Všichni Autoři a témata

Jennifer E Smith (3)

Jennifer E. Smithová je autorkou knihy Statistická pravděpodobnost lásky na první pohled. Získala magisterský titul v oboru tvůrčího psaní na University of St Andrews ve Skotsku a její práce byla přeložena do dvaceti devíti jazycích.

Jen Besser (2)

Jelena Nikolajevna Koševaja (5)

Celým jménem Jelena Nikolajevna Koševaja. Povoláním učitelka. Ukrývala Hrdinné kosmomolce z Krasnodonu a pomáhala jim přestože si byla vědoma nebezpečí.

Jelena Moisejevna Rževskaja (4)

Jelena Moisejevna Rževskaja, rusky: Елена Моисеевна Ржевская, vlastním příjmení Kagan byla sovětská a ruská spisovatelka, čestná občanka Rževa . Od roku 1962 členka Svazu spisovatelů SSSR. Byla členkou ruského PEN centra. Narodila se v rodině právníka a zubařky pocházejích z Vitebska. V letech 1937—1941 studovala na Moskevské vysoké škole filosofie, literatury a historie. Účastnila se Velké vlastenecké války - na frontu přišla poblíž Rževa jako vojenská překladatelka a s Rudou armádou doputovala až do Vůdcova bunkru a stala se hlavním aktérem historie kolem pitvy ostatků Hitlera a jeho ženy. Roku 1948 absolvovala Literární institut А. М. Gorkého, publikovat začala v roce 1950. Právě ona odkrývá světu, jak to bylo se vznikem mýtů o Hitlerově přežití a jakou roli v této kauze sehrál Stalin.

Jekka McVicar (3)

Jessica "Jekka" McVicar je anglická bio zahradnická odbornice, autorka a moderátorka, zejména v oblasti kultivace a použití bylin.

Jeffrey Eugenides (6)

Jeffrey Kent Eugenides je americký romanopisec a povídkář. Knižně debutoval roku 1993 románem Sebevraždy panen, který o šest let později zfilmovala režisérka Sofia Coppola. Dosud největšího úspěchu dosáhl Eugenides se svým následujícím románem Hermafrodit , který byl oceněn Pulitzerovou cenou a nominován na celou řadu dalších ocenění. Jeffrey Kent Eugenides se narodil 8. března 1960 v Detroitu do rodiny s řeckými a jižanskými kořeny. Vyrůstal na detroitském předměstí Grosse Pointe, které je dějištěm některých jeho próz, především románu Sebevraždy panen. Už od mládí toužil stát se spisovatelem, přičemž věřil, že odborná znalost děl jiných autorů mu v tomto směru pomůže. Na studium anglické literatury na Brownově univerzitě, které dokončil roku 1983, si Eugenides vydělával různě, třeba jako číšník a řidič taxislužby. V mezičase strávil rok na poznávací cestě po Evropě a Asii, kde v indické Kalkatě mj. působil jako dobrovolník Matky Terezy. Po dokončení bakalářského studia přešel na Stanfordovu univerzitu, kde v magisterském programu roku 1986 vystudoval literaturu a tvůrčí psaní. Na sklonku 80. let se Eugenides přestěhoval do New York City, kde zprvu pracoval v administrativě Akademie amerických básníků a ve volném čase se věnoval psaní. Roku 1990 vyšel v časopise The Paris Review úryvek z autorova pozdějšího úspěšného debutu Sebevraždy panen. Od roku 1995 je Eugenides ženatý s fotografkou Karen Yamauchi, s níž má dceru Georgii. V letech 1999 až 2004 žila celá rodina v Berlíně. Od roku 2007 vyučuje Eugenides tvůrčí psaní na univerzitě v Princetonu. Ukázky Recenze

Jeff Stranks (7)

Autor učebnic angličtiny.

Jeff Rovin (4)

Jeff Rovin patří již nějakou době podle hodnocení New York Times mezi tzv. bestsellerové autory. Světovou proslulost mu zajistila série Operační centrum, kterou napsal s Tomem Clancym, dobře známým i u nás. Je autorem 12 románů, mezi které patří například Dead Rising, Tempest Down, Fatalis nebo Rogue Angel. Jeho zálibami jsou psaní non-fiction literatury zabývající se tematikou mýtů, náboženství, Bible či protiklady Boha a Ďábla. Poznatky a vědomosti získané psaním této literatury zúročil i v románě Labyrint temnoty. Jeff Rovin žije a pracuje v New Yorku.

Jeff Revell (5)

Fotograf, práce z oboru.

Jeff Abbott (4)

Americky suspenzívny romanopisec. Ma diplom z anglickej historie z RICE Univercity. zije v texase Jeff Abbott se narodil v r.1963 jako 5. generace Texasanů, získal bakalářský titul z historie a angličtiny na Rice University v Houstonu. Pracoval v reklamní agentuře, nyní je spisovatelem na plný úvazek a žije se ženou a dvěma syny v Austinu v Texasu. Jako spisovatel začínal psát původně klasické detektivky, později přešel na thrilery.Jeho romány a povídky byly několikrát nominovány na různé literární ceny. Zaměřuje se na příběhy obyčejných lidí, kteří se nečekaně octnou v nebezpečí a bojují o návrat do normálního života, na jejich způsob myšlení . Jeho práce vyšly i mimo USA, především v anglicky mluvících zemích, ale i v překladech do zhruba 20 jazyků .

Jean-Claude Schmitt (4)

Jean-Claude Schmitt je francouzský medievalista, který působí na École des Hautes Études en sciences sociales. Zabývá se především středověkou kulturou, problematikou herezí, lidových pověr a představ. Je představitelem školy Annales a žákem Jacquese Le Goffa.

Jean M Auelová (2)

Jean de la Hire (7)

Jean de la Hire, vlastním jménem hrabě Adolphe d'Espie byl francouzský spisovatel, autor velké řady milostných, historických, dobrodružných, detektivních a vědeckofantastických románů. Narodil se roku 1878 jako potomek starého francouzského šlechtického rodu, jehož počátky se dají vystopovat až do 13. století. Jeho otcem byl hrabě Celestin d'Espie a jeho matka byla sestra sochaře a malíře Aristida Maillola. Studoval v Béziers v jezuitské koleji, kde získal klasické vzdělání a kde založil literární revue L'Aube meridionale. Po absolvování vojenské služby v Marseille odešel ve věku dvaceti let do Paříže, kde byl podporován strýcem Aristidem Maillolem, tehdy již slavným sochařem. Jeho první díla z oblasti klasické literatury však nebyly příliš úspěšná, proto se rozhodl psát především populární romány. K tomu si zvolil pseudonym Jean de la Hire podle proslulého kapitána ve vojsku Johanky z Arku a pod tímto jménem vydával dobrodružné a vědeckofantastické příběhy. Používal ale také další pseudonymy. Historické romány vydával jako Edmond Cazal, tzv. romány kukly a meče jako Arsène Lefort, válečné příběhy jako Commandant Cazal a milostné jako André Laumière nebo Alexandre Zorca. Aktivně se zúčastnil bojů v první světové válce, při kterých byl zasažen jedovatým bojovým plynem, což mělo za následek jeho vleklé plicní problémy. Během druhé světové války úzce spolupracoval s pronacistickou vládou maršála Phillipa Pétaina ve Vichy a psal proněmecké knihy. Jako nacistický kolaborant byl po válce uvězněn a bylo mu zakázáno publikovat. Tento zákaz se snažil obejít používáním pseudonymu John Vinegrower. Zemřel roku 1956. Jeho dílo čítá více než tři sta románů, novel a povídek, z nichž mnoho vycházelo na pokračování v novinách a časopisech. Dnes je připomínán především proto, ž...

Jean Anthelme Brillat-Savarin (3)

Jean Anthelme Brillat-Savarin byl francouzský právník, politik, ekonomický myslitel a houslista, dnes známý především jako labužník - milovník a znalec dobrého jídla a pití, autor knihy Fyziologie chuti . Vystudoval práva, chemii a lékařství v Dijonu, byl členem revolučního Ústavodárného národního shromáždění, roku 1792 však musel v důsledku revoluce emigrovat do Švýcarska a do Ameriky. V emigraci se živil vyučováním francouzštiny a hrou na housle, byl prvním houslistou v divadle v New Yorku. Roku 1797 se do Francie mohl vrátit a až do konce života působil jako soudce. "Fyziologie chuti", pestrá sbírka úvah, postřehů a anekdot o dobrém jídle a pití, patří mezi klasická díla francouzské literatury a stále vychází i v překladech. Jméno Brillat-Savarina nese jeho oblíbený sýr, ulice v Paříži a mnoho restaurací. Jako Palác Savarin je často označován palác Sylva-Tarouca v Praze Na příkopech, protože tu byla kdysi proslavená kavárna Savarin založená v roce 1927.

Jason Matthews (5)

Vystudoval žurnalistiku. Po dobu 33 let pracoval u CIA ve vedoucích funkcích v tajných operacích v Rusku, ve státech východní Evropy a Středního východu. Kariéru ukončil v roce 2010. Nyní žije na jihu Kalifornie. Rudá volavka je jeho literární prvotina, která v roce 2014 získala cenu Edgar za nejlepší debut roku. Zemřel 28.4.2021.

Jasmina Trifoni (4)

Jasmina Trifoni je italská novinářka a publicistka, která se specializuje se na turistiku, etnickou kulturu Indie, Asie a Středního východu. Deset let pracovala pro italský časopis Meridiani o cestování a nyní píše pro přední italské časopisy s podobnou tematikou. Je též autorkou knih Tesori dell'Arte , Santuari della Natura . Je též autorkou série knih věnovaným Seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Jaroslava Štochlová (4)

Nutriční terapeutka. Publikace v oboru zdravá výživa. .

Jaroslava Staňková (4)

Narozena 14. 3. 1937 v Poděbradech, zemřela 26. 4. 2010. Ing., architektka, publikace z oboru.

Jaroslava Nováková (7)

Narozena 1976. Filoložka, bohemistka, práce z oboru a též z oblasti speciální pedagogiky, logopedie, primární pedagogiky a předškolní pedagogiky.

Jaroslava Hrušková (3)

Jaroslava Hrabáková (6)

Narozena 19. 5. 1929 v Hlinsku, zemřela 17. 3. 2017 v Praze. Bohemistka, literární vědkyně.

Jaroslava Horská (4)

Jaroslava Maxová is a Czech mezzo-soprano opera singer and vocal coach.

Jaroslava Čermáková (4)

Autorka učebnice němčiny.

Jaroslav Zhouf (5)

doc. RNDr. Jaroslav Zhouf, Ph. D. Docent Katedry aplikované matematiky Fakulty informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze

Jaroslav Vokoun (4)

Narozen 21.5.1956 ve Strakonicích. Mgr., teolog, práce z oboru ekumenické a pastorální teologie, překlady z němčiny.

Jaroslav Vávra (5)

Jaroslav Raimund Vávra byl český prozaik, scénárista a cestovatel. Vyučil se zubním technikem, od r. 1924 úředník a nakladatelský redaktor v Praze. Od r. 1945 do r. 1969 pracovník Čs. státního filmu, naposledy jako knihovník na Barrandově. Bratr režiséra Otakara Vávry. Cestovatel, hlavně po severní Africe. Psal také pod pseudonymem J. R. Cekota. Publikoval řadu cestopisných knih, z jeho románů je nejznámější sociální román z afrického prostředí Ahmed má hlad , napsal také životopis vynálezce Božka Posel úsvitu.

Jaroslav V Strniště (5)

Narozen 17. 4. 1917 v Dašicích , zemřel 2. 5. 2004 v Praze. Bankovní úředník, redaktor a prozaik.

Jaroslav Stojan (4)

Autor zpěvníků a hudebních dokumentů.

Jaroslav Srba (3)

Jaroslav Srba byl český fotbalista, útočník, československý reprezentant. Za československou reprezentaci odehrál v roce 1928 dvě utkání, gól se mu nepodařilo vstřelit. Byl Mistr Československa z roku 1928, titul získal s Viktorií Žižkov, hrál i za Nuselský SK a Bohemians AFK Vršovice.

Jaroslav Smutný (3)

Narozen 1945. Regionální publicistika o Velkém Beranově a okolí.

Jaroslav Seďa (6)

Narozen 6.10.1925 v Ostrově u Vysokého Mýta, zemřel 31.8.1993. Hudební spisovatel a organizátor, monografie hudebních skladatelů.

Jaroslav Sapík (5)

Vyučil se v hotelu Ambassador kuchařem, kde se postupně propracoval do pozice šéfkuchaře. V hotelu pracoval od roku 1967 až do roku 1995 V letech 1983-1987 absolvoval hotelovou školu ve Velkém Meziříčí Absolvoval mnoho zahraničních cest do předních hotelů a restaurací v Německu, Rakousku, Anglii, Španělsku,Madarsku, Indii, Singapuru Zúčastnil se řady domácích a mezinárodních soutěží, ze kterých si odnesl čestná uznání a medaile. V roce 1992 si otevřel kousek za Prahou v malé vesničce Klokočná rodinnou restauraci a penzion. Řadu let spolupracuje s Pražským Hradem, kde pomáhá zajištovat stravování při významných událostech. Připravoval menu pro prezidenty, krále, monarchy a papeže. Je zarytým obhájcem české kuchyně o které tvrdí, že je nutné vrátit ji do té pozice, kterou zastávala ještě na počátku minulého století, kdy s úspěchem soutěžila s Vídní i Budapeští a držela krok s Paříží. V roce 2009 založil, vlastně obnovil Československý svaz kuchařů, který byl před druhou světovou válkou nuceně ukončen.

Jaroslav Šálek (4)

Narodil se v 15 hodin, o 3 hodiny později než jednovaječné dvojče Zdeněk, též novinář. Do školy nosili jinou šálu, aby je rozeznali. Před vojnou dělal kresliče u prkna. V letech 1954 až 1999 pracoval v Mladé frontě, zprvu jako korektor, pak sportovní novinář. Psal reportáže z olympiád a fotbalových šampionátů včetně zlatého Eura 1976 v Bělehradu.

Jaroslav Průcha (6)

Autor publikací z oboru alternativní medicíny.

Jaroslav Průcha (5)

Narozen 24. 4. 1898 ve Skvrňanech u Plzně, zemřel 25. 4. 1963 v Praze. Herec, režisér, dramatik, autor pamětí.

Jaroslav Polák (5)

Po maturitě na gymnáziu studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity filosofii a religionistiku . Pracoval jako pomocný vychovatel v Diagnostickém ústavu pro mládež a jako pracovní terapeut dlouhodobě duševně nemocných v občanském sdružení Práh. Zajímá se o cizí jazyky, počítačovou grafiku, magii a okultismus, chov více i méně exotických zvířat, šachy. Žije v Brně. Debutoval v roce 1993 v Rodokapsu povídkou Noc útěku , od té doby publikuje povídky v Ikarii i dalších časopisech. Je autorem sbírky povídek Deus Miseratur a pod pseudonymem J. A. Poloni, resp. Jeremy Fielder románů Conan a nefritový amulet , Cimmeřan a Ohňodárce a Conan – Třetí krok do hlubin . Píše také poezii . Poslední zmíněná kniha, Conan – Třetí krok do hlubin, vyšla autorovi v říjnu 2008 ve druhém, upraveném vydání, tentokrát již pod vlastním jménem Jaroslav A. Polák. Z anotace nakladatelství Brokilon: Jedno z nejtemnějších Conanových dobrodružství, inspirované nejen tvorbou R. E. Howarda, ale i dílem Lovecraftovým, se vrací na náš trh v zrevidované podobě – autor znovu prošel a opravil celý text, doplnil mnohé scény a jako dárek čtenářům vložil do textu novou kapitolu. Okultista, spisovatel, terapeut, Kojot. Píše od roku 1993. Jeho tvorba zahrnuje horor, fantasy a fantaskní literaturu; v současné době píše také filosofující eseje na různá témata. Publikoval v časopisech Ikarie a Fantázia , v antologii 2004: Český horor a v několika sbornících vítězných povídek soutěže Ježíšku, já chci plamenomet . Je spoluautorem dvou knih o Conanovi, k nimž se raději nehlásí, a autorem knihy Conan – Třetí krok do hlubin , ke které se hlásí a jejíž druhé doplněné a revidované vydání vyšlo v roce 2008. V současné době své texty publikuje na svém weblogu www.kojot.name Kromě studia evropské magické tradice se zajímá také o psychologii, filosofii,...

Jaroslav Pluhař (2)

Narozen 5.2.1922 v Židovicích u Roudnice, zemřel 17.11.2000. Profesor na katedře nauky o materialu Strojní fakulty ČVUT v Praze, práce z oboru strojírenských materiálů.

Jaroslav Pavlis (4)

Jaroslav Pavliš , výtvarník a fotograf. MUStr. Jaroslav Pavliš, fotograf a výtvarník narozen v Novém Městě na Moravě. Absolvent gymnázia v Novém Městě na Moravě a Střední umělecko průmyslové školy v Brně(prof. K.O.Hrubý, Em. Ranný aj, kde posléze i externě vyučoval. 10 let působil jako redaktor v Brněnském večerníku. Během let 1993 až 96 pracoval na universitě v Kuwaitu. V roce 1990 se podílel na založení regionální televize Tišnov, kde pracoval do 2001. Své fotografie vystavoval v Moskvě, Sao Paolu, Dijonu a německém Braunschweigu, kde získal i zlatou medaili EUROPA, v ČSSR pak bronzovou jehlici SČF. Posléze se věnoval malbě a vystavoval na mnoha místech České republiky. Své zkušenosti z cestování využíval v příspěvcích do cestovatelských časopisů. Lidé a země – díl Blízký východ, Květy atd. Inspirovaly jej zejména cesty do zahraničí, Itálie a Kuwaitu, která jsou krom jeho rodné Vysočiny nejvýraznějšími obdobími jeho tvorby. Z významnějších výstav obrazů v zahraničí je to Salzburg, Mnichov a Kuwait. Byl velmi činným propagátorem cimrmanovské myšlenky, ze které vzešlo odhalení plostiky Mistra v roce 1988 na vrchu Sykoř za účasti členů Divadla JC a následně pak v roce 1998 založení Stezky Járy Cimrmana. Za tento počin bylo Klubu českých turistů jeho zásluhou uděleno 2. místo v soutěži Tour propag Písek 2001. Od roku 1985 byl řádným členem Moravské University Strécovské a posléze i vědecké rady. Byl též nositelem patafyzické myšlenky, kterou propagoval po celý život. Od krajin Vysočiny, kterými začínal, přes zahraniční cesty, které ho inspirovaly nadále: Rumunsko, Jugoslávie, na začátku 90. let Itálie – západní pobřeží, Kuwait a znovu návrat k domácím tématům. Velmi výjimečně maloval zátiší a portréty. Zanechal po sobě mnoho skic, pastelů a kreseb. Jeho nejoblíbenější, nejužívanější a velmi typickou technikou bylo užití špachtle a válečku na plátno. Fotografii se věnoval celý život, i když v posledních dva...

Jaroslav Mrnka (2)

Jaroslav Mrnka se narodil 2. srpna 1922 v Růžodole na Litvínovsku. Stejně jako jeho otec Antonín byl anarchista, krátce po válce ho toto přesvědčení dovedlo – jako mnoho dalších levicových intelektuálů – do komunistické strany. Za války studoval Mrnka na lounské obchodní akademii, stal se zakládajícím členem místní surrealistické studentské skupiny. Spolu s malířem Kamilem Linhartem nebo mystikem Františkem Chaunem vytvářeli první „happeningy“, při nichž se recitovaly básně a sestavovaly živé obrazy. Od roku 1953 do roku 1957 pracoval Jaroslav Mrnka jako zpravodaj ČTK v Berlíně. Přátelství s německými spisovateli Günterem Grassem, Heinrichem Böllem a Bertholtem Brechtem mu umožnilo poznat řadu soudobých německých spisovatelů a v Čechách pak pomohl prosadit řadu jejich knih a napsal k nim předmluvy. Z pobytu v Německu vytěžil také svou první cestopisnou knihu Zázrak bez naděje . Z dnešního pohledu výrazně ideologicky ovlivněná kniha se stala jedním ze signálů politického uvolnění a získala výroční cenu nakladatelství Mladá fronta. Krátce poté Mrnka odešel z ČTK a pracoval v časopise Kultura. V tomto období napsal další knihu cestopisných reportáží Italské capriccio a spolu s fotografem Janem Paříkem a spisovatelem Josefem Bruknerem připravili knihu fotografií a slovních impresí Orbis pictus . Jaroslav Mrnka zemřel 25. září 1965. Kniha Tunisko/Fatmina ruka tak byla vydána dva roky po jeho smrti, k tisku ji připravila jeho žena Xenia Mrnková. Cestopis z Egypta Modrý chrobák vyšel jen v časopisecké podobě. Rozepsán a nedokončen zůstal velký román o severočeských anarchistických básnících předválečné éry i poslední „cestopis“ s názvem Cesta do Infarktitidy.

Jaroslav Med (4)

Jaroslav Med byl český literární kritik, historik, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Přednášel na Filozofické fakultě UK a Katolické teologické fakultě UK českou a světovou literaturu. Zabýval se převážně českou katolicky orientovanou literaturou, především poezií. Napsal šest publikací, ale velmi významné jsou i jeho edice básní např. Bohuslava Reynka, Jana Zahradníčka nebo Jiřího Karáska ze Lvovic. Jaroslav Med se narodil 19. dubna 1932 v Havlíčkově Brodě. Odmaturoval na obchodní akademii a poté se mu podařilo dostat do Prahy na Filozofickou fakultu, kde vystudoval knihovnictví a bohemistiku. V 50. letech se seznámil s básníkem a grafikem Bohuslavem Reynkem, který ho významně ovlivnil. Jaroslav Med byl častým hostem na Reynkově statku v Petrkově, kam přivedl i své přátele z řad tehdejších umělců, např. výtvarníka Jiřího Koláře nebo básníka Ivana Diviše. Jaroslav Med se v pozdější době podílel na edici básní Bohuslava Reynka i na organizování výstav Reynkových grafik. Po dokončení univerzity vyučoval Jaroslav Med na učňovských školách a zároveň spolupracoval s krajským nakladatelstvím v Havlíčkově Brodě, s nakladatelstvím Růže v Českých Budějovicích a s brněnským krajským nakladatelstvím Blok, kde se podílel i na založení časopisu Dokořán, který byl ale poměrně rychle komunistickou mocí zakázán. Od roku 1966 působil jako aspirant na Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Kvůli nástupu normalizace zde nemohl obhájit svou kandidátskou práci a znovu musel vyučovat na učňovských školách. V roce 1980 se mu podařilo se do Ústavu vrátit a zůstal zde až do roku 2010. Po revoluci začal vyučovat na Univerzitě Karlově, konkrétně na Filosofické fakultě a Katolické teologické fakultě. Na Katolické teologické fakultě vyučoval předměty Duchovní proudy v moderní literatuře a Myšlení o literatuře. Ač jeho přednášky byly určeny zvláště pro studenty Ústavu dějin křesťanského umění této fakulty, tedy pro studenty neteologických ...

Jaroslav Maršálek (5)

Publikace o bruskách.

Jaroslav Macháč (3)

Narozen 5. 1. 1928 ve Volyni , zemřel 9. 5. 1990. PhDr., lexikolog a lexikograf.

Jaroslav Lukavský (4)

Jaroslav Lukavský byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik. Jaroslav Lukařský se narodil v Praze, ale dětství prožil v Děvínské Nové Vsi . Roku 1938 se s rodiči vrátil do Čech. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni a od roku 1942 na Státní grafické škole v Praze. Roku 1943 musel studium přerušit, protože byl totálně nasazen, nejprve v Berlíně a pak v Ústí nad Labem. Po skončení války studoval v letech 1945–1950 na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Vladimíra Silovského. V letech 1950–1951 pak absolvoval soukromé studium písma a xylografie u Oldřicha Menharta. Ve své tvorbě se věnoval zejména dřevorytu a dřevořezu a postupem času se stal v tomto oboru jedním z nejuznávanějších umělců. Inspiraci ke svým dílům nacházel ve svém vztahu k přírodě, zejména k vysokohorské z Vysokých Tater. Zabýval se též volnou a užitou grafikou. Od roku 1952 působil v organizaci Československých výtvarných umělců a účastnil se celostátních přehlídek soudobého výtvarného umění. V roce 1954 se stal členem SČUG Hollar . Byl také členem Spolku českých bibliofilů a spolupracoval na bibliofilských tiscích. V letech 1981–1984 působil v Armádním výtvarném studiu. Zúčastnil se mnoha mezinárodních výstav . Jeho jméno je rovněž spojováno s tvorbou poštovních známek , s návrhy československých bankovek a s knižními ilustracemi.

Jaroslav Křístek (3)

Jaroslav Kristek je český hokejový útočník. S hokejem začínal ve Zlíně, za které v seniorské kategorii debutoval ve české nejvyšší lize v sezoně 1997/98 a čtyři zápasy odehrál v 2. lize za klub HC Prostějov. V létě 1998 odcestoval do zámoří, dva roky strávil v juniorské lize WHL, působil v týmu Tri-City Americans. Po štaci v mládežnických kategorií definitivně přešel k seniorské kategorii, tři roky hrával v záložním týmu Rochester Americans hrající ligu AHL. V poslední sezoně v zámoří 2002/03 debutoval v nejprestižnější hokejové lize NHL za klub Buffalo Sabres. Za Sabres odehrál celkem šest zápasů, v žádném nebodoval, čtyři krát střelit na brankáře a odseděl si čtyři trestné minuty. Po uzavřené kapitole v zámoří se vrátil zpět do vlasti, dohodl se s českým klubem HC Sparta Praha, pro přípravu před začátkem sezóny odehrál Tipsport Cup. Po soutěži měl zájem o jeho služby tým HC České Budějovice, klub mu nabídlo smlouvu a nabídku přijal. Za Budějovice odehrál jednu sezonu, tým skončil na posledním místě a sestoupilo do 1. ligy. Po dohodnutí s klubem odešel a podepsal novou smlouvu s mateřským klubem HC Hamé Zlín. Ve Zlíně odehrál necelé tří sezóny v letech 2004/07. V první sezoně odehrál s týmem turnaj Super six. Ve třetí sezoně odehrál dvacet šest zápasů za ševce, poté přestoupil do týmu HC Energie Karlovy Vary a podepsal smlouvu na zbytek sezony a následující dva roky. Po přestupu do Karlových Varů hráli zápas proti týmu HC Oceláři Třinec. Po střetu s Jiřím Polanským si zlomil lícní kost a byl vyřazen na 1 měsíc. V Karlových Varech vydržel tři roky. V průběhu sezóny 2007/08 pomohl týmu dostat se do finále extraligy a v další sezóně 2008/09 pomohl vybojovat titul mistra extraligy. Ve Varech načal ročník 2009/10, na konci základní části byl vyměněn zpět do mateřského klubu PSG Zlín za Davida Noska. Po skončení smlouvy začal trénovat v prvoligovém týmu HC Lev Poprad. Klub se pokoušel vstoupit do KHL, nakonec komise za...

Jaroslav Kratěna (7)

Je český cestovatel a spisovatel. Je autorem cestopisů zemí Severní Ameriky, které navštívil a procestoval. V roce 2012 vydal již desátý cestopis s názvem Zlatá hora.

Jaroslav Kalfař (4)

Narodil se v Praze, kde žil do patnácti let. Poté odešel za matkou do USA. Studoval na New York University, kde navštěvoval přednášky renomovaného amerického spisovatele Jonathana Safrana Foera, a získal prestižní stipendium E. L. Doctorow Fellowship. Žije v Brooklynu a jeho literární debut se jmenuje Spaceman of Bohemia, který byl vydán u Little, Brown and Company v roce 2017.

Jaroslav Josef Malý (2)

Jaroslav Josef Malý byl český cestovatel, orientalista, spisovatel a chemik. Narodil se českým rodičům původem z Křesína v dnes chorvatském Daruvaru. Po návratu rodiny do Čech studoval na reálce v Lounech, kde roku 1910 maturoval. Na filosofické fakultě české části Karlo-Ferdinandovy univerzity navštěvoval do roku 1914 přednášky přírodních věd. První cestovatelské pokusy podnikal s podporou české části univerzity, přírodovědeckého klubu a spolku Svatobor. S finanční podporou ministerstva obchodu a průmyslu Ruské říše podniknul výpravu do Turkestánu. Navštívil Bucharu, Darváz, Šugnan, Pamír severní Afghánistán, severní Indii a západní Tibet. První světová válka a ruská revoluce jej zahnaly na Sibiř. Jaro a léto 1918 strávil v tajze poříčí Ussuri a podzim v tundře u břehů Amuru. V roce 1921 cestoval v Mongolsku a Mandžusku. V roce 1924 pracoval ve střední Číně jako poradce čínského generála Tchen-Tse-Minga. Cestou do Evropy navštívil jižní Čínu, Indočínu, Malajský poloostrov, Cejlon a severní Afriku. Přibližně v roce 1928 se vrátil do Československa a založil si vlastní chemickou továrnu v Praze. Po roce 1948 pracoval v chemické výrobě v Karlových Varech, kde roku 1975 zemřel. Od roku 1911 publikoval články v časopisech Právo lidu, Besedy času, Venkově, Širém světě, Světozoru a Malém čtenáři. Je též autorem tří cestopisných knih:

Jaroslav Janoušek (6)

Narozen 20. 4. 1906 v Nemilkově, zemřel 3. 4. 1993 v Praze. Úředník, prozaik a básník, literární kritik, redaktor, autor hry.

Jaroslav Janko (5)

Jaroslav Janko byl český matematik, matematický a pojistný statistik. Zaměřoval se na aplikace matematické statistiky v demografii , pojistnou matematiku a teorii matematické statistiky. V letech 1904–1912 studoval gymnázium v Třebíči, poté studoval filosofickou fakultu UK v Praze, kde v roce 1918 složil zkoušky učitelské způsobilosti pro střední školy pro matematiku a fyziku. Původně se nejspíš připravoval pro studium teoretické fyziky, ale později se zaměřil na aplikovanou matematiku. V roce 1926 složil úspěšně závěrečnou zkoušku z dvouletého cyklu přednášek o pojistné a matematické statistice, která byla nedávno otevřena na nově vzniklé Přírodovědecké fakultě UK. V letech 1919–1931 byl zaměstnán v ministerstvu sociální péče. V roce 1929 byl habilitován pro obor pojistné a matematické statistiky. V tomto roce se také stal jednatelem nově vzniklé Československé stastistické společnosti. Krátce poté, co byl v roce 1931 jmenován mimořádným profesorem, opustil ministerstvo. V roce 1936 byl jmenován řádným profesorem, ve školním roce 1937/1938 a 1946/1947 byl děkanem fakulty speciálních nauk. Od roku 1952 pak přešel na matematicko-fyzikální fakultu UK, kam přešlo i studium pojistného inženýrství a matematické statistiky. Napsal tyto učebnice: Rovněž sestavil rozsáhlé statistické tabulky, přeložené mj. i do ruštiny:

Jaroslav Jakš (6)

Narozen 21. 6. 1937 v Brně. Prof., Ing., DrSc., ekonom,vysokoškolský pedagog, specializace na politickou ekonomii a mezinárodní obchod, publikace z oboru.

Jaroslav Huk (5)

Narozen 24. 11. 1958. RNDr., CSc. Mikrobiolog, vysokoškolský pedagog, analytik, předseda správní rady ops Přemyslovské střední Čechy. Publicista, zabývá se politikou. Též spoluautor regionální publikace.

Jaroslav Horký (5)

Narozen 1.12.1925 v Praze. MUDr., CSc., pracovník Ústavu pro výzkum výživy lidu, lékařské práce.

Jaroslav Holeček (2)

Narozen 23.10.1932 v Praze. Fotograf - zvláště přírody. Na některých dílech spolupracoval s otcem Jaroslavem .

Jaroslav Hájek (5)

Jaroslav Hájek byl český matematik. Patřil mezi nejvýznamnější světové teoretické statistiky. Jaroslav Hájek vystudoval obor statisticko-pojistné inženýrství na fakultě speciálních nauk ČVUT Praha a v roce 1950 úspěšně ukončil toto studium získáním inženýrského titulu. V roce 1955 získal titul CSc. za práci Příspěvky k teorii statistického odhadu, vedoucí této práce byl prof. Josef Novák. Roku 1963 získal titul DrSc; v témž roce se habilitoval na Matematicko–fyzikální fakultě Karlovy univerzity, v roce 1966 byl na této fakultě jmenován profesorem. Roku 1973 mu byla udělena státní cena Klementa Gottwalda za práce o asymptotické teorii pořadových testů. Zemřel ve věku 48 let po transplantaci ledvin. Vychoval novou generaci odborníků v matematické statistice jako jsou: a další. Jaroslav Hájek je autorem 57 odborných článků týkajících se zejména: Známé jsou i některé další Hájkovy výsledky, které nelze zahrnout do žádné z uvedených oblastí; jmenujme např. Hájkovu–Rényiho nerovnost. Tento článek obsahuje text ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Karel Mačák.

Jaroslav Fryčer (3)

Jaroslav Fryčer byl český romanista, literární kritik a teoretik, překladatel z francouzského jazyka a vysokoškolský pedagog. Narodil se v roce 1932 v Ostravě. Studia na reálném gymnáziu v Ostravě a Znojmě ukončil v Brně, kde také v roce 1951 začal studovat na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, obor francouzština a čeština. Jeho profesory na jazyky a literaturu tam byli Dušan Jeřábek a Antonín Grund a Otakar Novák . Studium ukončil získáním diplomu v roce 1956. Po ukončení studia, v letech 1956–1962 získával zkušenosti jako pedagog. Potom se vrátil na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, katedru romanistiky, kde se stal asistentem profesora Otakara Nováka, který ho zapojil do některých svých prací na připravovaném díle Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko, vydaném v roce 1966. Dizertační práci L'oeuvre dramatique d'Alfred de Musset obhájil ve stejném roce 1966. Při práci na fakultě se dále tříbil jeho trvalý zájem o francouzskou literaturu konce 19. a začátku 20. století, literární žánry této éry a o vzájemné francouzsko–české kulturní vztahy v průběhu tohoto období. Založil Centre d'Études des Tendances Marginales dans le Romantisme Français. V roce 1987 se stal docentem a v roce 1991 profesorem. V období normalizace , které nebylo příznivé pro jeho specializaci, pobýval na četných zahraničních univerzitách . Po roce 1990 byl pozván, aby vyučoval jako profesor na univerzitách ve Vídni, Brestu, Dijonu, Postupimi a Paříži. V roce 1993 byl profesor Fryčer francouzskou vládou jmenován rytířem Řádu akademických palem . V letech 1994–1995 řídil katedru bohemistiky na pařížské Sorbonně a stal se členem – korespondentem Revue d'Histoire Littéraire de France, členem Societé des Études Dix–neuviémistes a Centre de Recherches Révolutionnaires et Romantiques (Clermont–Ferr...

Jaroslav Frey (6)

Český knihovník. Nar. 22.5.1902 ve Znojmě, zemřel 20.3.1983. Knihovník, literatura z oboru, literárně historické spisy.

Jaroslav František Urban (6)

Jaroslav František Urban byl český spisovatel a pedagog. Publikoval pod pseudonymem Jaroslav Vřeskovický. Urban se narodil do rodiny učitele, který udržoval styky s kulturně činnými osobnostmi. Byl tedy už od dětství formován v oblasti literatury. Po ukončení základní školy pokračoval ve studiu na měšťanské škole v Přešticích. V té době se již soukromě připravoval na studium na učitelském ústavu v Plzni, které začal v roce 1904 a ukončil roku 1908. Pedagogickou kariéru zahájil na obecné chlapecké škole řádu piaristů v Nepomuku, později učil ve Kbelu, v rodných Vřeskovicích, na měšťance v Dobřanech, v Trnovanech u Teplic. V letech 1913–1914 absolvoval celoroční kurz pro učitele měšťanských škol v Jičíně. Po návratu byl uznán schopným vojenské služby a v roce 1915 se účastnil bojů 1. světové války. Oženil se 15. května 1918 s Annou Jiskrovou z Nepomuku. Roku 1919 získal místo na měšťanské škole v Teplicích a v roce 1928 byl jmenován ředitelem české měšťanské škole v Kadani. Po zabrání pohraničí v roce 1938 odešel do Plzně, kde působil ve stejné funkci. Jako učitel pracoval až do roku 1950. Pro účast na protestech proti měnové reformě v roce 1953 byl donucen z Plzně odejít. Odstěhoval se do Nepomuku, kde se věnoval pečlivému vedení městské kroniky. Zde také zemřel. Urbanova literární tvorba započala už během studií. Je tematicky i žánrově velmi rozmanitá. Psal povídky, vlastivědné i životopisné práce, črty, studie, knihy pro děti a mládež, výchovné prózy, spisy pro školní potřeby, sbíral a upravoval pověsti, psal i recenze dětské literatury. Věnoval se i dobovým problémům, pořádal sborníky, vydával populárně naučná díla a turistické průvodce. Přispíval do řady periodik – Český den, Český lid, Jihočeské ohlasy, Klas, Lidové noviny, almanach Kniha mladých, Malý čtenář, Naše zprávy, Nové ilustrované listy, Nový obzor, Samostatnost, Šumavské proudy, Tribuna, Vesna, Ženské listy. V letech 1927 až 192...

Jaroslav Filip (5)

Jaroslav Filip , často známý pod přezdívkou Ďuro, byl slovenský hudebník, skladatel, humorista a dramatik. Narodil se 22. června 1949 v Hontianských Moravcích a stal se významnou osobností slovenské kulturní scény. Filipova kariéra zahrnovala různé role, mimo jiné byl klavíristou, zpěvákem, skladatelem a televizní osobností. Byl známý svou jedinečnou hudební směsí, která často obsahovala prvky humoru a satiry.

Jaroslav Cita (4)

Narozen 20. 8. 1926 Vysokov , zemřel 10. 3. 2013. Výtvarník, ilustrátor, grafik, malíř a animátor.

Jaroslav Černý (5)

Narozen 20.8.1882 ve Stěžerách, zemřel 24.3.1958 v Poděbradech. Dr.techn., ing., vodohospodář, profesor vodního práva a zákonodárství, práce z vodní techniky.