Všichni Autoři a témata

Jaromír Kukal (3)

Narozen 1954. Doc. Ing., Ph.D., vysokoškolský pedagog, autor prací v oboru programování, počítačové, řídicí techniky a softwarového inženýrství.

Jaromír Kubů (1)

Jaromír Král (2)

Veterinární lékař. Trvale se věnuje problematice nemocí exotických zvířat. Od roku 1991 pracuje jako veterinární lékař ZOO Praha.

Jaromír Komorous (3)

Narozen 13. 5. 1951 v Plzni, zemřel 26. 11. 2017. Básník, textař, hudebník, autor článků pro kulturní magazín.

Jaromír Joo (2)

Narozen 14. 4. 1952 v Českých Budějovicích, zemřel 13. 9. 2015. Houslař, zakladatel a ředitel Mezinárodního houslařského festivalu Věnceslava Metelky v Náchodě, autor pohádek, básniček a písňových textů.

Jaromír Ježek (1)

Fotograf.

Jaromír Fiala (3)

Autor prací z oboru strojírenství.

Jaromír Dlouhý (2)

Narozen 25. 11. 1944 v Ostravě-Přívoze, zemřel 4. 9. 2009. Mgr., historik, práce z regionálních dějin Ostravska. Zabýval se studiem kulturněpolitických poměrů Ostravy v 19. století, bojem o českou střední školu v Moravské Ostravě a historií ostravských předměstí.

Jaromír Czmero (1)

Germanista, editor publikace z oboru.

Jaromír Černý (1)

Narozen 24. 3. 1939 v Hradci Králové, zemřel 11. 2. 2012 v Praze. Doc., PhDr., CSc., hudební vědec, vysokoškolský pedagog, specialista v oblasti středověké a renesanční hudby, autor prací z oboru.

Jaromír Bystroň (3)

Narozen 1952 v Šenově u Ostravy. Doc. MUDr., CSc., alergolog, imunolog . Od dubna 2004 vedoucím Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Olomouc. Publikace z oboru.

Jaromír Bittner (3)

Fotograf, autor kalendářů, atlasu lokomotiv.

Jaromír Barvík (3)

Marxistické politickoekonomické práce.

Jaromír Balla (2)

Narozen 20. 11. 1946 v Ostravě. Ing., autor reportáží, redaktor a vydavatel, autor publikací s regionální tématikou z oblasti Krnovska a okolí.

Jarolím Schäfer (3)

Narozen 16.12.1904 v Bělkovicích, zemřel 19.2.1967 v Olomouci. RNDr., asistent katedry zeměpisu, prozaik, literatura pro děti. JAROLÍM SCHÄFER se narodil dne 18.12.1904 v Bělkovicích v domě č. 56. jeho rodný dům je tedy budova bývalého místního národního výboru - později obecního úřadu. Po vychození obecné školy v Bělkovicích studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde se již začal literárně projevovat. Po maturitě pracoval v Praze jako redaktor v různých pražských novinách a časopisech. Současně studoval na Karlově univerzitě. Po absolvování UK se oženil a s rodinou odešel na Podkarpatskou Rus, kde zahájil učitelskou praxi v Užhorodě. Zde učil i na učitelském ústavu a pokračoval ve své literární činnosti. Vyučoval zeměpis, dějepis a češtinu a přitom pracoval na učebnicích zejména českého jazyka a zeměpisu. Tuto práci v Užhorodě započal v roce 1929 až 1930. Zde si našel vřelý vztah k místním obyvatelům. Ti mu vyprávěli své příběhy z velmi těžkého života na Podkarpatské Rusi. Tato vyprávění ztvárňoval ve svých povídkách a fejetonech. Zde po prvních úspěších začal psát i knihy pro mládež. Po osmi letech úspěšné pedagogické a literární činnosti byl donucen jako všichni Češi , po záboru tohoto území a vyhlášení samostatného Slovenského štátu opustit i s rodinou město Užhorod. Byl umístěn v Brně jako odborný učitel. Jeho literární tvorba neustala ani za války, ale omezila se na psaní pohádek pro děti. tato činnost se však rozvinula nejvíce v poválečném období. V Brně dokončil vysokoškolská studia a byl promován doktorem přírodních věd. Stal se členem Svazu československých spisovatelů a vydal řadu knih i s válečnou tématikou. Nejznámější z nich jsou : R. U. - Ruckehr unerwunsch a dědina ve vichřici. RNDr. Jarolím Schäfer se ve svém díle hodně vracel do rodného kraje a na svoji rodnou hanou nikdy nezapomněl. Pro děti napsal celkem 13 knih, převážně pohádek. Nejznámější z nich jsou : Pohádky naší Moravěnky, Pohádky strýčka loutkáře, Pohádky a pově...

Jarmila Zemčíková (3)

Jarmila Votavová (2)

Narozena 3. 9. 1923 v Turnově. Socioložka, publicistka a rozhlasová redaktorka.

Jarmila Stráníková (2)

Už od malička velice ráda psala a vymýšlela krátké příběhy. Psaní však brala pouze jako příjemnou kratochvíli. Ve svých sedmnácti letech, však začala o psaní přemýšlet trochu vážněji. V individuálním kurzu spisovatelky a scénáristky Markéty Dočekalové vypilovala schopnosti tvůrčího psaní a pod vedením lektorky dokončila rukopis prvotiny, historického románu Ve stínu války. Ta byla vydána na podzim roku 2021. Spisovatelku přitahují záhady a tajemno, které jsou pro její psaní klíčové. Autorka je aktuálně doma s dětmi a v rámci možností pracuje na nové knize.

Jarmila Straková (2)

Narozena 1. 3. 1977. Ing. ekonomie, práce o strategickém managementu.

Jarmila Skalková (3)

Jarmila Skalková byla česká pedagožka a vysokoškolská učitelka, odbornice v oblasti pedagogických věd. Narodila se 21. ledna 1924 v Praze, v rodině řídícího učitele. Podněcující prostředí, kulturní zázemí rodiny, její vztah k hodnotám vzdělání i podmínky tehdejšího školství nepochybně přispěly k volbě její profesní dráhy. Po maturitě na reálném gymnáziu v Českém Brodě a po vynucené přestávce ve studiu způsobené II. světovou válkouvystudovala Filozofickou fakultu UK, obor filozofie – ruský jazyk. Ve studiu aspirantury se zaměřila na oblast pedagogických věd. Tím je dáno i její celoživotní odborné směřování. Její odborné práce jsou vždy filozoficky fundované, usilují o jednotu teorie a výchovně vzdělávací praxe, často se věnují procesu poznávání i osvojování poznatků mládeží a směřují k vytváření vědního systému. Prof. Skalková se svou rozsáhlou teoretickou, výchovně vzdělávací i organizačně praktickou činností nesmazatelně vepsala nejen do našeho pedagogického odkazu 20. století, ale i svou neutuchající aktivitou, tvořivou erudicí, vysoce kultivovaným slovním projevem přispěla k pedagogickým konturám 21. století. Její pedagogické teoretické dílo je velmi rozsáhlé a obsažné. Vědecká činnost a její výsledky se týkají nejen didaktiky, se kterou je její jméno nejčastěji spojováno, ale také obecné pedagogiky, komparativní pedagogiky, vysokoškolské pedagogiky, metodologie a metod pedagogického výzkumu a rovněž i teorie výchovy. Odborné dílo prof. Skalkové představuje více jak 300 bibliografických jednotek. Zahrnuje v sobě 12 vědeckých monografií, z nichž některé byly vydány i v zahraničí, ale i množství četných statí a článků zveřejněných v odborných pedagogických časopisech a sbornících domácí i zahraniční provenience. Její dílo patří doma i v zahraničí k tomu nejlepšímu, co v české pedagogice bylo vytvořeno. Vědecká práce prof. Skalkové vždy nesla pečeť moderního přístupu k vědě. Odmítá koncept tzv. čisté vědy, který přík...

Jarmila Šírová (1)

Jarmila Rozsypalová (1)

Narozena 27. 1. 1933 v Křelově u Olomouce. Absolventka zdravotnické školy, časopisecké články v Literárním měsíčníku. Básnířka.

Jarmila Riegerová (1)

Narozena 1943. Prof., RNDr., CSc., antropoložka, vysokoškolská pedagožka na katedře funkční antropologie a fyziologie UP v Olomouci, zaměřená na funkční a vývojovou antropologii a ekologii člověka.

Jarmila Psotníčková (2)

Narozena 26.11.1910 v Nymburce. RNDr., práce z oboru dějin lékařství, autorka historických prací o J. E. Purkyňovi a editorka jeho korespondence.

Jarmila Procházková (2)

Narozena 27. 2. 1961. PhDr. PhD., muzikoložka, editorka hudebních skladeb.

Jarmila Plevová (3)

Narozena 28. 8. 1939 v Brně. Doc. MUDr., CSc., farmakolog a psychiatr.

Jarmila Pechová (2)

Narozena 3.6.1958 v Přerově. PhDr., etnografka, práce z oboru.

Jarmila Motajová (3)

MUDr., CSc., slovenská docentka na Univerzitě třetího věku , publikace v oborech zdravotní cvičení, anatomie, histologie a další.

Jarmila Langerová (1)

Autorka knih pro děti.

Jarmila Lakosilová (3)

Narozena 21.09.1938 Frenštát pod Radhoštěm, okr. Nový Jičín, rozhlasová redaktorka, publicistka.

Jarmila Kubíčková (3)

Historička umění, autorka odborných publikací, převážně o českých malířích. Její skutečné jméno bylo PhDR. Jarmila Dvořáková, uvedené byl pseudonym, pod kterým vydávala svá odborná díla. Působila v USA, kde také zemřela.

Jarmila Krulišová (1)

Narozena 15.11.1917 v Záhřebu , zemřela 17.4.1990. PhDr., hudební spisovatelka a pedagožka, libreta.

Jarmila Kröschlová (2)

Jarmila Kröschlová byla česká tanečnice a choreografka. Po druhé světové válce se věnovala výuce pohybové výchovy. Narodila se na Novém Městě pražském v protestantské rodině jako pátá ze šesti dcer pražského velkoobchodníka Aloise Kröschela a jeho manželky Boženy Marešové , nejmladší ze sourozenců byl bratr Alois . V mládí onemocněla tuberkulózou. V letech 1912–1914 se léčila na italské Riviéře. Po návratu studovala v letech 1916–1918 rytmickou gymnastiku podle metody Émile Jaques-Dalcroze v pražském česko-německém Spolku Jaques-Dalcroze a pohybovou gymnastiku podle Bess Mensendieck u PhDr. Heleny Vojáčkové. V letech 1919–1921 pak pokračovala ve studiu přímo ve školách Émile Jaques-Dalcroze v Ženevě a v Drážďanech-Hellerau. V roce 1921 měla první veřejné vystoupení Mluva pohybu, s nímž vystoupila v Římě, Florencii, Ženevě, Praze a v Hellerau. V letech 1921–1923 působila v Ústavu Jaques-Dalcroze v Hellerau jako pedagog. V roce 1923 založila vlastní Skupinu Jarmily Kröschlové, kterou vedla až do roku 1947. V roce 1924 se vdala za historika umění Dr. Oskara Schürera , v roce 1926 se jim narodila dcera Eva , v dospělosti rovněž choreografka a docentka DAMU, která působila mezi lety 1939 až 1949 ve Skupině Jarmily Kröschlové. Manželé se rozvedli v roce 1939. Od roku 1927 spolupracovala s celou řadou divadel, například: Moderní studio, Osvobozené divadlo, Národní divadlo, Národní divadlo Brno, divadlo Dada, divadla v Kolíně, Mostě nebo v Trutnově. Spolupracovala s režiséry E. F. Burianem, Jiřím Frejkou, K. H. Hilarem a Jindřichem Honzlem. Od roku 1931 vedla Studio pohybové a taneční výchovy. To fungovalo na různých místech až do roku 1959, kdy jej přebrala Osvětová beseda a posléze Kulturní dům hl. m. Prahy. Během druhé světové války se podílela na činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme. V této době se ve své práci inspirovala lidovými motivy. V tomto duchu pokračovala i po válce ve spol...

Jarmila Krivaničová (1)

Autorka příruček pro péči o zdraví v domácím prostředí.

Jarmila Křečková (1)

Příručka o psím plemenu bišon frise.

Jarmila Klímová (1)

Narozena 2. 8. 1959 v Přerově. Mgr., pedagožka a historička, kurátorka Muzea Komenského v Přerově, zabývá se historií školství a pedagogiky a vývojem školních obrazů jako učební pomůcky, autorka katalogů výstav.

Jarmila Kaloušová (1)

Narozena 3.11.1894, zemřela 23.12.1982. Sekretářka prezidenta Masaryka, memoárová literatura, editorka jeho spisů.

Jarmila Kadlecová (2)

Ředitelka mateřské školy v Puclicích na Domažlicku. Autorka dobrodružné fantasy série.

Jarmila Jakešová (1)

Jarmila Hložková (1)

Lékarnice, maminka youtubera Martina Hložka .

Jarmila Haldová (2)

Narozena 3. 12. 1951 v Praze. Výtvarnice, řezbářka , betlémářka, ilustrátorka, ilustrace botanických knih.

Jarmila Fialová (2)

Autorka vysokoškolských script z oboru lékařství.

Jarmila Čiháková (2)

PhDr., archeoložka, věnuje se zejména vývoji Prahy od pravěku do 15. století.

Jarmila Černíková-Drobná (3)

Jarmila Černíková (2)

Hermína Franková je spisovatelka knih pro děti i pro dospělé. Vystudovala farmacii na brněnské Masarykově Univerzitě. Její knihy začaly vycházet na začátku 60.let. V roce 1968 napsala krátkou povídku pro děti Čarodějnička na koštěti, podle níž v příštím roce napsala námět k filmové fantasy komedii Dívka na koštěti. V 60. letech napsala i řadu knih pro dospělé, například Děti platí polovic?, Ženy pod helmou či Blázni a Pythagoras. V 70.letech kvůli zákazu publikace pracovala ve svém původním oboru v lékárně, v té době také vydala několik knih pod cizími jmény. Od začátku 80.let se snažila vracet k psaní pod vlastním jménem. Vrátila se k čarodějnickému tématu a napsala scénář k sérii fantasy komedií Ohnivé ženy. Od 90.let se znovu může naplno věnovat psaní; podílela se například na scénáři projektu Kinolabyrint na výstavu v japonské Ósace. Hermína Franková miluje jižní Čechy. Hold jim vzdala například v knihách Kluk od vody či Jupí, jdeme do světa . Žije střídavě v Praze a v jižních Čechách. Nejvíc času tráví s rodinou, má dvě dcery a tři vnučky.

Jarmila Bachmannová (2)

PhDr. Jarmila Bachmannová, CSc. Vystudovala češtinu a italštinu na Filozofické fakultě UK, po ukončení studia nastoupila do Ústavu pro jazyk český v Praze, kde pracuje v oboru česká dialektologie. Je jí blízké především nářečí rodného kraje – z Podještědí a Podkrkonoší. Publikace: Podkrkonošský slovník, Praha 1998, zpracovává slovní zásobu dvěma způsoby: jednak v úplném ideografickém slovníku, který obsahuje zhruba 25 tisíc položek, včetně frazeologie a obsáhlého názvosloví z oboru sklářství, jednak v diferenčním slovníku abecedním. Je spoluautorkou obsáhlého dialektologického kompendia Český jazykový atlas a několika dalších knih, např. České nářeční texty , Český jazyk na přelomu tisíciletí , Encyklopedický slovník češtiny . Netradiční publikací jsou dva kompaktní disky s autentickými ukázkami nářečí Jak se mluví v Čechách, Praha 2000, a Jak se mluvilo v českých vesnicích v cizině, Praha 2002 . Spolu s V. Suksovem vydala slovník Jak se to řekne jinde. Česká přísloví a jejich jinojazyčné protějšky, Praha 2007, obsahující v sedmi jazycích přes 9500 přísloví a rčení. Edičně připravila monografii Luďka Bachmanna: Nářečí na Vysokomýtsku .

Jarka Hrušková (3)

Jarda Kavalír (3)

Autor psal pod pseudonymem Jarda Kavalír sociální literaturu z prostředí chudých lidí, havířů, nezaměstnaných.za 1. republiky. Pracoval jako nezávislý novinář pro různé časopisy a noviny zejména románovými reportážemi z pražského podsvětí

Janusz Domagalik (2)

Narozen 5.7.1931 Czeladž. Polský spisovatel, autor knih pro mládež, rozhlasových a televizních pořadů.

Jánuš Kubíček (2)

Jánuš Kubíček byl český malíř a výtvarník, představitel generace 60. let. Pocházel z umělecké rodiny - jeho otec i strýc byli známými sochaři . V roce 1924 přesídlila rodina do Brna, které se natrvalo stalo Kubíčkovým domovem a hlavním uměleckým působištěm. Po maturitě na gymnáziu v Králově Poli studuje na brněnské Škole uměleckých řemesel, v roce 1950 je přijat do svazu Československých výtvarných umělců. Jeho výtvarný názor, krystalizující postupně do osobité, imaginativní abstrakce, ovlivnila výrazně rodinná sbírka děl českého moderního umění. Významné bylo jeho celoživotní přátelství s Bohumírem Matalem, s nímž a několika dalšími brněnskými výtvarníky zakládá roku 1957 tvůrčí skupinu Brno 57. Dílo Jánuše Kubíčka bylo prezentováno na desítkách samostatných i společných výstav, je zastoupeno ve všech významných galerijních sbírkách v České republice včetně Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně či Muzea města Brna.

Janssonová Tove (3)

János Nemes (2)

Maďarský politolog, novinář, korespondent, autor faktografických komentářů, průvodců, knih.

János Liebner (1)

Janne Teller (2)

Janne Kukkonen (3)

Finský režisér a animátor krátkých filmů a hudebních videí, autor fantasy komiksu pro děti.

Janko Alexy (3)

Janko Alexy byl slovenský spisovatel, malíř a publicista. Pocházel z početné rodiny a vzdělání získal v Liptovském Mikuláši a na gymnáziu v Lučenci. Po ukončení studia pracoval jako praktikant v lékárně v Prievidze. Od roku 1919 pokračoval ve studiu v Praze na malířské akademii, v roce 1920 absolvoval půlroční studijní pobyt v Paříži. Po ukončení studia pracoval jako profesor malířství na gymnáziu v Bratislavě a od roku 1927 se věnoval jenom umělecké činnosti. Roku 1930 se usadil v Martině na Slovensku, později v Piešťanech a roku 1937 se vrátil do Bratislavy. V roce 1964 byl jmenován národním umělcem. Jeho rozsáhlé dílo obsahuje okolo 1300 olejů, pastelů, temper a kreseb inspirovaných lidovou tvorbou, legendami a krajinou. V 50. letech vytvářel návrhy pro architekturu a tapiserie. Později se vrátil k inspiracím z lidové tvorby. Výrazně se zasloužil o rekonstrukci Bratislavského hradu. Stal se jedním ze zakladatelů slovenského moderního výtvarného umění a byl organizátorem kulturního života. Jeho literární činnost pro něho nebyla prvořadá, naproti tomu byla soustavná a nezanedbatelná – vydal více než 20 knih. Společně s Gejzou Vámošem vydával literárněumělecký časopis Svojeť, který založili v roce 1922. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janko Alexy na slovenské Wikipedii.

Janka Hečková (3)

Slovenská historička.

Janka Bryl' (1)

Janka Bryl , občanským jménem Ivan Antonovič Bryl či Jan Antonavič Bryl byl běloruský a sovětský spisovatel a překladatel. Narodil se v rodině železničáře. V roce 1922 se rodina přestěhovala do Západního Běloruska, na území tehdejšího Polska. Vystudoval polskou základní školu a gymnázium s ezaměřením na matematiku, v roce 1938 publikoval první verše a publicistiku v běloruském časopise. V roce 1939 narukoval k námořní pěchotě polské armády, záhy padl do německého zajetí, odkud o dva roky později uprchl a přidal se k sovětským partizánům. Od roku 1944 žil v Minsku a pracoval jako novinář. Byl členem PEN klubu a Akademie věd Běloruska. Jeho vnuk Anton František Bryl je básník a překladatel do běloruštiny.

Janka Beláňová (3)

Slovenská učitelka angličtiny, překladatelka a vydavatelka.

Janka Antonovič Bryl (1)