Všichni Autoři a témata

Alice Broadway (4)

Britská autorka románů pro mládež.

Alfred North Whitehead (3)

Alfred North Whitehead byl filosof, fyzik a matematik, který se zabýval logikou, matematikou, filosofií vědy a metafyzikou. Teprve v druhé polovině 20. století začal být uznáván jako jeden z nejvýznamnějších anglo-amerických filosofů. Whitehead se narodil v Ramsgate v hrabství Kent v rodině anglikánského duchovního. Vystudoval na Trinity College v Camdridgi, kde po ukončení studií sám působil jako profesor matematiky. V letech 1911–1924 vyučoval aplikovanou matematiku a fyziku v Londýně a poté se na dalších 12 let stal profesorem filosofie na Harvardu. Od roku 1924 žil trvale v USA a plně se věnoval filosofii. Whiteheadův myšlenkový vývoj bývá rozdělován do tří období. V prvním se věnoval především matematice. Vedle "Pojednání o obecné algebře" napsal se svým bývalým studentem Bertrandem Russellem slavné Principia Mathematica , na jejich druhém vydání se však už nepodílel. V druhém, londýnském období se Whitehead zabýval především fyzikou a filosofií vědy v dialogu s Einsteinovou teorií relativity a kvantovou teorií. Zároveň se věnoval také filosofii výchovy a napsal "Cíle výchovy" . Kritizoval zejména mechanistické pojetí vzdělávání jako nabývání vědomostí. Mezi jeho nejvýznamnější filosofická díla patří Věda a moderní svět . Jeho nejznámější dílo, Proces a realita , již spadá do třetího období, kdy Whitehead usiloval o syntézu vědeckého, etického a estetického pohledu na svět. Jedním z hlavních pojmů této procesuální filosofie, kterou označoval jako „spekulativní“, je událost. Tvrdí, že celý vesmír je tvořen předivem událostí, jež neustále vznikají a zanikají. Událost je jakési dynamické kvantum časoprostoru. Whiteheadovo kumulativní pojetí vesmíru zpětně ovlivnilo některé zakladatele kvantové mechaniky, např. Nielse Bohra. Po emeritování roku 1937 Whitehead pokračoval v pravidelných neformálních semin...

Alfred Kubin (4)

Alfred Kubin byl rakouský expresionistický grafik, ilustrátor a spisovatel narozený v Čechách. Narodil se v severočeských Litoměřicích. Jeho otec Friedrich Kubin , bývalý vojenský důstojník, pracoval jako zeměměřič, jeho matka Johanna, rozená Kletzl , byla pianistka. V letech 1879–1882 žila rodina v Salcburku. V roce 1882 se přestěhovali do Zell am See. V roce 1887 zemřela Kubinovi matka, ve stejném roce začal studovat na gymnáziu v Salcburku. Nebyl ale úspěšný a příští rok se vrátil zpět do Zell am See na obecnou školu. Ve školním roce 1891–1892 studoval na uměleckoprůmyslové škole v Salcburku. V letech 1892–1896 se učil fotografem u svého strýce Aloise Beera v Klagenfurtu. V roce 1898 nastoupil jako dobrovolník vojenskou službu, byl odvelen do Lublaně. Po nervovém zhroucení byl hospitalizován a propuštěn z armády. Po rekonvalescenci v otcově domě v Zell am See odešel do Mnichova studovat kresbu na soukromé škole Ludwiga Schmidta-Reutteho, později pokračoval na mnichovské Akademii výtvarných umění v kreslířské třídě Nikolause Gysise. V roce 1903 mu vyšlo tiskem první album reprodukcí kreseb. V roce 1904 se oženil s Hedvikou Gründlerovou, rozenou Schmitzovou. V Lipsku se setkal s Maxem Klingerem. Následujícího roku navštívil Paříž, kde se setkal s Odilonem Redonem. V roce 1906 manželé Kubinovi přesídlili do Zwickledtu u Wernsteinu v Horních Rakousích. V roce 1908 napsal Kubin román Die andere Seite , který vyšel následujícího roku tiskem. V roce 1909 se stal členem sdružení Neue Künstlervereinigung München , jehož předsedou byl Vasilij Kandinskij. Seznámil se s Franzem Marcem, Hansem Carossou a Paulem Klee. Po rozpuštění sdružení Neue Künstlervereinigung München se Kubin stal členem skupiny Der Blaue Reiter . V roce 1912 ...

Alfred Händel (4)

Německy píšící autor odborného průvodce přírodou.

Alfred Edward Woodley Mason (5)

Alfred Edward Woodley Mason , narozen v Dulwichi, odchovanec Oxfordu, jedna z největších postav prvního raného podoylovského období. Napsal řadu vážných historických románů, byl hercem, poslancem za Coventry a za první světové války šéfem anglické námořní špionáže. Je autorem celkem pěti detektivních románů, v nichž vystupuje VD Hanaud, člen pařížské Súreté, a jeho watson, piják vína pan Ricardo. Romány se vyznačují výbornou atmosférou, psychologickým ponorem a vůbec značnou literární úrovní; Hanaud, jakési znovuvtělení Gaboriauova Lecoqa, je bystrý tlouštík, značně ješitný na svou slávu a výborný znalec lidské psychologie; pátrá v knihách Tajemství vily Rose , Dům šipu , Žádný jiný tygr a Zajatec v opálu .

Alfred Brendel (6)

Rakouský klavírista a spisovatel.

Alfred Amenda (3)

Alfred Amenda je pseudonym Alfeda Karrasche, německého publicisty a spisovatele, který se narodil 24. 4. 1893 v Královci, dnešním Kaliningradu, a zemřel 3. 6. 1973 během lázeňského pobytu v Kühlungsbornu na baltském pobřeží NDR. Alfred Karrasch pocházel z učitelské rodiny v někdejším východním Prusku. Po maturitě v rodném Královci začal studovat nejprve medicínu a potom humanitní obory na univerzitách v Královci a Freiburgu. První světovou válku prožil jako sanitář ve vojenském lazaretu, studia již nedokončil a věnoval se plně žurnalistice a publicistice. 1920 se s manželskou přestěhoval do Berlína, kde pracoval v redakcích několika novin, nejdéle v hodně rozšířeném deníku "Berliner Lokalanzeiger", a upozornil na sebe hlavně vtipnými fejetony a povídkami. Začátkem třicátých let mu vyšly první romány - "Winke, bunter Wimpel" a "Stein gib Brot", líčící tvrdý život baltských rybářů. Úspěšné byly i některé jeho rozhlasové hry - zejména později zfilmovaná hra "Heimweh" - a další románové prózy věnované zajímavým osobnostem současnosti i minulosti. Sem patří životopisný román o Koperníkovi a novely "Die Sternengeiger" a "Kleine Nachtmusik in Mittenwald", čerpající svůj námět z tradic houslařských rodin v hornobavorském Mittenwaldu, kam se Karrasch po roce 1945 přestěhoval. Ovšem největší, vpravdě životní úspěch mu přinesl již pod pseudonymem Amenda napsaný životopisný román o Beethovenovi "Appassionata", který od svého prvního vydání v NDR v roce 1958 dosáhl jen v němčině téměř dvousettisícového nákladu a byl přeložen do mnoha jazyků, mezi jiným i do češtiny a slovenštiny. Přátelské styky a spolupráce s významnými pokrokovými a antifašistickými osobnostmi, jmenujme za všechny vdovu po známém antifašistickém publicistovi Carlu von Ossietzkym, umožnily Alfredu Karraschovi po roce 1945 obrat k mírovým a pokrokovým silám reprezentovaným NDR. Román o Alfredu Nobelovi se stal druhou nejčtenější knihou Karraschovou a představuje úspěšné dovršení jeho románové tvorby....

Alfons Jindra (4)

Narozen 28. 7. 1908 v Čechovicích, zemřel 19. 12. 1978 v Praze. Klarinetista, saxofonista, houslista, aranžér a skladatel populární a taneční hudby.

Alfons Breska (5)

Alfons Breska byl český básník a překladatel. Používal pseudonym Otto Elexhauser. Překládal převážně poezii z francouzštiny, němčiny, italštiny a španělštiny. Zabýval se také japonskou poezií. Vystudoval gymnázium v Praze, pak pracoval jako poštovní úředník na Žižkové a později na ředitelství pošt , současně pracoval jako knihovník Umělecké besedy. V roce 1911 se oženil s Beatrix Dřevíkovskou Mařákovou. Byl funkcionářem literárního odboru Umělecké besedy, Kruhu českých spisovatelů a Spolku českých spisovatelů Máj. Byl rovněž členem Balzacovy společnosti v Paříži. Byl jedním z novoromantických autorů z okruhu kolem časopisu Moderní revue. Jeho básnické dílo je pod vlivem Jaroslava Vrchlického. Jeho prozaické práce jsou ovlivněny dílem Jiřího Karáska ze Lvovic. Významnější než jeho vlastní tvorba je jeho činnost překladatelská. Překládal především z němčiny a francouzštiny, ale též z italštiny a španělštiny. Vedle poesie a prózy překládal i divadelní hry pro Vinohradské divadlo, Švandovo divadlo na Smíchově, Stavovské divadlo a pro Městské divadlo v Plzni.

Alexandra Sellers (5)

ALEXANDRA SELLERS se narodila ve státě Ontario. Kvůli studiím na Královské akademii dramatických umění v Londýně přesídlila do Velké Británie, kde také poznala svého muže, vdala se a usadila natrvalo. Své bohaté spisovatelské zkušenosti předává na odborných kurzech „Jak správně psát romantickou novelu", které se několikrát do roka konají v Londýně. Má ráda zvířata, ale protože je alergická na jejich srst, ke své lítosti nemůže mít doma nastálo kočku. O to víc ji těší pravidelné návštěvy tří kočiček od sousedů.

Alexandra Pavelková (6)

Alexandra Pavelková je slovenskou spisovatelkou fantasy, filmovou i knižní recenzentkou a pravidelnou navštěvovatelkou fantasy conů. A. Pavelková za svoji literární činnost obdržela několik ocenění:

Alexandra Antošová (3)

Pedagožka, spisovatelka, vlastním jménem Procházková. Po vysoké škole pracovala jako učitelka, později jako redaktorka Západočeského nakladatelství a Plzeňského deníku.

Alexandr Štich (6)

Alexandr Stich byl český jazykovědec a literární historik, bohemista, od roku 1992 profesor české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1952 až 1957 na Filozofické fakultě UK vystudoval bohemistiku a slavistiku. Potom působil na Ústavu pro jazyk český, odkud musel odejít v roce 1974. V sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval v nakladatelství Československý spisovatel, kde uspořádal několik vydání českých spisovatelů, většinou pod cizím jménem. V roce 1990 se vrátil na Filozofickou fakultu, kde působil až do smrti na Katedře českého jazyka a teorie komunikace. V roce 1991 byl jmenován docentem a o rok později profesorem české literatury. Od roku 1997 byl členem Učené společnosti ČR. Byl proti zmasovění studia na Univerzitě Karlově, nechtěl z ní dělat "Karlovu měšťanku a diplomy rozdávat rovnou". Sám sebe označoval za elitáře. Alexandr Stich se specializoval na zkoumání baroka a jeho literatury a jazyka, dějiny české literatury 19. a poč. 20. století , na českou slovotvorbu a na otázky textologie a editologie. Specifickým přínosem A. Sticha je koncept tzv. "lingvoliterární historie", de facto pojmu příbuznému intertextualitě. Lingvoliterární historie má sledovat a zkoumat konotace a významy uchovávané v jazyce a migrující mezi literárními díly. Stich tak upozorňoval na podle něj zhoubné odtržení literární vědy a jazykovědy. Alexandr Stich byl nadšeným cyklistou, i ve vyšším věku jezdil po Praze na kole.

Alexandr Brummer (6)

Absolvent FF MU . V roce 2012 ukončil doktorské studium historie, pracuje jako redaktor a učitel ruštiny.

Alexander Loyd (3)

Americký kněz, naturopat a psycholog.

Alexander Julius Koch (7)

Alexander Halvoník (5)

Dátum a miesto narodenia: 22. 03. 1945 Nová Bystrica Oblasti záujmu: próza, literárna veda, publicistika, preklad Životopis autora: Narodil sa 22. marca 1945 v Novej Bystrici. Základnú školu vychodil v Oščadnici. Študoval na Jedenásťročnej strednej škole v Čadci . Roku 1968 abolvoval štúdium francúzštiny a slovenčiny na FF UK v Bratislave. Potom pracoval ako redaktor v Československej tlačovej kancelárii, neskôr pôsobil v Ústrednej knižnici SAV. V rokoch 1969 – 1979 bol zástupcom riaditeľa Strediska vedeckotechnických informácií, 1980 – 1981 zástupcom šéfredaktora vydavateľstva Veda, 1981 – 1992 vedúcim literárno-dramatického oddelenia a riaditeľom odboru knižnej kultúry na MK SR. V rokoch 1992 – 1996 bol šéfredaktorom časopisov Knižná revue a Literika, súčasne zástupcom šéfredaktora Slovenských pohľadov. Krátko bol aj redaktorom Literárneho týždenníka. Od roku 1997 do roku 2002 bol riaditeľom Vydavateľstva Spolku slovenských spisovateľov. Od jesene roku 2002 je riaditeľom Literárneho informačného centra v Bratislave. Literárna tvorba – próza: Rozprávky z tisíc a jednej noci , Svrbenie krvi Literárna tvorba – publicistika: Premeny. Slovenská próza na rozhraní storočí Literárna tvorba – preklad: Preložil pätnásť knižných titulov z francúzštiny . Gidel, Henry: Picasso , Rio, Michel: Mysliace džungle a Pohľad do priepasti Charakteristika tvorby: Alexander Halvoník ako prozaik knižne debutoval až po päťdesiatke novelou Svrbenie krvi . Napriek tomu je už po desaťročia trvalo prítomný v slovenskej literatúre ako jej komentátor, kritik a interpret. Jeho analýzy ročnej literárnej produkcie i jednotlivé kritiky či úvahy o čiastkových problémoch tvorby a vydavateľskej praxe, jeho sústavné rozhlasové hodinovky o aktualitách literárneho...

Alexander Glazunov (4)

Alexandr Konstantinovič Glazunov byl významný ruský skladatel, hudební pedagog a dirigent pozdního ruského romantismu. Byl zázračným hudebním dítětem, jeho talent se projevil již v raném věku. Mezi Glazunovovy skladby patří osm symfonií, slavný balet Roční doby, četné koncerty, komorní skladby a předehry. Jeho styl se vyznačuje silnými melodiemi, živou orchestrací a prolínáním ruské lidové hudby se západoevropskými tradicemi.

Alexander Frický (4)

Mgr. Alexander Frický, CSc., dlhoročný pracovník Pamiatkového ústavu, bol jedným zo zakladateľskej generácie profesionálnej a inštitucionálnej pamiatkovej starostlivosti na Slovensku. S odstupom času možno tiež konštatovať, že bol bezpochyby zakladateľom koncepčnej a systematickej pamiatkovej starostlivosti o hnuteľné pamiatky, diela výtvarného umenia a umeleckého remesla. Keď v r. 1953 začal pracovať pre Šarišské múzeum v Bardejove, začal sa budovať jeho trvalý a pevný vzťah k umeleckým dielam a pamiatkam. Osobitne blízke mu bolo ikonopisné maliarstvo východného Slovenska, ktorému sa venoval celý profesionálny život, a to vo svojej práci muzejníka, pamiatkára, aj vo svojom teoretickom diele. Počas 10 rokov pôsobenia v múzeách v Bardejove a Prešove sa vykryštalizoval ako kvalifikovaný odborník múzejník. Vo funkcii riaditeľa Šarišského múzea napr. zmodernizoval jeho koncepciu aj expozície, vypracoval návrh na zriadenie prvého múzea ľudovej architektúry na Slovensku a vykonal tiež výskum a súpis ikonopisných diel východného Slovenska. Stal sa tiež znalcom pamiatkovej problematiky, od r. 1963 pracoval vo vtedajšom Slovenskom ústave pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody. Stal sa spolutvorcom prvého Súpisu pamiatok na Slovensku, a to hlavne v oblasti súpisu hnuteľných pamiatok. Externe vyštudoval dejiny umenia na FFUK Bratislava a na Umenovednom ústave SAV ukončil externú ašpirantúru prácou „Ikonopisné pamiatky na východnom Slovensku od 16. do 18. storočia“. Na pamiatkovom ústave pracoval vyše 25 rokov, predovšetkým ako metodik a vedecký pracovník pre oblasť hnuteľných a výtvarných pamiatok, ktorým zasvätil v podstate celý svoj aktívny život. Vďaka znalostiam práva však pracoval aj na organizačno-právnom útvare a venoval sa príprave rôznych legislatívnych noriem pre ochranu, zabezpečenie, sprístupnenie a kultúrno-spoločenské uplatnenie pamiatok. Publikoval desiatky článkov, štúdií a správ, ako aj viacero samostatných knižných publikácií. Zanechal po sebe rozsia...

Alexander Dubček (4)

Alexander Dubček byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968. Narodil se roku 1921 v Uhrovci v místní škole – ve stejném domě jako Ľudovít Štúr. Jeho otec Štefan Dubček byl vyučený tesař, který několik let pracoval v USA, kde se stal přesvědčeným pacifistou a komunistou. V roce 1925 odjel malý Alexander Dubček se svými silně levicově zaměřenými rodiči, zakládajícími členy družstva Interhelpo, do města Biškek v sovětské Kyrgyzii. Později se Dubčekovi přestěhovali do města Gorkij a v roce 1938 se vrátili na Slovensko, protože podle nových směrnic by museli přijmout jediné sovětské občanství. Alexander Dubček se vyučil strojním zámečníkem, pracoval v Dubnici nad Váhom a v roce 1939 vstoupil do tehdy ilegální Komunistické strany Slovenska. Měl tři syny. V roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání, v němž byl zraněn a jeho bratr Július padl. Po válce působil v různých politických funkcích v Trenčíně a Banské Bystrici. Absolvoval Vysokou školu politickou ústředního výboru KSČ a získal akademický titul doktora sociálně-politických věd . Protože z dětství velmi dobře ovládal ruský jazyk, byl vyslán do Moskvy, kde v letech 1955–1958 studoval politické vědy, současně s Michailem Gorbačovem. Po roce 1989 mu byly uděleny čestné doktoráty řady světových univerzit, např. v Itálii, Španělsku či USA. Od roku 1958 byl stranickým tajemníkem v Bratislavě a členem Ústředního výboru KSS. V této funkci se poprvé střetl s tehdejším prezidentem Antonínem Novotným kvůli připravované změně Ústavy, s níž Dubček nesouhlasil. Roku 1959 se stal tajemníkem ÚV KSČ pro průmysl. Protože v Moskvě zažil rehabilitace Stalinových obětí, prosazoval rehabilitaci slovenských komunistů pronásledovaných v letech 1951–53 a po konfliktu s Novotným byl opět přesunut na Slovensko. Brzy se však do ÚV vrátil a dosáhl ustavení takzvané Kolderovy komise. Od roku 1962 zastával funkci vedoucíh...

Alexander Brehmen (1)

Alex Pang (5)

Ilustrátor.

Alex Koch (7)

Alex Haley (5)

Alexander Murray Palmer Haley publikující pod jménem Alex Haley byl americký spisovatel a novinář, jeden z nejúspěšnějších černošských spisovatelů v USA. Proslul zejména svou ságou o dějinách jednoho černošského rodu Roots , podle níž vznikl i úspěšný televizní seriál, a za níž získal Pulitzerovu cenu . Kniha i seriál rozpoutaly v USA novou vlnu diskusí o otrokářské minulosti a rasismu. Jako novinář pracoval pro časopisy Reader's Digest, Saturday Evening Post a Playboy, pro nějž připravil v 60. letech sérii slavných rozhovorů . Byl spoluautorem autobiografie černošského aktivisty Malcolma X.

Alex Garland (3)

Alex Garland je anglický romanopisec, scenárista a režisér. Vystudoval dějiny umění na Manchesterské univerzitě. V prvním románu Pláž , který se brzy stal kultovním, čerpal Garland ze svých zážitků, kdy jako batůžkář cestoval po světě. Román byl zfilmovaný, stejně jako i další kniha Tesseract . Napsal scénář například k filmům 28 dní poté , Sunshine , Neopouštěj mě , Dredd nebo Ex Machina , který i režíroval, stejně jako film Annihilation .

Alex Dahl (6)

Norská autorka povídek a románu.

Alessandra Fregolent (3)

Italská historička umění.

Aleš Gerloch (6)

Aleš Gerloch je český právník a profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá hlavně teorií práva, právní filozofií a ústavním právem. Od roku 2014 zastává funkci prorektora pro akademické kvalifikace Univerzity Karlovy. Také externě vyučuje na Právnické fakultě Západočeské univerzity. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě UK vykonával funkci děkana. Provozuje také advokátní praxi a od roku 2006 je místopředsedou Legislativní rady vlády. Téhož roku byl zvolen Právníkem roku v oblasti veřejného práva. V roce 2008 obdržel stříbrnou medaili Antonína Randy, kterou získal jako významný představitel politického, veřejného a společenského života, za jeho zásluhy o fungování demokratického právního státu a významnou pomoc a spolupráci s Jednotou českých právníků. Narodil se v Ostravě. Do Prahy přišel s rodiči v polovině 60. let. Otec Vladimír byl novinář, na počátku normalizace od dubna 1970 vedoucí ideologického byra ÚV KSČ na konci 70. let byl zástupcem šéfredaktora Rudého práva. Matka pracovala na sekretariátu KSČ. V Praze Aleš Gerloch dokončil základní školu a odmaturoval. Již v 18 letech se stal kandidátem na členství v KSČ a členem KSČ byl až do roku 1990. V roce 1978 úspěšně ukončil magisterské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde od té doby působí jako učitel. Od roku 1983 se pravidelně stýkal s agentem StB, když StB zkoumala možnost využít ho jako tajného spolupracovníka. Spis byl uložen roku 1986 se závěrem, že Gerloch je kladně politicky orientován, je ochoten být ve styku s orgány MV a informovat o situaci na PF UK Praha v oficiálním styku. Podle českého publicisty Jana Urbana se Gerloch před rokem 1989 setkával nejméně deset let s příslušníky StB. Urban v roce 2019 ve svém příspěvku do internetového média HlídacíPes.org uvádí, že "podle dochovaných dokumentů je zjevné, že pan Gerloch se nijak nestyděl předávat tajné policii i charakteristiky osob ze svéh...

Aleš Čuma (7)

Narozen 1967. Knižní ilustrátor, malíř, hudebník, autor panoramatické mapy.

Alena Zemančíková (5)

Alena Zemančíková, nar. roku 1955, po letech manuálních zaměstnání vystudovala dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 1987 pracovala jako dramaturgyně Západočeského divadla v Chebu, kde také byly v 90. letech uvedeny její dramatické práce Putování za štěstím ,Čistému vše čisté , Hra o bratru Františku a jeho sestře Chudobě, Biblické příběhy a řada dramatizací literárních předloh. V Českém rozhlase Plzeň pracovala od roku 1997 jako kulturní redaktorka a dramaturgyně. Napsala řadu scénářů o osobnostech a kulturních úkazech západočeského kraje, včetně těch, kteří psali německy, věnuje se i literární a divadelní publicistice a kritice. Přispěla do několika dokumentaristických projektů Českého rozhlasu . Český rozhlas 3 – Vltava vysílal 3 její rozhlasové hry: Byl jest jeden člověk aneb Hra o komkoli a smrti, Odjezd z konce světa a Noc a den, se dvěma z nich reprezentovala Český rozhlas na mezinárodním festivalu Prix Marulić na ostrově Hvaru v Chorvatsku. V roce 2004 získala rozhlasovou cenu Prix Bohemia Radio v kategorii Literární pořad za pořad Lukava. Pravidelně přispívá do Literárních novin, píše pro divadlo. Je členkou lektorských sborů pro přehlídky amatérského divadla Šrámkův Písek, Wolkrův Prostějov a Jiráskův Hronov. Poslední hra Ulrika měla premiéru v pražském divadle Kašpar v únoru 2002. Prozaické texty publikuje v kulturních periodikách , v rozhlasovém vysílání, v povídkovém souboru nakladatelství Listen Nech mě žít, ve sborníku Literárních novin Povídka roku 2006 a v antologii Ty, která píšeš . Odborně se věnuje divadelní a literární kritice a teorii rozhlasové slovesné tvorby a mluveného slova. V současné době žije v Praze a pracuje v Českém rozhlase Vltava jako redaktorka literárně dramatické redakce....

Alena Zárybnická (5)

Meteoroložka České televize. Alena Zárybnická se narodila se v Praze roku 1969. Její otec byl pilot motorových letadel. V letech 1984-1988 studovala na Gymnáziu. Poté v letech 1988–1994 studovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor Katedra meterologie a klimatologie. Od roku 1997 působí v české televizi, půl roku zde působila jako externí člen Redakce ČT. Od dubna 1998 jako stálý zaměstnanec. Od roku 1997 moderuje Předpověď počasí a od roku 2000 moderuje pořad pro ženy Sama doma. Působí také v magazínu o počasí Turbulence od roku 2011. Roku 1999 se stala členkou sportovní redakce, natáčí dokumenty, reportáže o létání. Sama se sportovnímu létání aktivně věnuje. Je vdaná, její manžel je leteckým inspektorem. Má syna Víta.

Alena Zachová (6)

Narozena 6. 5. 1954 v Havlíčkově Brodě. Doc., PaedDr., CSc., literární teoretička a vysokoškolská pedagožka.

Alena Thomas (3)

Alena Thomas se narodila v roce 1976 v Brně. Je vystudovaná porodní asistentka, po krátké praxi nastoupila na Pedagogickou fakultu v Olomouci a dva měsíce po promoci se jí narodila první dcera. Po ročním pobytu v Anglii a mezifázi, kdy se věnovala výuce angličtiny a vedení vlastní jazykové školy v Praze, si dokončila specializaci Montessori pedagogiky. Před pár lety objevila možnosti a výhody výroby nejen domácí kosmetiky a založila tematicky zaměřený blog, který si brzy získal velkou popularitu. Své recepty pravidelně předvádí v různých televizních pořadech. Během krátké doby kolem ní vznikla nadšená komunita stejně zaměřených lidí, kterým není lhostejné, co jedí, čím se natírají a jakými produkty ve svých domovech obklopují sebe i své děti. V roce 2014 vydalo Nakladatelství JOTA její první knihu věnovanou domácí kosmetice Děláme si to doma sami, která byla nominována na cenu Český bestseller 2014. Alena Thomas pravidelně vystupuje se svými recepty například v pořadu Sama doma na ČT1. Zároveň uvádí svůj vlastní pořad na internetové televizi Stream s názvem Homemade.

Alena Šotolová (7)

Mgr., spoluautorka učebnic etiky pro základní školy.

Alena Sarholz (2)

Německá pedagožka, psychologické příručky o komunikaci a vedení lidí.

Alena Šafrová Drášilová (4)

Narozena 1985. Ing. ekonomie, práce z mezinárodního obchodu a mezinárodního managementu.

Alena Morávková (4)

Alena Morávková je literární a divadelní historička a překladatelka. Po studiích ruštiny, ukrajinštiny, francouzštiny a teatrologie na FF UK v Praze působila jako redaktorka divadelních her v agentuře DILIA a později působila v Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. Od šedesátých let se aktivně věnuje překladatelství: do češtiny přeložila víc než sto třicet titulů ruské a ukrajinské beletrie včetně dramat. Českým čtenářům zpřístupnila téměř kompletní dílo Michaila Bulgakova. V současnosti externě přednáší na pražské DAMU a na FF UK.

Alena Matušková (7)

Narozena 1954. Doc., PaedDr., CSc., geografka. Autorka skript, učebnic a odborných článků z oboru geografie obyvatelstva a sídel, didaktika vlastivědy a geografie.

Alena Kocmanová (5)

Narozena 14.4.1955 ve Zlíně. Doc., Ing., Ph.D., vysokoškolská pedagožka na VUT v Brně, práce z oboru účetnictví.

Alena Klečková (5)

Alena Hrbková (5)

Narodila se 1966 v Praze, absolvovala ČVUT FEL technická kybernetika v roce 1989. Ještě na mateřské dovolené v roce 1994 onemocněla klíšťovou encefalitidou, jejímž následkem je dodnes v plném invalidním důchodu.

Alena Hájková (3)

Narozena 11. 10. 1924 v Praze, zemřela 2. 8. 2012 tamtéž. Historička, historické práce o protifašistickém odboji.

Alena Damijo (6)

Pokřtěna a odkojena Otavou, vysokoškolsky vzdělaná Moravou. Už od dětství milovala knížky a nesnášela matematiku a cizí jazyky, a tak vystudovala na FF UP český jazyk a literaturu. Hned poté odjela v roce 2002 před původně plánovanou výukou bohemistiky na ruské univerzitě do Londýna; roční aupairský pobyt se však protáhl na patnáct let a obohatil se o jednoho manžela, dvě holčičky, tři zlaté rybičky, nespočet cizojazyčných přátel a v neposlední řadě i učitelský postgraduál se specializací na první stupeň. Autorka teď dříve pohrdanou angličtinu nejen učí a miluje, ještě navíc v londýnské základní škole kraluje – působí ve vedení školy, koordinuje několik předmětů, organizuje kulturní a společenské akce a je okresním poradcem pro vzdělávání žáků mladšího věku. Lásku k dříve vystudované češtině pěstuje už jen u dětí vlastních a po večerech ji spřádá do veselých fejetonů o životě za Malou louží.

Aleksandr Nikolajevič Afanas‘jev (5)

Ruský folklorista, sběratel lidové slovesnosti, historik a literární kritik.

Aleksandr Germanovič Rozen (5)

Ruský prozaik.

Aleksandr Aleksandrovič Kron (3)

Ruský dramatik a prozaik.

Albert Válek (5)

Narozen 16.4.1925 v Přešticích, zemřel 18.11.1995. MUDr., DrSc., docent II. interní kliniky lékařské fakulty University Karlovy v Praze. Práce v oboru nefrologie.

Albert Soboul (4)

Albert Soboul byl historik francouzské revoluce. Jakožto profesor na Sorboně byl předsedou Historie francouzské revoluce a autorem mnoha vlivných prací z historie a historické interpretace. Již za svého života byl světově uznávaným jako přední francouzský odborník na revoluční období.

Albert Lortzing (6)

Gustav Albert Lortzing byl německý skladatel, herec a zpěvák 19. století, který se narodil 23. října 1801 v Berlíně a zemřel 21. ledna 1851 rovněž v Berlíně. Proslavil se zejména svými německojazyčnými operetami a Singspiele, což je forma lehké opery s mluvenými dialogy. Lortzingova hudba se vyznačuje melodickou invencí a živou orchestrací.

Albert Damaška (5)

Narozen 30. 8. 1995. Zoolog, zaměřuje se na entomologii.

Albert Ayguesparse (4)

Narozen 1. 4. 1900 v Bruselu, zemřel 27. 9. 1996, belgický spisovatel.

Alban Berg (5)

Alban Berg byl rakouský skladatel, člen druhé vídeňské školy, skupiny skladatelů, k níž patřili Arnold Schoenberg a Anton Webern, kteří se zasloužili o rozvoj atonality a dvanáctitónové techniky v klasické hudbě. Berg je znám především díky svým operám "Wozzeck" a "Lulu", které jsou považovány za mistrovská díla opery počátku 20. století. "Wozzeck", dokončený v roce 1922, vychází z divadelní hry Georga Büchnera "Woyzeck" a jako jedna z prvních oper obsahuje atonální hudbu, která odráží psychický zmatek hlavního hrdiny. "Lulu", která zůstala po Bergově smrti nedokončená a kterou později dokončil Friedrich Cerha, vychází ze dvou divadelních her Franka Wedekinda a pokračuje v Bergově zkoumání složitých charakterů a inovativního hudebního jazyka. Obě opery ukazují Bergovu schopnost spojovat tradiční operní prvky s převratnými harmonickými a strukturálními postupy. Jeho dílo mělo trvalý vliv na současnou klasickou hudbu a ovlivnilo generace skladatelů.

Alan Jacobson (4)

Americký autor kriminálních románů.

Alan Cohen (2)

Alan Cohen je autorem 24 inspiračních knih vč. bestseleru The Dragon Doesn't Live Here Anymore či oceněné A Deep Breath of Life . Jako autor přispívá do bestselerové série New Yor Times Chicken Soup for the Soul . Jeho knihy jsou přeloženy do 24 jazyků

Alain Jost (6)

Spisovatel. Autor publikací pro děti.

Alain Chauvot (3)

Aladár Marček (4)

Slovenský autor prací o slovenských horách, zejména Tatrách, knihy doprovází i vlastními fotografiemi.

Akira Toriyama (7)

Agnieszka Kruszyňska (6)

Agáta Pilátová (5)

Narozena 17. 10. 1938. Kulturní redaktorka, publicistka, recenzentka a editorka rusínského původu. Autorka filmových a literárních recenzí, editací knih, výstav a kulturních pořadů s tematikou Podkarpatské Rusi.