Všichni Autoři a témata

Jiří Pešaut (5)

Narodil se v roce 1972 v Praze. I když vystudoval obor na první pohled literatuře vzdálený, strojírenství, vždy k umělecké tvorbě tíhnul. Později pracoval v Městské knihovně a začal se věnovat psaní povídek a básní. S některými z nich se zúčastnil soutěže o Stříbřitělesklý halmochron. Později ulehl do několikaletého literárního spánku, kdy se živil jako počítačový technik, a psaní se věnoval jen v soukromí. Znovu začal publikovat svá díla až od roku 2007 na literárních serverech Epika a Piste.povidky.cz. Zde se stal porotcem literární soutěže. Své povídky také publikoval v časopisech „Vozíčkář“ a „Abilimpijský zpravodaj“. Vlastním nákladem vydal prvotinu „Povídky jemné i tajemné“ a několika svými básněmi se podílel na knize „Symfonie slov“. V roce 2011 vydal v nakladatelství Beletris mystický román „ELENA“, který je zatím vrcholem jeho dosavadní literární tvorby. V současné době se podílí na tvorbě elektronického časopisu Lemurie . Mimo literaturu se rovněž zajímá o divadlo, film, rybaření a lukostřelbu. V roce 2014 vydal v nakladatelství Beletris knihu rybářských povídek: "Rybolov v srdci".

Jiří Pasz (5)

Narozen 23. 6. 1981. Fotograf, novinář a dokumentarista zaměřený na humanitární a rozvojové problémy, zabývá se též psychiatrií a životem s duševním onemocněním.

Jiří Pánek (4)

Narozen 4. 7. 1960 v Praze. Spisovatel, editor a nakladatelský redaktor . Majitel nakladatelství Littera.

Jiří Pacovský (3)

Narozen 6.10.1922 v Hořicích, zemřel 31.3.1977 v Hradci Králové. MUDr., psychiatr, odborná literatura z oboru, beletrie. Pod vlastním jménem Jiří Rigel píše odbornou literaturu, pod pseudonymem Pacovský vydává beletrii.

Jiří Pacl (5)

Narozen 13. 11. 1926 v Horažďovicích, zemřel 25. 6. 2011. Mag. Paed, RNDr., CSc., hydrolog působící na Slovensku, autor prací z oboru, také autor prací z oblasti turistiky a vlastivědy a překladatel z němčiny.

Jiří Outrata (4)

Narozen 21.11.1903 v Čáslavi, zemřel 17.9.1981 v Praze. Podniktel, technik, úředník, spolupracovník Státního technického nakladatelství, autor technických příruček a učebnic.

Jiří Odvárka (5)

Dvacet let pracoval v pražské Kovoslužbě a v letech 1991 až 1997 v IPB. Od roku 1997 je zaměstnancem Podniku výpočetní techniky . Žije v Praze. Pracuje jako informatik.

Jiří Nožička (3)

Narozen 11.4.1926. Ing., DrSc., profesor mechaniky a termodynamiky, publikace z oboru.

Jiří Nikodým (5)

Jiří Nikodým byl český a československý ekonom a politik KSČ, za normalizace a krátce i po sametové revoluci ministr financí České socialistické republiky. Vystudoval jedenáctiletou střední školu a dvouletou ekononomickou nástavbu a v letech 1958-1970 pracoval jako úvěrový inspektor a vedoucí oddělení poboček Státní banky československé v Ústí nad Labem a Teplicích. Krátce zastával funkci vedoucího oddělení investic krajské správy Státní banky československé v Ústí nad Labem a roku 1971 byl pověřen řízením pobočky Státní banky československé v Mostě. Zde při zaměstnání vystudoval v letech 1976-1981 VŠE Praha. V roce 1981 se stal náměstkem generálního ředitele hlavního ústavu Státní banky československé pro Českou socialistickou republiku a v roce 1984 jeho generálním ředitelem. Angažoval se ve strukturách KSČ. Byl členem předsednictva Okresního výboru KSČ. Zasedal v České plánovací komisi. V listopadu 1988 se stal kooptací členem Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. V období listopad 1988 - 1989 byl rovněž členem Komise pro kontrolní a revizní činnost KSČ v ČSR. V červnu 1986 byl jmenován členem české vlády Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta jako ministr financí. Na postu setrval do června 1990. V následném období dále působil v bankovním sektoru, byl nuceným správcem zkrachovalé Banky Bohemia.

Jiří Moravec (2)

Jiří Moravec je bývalý český hokejový obránce. Je to liberecký odchovanec a v dresu prvního mužstva Liberce hrál s výjimkou několika hostování nepřetržitě od svých devatenácti let až do třiatřiceti. Poté vystřídal pár českých i zahraničních klubů. Jeho posledním týmem byli HC Vlci Jablonec nad Nisou, kde v sezóně 2017/18 ukončil svou hokejovou kariéru.

Jiří Miksa (2)

Překladatel z němčiny a ruštiny.

Jiří Mejstřík (4)

Narozen 5.10.1950 v Praze. Právník, rozhlasová a televizní publicistika.

Jiří Maurenc (5)

Publikace z oboru rozhlasu.

Jiří Matějček (4)

Narozen 5. 2. 1930 v Hradci Králové, zemřel 22. 8. 2012. PhDr., CSc., historik, práce z oboru sociálních a hospodářských dějin 19. a 20. století.

Jiří Mašek (5)

Narozen 26.3.1905 v Ohrazenicích u Turnova, zemřel 8.4.1959 v Praze. JUDr., advokát, básník.

Jiri Malek (5)

Jiří Málek je český chemik a vysokoškolský pedagog, v letech 2006 až 2010 a opět od roku 2018 rektor Univerzity Pardubice. Absolvoval obor anorganická chemie na původní Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích . Dlouhou dobu působil jako vědecký a výzkumný pracovník na Katedře anorganické chemie VŠCHT v Pardubicích a ve Společné laboratoři chemie pevných látek . V roce 1997 byl jmenován docentem, v roce 2000 získal vědeckou hodnost DrSc. a o dva roky později byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie. Střídavě působil několik let na zahraničních školách po celém světě . Vědecky a pedagogicky působí na Katedře fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Věnuje se zejména studiu kinetiky procesů v pevné fázi a strukturním relaxacím nekrystalických materiálů. Podílí se na výuce ve specializaci a vedení diplomových a disertačních prací. Je autorem řady publikací v mezinárodních odborných časopisech. Vystupuje na konferencích, je členem několika zahraničních vědeckých rad a odborných společností, několika vědeckých rad fakult univerzit i jiných vysokých škol. Pracuje také jako recenzent pro několik zahraničních odborných časopisů. Jiří Málek je ženatý a má dvě dcery, žije ve městě Pardubice. V letech 2000 až 2003 byl pověřen zastáváním funkce prorektora pro vnější vztahy a rozvoj Univerzity Pardubice, v letech 2003 až 2004 prorektorem pro výzkum a vnější vztahy a v období let 2005 až 2006 prorektorem pro vědu a zahraničních vztahy. V listopadu 2005 byl zvolen rektorem Univerzity Pardubice. V lednu 2006 jej do funkce jmenoval prezident Václav Klaus, a to s účinností od února 2006. Funkci zastával do konce l...

Jiří Machalický (6)

Narozen 16.5.1952 v Praze. PhDr., historik umění, pracovník Národní galerie.

Jiří Macek (5)

Ing., odborník na táboření v týpí, autor publikací o táboření a životě v přírodě, též autor hudebních příruček.

Jiří Kuliš (3)

Práce z oboru hoteliérství a kuchařské recepty.

Jiří Kubička (1)

Jiří Kubička byl český lékař, mykolog, mykotoxikolog a balneolog–revmatolog, který se zasloužil za obnovu a rozkvět jihočeského lázeňství, zejména lázní v Třeboni, a spoluobjevení a zavedení účinné léčby faloidních otrav.

Jiří Křížek (1)

Narozen 1932 v Praze. MUDr., psychiatr a lékař. Od r. 1966 v emigraci. Zabývá se psychopatologií; jeho celoživotním koníčkem je lepidopterologie, zejména fotografování motýlů.

Jiří Křivánek (6)

Narozen 1959. Lesník, autor mysliveckých příběhů. Též autor vzpomínkové knihy z výkonu základní vojenské služby.

Jiří Koťátko (5)

Narozen 2.10.1899 v Turnově, zemřel 12.2.1962 v Praze. Ing., dr., vysokoškolský profesor, publikace z oboru zemědělství a politiky.

Jiří Košťál (3)

Ilustrátor publikací z oboru automobilismu.

Jiří Kössl (5)

Narodil se v Českých Budějovicích, CSc., pracovník katedry tělesné výchovy, práce z oboru historie olympismu a českého trampingu.

Jiří Kolbek (3)

Narozen 1.7.1946 v Rakovníku. RNDr., CSc., asistent Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, zaměřen na geobotaniku a taxonomii. Práce v oboru, publikovány časopisecky.

Jiří Kaňka (3)

Narozen 28. 6. 1925 v Praze, zemřel 18. 7. 2005 v Hutích. Prof. MUDr., DrSc., gynekolog, zaměřen na onkogynekoligii a cytologii .

Jiří Kabele (2)

Narozen 3.4.1946 v Praze. Doc., PhDr., klinický sociolog, práce z oboru preventivní pediatrie, o problematice rodiny a vývoje společnosti, práce o morfologii dětské knihy.

Jiří Jírů (2)

Narozen 30.7.1942 v Praze. Fotograf; umělecká, reportážní a portrétní fotografie. Žije v ČR a Belgii.

Jiří Jaroš (2)

Jiří Jaroš se narodil 16. ledna 1896 ve Velkém Meziříčí jako osmé dítě stolařského mistra Karla Jaroše. V letech 1907-1911 absolvoval reálku ve Velkém Meziříčí. Poté začal studovat Státní průmyslovou školu v Brně, kterou 24. března 1915 ukončil maturitou. Jako dobrovolník byl 15. dubna 1915 zapsán u pěšího pluku 81 v Jihlavě, kde absolvoval krátký základní vojenský kurz. Když ke konci října téhož roku ukončil školu na důstojníky v záloze, byl jmenován kadetem a zástupcem velitele čety. V lednu 1916 byl povolán na východní frontu, kde byl 14. června 1916 na Zlaté Lípě raněn do ruky a u Hajvaronky na Strypě padl do ruského zajetí. Po uzdravení vstoupil 26. července 1916 v Dobrudža do srbského sboru dobrovolníků, kde byl s hodností poručíka ustanoven velitelem čety. 28. března následujícího roku přešel jako důstojník k československým legiím v Rusku, kde do června 1917 pracoval jako náborový komisař a snažil se získat dobrovolníky pro československé legie. Od července působil rok coby velitel čety u 7. střeleckého pluku, tzv. Tatranského, pak zastával funkci prozatímního velitele roty, od září 1918 provizorního velitele praporu a v říjnu se jako definitivní velitel roty zúčastnil bojů s bolševiky na sibiřské magistrále. Ke 30. červnu 1919 byl přemístěn ke štábu 2. střelecké divize a v hodnosti štábního kapitána ustanoven náčelníkem výzvědného oddělení. Na konci října byl ve stejné funkci přidělen k operačnímu oddělení divizního štábu. 20. června 1920 se konečně vrátil do vlasti, už v hodnosti majora ruských legií. Na výzvu ministerstva národní obrany zůstal sloužit v československé armádě, vystudoval dvouletou Vysokou školu válečnou v Praze. V rámci studia absolvoval stáže u jezdeckého i dělostřeleckého pluku a také se zúčastnil cvičení Zemského vojenského velitelství v Praze. Po ukončení studií byl jmenován důstojníkem generálního štábu a v září 1923 byl přeložen k 6. divizi v Brně. Od prosince téhož roku pracoval jako přednosta zpravodajského oddělení štábu Zemské...

Jiří Janáček (4)

Jiří Janáček je středoškolský a vysokoškolský pedagog, literární vědec, kritik a publicista. Ve své práci se zaměřuje na divadlo , zvláště loutkové. Přispívá do regionálního, celostátního a odborného tisku Po odchodu do důchodu mapuje německé divadlo v Liberci. V letech 1969–1990 vyučoval český jazyk a literaturu na Střední ekonomické škole v Liberci, odtud přešel na Fakultu pedagogickou Technické univerzity.

Jiří Ignác Linek (4)

Jiří Ignác Linek byl český hudební skladatel 18. století, známý svým přínosem v oblasti klasické hudby, zejména v rámci české tradice. Narodil se 23. ledna 1725 v Bakově nad Jizerou a byl významnou osobností ve vývoji české hudby v období baroka. Linkovy skladby zahrnují řadu chrámových skladeb, symfonií, komorních děl a vokálních skladeb. Jeho styl se vyznačoval včleňováním lidových prvků do klasických forem, což bylo u českých skladatelů té doby běžné.

Jiří Hroník (6)

Novinář, redaktor Parlamentních listů, rubrika Týden v médiích.

Jiří Hornát (3)

Překladatel z angličtiny.

Jiří Holub (3)

Narozen 5.9.1920 v Jihlavě. MUDr., CSc., odborný asistent dětské kliniky, práce z oboru.

Jiří Heřman (3)

Autor a sestavovatel publikací vydavatelství Petrklíč.

Jiří Hercík (4)

Spisy z oboru elektrotechniky.

Jiří Hedánek (2)

Jiří Hedánek je překladatel starozákonních knih Bible a křesťanské literatury a spisovatel. Je členem Evangelické církve metodistické. Je ženatý, má dceru a syna. V 70. letech prošel „podzemním“ katolickým seminářem v tzv. Umlčené církvi. Na Filosofické fakultě UK později absolvoval obory lingvistika-fonetika a překladatelství-tlumočnictví. Tamtéž studoval hebrejštinu, na Husově teologické fakultě pak aramejštinu. Pod pseudonymem M. Š. Chašbaz napsal v 80. letech apologeticky zaměřenou knihu Vzkříšení, která vyšla česky na Západě a byla ilegálně šířena i v Československu. V letech 2001-2007 spolupracoval jako překladatel Starého zákona na projektu Nové Bible kralické v rámci Nadačního fondu Nové Bible kralické. Předtím pracoval externě od r. 1999 na stylistických korekturách starozákonních překladů NBK. Zároveň se účastnil překladu Bible i v projektu Český studijní překlad . Akademicky působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, věnuje se též tlumočení.

Jiří Havlín (1)

21. července 1900 Praha – 6. října 1971 Žatec, byl český spisovatel. Byl autorem desítek knížek různých žánrů, zejména dívčích a humoristických románků. Vystudoval gymnázium a pak pokračoval ve studiu na English University College v Praze. Tuto školu ukončil v roce 1923 a nastoupil úřednickou práci. Protože si potřeboval kvůli rodině přivydělat, začal v polovině třicátých let psát nenáročné příběhy pro mládež, pak už žánry měnil. Stal se i autorem sci-fi románů. Vydávalo mu je nakladatelství Zmatlík a Palička. Zmatlík byl jeho vzdálený příbuzný. Psal velice rychle, dokázal vytvořit sešitovou novelu během jednoho večera. Napsal jich desítky a podepisoval je různými pseudonymy. Mimo hlavního Vláďa Zíka také Jan Havlín, Jiří Havlín, Eva Marešová, Georg Bobbin či Eva Chválová. Některé práce dosáhly i dobré kvality, oceněn byl např. humoristický román Pan profesor a ostatní. Do roku 1939 bydlel v Praze a válečná léta prožil v Nezabudicích u Křivoklátu. V roce 1945 byl obviněn z kolaborace s Němci a tak se přestěhoval do Žatce. Přestal psát knížky, ale stal se dramaturgem pobočky divadla v Kladně. Po dvou letech se stal pracovníkem Svazu mládeže, pracoval v kulturním oddělení Družstva pěstitelů chmele a Domu osvěty.

Jiří Havlík (3)

Narozen 22.10.1928 v Zámostí , zemřel 25.4.2011. Prof. MUDr., DrSc. Infekcionista . Zabýval se hlavně bakteriálními a průjmovými onemocněními a léčením infekčních chorob antibiotiky a chemoterapeutiky. Publikace z oboru.

Jiří Gočár (2)

Narozen 12.6.1913 v Praze, zemřel 20.7.1979 tamtéž. Ing. arch., projektant, autor publikací v oboru.

Jiří Galler (4)

Narozen 7.9.1923 v Praze, zemřel 28.10.1949. Anglista, literatura z oboru.

Jiří Fuchs (5)

Jiří Fuchs je současný český mimoakademický filosof, lektor soukromé filosofické školy Academia Bohemica, šéfredaktor revue Distance, autor několika filosofických knih, bývalý a současný disident. Jiří Fuchs nemá akademické vzdělání ve filosofii, dle vlastních slov v interviev pro Konzervativní listy úspěšně absolvoval pouze základní školní docházku, na kterou navázal neúspěšným studiem průmyslovky. V rozhovoru pro televizi Noe uvedl, že filosofii studoval soukromě u dominikána Metoděje Habáně. Zásadním přínosem Jiřího Fuchse na poli filosofie je kritická revize základů lidského poznání – noetiky a de facto rehabilitace klasické metafyziky. Ve svých knihách Filosofie 2 – Kritický problém pravdy a Iluze Skeptiků se zabývá prověřením noetického tématu jako takového. Zároveň zde předkládá rozsáhlou polemiku se zakladateli novověké filosofie Descartem, Kantem, Hegelem a dalšími a poukazuje na jejich zásadní noetické omyly.

Jiří Formánek (3)

Narozen 6. 2. 1930 v Dobrušce, zemřel 12. 7. 2021. RNDr., CSc., zoolog, ornitolog, zaměřený zejména na kroužkování ptáků, pracovník Národního muzea , autor prací z oboru.

Jiří Foltýn (3)

Autor učebnic češtiny.

Jiří Finsterle (1)

Jiří Fiedler (3)

Narozen 5. 3. 1935 v Praze, zemřel 31. 1. 2014 v Praze. Promovaný filolog, překladatel z polštiny a srbochorvatštiny, znalec židovských památek v ČR, redaktor Albatrosu, svého času pracovník, Židovského muzea. Autor publikací z oboru židovských dějin a památek.

Jiří Fiala (6)

Narozen 3. 4. 1944 v Olomouci. Prof. PhDr., CSc., bohemista, literární historik, specializuje se na českou literaturu 18. a 19. století, regionální historii a folkloristiku.

Jiří Fencl (6)

Ing. Jiří Fencl , je dlouholetým dopisovatelem časopisů Střelecká revue, ATOM/ATM, Military revue Našeho vojska a Svět myslivosti. Je autorem asi 600 článků a seriálů o zbraních, z nichž některé v průběhu let vyšly také v celé řadě zahraničních časopisů. Dále je tvůrcem sedmi knížek o zbraních a jejich výrobcích - zbraňařích. Stěžejním dílem jeho dosavadní tvorby je obsáhlá encyklopedie „Systémy automatických zbraní“ .

Jiří Faltýnek (2)

Autor příručky pro výstavbu koupelen.

Jiří Dušek (5)

Narozen 1953. Ing. ekonomie, práce z účetnictví a daňové evidence.

Jiří Dunovský (4)

Prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc. , doyen české pediatrie, zakladatel výzkumné laboratoře sociální pediatrie, SOS dětských vesniček, Dětského krizového centra, Společnosti sociální pediatrie v ČR a dalších zařízení a institucí na pomoc ohroženým dětem. Působil jako profesor-konzultant Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Praze, čestný člen Americké pediatrické společnosti a Slovenské pediatrické společnosti, dopisující člen Německé pediatrické společnosti, konzultant Českého výboru UNICEF, čestný člen Mezinárodního sdružení SOS dětských vesniček, člen několika správních rad nestátních organizací v péči o dítě. Publikoval více než 250 odborných prací a knih v oboru pediatrie a sociální pediatrie.

Jiří Drašnar (4)

Narozen 31. 3. 1948 v Náchodě, zemřel 17. 3. 2013 v USA. Spisovatel, tvůrce filmu, také autor práce z oblasti finančních spekulací, povoláním ekonom. Od roku 1979 žil v emigraci .

Jiří Dolejš (3)

Narodil se 24. ledna 1961 v Praze. Od roku 1984, kdy vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické, si před jméno píše titul Ing. Na své alma mater později také čtyři roky vyučoval. Během své kariéry působil například jako vědecký pracovník Prognostického ústavu Československé akademie věd a Ústavu hospodářské politiky. V roce 1989 vstoupil Jiří Dolejš do KSČ , kde v letech 1999 - 2009 zastával post místopředsedy. Pracoval také jako vedoucí teoreticko-analytického pracoviště ÚV KSČM.

Jiří Cieslar (5)

Prof. PhDr. Jiří Cieslar byl český filmový a literární kritik a vysokoškolský pedagog. Od roku 1995 vedl Ústav filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1969 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory komparatistika u profesora Václava Černého a historie. Po zrušení Katedry komparatistiky a vyhnání Černého z fakulty, přešel na obor filmová věda na Katedře divadelní a filmové vědy, kterou absolvoval roku 1974. Do roku 1990 pracoval jako redaktor ve fimovém týdeníku Záběr. S manželkou inženýrkou Evou Cieslarovou měl tři dcery a dva syny. V roce 1976 se s manželkou podílel na založení, resp. obnovení spolku SIE . Od května 1976 do prosince 1988 toto proměnlivé sdružení 12–18 přátel vydávalo strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum , kde Cieslar publikoval řadu filmových kritik a esejů . Ve svobodném režimu začal přednášet na Katedře divadelní a filmové vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde byl v roce 1996 jmenován vedoucím samostatné Katedry filmové vědy. Stal se též interním redaktorem obnoveného týdeníku Literární noviny, po jeho přesunu do Brna v roce 2005 spoluzakládal pražský týdeník A2. Mimo ně publikoval také v časopisech Světová literatura, Respekt, Revolver Revue, Reflex, Týden a v odborných periodikách Film a doba a Iluminace. V roce 2003 byl jmenován profesorem a získal Cenu F. X. Šaldy „za vynikající výsledky v oblasti umělecké kritiky a kritické publicistiky“. Byl členem Mezinárodní federace filmových kritiků . Od puberty trpěl bipolární afektivní poruchou. V lednu 2006 spáchal sebe...

Jiří Chyský (4)

Narozen 17.4.1906. JUDr., CSc., vědecký pracovník Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Práce v oboru, též autor publikací v oboru turistiky.

Jiří Cetl (3)

Narozen 31.12.1925 v Brně, zemřel 2002. PhDr., DrSc., asistent katedry dějin filosofie a logiky, práce z dějin filosofie.

Jiří Čepelák (5)

Jiří Čepelák, známý také jako Juraj Čepelák byl zoolog, entomolog a pedagog. V entomologii se zabýval škůdci rostlin a hlavně dipterologií. Po skončení základní a střední školy absolvoval studium přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze, kde mu kromě jiných přednášel i profesor Jaroslav Heyrovský – pozdější nositel Nobelovy ceny za polarografii. Po letech odborné práce v různých vědeckých institucích v bývalém Československu začal v roce 1952 pracovat jako odborný asistent a později jako docent a vedoucí katedry zoologie na Vysoké škole zemědělské v Nitře. Byl proděkanem na bývalé zootechnické i agronomické fakultě. Je autorem více než 180 publikovaných prací, z nichž mnohé jsou přeloženy do světových jazyků. Katedra zoologie agronomické fakulty se pod jeho vedením stala známou a jeho zásluhou rozvíjela čilé kontakty s muzei a výzkumnými ústavy v Německu, Anglii, Francii, Bulharsku, Kanadě a tehdejší Jugoslávii. Všechny práce měly a mají význam nejen pro vědu, ale i pro praktické zemědělství, ovocnářství a ekologii. Za vědecký přínos a zásluhy udělila Slovenská akademie věd docentu Čepelákovi v roce 1987 stříbrnou medaili a v roce 1988 dostal jako člen autorského kolektivu pracovníků Centra biologicko-ekologických věd SAV i cenu akademie za práci: Integrovaná ochrana cukrové řepy. V entomologii se Jiří Čepelák věnoval převážně dvoukřídlému hmyzu, zejména hlavně podřádu krátkorozí. Během života prováděl i preparátorské práce pro světoznámou firmu Staudinger & Bang-Haas. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiří Čepelák na slovenské Wikipedii.

Jiří Brůna (3)

Narozen 26. 7. 1955 v Praze. Básník.

Jiří Brdlík (5)

Prof. MUDr. Jiří Brdlík, DrSc., byl významný český pediatr a zakladatel českého a slovenského dětského lékařství. Narodil se v rodině gymnazijního profesora v Přerově. V roce 1902 odmaturoval na Akademickém gymnáziu v Praze a poté nastoupil ke studiu medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Pro nemoc musel studium na tři roky přerušit a promoval až v roce 1911. V letech 1911 až 1919 vykonával funkci odborného asistenta na České klinice pro dětské choroby LF UK v Praze. V roce 1916 získal habilitaci pro obor dětského lékařství. Po vzniku samostatného Československa odešel v roce 1919 do Bratislavy, kde působil nejprve jako mimořádný a od roku 1920 jako řádný profesor dětských nemocí na Lékařské fakultě Univerzity Komenského. V letech 1919 až 1930 zastával funkci přednosty Dětské kliniky na LF UK v Bratislavě. V letech 1927/28 byl jmenován rektorem Univerzity Komenského a následujícím roce zastával funkci prorektora. Během svého působení na Slovensku prosazuje jako jeden z prvních důslednou lékařskou péči o dětské pacienty. Jako nejefektivnější instituce pro předcházení dětských chorob zřizuje na Dětské klinice v Bratislavě poradnu pro matky a kojence a poradnu proti tuberkulóze dětí. Spolu s doc. A. Churom provedl na bratislavské klinice hromadné očkování proti záškrtu. V roce 1930 se vrací zpět do Prahy, kde je jmenován přednostou I. Dětské kliniky LF Univerzity Karlovy. V letech 1934 až 1954 působí jako přednosta II. Dětské kliniky LF UK. V letech 1930 až 1957 je řádným profesorem patologie a terapie chorob dětských a novorozenců.