128221–128280 z 153227 Autoři
Ivan Martin (1)
Ivan Martin Jirous, zvaný též Magor, byl básník, výtvarný kritik a teoretik, jeden z významných představitelů literárního a hudebního undergroundu. Ivan Martin Jirous vystudoval dějiny umění. Od roku 1969 byl uměleckým vedoucím hudební skupiny The Plastic People of the Universe, rovněž organizoval hnutí českého undergroundu. Byl jedním ze zakladatelů samizdatové revue V okno. Za negativní postoje a kritiku vládnoucího režimu, za „hanobení národa“ a za „pohoršující vulgární texty“ byl Ivan Martin Jirous v letech 1973–89 několikrát soudně trestán. Ve vězení strávil celkem přes osm let. Jeho díla mohla vycházet pouze v samizdatu. Básník Ivan Martin Jirous zemřel doma v Praze dne 10. listopadu 2011, ve věku 67 let.
Více od autora
Ivan Marianov (1)
Slovenský kněz, člen řeholní kongregace redemptoristů, politický vězeň. Autor duchovně zaměřené literatury, básník a překladatel.
Více od autora
Ivan Margolius (1)
Ivan Margolius je autor, architekt a propagátor české kultury a technologie. Narodil se v Praze jako syn JUDr. Rudolfa Margoliuse, náměstka ministra zahraničního obchodu, a Hedy Margoliové-Kovályové, české spisovatelky a překladatelky, přičemž oba rodiče přežili holokaust. Navštěvoval základní a střední školu v Praze a začal studovat architekturu na ČVUT v Praze. V roce 1966 opustil Československo z důvodu politické perzekuce své rodiny. Usadil se ve Velké Británii, kde získal v roce 1973 občanství a dokončil studium architektury na Polytechnice v Londýně. Pracoval jako architekt pro Yorke Rosenberg Mardall, Foster and Partners, Koetter Kim and Associates and Skidmore, Owings and Merrill. Široce spolupracoval s Janem Kaplickým, zakladatelem Future Systems. Margolius je autorem řady článků a knih o umění, architektuře, automobilech, designu a historii. V roce 2016 Margolius navrhl pražskému magistrátu pojmenovat ulici 'Obětí totality'. To se uskutečnilo v únoru 2018 když se tak pojmenovalo stromořadí vedle Pomníku obětí komunismu na Újezdě, na Malé Straně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Margolius na anglické Wikipedii.
Více od autora
Ivan Malý (1)
Narozen 1978. PhDr., historik, vysokoškolský pedagog, specializace na moderní dějiny střední a východní Evropy.
Více od autora
Ivan Malý (1)
Narozen 1964 v Brně. Doc., JUDr., CSc., práce z oboru veřejné ekonomie, finance, zdravotní péče a veřejné správy.
Více od autora
Ivan Luk'janovič Bogdanov (1)
Ruský lékař a vysokoškolský pedagog zaměřený na infekční nemoci, autor prací z oboru.
Více od autora
Ivan Lendl (1)
Statistiky a dosažené výsledky tenisty obsahuje článek Hráčské statistiky Ivana Lendla. Ivan Lendl je tenisový trenér a bývalý profesionální tenista, který reprezentoval Československo a po získání amerického občanství také Spojené státy. Do současnosti je nejlepším českým mužským tenistou historie. V 80. letech 20. století patřil mezi nejdominantnější tenisty a pobýval na špici světového tenisového žebříčku ATP až do začátku 90. let. Tennis magazine jej vyhlásil jedním z deseti nejúspěšnějších tenistů od roku 1966 a zdůraznil jeho důležitost a profesionální přístup, kterým ovlivnil tenisovou historii a plejádu hráčů, kteří přišli po něm. V knize Moderní Encyklopedie Tenisu zahrnul Bud Collins Lendla do seznamu 21 největších tenisových hráčů v období od roku 1946 do roku 1992. Na pozici světové tenisové jedničky setrval celkem 270 týdnů ve čtvrtém nejdelším období za Novakem Djokovičem, Petem Samprasem a Rogerem Federerem. Počtem 1 071 vítězných utkání dvouhry na okruhu ATP se v celkovém pořadí zařadil na třetí místo za Američana Jimmy Connorse, který vyhrál 1 256 zápasů a Federera. Profesionální dráhu zahájil v socialistickém Československu. V pražském finále Davis Cupu 1980 zajistil vítězství československého týmu nad Itálii 4:1. když vyhrál obě dvouhry a s Tomášem Šmídem i čtyřhru. V roce 1986 emigroval do Spojených států. Následující rok usiloval o zisk amerického občanství, aby se mohl zúčastnit znovuzařazeného tenisu na program Letních olymjských hrách 1988 v Soulu. To mu znemožnilo vedení československého komunistického režimu. Americké občanství získal 7. července 1992 v procesu naturalizace a LOH 1992 v Barceloně již nestihl. Vyhrál osm grandslamových titulů ve dvouhře během své kariéry. Probojoval se celkem do 19 grandslamových finále, což byl v té době rekord mezi muži, který byl až v roce 2009 překonán Rogerem Federerem. Dosáhl alespoň jednoho grandslamového finále během jedenácti let v řadě, rovněž rek...
Více od autora
Ivan Lefkovits (1)
Narozen 21. 1. 1937 v Prešově , prof., M.Sc., PhD., švýcarský imunolog slovenského původu, výzkumný pracovník , spoluzakladatel Basel Institute for Immunology, vysokoškolský učitel ; věnoval se molekulární biologii, v exilu základnímu i klinickému výzkumu v buněčné imunologii; autor autobiografických vzpomínek na holocaust.
Více od autora
Ivan Kuna (1)
* 23. 9. 1930 Plzeň Maturoval na Odborné škole stavitelské v Plzni . V r. 1951 absolvoval PedF UK, pobočku v Plzni , v r. 1960 Fakultu společenských věd VŠP v Praze a v l. 1964–65 studijní pobyt na Moskevské státní univerzitě. V r. 1969 získal titul PhDr. Postgraduální studium na MFF UK ukončil v r. 1980. V l. 1953–60 učil na základních školách. V l. 1960–70 působil na PedF v Plzni, kde v r. 1967 založil Ústav filozofie a logiky, který vedl až do nuceného odchodu z fakulty. V l. 1971–90 učil na SPŠE v Plzni. Od února 1990 pracuje na katedře společenských věd PedF v Plzni, od listopadu 1991 jako její vedoucí. V únoru 1993 byl jmenován ředitelem Ústavu sociálních a politických věd Západočeské univerzity . V r. 1994 se habilitoval na MU pro obor filozofie. První K. publikované práce se zabývají jednak problémy stylistickými , jednak náměty psychologickými. Do tohoto období lze také zařadit obsáhlejší studii o Zločinu a trestu, která se vyrovnává mj. s tehdejšími ideologickými dezinterpretacemi Dostojevského díla. Později se jeho stěžejním předmětem bádání stane „vědomí“ jako psychologický, filozofický i sociální problém . V l. 1971–90 se věnuje otázkám aplikovatelnosti sociologie v průmyslové praxi. Je autorem výzkumné zprávy K.p. Škoda, v níž podává obraz disciplín, které svými poznatky mohou inspirovat projektanty a konstruktéry složitějších technických zařízení. V r. 1977 publikuje s M. Šmídem první naši středoškolskou učebnici ergonomie. V 80. l. se zabývá postavením lidského činitele v technických systémech zvláště z hlediska jeho spolehlivosti. Po návratu na PedF v Plzni zpracovává s kolektivem autorů skripta mající nahradit „normalizační“ texty v oboru filozofie. V r. 1992 iniciuje na ZČU konferenci o významu humanizace vzdělávacího systému a rediguje sborník z této konference. Publikuje i v dalších sbornícíc...
Více od autora
Ivan Krška (1)
Narozen 24. 7. 1932 v Hranicích, zemřel 15. 2. 2009. PhDr., archivář, publikace z oboru.
Více od autora
Ivan Krejčí (1)
Ivan Krejčí je český politik a divadelní režisér, stínový ministr kultury v ČSSD, od roku 2009 člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání , člen ČSSD. V letech 1980 až 1983 se vyučil důlním elektromontérem, v roce 1985 složil maturitu na SPŠ stavební. Po absolvování základní vojenské služby se na začátku 90. let postupně živil jako umyvač oken, posunovač a redaktor TV 19 Plzeň. Zároveň v letech 1992 až 1997 vystudoval režii na DAMU v Praze. Následně působil jako režisér ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a jako režisér a umělecký šéf v Městském divadle v Karlových Varech . Krátce působil jako pedagog na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Od roku 2005 je divadelním režisérem a uměleckým šéfem Komorní scény Aréna v Ostravě. V květnu 2009 byl zvolen členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Dne 5. března 2014 byl zvolen předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání . V dubnu 2015 jej ČSSD opět nominovala do RRTV, ale v prvním kole nebyl zvolen. Do druhého kola postoupil s bývalým šéfem Českého rozhlasu Radiožurnálu Miroslavem Konvalinou, kterého nominovala hnutí ANO 2011. Ve druhém kole nakonec vyhrál a zůstává tak členem RRTV. Na začátku června 2015 byl navíc opět zvolen předsedou RRTV. Je členem ČSSD, pracoval jako oblastní volební manažer této strany a asistent poslance Lubomíra Zaorálka. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako člen ČSSD do Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz, ale neuspěl. Po 37. sjezdu ČSSD vystřídal v dubnu 2013 na postu ministra kultury ve stínové vládě ČSSD poslance Vítězslava Jandáka. Při sestavování kandidátek pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 usiloval o místo v Moravskoslezském kraji, ale na kandidátku se nedostal....
Více od autora
Ivan Krastev (1)
Bulharský politolog, působil na univerzitách v USA a Maďarsku, práce o demokratických přeměnách v postkomunistikcých zemích, o politice antiamerikanismu, politické korupci, píše převážně anglicky.
Více od autora
Ivan Kopeček (1)
Narozen 3. 3. 1949. Odborník v oboru počítačového zpracování řeči a dialogových systémů.
Více od autora
Ivan Kopal (1)
Slovenský fyzik, autor článků publikovaných ve Sborníku vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
Více od autora
Ivan Komárek (1)
Ivan Komárek je český malíř a grafik. Zabývá se také tvorbou objektů, keramickou plastikou a realizacemi v architektuře , ilustracím a užité tvorbě. Pochází z rodiny diplomata, který během studií práv soukromě navštěvoval přednášky na VŠUP a spřátelil se s umělci. K rodinným přátelům patřili Otakar Kubín a Jan Bauch. Ivan Komárek studoval v letech 1972-1976 na Střední odborná škole výtvarné v Praze, ale škola v době normalizačního režimu neměla kvalitní pedagogy a nesplnila jeho očekávání. Proto v posledních dvou letech studia navštěvoval Jana Baucha a učil se u něj soukromě malbě i historii umění. Od roku 1976 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, nejprve v kreslířské přípravce prof. Václava Pospíšila a později v malířské speciálce prof. Jana Smetany. Po celou dobu studia docházel na večerní kreslení podle aktu, které vedl asistent Václav Turek. Studia ukončil roku 1982 sérií čtrnácti portrétů v životní velikosti, technikou olejomalby na plátně. Během studia hledal možnost kreslit model v pohybu a navštívil tělocvičnu boxgymnastiky. Nakonec se sám zapojil do boxerských tréninků a stal se spoluzakladatelem skupiny boxujících umělců Boxart, iniciované Jiřím Sozanským. Skupina požádala o registraci SČVU a od roku 1989 několikrát společně vystavovala. Oficiálně zanikla roku 2006, ale neformálně se i nadále schází k tréninkům. Ivan Komárek poprvé vystavoval na společných výstavách mladých výtvarníků v roce 1987 a na neoficiální výstavě Konfrontace VI . Žije a pracuje v Praze a v Kladně. Pro Komárka je lidské tělo nevyčerpatelným inspiračním zdrojem, laboratoří jeho myšlenkových postupů a motivační silou smyslnosti a sexuality. Při intuitivním tvůrčím zkoumání se zabývá samými základy lidských pocitů a vztahů a vymaňuje se z předem určených formálních nebo obsahových konvencí. Ve své přímočaré a neukojitelné zvědavosti odb...
Více od autora
Ivan Koleček (1)
Narozen 9.3.1943 v Ostravě. Český architekt žijící v Laussane , spoluautor rekonstrukce UPMuzea v Brně
Více od autora
Ivan Kočárník (1)
Narozen 29.11.1944 v Třeboníně. Ing., CSc., ekonom, práce z oboru finančnictví a národohospodářské práce.
Více od autora
Ivan Kobliha (1)
Narozen 24.12.1950 v Praze. JUDr., soudce, publikace z oblasti obchodního práva.
Více od autora
Ivan Klimeš (1)
Ing., CSc., vědecký pracovník na katedře organické chemie na přírodovědecké fakultě. Práce v oboru, publikovány též anglicky.
Více od autora
Ivan Kaspar (1)
Narozen 10.7.1928 ve Vrchotovych Janovicích, zemřel 18.5.1988 v Praze. Doc., Ing., DrSc., pracoval na Stavební fakultě ČVUT v Praze, katedře fyziky, práce z oboru elektrotechnologie, aplikované fyziky a konstrukce pozemních staveb.
Více od autora