Všichni Autoři a témata

Ľudovít Slanina (1)

Slovenský autor publikací z oboru veterinární medicíny, pedagog.

Ľudovít Pastýrik (2)

Narozen 18. 8. 1911 v Budapešti, zemřel 2007. Botanik a vysokoškolský učitel, zaměřený na fyziologii rostlin.

Ľudovít Mikolášik (2)

Slovenský odborník v oboru dřevařského průmyslu.

Ľudovít Mičian (2)

Doc., RNDr., DrSC., slovenský geograf. Autor učebnic z oboru.

Ľudovít Medvecký (2)

Slovenský historik umění.

Ľudovít Keszegh (1)

Autor publikací z oboru elektronických zařízení, též učebnice.

Ľudovít Ilečko (1)

Slovenský malíř, grafik a ilustrátor.

Ľudovít Hallon (2)

Slovenský historik zaměřený na dějiny hospodářství a techniky na Slovensku a ve střední Evropě ve 20. století.

Ľudovít Fuchs (2)

Slovenský básník, dramatik, autor próz pro děti a mládež, redaktor.

Ľudovít Cagáň (2)

Slovenský zemědělský inženýr.

Ľudovít Barac (2)

Ľudovít Bancík (1)

Slovenský zoolog, odborník na myslivost.

Ludovico Ariosto (2)

Ludovico Ariosto byl italský renesanční básník, autor epické básně Zuřivý Roland . Narodil se ve městě Reggio Emilia. Jeho otec byl velitelem pevnosti, matka pocházela z místní šlechtické rodiny. Byl nejstarším z deseti sourozenců. Rodina se usadila ve Ferraře, kde se otec stal soudcem a později úředníkem městské správy. Ludovico se od útlého mládí zajímal o poezii, avšak na přání svého otce začal v roce 1489 studovat právo. Po pěti letech mu otec povolil, aby se věnoval literatuře.l Pod vedením humanisty Gregoria da Spoletiho studoval literaturu a latinu, na univerzitě se zapsal na filozofii. Zapojil se do kulturního života, hrál v divadelních představeních a napsal i své první básně. V roce 1500 mu náhle zemřel otec a Ludovico se jako nejstarší musel postarat o své sourozence. Získal místo u ferrarského dvora. V diplomatických službách kardinála Ippolita d´Este pracoval v letech 1503–1517. Vedl úspěšná diplomatická jednání s papežem Juliem II. a stal se i přítelem následujícího papeže Lva X. Italský básník se snažil pojednávat o člověku nezávislém na církvi, avšak na ní samotné byl závislý. Z nemanželského vztahu se mu v roce 1509 narodil syn Virginio, kterého v pozdějších letech oficiálně uznal za vlastního. V roce 1513 se Ariosto zamiloval do Alessandry Benucciové, manželky obchodníka ve Florencii. Poté, co ovdověla, se přestěhovala do Ferrary, ale básník se s ní oženil až v roce 1527. I po svatbě však žili odděleně. Ariosto měl svůj dům v ulici Mirasole, kde žil se synem Virginiem a invalidním bratrem Gabriellem. V roce 1516 vyšlo jeho životní dílo Zuřivý Roland, na kterém pracoval už více než deset let. V roce 1517 byl kardinál jmenován biskupem na východě Maďarska, ale Ariosto odmítl opustit Ferraru. Začal sloužit vévodovi Alfonsovi d´Este, který jej roku 1521 vyslal do malé vesničky v kraji Garfagnana, kde měl vykonávat funkci správce. Po třech letech ...

Ludovic Spiess (2)

Známý rumunský operní tenorista, narozený 13. května 1938 v rumunské Kluži a zemřelý 29. ledna 2006 v Drăgănești, okres Teleorman, Rumunsko.

Ludomír Havlík (2)

Ľudo Zupko (2)

Ľudo Jambrich (2)

Narozen 28.2.1969 v Žilině. Slovenský elektrotechnický inženýr, publicista, cestovatel a fotograf. Autor turistických příruček a reportáží z cest.

Ludmiła Marjańska (1)

Polská básnířka, prozaička, autorka knih pro děti a překladatelka z angličtiny.

Ludmila Živková (2)

Ľudmila Zilynská (1)

Narozena 13. 7. 1930 v Praze. Překladatelka z ukrajinštiny.

Ludmila Vachtová (2)

Ludmila Vachtová byla česká historička a teoretička umění, výtvarná kritička, kurátorka výstav moderního a soudobého umění a překladatelka. V 60. letech 20. století působila jako kurátorka Galerie na Karlově náměstí a Galerie Platýz. Od roku 1972 žila ve Švýcarsku. Byla manželkou významného švýcarského sochaře a kreslíře Florina Granwehra . Po maturitě se roku 1951 neúspěšně pokusila o přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze a ještě v témže roce byla přijata na obor výtvarná výchova na Pedagogické fakultě UK. Jejími profesory byli Martin Salcman, Karel Lidický, V. Denkstein, M. Míčko, J. Uždil, jako asistenti na katedře působili Kamil Linhart a Zdeněk Sýkora. Linhart půjčoval studentům samizdatové texty o moderním výtvarném umění, které překládala jeho žena Věra Linhartová. Ludmila Vachtová ukončila studium v roce 1954 dvěma diplomovými pracemi: Alegorie a symbol v české barokní plastice, Renesanční plastika v Čechách. Od roku 1954 pracovala v časopisu Výtvarné umění, 1962–1965 v časopisu Knižní kultura, od roku 1969 v časopisu Umění a řemesla. V letech 1957–1963 externě studovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Studium ukončila diplomovou prací František Kupka , kterou roku 1968 obhájila jako doktorskou disertaci. Roku 1964 přednášela dějiny moderního umění na Katedře žurnalistiky FFUK. Od roku 1966 je členkou Mezinárodní asociace výtvarných kritiků AICA. Od roku 1955, kdy vyšel její první článek o Kupkovi, publikovala v časopisu Tvar články o moderním umění . Spřátelila se s Mikulášem Medkem, Janem Kotíkem, Anetou a Liborem Fárovými a Zdeňkem Sklenářem. Na popud italského literárního historika Giancarlo Vigorelliho, který vydával časopis L‘Europa litteraria, napsala článek o Medkovi, Istlerovi, Koblasovi, Kotíkovi a Sklenářovi, který vyšel roku 1960 pod názvem Cingue pittori cechoslovacchi v L...

Ludmila Uhlířová (2)

Narozena 3. 3. 1940 v Praze. Česká lingvistka, bohemistka.

Ludmila Tížková (2)

Ludmila Tarcalová (2)

Narozena 24. 6. 1946. Etnografka, zaměřená na obřadní lidovou kulturu a lidový oděv.

Ludmila Štětinová (1)

Překladatelka z francouzštiny.

Ludmila Staszková (2)

Ing., CSc., vysokoškolská pedagožka, biochemička. Práce z oboru biochemie, organické chemie a speciální biochemie rostlin.

Ludmila Spálená (1)

Narozena 23. 4. 1947 ve Zlíně. Ilustrátorka, výtvarnice, animátorka.

Ludmila Šimková (2)

Ludmila Šilhánková (2)

Narozena 27.11.1927 v Černé u Domažlic. Absolvovala VŠCHTI v Praze v r. 1950. Po studiích pracovala ve Výzkumném ústavu kvasného průmyslu a v r. 1952 přešla na FPBT. Kandidátskou disertační práci zde obhájila roku 1958, habilitovala se v r. 1966. Profesorkou byla jmenována v r. 1991.

Ludmila Selingerová (2)

Ludmila Bakonyi Selingerová je autorka, maminka, učitelka a divadelnice. Napsala knihy V trávníku, V korunách stromů a Pod vodní hladinou , Drabčíkova pouť , O nebi a zemi aneb Meteorologické pohádky . Se souborem Divadlo Pampeliška koncipuje představení a programy na podporu čtenářské gramotnosti pro děti. Autorsky se podílí na dobročinných projektech a její pohádky byly odvysílány v rozhlase a v pořadu Malovaná čítanka na čt :D.

Ludmila Schoenová (2)

Ludmila Rýparová (1)

Narozena 1990. Překladatelka, knihovnice v Městské knihovně v Praze.

Ludmila Pszczolková (2)

Nutriční poradkyně a terapeutka, autorka překladu z ruštiny.

Ludmila Prokopová (1)

Narozena 26.2.1892 v Hradci Králové, zemřela 6.6.1959 v Sofii . Operní pěvkyně, profesorka na konzervatoři, vydala bulharské národní písně.

Ludmila Ourodová-Hronková (2)

Narozena 15. 6. 1964 v Českých Budějovicích. PhDr., historička Památkového ústavu.

Ludmila Nováková (1)

Ludmila Nálevková (1)

Ludmila Muzikářová (2)

Ekonomka, odborné práce a učebnice z oboru účetnictví.

Ludmila Müllerová (1)

Narozena 19. 8. 1986 v Praze. Autorka fantasy literatury.

Ľudmila Miženková (2)

PhDr., slovnenská vysokoškolská pedagožka, odbornice na ošetřovatelství, urgentní zdravotnickou péči . Publikace v oboru.

Ludmila Miklánková (1)

Narozena 8.6.1957 v Prostějově. Mgr.,Ph.D., pedagožka, autorka prací z didaktiky tělesné výchovy dětí mladšího školního a předškolního věku.

Ludmila Matiegková (2)

Ludmila Matiegková byla středoškolskou učitelkou a autorkou několika odborných prací o starověkém Egyptě. Ludmila Matiegková byla jediným dítětem českého lékaře a antropologa Jindřicha Matiegky. Vystudovala orientalistické obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde posléze působila v egyptologickém semináři Františka Lexy. Ve svých spisech se zabývala staroegyptským náboženstvím, mumiemi a rodinným životem ve starověkém Egyptě. V roce 1929 se se svým otcem zúčastnila identifikace hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu. Stala se první ženou – členkou Orientálního ústavu.

Ludmila Lucká (1)

Ludmila Lochmanová (2)

JUDr., Ph.D., právnička, zabývá se obchodním právem, práce z oboru.

Ludmila Lázničková (1)

Narozena 31.10.1960 v Brně. Lékařka, gynekoložka, práce z oboru, též populární práce k otázkám sexuálním.

Ludmila Lantová (2)

Narozena 19. 9. 1926 v Náchodě, zemřela 28. 2. 2021. Literární historička a lexikografka.

Ludmila Kybalová (1)

Narozena 15.5.1905 v Praze, zemřela 5.12.1976 v Praze. Textilní výtvarnice.

Ludmila Kučerová (2)

Autorka statistických přehledů zařízení z oblasti kultury.

Ludmila Krupková (1)

Narozena roku 1964. Šéfredaktorka časopisu Magazin-line, trenérka in-line bruslení. Původní profesí biochemička.

Ludmila Kirschnerová (2)

Narozena 1955. RNDr., botanička, práce z oboru.

Ludmila Kaprasová (1)

Narozena 16.5.1941 v Novém Bydžově. Textilní výtvarnice, šperkařka, malířka, realizace v architektuře.

Ludmila Kamagancevová (1)

Autorka ročenky o vývoji ekonomiky v hlavních evropských členských zemích RVHP.

Ludmila Janáková (2)

Narozena 1969. Sociální pedagožka.

Ľudmila Horecká-Dullová (1)

Autorka kuchařských knih a učebních textů pro potravinářské obory středních škol.

Ludmila Hlaváčková (2)

Autorka českého původu popisující společně s Petrem Svobodným současnou úroveň českého lékařství.

Ludmila Havlínová-Dědinová (1)

Narozena 29. 8. 1904 v Roscofu . Autorka prózy a rozhlasových her. Dcera českého malíře Jana Dědiny , rodáka z vesnice Straky u Nymburska, který patřil na přelomu 19. a 20. století k početné skupině českých výtvarníků působících ve Francii.

Ludmila Hamplová (2)

Narozena 1985 v České Třebové. Novinářka, spisovatelka, autorka fejetonů. Zabývá se především tématy zdravotnictví a dezinformací. Vystudovala psychologii. Též autorka facebookových stránek pro pacientky s endometriózou.

Ludmila Gottwaldová (1)

Blogerka, autorka blogu Vůně chleba, spoluautorka kuchařky.

Ludmila Fryčová (2)

Ludmila Fialová (2)

Narozena 20. 2. 1955 v Praze. Prof. PaedDr., Ph.D. Pedagožka, psycholožka a didaktička tělesné výchovy a sportu, šéfredaktorka vědeckého časopisu Česká kinantropologie, autorka odborných publikací.