Všichni Autoři a témata

Joseph G Rosa (2)

Britský spisovatel a historik Divokého západu.

Joseph Furttenbach (1)

Německý architekt a scénograf.

Joseph F O'Brien (1)

Agent-specialista FBI, autor publikace z oblasti organizovaného zločinu.

Joseph Elliott (2)

Joseph Davidovits (2)

Francouzský chemik a autor publikací s tematikou stavby egyptských pyramid.

Joseph D Blackburn (1)

Autor publikací z oboru managementu.

Joseph Chiang (1)

Lékařský poradce, spoluautor knihy o buddhistickém léčitelství.

Joseph Carr (2)

Joseph Brown Furst (1)

Publikuje v oblastech: neurózy; psychiatrie

Joseph Bernard Hutton (1)

Slovanský intelektuál narozený v Československu a žijící ve Velké Británii. Byl od svých dvaadvaceti let v Moskvě, kde pracoval jako zahraniční politický redaktor listu Večernaja Moskva. Během tohoto čtyřletého pobytu se poznal s Rosou Kaganovičovou-Stalinovou, s Leninovou vdovou Krupskou, s Jenukidzem, Radekem, Kalininem a dalšími předními představiteli bolševiků. Během jeho pobytu v SSSR tam probíhali největší stalinské čistky. V roce 1938 se Hutton vrátil do Prahy a po začátku války emigroval do Londýna, kde pracoval na ministerstvu zahraničí po boku Jana Masaryka.

Joseph Basile (1)

Belgický stavební inženýr a obchodní vedoucí, vysokoškolský pedagog, autor knihy o ekonomicko-technickém rozvoji.

Joseph Alexander von Helfert (2)

Narozen 3. 11. 1820 v Praze, zemřel 16. 3. 1910 ve Vídni. Právník, historik a politik, autor publikací o rakouských dějinách od roku 1848 a českých dějinách. Též překladatel z češtiny.

Joseph A Maciariello (1)

Americký profesor managementu, spolupracovník P.F. Druckera, publikace z oblasti managementu.

Joseph A DeVito (2)

Psycholog, autor publikací o mezilidské komunikaci.

Josep M Corredor (1)

Španělský spisovatel a pedagog.

Josemaria Escriva (2)

Josefína Lechem (1)

Josefína Frýbová (1)

Historička umění.

Josefina Chadimová (1)

Josefína Čejková (1)

Josefína Bakošová (1)

Módní návrhářka, autorka ilustrací.

Josefin Schygge (1)

Švédská učitelka, redaktorka a spisovatelka, autorka románů pro mládež a knih oddechové literatury.

Josefa Vlčková (1)

Narozena 20.10.1912 v Mitrově u Strážku, zemřela 25.2.1987 v Jaroslavicích u Znojma. Pedagožka, autorka vzpomínkové knihy.

Josefa Sekala (2)

Josef Získal (2)

Narozen 1873 v Miroticích. Ředitel obchodní akademie, publikace z oboru účetnictví.

Josef Zíma (1)

Narozen 11.5.1932 v Praze. Herec a zpěvák.

Josef Zima (2)

Josef Zezulka (1)

Grafický technik.

Josef Ženíšek (2)

Narozen 4. 9. 1855 v Praze, zemřel 29. 11. 1944 tamtéž. Výtvarník, malíř, kreslíř, ilustrátor.

Josef Zemek (1)

Autor publikací o KSČ.

Josef Zeman (1)

Básník, autor sbírky Vrbový prut.

Josef Zadražil (2)

Narozen 1954. Doc., MUDr., CSc. internista . Zaměření: zozvoj transplantologie, patogeneze a léčba chronické rejekce, novinky v imunosupresní léčbě, role erytropoetinu v rozvoji anemie u chronicky dialyzovaných nemocných, moderní postupy v hodnocení močového sedimentu.

Josef Wenter (1)

Josef Weiser (1)

Narozen 19.09.1914 Chur , zemřel 25.01.1994 Šternberk, okr. Olomouc, malíř, grafik.

Josef Weiner (1)

Narozen 1922 v Praze, zemřel 2005 ve Spojených státech amerických. Automechanik, účastník holocaustu, autor vzpomínek.

Josef Wagner (2)

Josef Wagner byl český sochař a kreslíř, žák Jana Štursy a Josefa Mařatky, restaurátor a profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Pocházel ze staré kamenické rodiny, která působila ve Dvoře Králové od roku 1848. Jeho otec Jakub Wagner žil a tvořil střídavě v Jaroměři a ve Dvoře Králové. Zemřel v roce 1909 a zanechal po sobě tři syny a dceru. Všichni synové pokračovali v rodinné tradici a stali se z nich sochaři. Prostřední Josef se vyučil u otčíma Josefa Bárty, který převzal rodinnou dílnu. Už v dětství v něm zanechalo hluboký dojem dílo barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, které mohl obdivovat ve svém okolí. V letech 1917–1921 absolvoval kamenosochařskou školu v Hořicích. V letech 1922–1926 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění, nejprve u profesora Jana Štursy, který rozpoznal jeho zvláštní nadání, cit pro kámen i braunovskou inspiraci. Tři roky studia u Jana Štursy považoval Wagner za nejdůležitější léta svého života. Po jeho smrti dokončil studia u Otakara Španiela. Na škole se také seznámil se svojí budoucí ženou, sochařkou Marií Kulhánkovou, s níž měl dva syny Josefa Wagnera ml. a Jana Wagnera, později rovněž výtvarné umělce. Během studia se spolu s bratry podílel na restaurování Braunova Mariánského sloupu v Jaroměři a podnikl studijní cesty s přítelem Vincencem Makovským do Itálie a Paříže . V letech 1927–1928 byl žákem Otty Gutfreunda na VŠUP. V tomto období Wagner, který dosud dával přednost portrétní tvorbě, získal první veřejné zakázky: výzdobu budovy okresní nemocenské pojišťovny v Jaroměři, památník letce Jendy Hofmana ve Velké Jesenici a pomník Slezského povstání na Ostré hůrce u obce Háj. V roce 1930 strávil spolu se svým bratrem Václavem několik měsíců v Itálii, kde na něho největší dojem udělaly práce renesančních mistrů Michelangela a Donatella. Další studijní cestu absolvoval v roce 1932, když se svou manželkou nav...

Josef Vymazal (3)

Narozen 1962. Profesor radiologie , MUDr., DSc., klinický neurolog a radiolog. V letech 1986-1991 působil ve Fakultní Thomayerově nemocnici, od roku 1996 v radiodiagnostickém oddělení Nemocnice na Homolce, Praha, později jeho přednostou. Provádí základní a klinický výzkum v oblasti magnetické rezonance. Publikační činnost v oboru. Syn neurologa prof. MUDr. Josefa Vymazala .

Josef Votava (1)

Autor publikace ze strojírenství, obrábění a přípravků.

Josef Vošahlík (3)

Překladatel z němčiny a angličtiny, publikace o Evropské unii.

Josef Voráček (1)

Autor, PhDr, známý český antropolog a profesor antropologie UK. Napsal řadu odborných knih na uvedené téma i historie lidské civilizace a člověka

Josef Vopařil (3)

Narozen 15.11.1913 v Němčicích u Litomyšle, zemřel 2.11.1979 v Praze. Úředník, redaktor, prozaik.

Josef von Schey (2)

Rakouský právník, vysokoškolský pedagog.

Josef Volný (2)

Narozen 24.12.1913 ve Vídni . Paed.dr., asistent katedry psychologie, studie z oboru.

Josef Volf (1)

Narozen 19. 3. 1947 v Hradci Králové. Strojař, autor autobiografických příběhů.

Josef Vokálek (2)

Narozen 3. 1. 1887 v Čakovicích , zemřel 30. 6. 1969 v Sedlci. Malíř a profesor v Praze.

Josef Vodička (2)

Narozen 1.12.1965. MUDr., chirurg, vysokoškolský pedagog.

Josef Vodehnal (2)

Narozen 30.4.1892 v Praze, zemřel 26.2.1971 tamtéž. PhDr., středoškolský profesor, spisy z oboru historie a české literatury, husolog, překladatel.

Josef Vodák (2)

Narozen 19. 3. 1927 ve Slatině nad Zdobnicí, zemřel 13. 12. 2018 v Hradci Králové. Hudební skladatel, hudební pedagog, varhaník a sbormistr.

Josef Vocásek (2)

Narozen 13. 5..1844 v Zaříčanech u Čáslavi, zemřel 9. 9. 1924 v Hradci Králové. Středoškolský profesor, básník, prozaik, dramatik.

Josef Vlček (2)

Narozen 16.9.1923 v Jarcové u Valašského Meziříčí, zemřel 1987. PhDr., CSc., docent katedry ruského jazyka, publikace z oboru.

Josef Vladyka (2)

Narozen 28.8.1891 v Lovosicích, zemřel 7.8.1964 v Osově u Berouna. Středoškolský profesor, literární monografie, próza, překlad z ruštiny.

Josef Vítek (1)

Narozen 3. 7. 1911, zemřel 16. 10. 1989 v Praze. Fotograf.

Josef Vitásek (1)

Narozen 28. 3. 1930 v Trnové, zemřel 30. 7. 2002. Fotbalista a hokejista, později trenér a instruktor trenérů.

Josef Vít (1)

Český historik, profesor Karlovy Univerzity v Praze od 1921, jeden z představitelů pozitivistické Gollovy školy. Ve škole měly na něj velký vliv historické povídky Prokopa Chocholouška a Václava Beneše Třebízského, rád si prohlížel i stránky z otcova časopisu Památky archeologické. Na středoškolských studiích si však oblíbil dílo Aloise Jiráska, který se mu stal životním vzorem. V Turnově vyrůstal se svým daliměřickým kamarádem Josefem Pekařem. Chodili spolu do obecné školy a později se sešli i na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Láska k rodnému kraji, jeho hradům, zámkům a zříceninám oba mladíky dovedla ke studiu historie. Pekař i Šimák vystudovali historii na pražské univerzitě a v roce 1895, dvě léta po Pekařovi, obhájil doktorát i Šimák. Na praxi nastoupil jako středoškolský profesor na gymnázium na Malé Straně v Praze, po roce přešel na reálné gymnázium v Pardubicích a další rok byl zase na reálce v Praze. Od roku 1900 plných 21 let vyučoval na Vyšší dívčí škole v Praze. Vedle výuky na středních školách budoval svoji kariéru na Univerzitě Karlově – z různých důvodů o poznání pomaleji než jeho vrstevníci. V roce 1904 se habilitoval pro obor české dějiny a v roce 1911 byl jmenován mimořádným profesorem českých dějin. Mimořádným profesorem zůstával poměrně dlouho, řádným profesorem se stal až v roce 1921, kdy byla situace vyřešena zřízením nové stolice historické vlastivědy. Kromě toho byl v dalších letech např. ředitelem historického semináře a konzervátorem ministerstva školství a národní osvěty, řádným členem České akademie věd a umění, mimořádným členem Společnosti nauk, členem Československé akademie zemědělské a čestným členem Společnosti přátel starožitností. Jeho dílo je rozmanité, z velké části zůstalo v rukopisné podobě. Sám Šimák svoje dílo dělil na tři okruhy. První mu byl svěřen jeho učitelem Antonínem Rezkem a v tomto okruhu se snažil popsat dobu v českých dějinách „nejtemnější,“ tedy druhou polov...

Josef Vinš (2)

Narozen 23.10.1872 v Dobrovici, zemřel v dubnu 1956 v Tuchoměřicích. Středoškolský profesor, učebnice geometrie.

Josef Veselý (2)

Narozen 30.9.1877 v Zborné u Jihlavy, zemřel 1958 v Jihlavě. Středoškolský profesor, učebnice němčiny, monografie z jižních Čech.

Josef Věnceslav Vlasák (2)

Narozen 14.4.1802 v Chodovlicích u Třebenic, zemřel 16.6.1871 v Žitenicích u Litoměřic. Učitel, autor učebnic češtiny, naučných a etických spisů, redakční činnost, překlady z němčiny.

Josef Velíšek (1)

Narozen 28.7.1896 v Klatovech, zemřel 2.2.1947 v Brně. PhDr., profesor technické fyziky na Vysokém učení technickém v Brně. Práce v oboru a o kinematografii.

Josef Velek (1)

Narozen 7.7.1953 v Mnichově u Strakonic. Sociolog a ekonom, filozofické práce.

Josef Velda (1)

Josef Velda byl český herec. S divadlem začínal nejprve jako ochotník ve Smiřicích. Po studiu na gymnáziu v Hradci Králové absolvoval herectví na pražské DAMU, které dokončil v roce 1953. Své první angažmá získal v mosteckém Divadle pracujících, kde působil v letech 1953–1955 a 1957–1961. Zde vytvořil řadu velkých rolí. V roce 1961 byl angažován do pražského Národního divadla, nejprve jako člen pomocného uměleckého souboru a od roku 1963 až do svého odchodu do důchodu v roce 1992 jakožto řádný člen činoherního souboru. Ačkoliv se jednalo o herce s velmi jemným a vřelým hlasovým projevem na scéně Národního divadla i v československém filmu obvykle vytvářel spíše vedlejší, drobné a epizodní role. Jeho dobré hlasové dispozice však velice dobře využil zejména Československý rozhlas, kde účinkoval v řadě významných rozhlasových her. V Československé televizi si také zahrál zejména v televizních inscenacích. Jeho děti dcera Apolena Veldová i syn Martin Velda se také stali herci.