Jarmila Kröschlová
česká choreografka, tanečnice a vysokoškolská pedagožka
Jarmila Kröschlová byla česká tanečnice a choreografka. Po druhé světové válce se věnovala výuce pohybové výchovy. Narodila se na Novém Městě pražském v protestantské rodině jako pátá ze šesti dcer pražského velkoobchodníka Aloise Kröschela a jeho manželky Boženy Marešové , nejmladší ze sourozenců byl bratr Alois . V mládí onemocněla tuberkulózou. V letech 1912–1914 se léčila na italské Riviéře. Po návratu studovala v letech 1916–1918 rytmickou gymnastiku podle metody Émile Jaques-Dalcroze v pražském česko-německém Spolku Jaques-Dalcroze a pohybovou gymnastiku podle Bess Mensendieck u PhDr. Heleny Vojáčkové. V letech 1919–1921 pak pokračovala ve studiu přímo ve školách Émile Jaques-Dalcroz…e v Ženevě a v Drážďanech-Hellerau. V roce 1921 měla první veřejné vystoupení Mluva pohybu, s nímž vystoupila v Římě, Florencii, Ženevě, Praze a v Hellerau. V letech 1921–1923 působila v Ústavu Jaques-Dalcroze v Hellerau jako pedagog. V roce 1923 založila vlastní Skupinu Jarmily Kröschlové, kterou vedla až do roku 1947. V roce 1924 se vdala za historika umění Dr. Oskara Schürera , v roce 1926 se jim narodila dcera Eva , v dospělosti rovněž choreografka a docentka DAMU, která působila mezi lety 1939 až 1949 ve Skupině Jarmily Kröschlové. Manželé se rozvedli v roce 1939. Od roku 1927 spolupracovala s celou řadou divadel, například: Moderní studio, Osvobozené divadlo, Národní divadlo, Národní divadlo Brno, divadlo Dada, divadla v Kolíně, Mostě nebo v Trutnově. Spolupracovala s režiséry E. F. Burianem, Jiřím Frejkou, K. H. Hilarem a Jindřichem Honzlem. Od roku 1931 vedla Studio pohybové a taneční výchovy. To fungovalo na různých místech až do roku 1959, kdy jej přebrala Osvětová beseda a posléze Kulturní dům hl. m. Prahy. Během druhé světové války se podílela na činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme. V této době se ve své práci inspirovala lidovými motivy. V tomto duchu pokračovala i po válce ve spol...
Jarmila Kröschlová byla česká tanečnice a choreografka. Po druhé světové válce se věnovala výuce pohybové výchovy. Narodila se na Novém Městě pražském v protestantské rodině jako pátá ze šesti dcer pražského velkoobchodníka Aloise Kröschela a jeho manželky Boženy Marešové , nejmladší ze sourozenců byl bratr Alois . V mládí onemocněla tuberkulózou. V letech 1912–1914 se léčila na italské Riviéře. Po návratu studovala v letech 1916–1918 rytmickou… gymnastiku podle metody Émile Jaques-Dalcroze v pražském česko-německém Spolku Jaques-Dalcroze a pohybovou gymnastiku podle Bess Mensendieck u PhDr. Heleny Vojáčkové. V letech 1919–1921 pak pokračovala ve studiu přímo ve školách Émile Jaques-Dalcroze v Ženevě a v Drážďanech-Hellerau. V roce 1921 měla první veřejné vystoupení Mluva pohybu, s nímž vystoupila v Římě, Florencii, Ženevě, Praze a v Hellerau. V letech 1921–1923 působila v Ústavu Jaques-Dalcroze v Hellerau jako pedagog. V roce 1923 založila vlastní Skupinu Jarmily Kröschlové, kterou vedla až do roku 1947. V roce 1924 se vdala za historika umění Dr. Oskara Schürera , v roce 1926 se jim narodila dcera Eva , v dospělosti rovněž choreografka a docentka DAMU, která působila mezi lety 1939 až 1949 ve Skupině Jarmily Kröschlové. Manželé se rozvedli v roce 1939. Od roku 1927 spolupracovala s celou řadou divadel, například: Moderní studio, Osvobozené divadlo, Národní divadlo, Národní divadlo Brno, divadlo Dada, divadla v Kolíně, Mostě nebo v Trutnově. Spolupracovala s režiséry E. F. Burianem, Jiřím Frejkou, K. H. Hilarem a Jindřichem Honzlem. Od roku 1931 vedla Studio pohybové a taneční výchovy. To fungovalo na různých místech až do roku 1959, kdy jej přebrala Osvětová beseda a posléze Kulturní dům hl. m. Prahy. Během druhé světové války se podílela na činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme. V této době se ve své práci inspirovala lidovými motivy. V tomto duchu pokračovala i po válce ve spol...
