Otakar Jandera
český atlet a trenér
Otakar Jandera známý jako otec Jandera byl český atlet a trenér. Narodil se v Krakově, kde jeho otec sloužil u armády, vyrůstal v Praze. Jako sedmnáctiletý vstoupil do atletického oddílu SK Slavia Praha a hned svůj první závod ve skoku do výšky vyhrál výkonem 165 cm. V první světové válce byl těžce raněn, díky cvičení jógy se ale dokázal vrátit ke sportu. Na mistrovství Československa mužů a žen v atletice vyhrál dvanáctkrát běh na 110 metrů překážek, čtyřikrát trojskok, po jednom titulu získal v dálce a výšce. Osobní rekordy měl 15,2 na 110 m překážek, 672 cm v dálce a 185 cm ve výšce. V překážkovém sprintu reprezentoval Československo na Letních olympijských hrách 1924 a Letních olympijsk…ých hrách 1928, v obou případech vypadl v semifinále. Pracoval jako účetní, věnoval se také šachu, softbalu, hudbě i výtvarnému umění. Po ukončení závodnické kariéry se stal trenérem, vydal instruktážní knihu Sport mladých . Za druhé světové války byl aktivní v odbojové organizaci Obrana národa, po prozrazení byl v roce 1942 uvězněn, na konci války přežil pochod smrti. Po válce vstoupil do Komunistické strany Československa a pracoval jako poradce pro sport na ministerstvu školství, kde propagoval masovou tělovýchovu, především organizované plnění podmínek tzv. odznaků zdatnosti, které ho zaujaly při návštěvě Sovětského svazu. V roce 1952 založil sportovní školu atletické mládeže v Rudé hvězdě Praha, kde vychoval mnoho úspěšných závodníků. Využíval různé novátorské metody, například pro oštěpaře vymyslel trubku navlečenou na ukotveném laně, díky níž mohli nacvičovat optimální úhel hodu; Olga Fikotová vzpomínala, jak jí při tréninku diskařské otočky pouštěl valčík Na krásném modrém Dunaji, aby se dostala do rytmu. Zasadil se o výstavbu první a dosud jediné pražské atletické haly v Bubenči, která po něm dostala jméno Hala Otakara Jandery a byla mu před ní odhalena pamětní deska. Po jeho smrti se ud...
Otakar Jandera známý jako otec Jandera byl český atlet a trenér. Narodil se v Krakově, kde jeho otec sloužil u armády, vyrůstal v Praze. Jako sedmnáctiletý vstoupil do atletického oddílu SK Slavia Praha a hned svůj první závod ve skoku do výšky vyhrál výkonem 165 cm. V první světové válce byl těžce raněn, díky cvičení jógy se ale dokázal vrátit ke sportu. Na mistrovství Československa mužů a žen v atletice vyhrál dvanáctkrát běh na 110 metrů pře…kážek, čtyřikrát trojskok, po jednom titulu získal v dálce a výšce. Osobní rekordy měl 15,2 na 110 m překážek, 672 cm v dálce a 185 cm ve výšce. V překážkovém sprintu reprezentoval Československo na Letních olympijských hrách 1924 a Letních olympijských hrách 1928, v obou případech vypadl v semifinále. Pracoval jako účetní, věnoval se také šachu, softbalu, hudbě i výtvarnému umění. Po ukončení závodnické kariéry se stal trenérem, vydal instruktážní knihu Sport mladých . Za druhé světové války byl aktivní v odbojové organizaci Obrana národa, po prozrazení byl v roce 1942 uvězněn, na konci války přežil pochod smrti. Po válce vstoupil do Komunistické strany Československa a pracoval jako poradce pro sport na ministerstvu školství, kde propagoval masovou tělovýchovu, především organizované plnění podmínek tzv. odznaků zdatnosti, které ho zaujaly při návštěvě Sovětského svazu. V roce 1952 založil sportovní školu atletické mládeže v Rudé hvězdě Praha, kde vychoval mnoho úspěšných závodníků. Využíval různé novátorské metody, například pro oštěpaře vymyslel trubku navlečenou na ukotveném laně, díky níž mohli nacvičovat optimální úhel hodu; Olga Fikotová vzpomínala, jak jí při tréninku diskařské otočky pouštěl valčík Na krásném modrém Dunaji, aby se dostala do rytmu. Zasadil se o výstavbu první a dosud jediné pražské atletické haly v Bubenči, která po něm dostala jméno Hala Otakara Jandery a byla mu před ní odhalena pamětní deska. Po jeho smrti se ud...
