Josef Wagner byl český sochař a kreslíř, žák Jana Štursy a Josefa Mařatky, restaurátor a profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Pocházel ze staré kamenické rodiny, která působila ve Dvoře Králové od roku 1848. Jeho otec Jakub Wagner žil a tvořil střídavě v Jaroměři a ve Dvoře Králové. Zemřel v roce 1909 a zanechal po sobě tři syny a dceru. Všichni synové pokračovali v rodinné tradici a stali se z nich sochaři. Prostřední Josef se vyučil u otčíma Josefa Bárty, který převzal rodinnou dílnu. Už v dětství v něm zanechalo hluboký dojem dílo barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, které mohl obdivovat ve svém okolí. V letech 1917–1921 absolvoval kamenosochařskou školu v Hořicích. V letech 1922–1926 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění, nejprve u profesora Jana Štursy, který rozpoznal jeho zvláštní nadání, cit pro kámen i braunovskou inspiraci. Tři roky studia u Jana Štursy považoval Wagner za nejdůležitější léta svého života. Po jeho smrti dokončil studia u Otakara Španiela. Na škole se také seznámil se svojí budoucí ženou, sochařkou Marií Kulhánkovou, s níž měl dva syny Josefa Wagnera ml. a Jana Wagnera, později rovněž výtvarné umělce. Během studia se spolu s bratry podílel na restaurování Braunova Mariánského sloupu v Jaroměři a podnikl studijní cesty s přítelem Vincencem Makovským do Itálie a Paříže . V letech 1927–1928 byl žákem Otty Gutfreunda na VŠUP. V tomto období Wagner, který dosud dával přednost portrétní tvorbě, získal první veřejné zakázky: výzdobu budovy okresní nemocenské pojišťovny v Jaroměři, památník letce Jendy Hofmana ve Velké Jesenici a pomník Slezského povstání na Ostré hůrce u obce Háj. V roce 1930 strávil spolu se svým bratrem Václavem několik měsíců v Itálii, kde na něho největší dojem udělaly práce renesančních mistrů Michelangela a Donatella. Další studijní cestu absolvoval v roce 1932, když se svou manželkou nav... Zdroj: wikipedia.org