41461–41520 z 156519 Autoři
Otto O Binder (2)
Americký spisovatel vědecko-fantastické literatury, autor komiksů a populárně-naučných publikací.
Více od autora
Otto M Urban (3)
Studoval dějiny umění a estetiku na katedře dějin umění Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také posléze pracoval jako asistent na katedře dějin umění, poté jako vědecký pracovník Ústavu dějin umění ČAV v Praze. Od roku 1993 externě přednáší dějiny moderního českého umění v kurzech CIEE , The School of the Art Institute in Chicago , New York University, Prague . V letech 1999, 2001, 2003 a 2005 přednášel dějiny moderního českého umění na University of Texas v Austinu a v roce 2007 na The School of the Art Institute in Chicago. Od počátku 90. let se intenzivně věnuje studiu středoevropského symbolismu a zejména problematice dekadence. Byl autorem nebo spoluautorem řady výstav, publikoval odborné studie o dekadenci a symbolismu ve vědeckých časopisech doma i v zahraničí. V roce 2002 byl autorem a editorem monografie Výtvarné a kritické dílo Karla Hlaváčka. V roce 2006 připravil rozsáhlou výstavu a knihu o dekadenci v českých zemích, V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880 - 1914. Tato výstava byla také oficiální součástí prezentace české kultury v době českého předsednictví Evropské unii. Kniha V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880 - 1914 byla nominována na cenu Magnesia Litera 2007 v kategorii naučné literatury. Za tuto knihu a za monografii Edvard Munch: Být sám. obrazy - deníky - ohlasy byl autor navržen na cenu F. X. Šaldy pro rok 2007 a 2008.
Více od autora
Otto Ježek (3)
Narozen 7.12.1896 v Čermné u Kyšperka, zemřel 30.9.1957 v Praze. Dělník, básník.
Více od autora
Otto Eibl (2)
Narozen 23. 9. 1981 v Českých Budějovicích. Mgr., Ph.D., politolog, vysokoškolský pedagog, specialista na politický marketing, na krizovou komunikaci a krizový management v politice a volební kampaně.
Více od autora
Otto Ducháček (3)
Narozen 7. 10. 1910 v Ústí nad Orlicí, zemřel 17. 2. 1993 v Brně. Prof. PhDr., DrSc., lingvista, romanista, univerzitní profesor francouzštiny, literatura z oboru.
Více od autora
Otto Bohuš (1)
Narozen 24. 7. 1978. Reklamní textař, editor publikace Cinepur Choice, také ředitel tohoto filmového festivalu.
Více od autora
Otti Krempel (2)
Otti Krempel je diplomovaná učitelka tělesné výchovy a aprobovaná učitelka gymnastiky.
Více od autora
Otokar Žižka (2)
ŽIŽKA Otokar - básník * 27. 12. 1907 Poštorná + 5. 8. 1963 Praha Vystudoval filozofii a byl ředitelem knihovny Lékařské fakulty UK v Praze. Básně publikoval již od studentských let a vydal několik sbírek.
Více od autora
Otokar Griese (3)
Otakar Griese, někdy též uváděn jako Otokar, byl český hermetik, astrolog, martinista, nakladatel, spisovatel a publicista. Vystudoval gymnázium a hospodářskou školu v Přerově. Po maturitě byl zaměstnán na velkostatku a později jako soudní praktikant a poštovní úředník. V roce 1905 se profesionálně začal zabývat hermetismem. Založil Ústřední okultní nakladatelství a Svobodné učení nauk hermetických a vydával časopis Isis. Studoval tzv. vysokou školu hermetických věd v Paříži, kde se roku 1910 stal čestným doktorem a později i čestným profesorem. V době 1. světové války sloužil v zásobování armády. Po válce obnovil svou publikační činnost. Publikoval v okultně zaměřených časopisech a překládal hermetická díla do češtiny . Jeho kniha Astrologie - mathematický systém moderní horoskopické astrologie , je považována za první moderní českou astrologickou publikaci. V roce 1927 se z finančních důvodů přestal věnovat studiu okultních nauk a do své smrti 2. října 1932 se živil sestavováním radiopřijímačů.
Více od autora
Oto Sova (1)
MUDr. Oto Sova, CSc., se narodil 4 listopadu 1939. Pochází ze Znojma, celý svůj dosavadní život však prožil v Košicích. Roku 1957 maturoval na I. JŠŠ v Kováčskej ul. v Košicích. Zde studoval na Lékařské fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika a roku 1963 byl promován všeobecným lékařem. Už od roku 1958 pracoval jako pomocný asistent na katedře biochemie LF pod vedením prof. MUDr. Pavla Masiara, DrSc., a pod jeho vedením byl od roku 1964 zaměstnancem ústavu experimentální biologie SAV v Košicích. V roce 1970 obhájil titul kandidáta věd v oboru biochemie. V roce 1976 byl jemně řečeno propuštěn z ústavu experimentální biochemie SAV hned po řediteli prof. MUDr. Masiarovi a přešel na ústav fyziologie hospodářských zvířat, kde pod vedením akademika Kolomana Boďu, jako vedoucí oddělení molekulární genetiky a později i oddělení realizace, pracoval až do roku 1989. Ve stejném roce byl opět, ihned po akademikovi Boďovi, propuštěn z uvedeného ústavu . Roku 1990 založil vědecko-výzkumný ústav BOOS - Biologické substance, jehož majitelem je dodnes. Je autorem 86 originálních věděckých publikací, ze kterých více než polovina byla uveřejněna v zahraničních věděckých časopisech, autorem a spoluautorem šesti závěrečných výzkumných věděckých prací. Vlastní jako autor a spoluautor, 45 patentů a "Čestnou stříbrnou medaili SAV", která mu byla udělena za zásluhy v biologických vědách. Samotná instituce BOOS se za šest let své existence pyšní sedmi patenty, z nichž je jeden americký, jeden europatent, dva maďarské, dva české a jeden slovenský. Ústav připravil čtyři vědecké publikace a šest plenárních přednášek na mezinárodních kongresech a sympoziích. Dr. Sova ovládá čtyři jazyky slovem a písmem a dalšími šesti se na velmi dobré úrovni domluví a koresponduje. Absolvoval dlouhodobé a krátkodobé studijní pobyty v USA, Španělsku, Švédsku, Německu a Maďarsku....
Více od autora
Oto Mádr (2)
Oto Mádr byl český římskokatolický kněz, teolog, vysokoškolský pedagog, dlouholetý politický vězeň a šéfredaktor Teologických textů. Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči a poté nastoupil na Teologickou fakultu Univerzity Karlovy . Na kněze byl vysvěcen v roce 1942 a působil jako farář. Po konci druhé světové války pokračoval ve studiích morální teologie na Gregoriánské univerzitě v Římě . Poté se vrátil do Československa, kde získal doktorát teologie latinskou prací o vnitřním zlu u Suareze. Velmi aktivně působil nejen ve správě farnosti, ale také jako středoškolský učitel a jako významná osobnost v kroužcích Katolické akce. V roce 1950 se věnoval pastoraci mládeže v kostele Nejsvětějšího Salvátora. V květnu 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu byl za údajnou špionáž ve prospěch Vatikánu a organizaci ilegální náboženské činnosti odsouzen na doživotí. Po podmínečném propuštění v roce 1966 pracoval v různých dělnických profesích. Roku 1968 se krátce vrátil na Teologickou fakultu UK a v roce 1970 byl plně soudně rehabilitován . Po roce 1970 byl odsunut na faru do pohraničí , odkud se vrátil do Prahy až jako důchodce roku 1978. Odpočinku se ovšem rozhodně nevěnoval. Patřil mezi hlavní organizátory katolického samizdatu, pokračoval ve spolupráci s exilem, udržoval kontakty se zahraničními návštěvami, podílel se na přípravě tajně svěcených kněží a na organizaci bytových teologických seminářů. Byl také jedním z hlavních poradců Františka kardinála Tomáška . Napsal pro něho několik zásadních textů, které Tomášek publikoval pod svým jménem. Od roku 1978 Mádr vydává Teologické texty, nejdříve jako samizdat, posléze po sametové revoluci jako standardní revue. V samizdatu vydal několik desítek knih, zejména překladů. V roce 1990 opět nastoupil se svým přítelem J. Zvěřinou na K...
Více od autora
Oto Louka (2)
Narozen 1956. PaedDr., vysokoškolský pedagog tělesné výchovy, vyučuje snowboarding, lyžování a horolezectví.
Více od autora
Oto Dub (2)
Prof. Ing. Dr. Oto Dub, DrSc. , člen ČSAV a SAV, vodohospodář, zakladatel moderní hydrologie na Slovensku. Akademik Oto Dub se narodil v rodině klempíře. Z rodných Uhlířských Janovic odešel do Prahy studovat na ČVUT. V roce 1926 absolvoval a jako stavební inženýr našel zaměstnání na Ministerstvu veřejných prací. Na Slovensko, které v té době skýtalo více možností k uplatnění dosaženého vzdělání, odešel v roce 1929 a získal zde místo v hydrografickém oddělení Krajinského úradu v Bratislavě. Při poznávání hydrologických poměrů Slovenska spojil svého koníčka turistiku s potřebami zvoleného povolání. Po rozpadu Československa a vzniku Slovenského státu 14. března 1939 zůstal Oto Dub v nově vzniklém státě. Jeho odborné znalosti byly uznávány a proto byl v roce 1940 pověřen vedením nově zřízeného Štátneho hydrologického a meteorologického ústavu. Zanedlouho poté byl ale zatčen a od září 1941 uvězněn ve věznici v Ilavě. Na podzim roku 1944 se mu podařilo z vězení uprchnout a připojit se k sovětskému partyzánskému oddílu. Do Bratislavy se vrátil v dubnu 1945.
Více od autora
Oto Došek (3)
Slovenský odborník v oblasti stavebních konstrukčních materiálů. Věnoval se hospodářské topografii a cestovnímu ruchu. Autor turistických průvodců.
Více od autora
OTK (3)
Více od autora
Otakar Zuna (3)
Narozen 28.1.1871 v Olomouci, zemřel 21.6.1934 v Praze. MUDr., publikace z oboru, překlady z angličtiny.
Více od autora
Otakar Zeman (3)
Narozen 25.5.1929 v Praze, zemřel 10.2.2001. Docent na katedře geotechniky Stavební fakulty ČVUT v Praze.Publikace v oboru.
Více od autora
Otakar Štanc (3)
Narozen 1936.Sociolog, práce z oboru sociální patologie, managementu, učebnice, prozaik, filipiky, též autor knihy regionálních kuchařských receptů.
Více od autora
Otakar Šlampa (3)
Narozen 4.9.1929, zemřel 28.4.1973. RNDr. CSc., docent katedry zeměpisu, práce z oboru.
Více od autora
Otakar Quadrat (2)
Otakar Quadrat byl profesor chemické metalurgie a metalografie na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1946–1947 byl jeho rektorem. Absolvoval reálku a poté studoval chemii na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Mezi jeho učitele patřil Emil Votoček. Absolvoval v roce 1908. V roce 1909 se stal doktorem technických věd. V letech 1909–1912 pracoval v chemické laboratoři závodů Kolben v Praze, pak až do roku 1923 v železárnách v Hrádku u Rokycan. V roce 1920 se stal docentem na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství. V roce 1923 byl jmenován mimořádným profesorem metalurgie a metalografie železa a ostatních kovů. V roce 1928 byl jmenován řádným profesorem.
Více od autora
Otakar Peukert (2)
Ing. Otakar Peukert, autor učebnic elektrotechnologie a automobilového strojnictví.
Více od autora
Otakar Palán (3)
Narozen 8.8.1875 ve Větrném Jeníkově u Humpolce, zemřel 17.1. 1954 v Kolíně. PhDr., klasický filolog, středoškolský profesor. Básník, prozaik, autor dějin kolínského gymnázia, memoáry, překladatel z řečtiny.
Více od autora
Otakar Kučera (2)
Otakar Kučera byl československý lékař, jedna z vůdčích osobností československé psychoanalýzy. Původně vystudoval Právnickou fakultu univerzity Karlovy a pracoval jako úředník. Projevoval silný zájem o literaturu a literární teorii a kritiku. Přátelil se s mnoha umělci a angažoval se v tehdejší pražské avantgardě. Během studia vzniku básnické tvorby narazil na psychoanalytický pojem regrese. Tento koncept ho natolik zaujal, že podstoupil vlastní psychoanalytickou zkušenost u Bohodara Dosužkova. Následně u něj vznikla silná inklinace k psychoanalytické a psychoterapeutické práci a rozhodl se vystudovat lékařskou fakultu a stát se sám psychiatrem a psychoanalytikem. Po dokončení lékařských studií působil jako primář na několika psychiatrických pracovištích a zároveň praktikoval jako psychoanalytik. V průběhu doby se z něho a Bohudara Dosužkova stali kolegové, dva hlavní tréninkoví psychoanalytici v Československu , kteří v průběhu let vychovali v undergroundovém psychoanalytickém institutu velké množství psychoanalytiků a psychoanalytických teoretiků . Udržoval korespondenci s Annou Freudovou, René Spitzem a Heinzem Kohutem a byl jejich tehdejšími teoriemi významně ovlivněn. I přes tradiční důraz na ranou dětskou zkušenost pracoval jako psychoanalytik velmi interaktivně, empaticky a s velkým respektem k analyzandovi.
Více od autora
Otakar Kopecký (3)
Narozen 21. 8. 1955 v Opočně . Doc.MUDr., CSc. Lékař, docent vnitřního lékařství, imunolog a alergolog, odborný publicista.
Více od autora
Otakar Jandera (2)
Otakar Jandera známý jako otec Jandera byl český atlet a trenér. Narodil se v Krakově, kde jeho otec sloužil u armády, vyrůstal v Praze. Jako sedmnáctiletý vstoupil do atletického oddílu SK Slavia Praha a hned svůj první závod ve skoku do výšky vyhrál výkonem 165 cm. V první světové válce byl těžce raněn, díky cvičení jógy se ale dokázal vrátit ke sportu. Na mistrovství Československa mužů a žen v atletice vyhrál dvanáctkrát běh na 110 metrů překážek, čtyřikrát trojskok, po jednom titulu získal v dálce a výšce. Osobní rekordy měl 15,2 na 110 m překážek, 672 cm v dálce a 185 cm ve výšce. V překážkovém sprintu reprezentoval Československo na Letních olympijských hrách 1924 a Letních olympijských hrách 1928, v obou případech vypadl v semifinále. Pracoval jako účetní, věnoval se také šachu, softbalu, hudbě i výtvarnému umění. Po ukončení závodnické kariéry se stal trenérem, vydal instruktážní knihu Sport mladých . Za druhé světové války byl aktivní v odbojové organizaci Obrana národa, po prozrazení byl v roce 1942 uvězněn, na konci války přežil pochod smrti. Po válce vstoupil do Komunistické strany Československa a pracoval jako poradce pro sport na ministerstvu školství, kde propagoval masovou tělovýchovu, především organizované plnění podmínek tzv. odznaků zdatnosti, které ho zaujaly při návštěvě Sovětského svazu. V roce 1952 založil sportovní školu atletické mládeže v Rudé hvězdě Praha, kde vychoval mnoho úspěšných závodníků. Využíval různé novátorské metody, například pro oštěpaře vymyslel trubku navlečenou na ukotveném laně, díky níž mohli nacvičovat optimální úhel hodu; Olga Fikotová vzpomínala, jak jí při tréninku diskařské otočky pouštěl valčík Na krásném modrém Dunaji, aby se dostala do rytmu. Zasadil se o výstavbu první a dosud jediné pražské atletické haly v Bubenči, která po něm dostala jméno Hala Otakara Jandery a byla mu před ní odhalena pamětní deska. Po jeho smrti se ud...
Více od autora
Otakar Horký (2)
Narozen 21.11.1920 ve Veselí nad Moravou, zemřel 6.10.1981 v Brně. Divadelní dramaturg, básník, editor publikace o Strážnici, redakční činnost.
Více od autora
Otakar Hněvkovský (2)
Otakar Hněvkovský – 9. června 1980 Praha) byl český lékař, profesor ortopedie a dětské chirurgie. Byl zakladatelem a prvním přednostou II. ortopedické kliniky Lékařské fakulty UK v Praze. Navštěvoval obecnou školu v Plzni, poté gymnázium v Pardubicích. Poté se dal na lékařskou životní dráhu, svými malířskými a sochařskými sklony byl však zároveň přitahován k umění. Coby student medicíny si přivydělával ilustrováním vědeckých publikací. Ještě jako medik začal pracovat u profesora Rudolfa Jedličky. Inspirován jeho osobností, věnoval se rovněž rehabilitaci tělesně postižených. V roce 1940, ještě před zrušením Junáka, zorganizoval skautský tábor pro tělesně postižené u Votic. Po válce se k těmto akcím vrátil. Když byl Junák opět zakázán, pořádal je pod hlavičkou Čs. červeného kříže. V letech 1943 až 1944 byl za účast v odboji vězněn. Byl také pronásledován za demonstrativní odevzdání stranické legitimace KSČ na počátku 50. let. Druhou ortopedickou kliniku založil profesor Hněvkovský z pověření České národní rady a profesora Jana Zahradníčka převzetím německé ortopedické kliniky prof. Springera na Karlově náměstí 9. května 1945. Až do roku 1971 zastával funkci jejího přednosty. V roce 1946 získal mimořádnou, v roce 1966 řádnou profesuru. V letech 1954–1970 byl vedoucím katedry dětské chirurgie a ortopedie Fakulty dětského lékařství UK v Praze. V letech 1967–1972 byl předsedou Spolku českých lékařů. Je autorem portrétu Charlese Darwina, který je umístěn v Darwin House v Londýně.
Více od autora
Otakar Frankenberger (2)
Narozen 14. 6. 1911 v Praze, zemřel 6. 11. 1998 tamtéž. Vojenský historik, práce z vojenské historie a z období husitství.
Více od autora
Otakar Čermák (1)
Narozen 26.5.1876 v Klatovech, zemřel 7.1.1939 tamtéž. Redaktor, žurnalista, nakladatel, etnograf.
Více od autora
Otakar Borůvka (3)
Otakar Borůvka byl český matematik. Otakar Borůvka se narodil v Předměstí Uherského Ostrohu do rodiny ředitele místních obecných a měšťanských škol Jana Borůvky. Otakar Borůvka studoval na Gymnáziu v Uherském Hradišti, odkud v roce 1916 přešel do posledního ročníku na vyšší vojenskou reálku do Hranic na Moravě. Aby se vyhnul službě v armádě během první světové války, zapsal se na vojenskou technickou akademii v Mödlingu u Vídně. V průběhu studia na akademii složil maturitu na I. německé reálce . Tato maturita však nestačila k tomu, aby se mohl hlásit na vysokou školu a už vůbec ne na vysokou školu univerzitního typu. Protože měl zájem pokračovat ve studiu, přihlásil se o pár měsíců později k „doplňovací“ maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti. Po této doplňovací maturitě se Otakar Borůvka rozhodl studovat stavební inženýrství na České vysoké škole technické v Brně. Nejprve uvažoval o studiu klasické filologie. Na akademii ho ovlivnil jeho učitel R. Weitzenboeck, který mu dal matematické základy, a Matyáš Lerch, k němuž se jako jeden z mála studentů na matematiku zapsal. Lerch se mu svým matematickým uměním zamlouval natolik, že ho v roce 1920 následoval jako mimořádný posluchač na Přírodovědeckou fakultu nově vzniklé Masarykovy univerzity. Od školního roku 1920–21 byl Otakar Borůvka posluchačem jak na technice, tak na univerzitě, a současně pracoval jako asistent při fyzikálním ústavu na technice. Necelý rok nato získal místo asistenta při ústavu matematiky na univerzitě u M. Lercha. V následujícím roce se již na techniku nezapsal a věnoval výhradně matematice. V prosinci roku 1923 vykonal státní zkoušky z matematiky a fyziky a pod vedením M. Lercha pracoval na své disertační práci, za kterou získal v roce 1923 doktorát. Po Lerchově smrti se Borůvkovým nadřízeným stal Eduard Čech, který Borůvkovi umožnil další studium v zahraničí. Školní rok 1926–27 strávil Otakar Borů...
Více od autora
Otakar Bleha (3)
MUDr. Otakar Bleha, v roce 1956 byl "asistent III. interní kliniky lékařské fakulty KU" .
Více od autora
Otakar Bartoš (1)
Narozen 26.8.1928 v Lounech, zemřel 23.8.1995 v Praze. PhDr., CSc., docent polonistiky na Filosofické fakultě University Karlovy, práce z oboru, překládal.
Více od autora
Otakar Balcar (2)
Narozen 13.7.1883 v Rosicích na Moravě, zemřel 6.4.1968 v Praze. Ing., profesor strojařství na Českém vysokém učení technickém, práce z oboru.
Více od autora