký pracovník v estetickém oboru v Ústavu pro výzkum kultury a v Ústavu pro kulturně výchovnou činnost. Od konce roku 1989 do roku 1992 byl zaměstnán v Národní knihovně v Praze. Od roku 1992 do současnosti pracuje jako redaktor, později šéfredaktor pražského nakladatelství H&H, kde redakčně a editorsky připravil desítky beletristických i vědeckých titulů z české literatury i překladů z literatury světové. Je editorem stěžejních děl Jindřicha Chalupeckého, Václava Černého, Zdeňka Kalisty, Romana Jakobsona, Jiřiny Haukové, Zdeňka Rotrekla, Arnošta Lustiga a mnoha dalších autorů. Od roku 1994 řídí básnickou edici Poesis, v níž vyšlo téměř čtyřicet titulů české i světové poezie včetně zásadních antologií. Od počátku devadesátých let působí jako literární kritik a recenzent, příležitostně též jako literární publicista, zabývající se i výtvarným uměním, hudbou a divadlem. Recenzoval stovky knižních titulů prakticky ve všech odborných periodikách, ale také v denících, v Českém rozhlase a České televizi. Studie a esejistické texty publikoval rovněž v zahraničí, např. ve slovinském literárním časopise Sodobnost. Je autorem desítek knižních doslovů a studií. Pro Českou televizi se scenáristicky a moderátorsky podílel např. na dokumentu o životě a díle Josefa Suka Dotkl se mě prst Boží a na připravovaném dokumentu o K. H. ...

Jan Stýblo (2)

Narozen 15.4.1912 v Novém Bydžově. Dr., CSc., profesor katedry ekonomiky, organizace a plánování chemického průmyslu, práce z oboru.

Jan Štursa (2)

Narozen 15. 5. 1880 v Novém Městě na Moravě, zemřel 2. 5. 1925 v Praze. Sochař, ilustrátor, profesor Akademie výtvarných umění, kurátor, odborný publicista.

Jan Studnička (3)

Jan Struž (2)

Narozen 1949. Ing. ekonomie, práce z oboru dějin bankovnictví.

Jan Strnad (3)

Učebnice ruštiny.

Jan Šťovíček (1)

Narozen 17. 1. 1943 v Pticích , zemřel 7. 3. 2007 tamtéž. PhDr., historik, archivář, etnograf, folklorista a muzejní pracovník.

Jan Štolba (2)

Básník, prozaik a literární a filmový kritik Jan Štolba se narodil v roce 1957 v Praze. Necelý rok studoval na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, po nedokončeném studiu pracoval jako skladník, ošetřovatel, sanitář, opisovač not, topič, listonoš, učitel ve zvláštní škole a hlídač. Během osmdesátých a devadesátých let hrál na saxofon v řadě pražských jazzových, folkových a rockových souborů V letech 1988–1990 žil s vystěhovaleckým pasem v New Yorku. Od poloviny devadesátých let žije střídavě v Praze a v Austrálii.

Jan Štíbr (2)

Narozen 25.9.1950 v Praze. PhDr., historik umění.

Jan Štern (2)

Narozen 1. 11. 1924 v Praze, zemřel 21. 8. 2012. Publicista a básník.

Jan Štěpnička (1)

Narozen 26. 4. 1982 v Ostravě. RNDr. et Bc., Ph.D., matematik. Publikace z oboru.