Výpis všech autorů

Milada Vilímková

Vystudovala dějiny umění a klasickou archeologii na UK v Praze . Vzdělání si doplnila studiem egyptologie a egyptského výtvarného umění. Provdala se za židovského rabína Otto Munelese. Napsala několik knih: Starověký Egypt, Židovské město pražské, Stavitelé paláců a chrámů, Ve znamení břevna a růží. Vydala informační brožuru – Státní zámek Vizovice a památky v okolí. Spolu s manželem je pohřbena na Židovském hřbitově v Praze.

Matouš Vinš

Jsem cestovatel, digitální nomád a autor www.travelbible.cz, který utekl z vysoké jen pro to, aby mohl naplno dělat věci, které ho baví a naplňují. Žiju svou prací a rád své zkušenosti předávám ostatním. Spravuji reklamní kampaně na Facebooku a pomáhám firmám naplno využít potenciál sociálních sítí. Vždy mě ale zajímá celý marketingový proces a spojování jednotlivých střípků ve funkční celek. www.matousvins.cz Zároveň hodně cestuji, píšu o tom, natáčím a fotím. Díky digitálnímu nomádství se mi doslova otevřel svět. Zimu 2014/2015 jsem téměř celou strávil v teple a letos tomu nebude jinak, momentálně jsem v JV Asii. Na Naucmese.cz učím lidi v kurzu Dobrodruhem na plný úvazek, jak cestovat, pracovat při tom a následně zužitkovat své zážitky. Poznal jsem díky tomu už přes 100 úžasných lidí a mnohým pomohl se rozhoupat a koupit letenku na druhý konec světa. Miluji hudbu, dobré jídlo, výběrovou kávu a čaj.

Martina Vankúšová

Martin Vobruba

Narozen 23. 7. 1975. Mgr., mluvčí ZOO Plzeň, autor publikací o zvířatech, též o historii a vývoji zoologické zahrady v Plzni.

Martin Vlach

Martin Vlach je fyzik, popularizátor vědy a historie, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Vystudoval MFF UK, obor Učitelství pro střední školy/Matematika-fyzika, absolvoval v roce 2004. Titul Ph.D. získal tamtéž v roce 2009 v oboru Fyzika/Obecné otázky fyziky. V roce 2018 se na MFF UK habilitoval docentem. Od 6. prosince 2012 zastával funkci proděkana pro PRopagaci MFF UK v kolegiu děkana prof. Jana Kratochvíla, od února 2022 je prorektorem Univerzity Karlovy. Vědecká práce doc. Martina Vlacha se zaměřuje především na problematiku fázových přechodů ve slitinách na bázi hořčíku a hliníku, na vliv vodíku na defekty krystalové mříže a na elektrické, mechanické a tepelné vlastnosti kovů. Jako autor a spoluautor se podílel na 78 vědeckých publikacích, z toho 56 zaznamenaných v mezinárodní databázi Web of Science. Martin Vlach byl řešitelem několika grantů GAČR, působí také jako hodnotitel v programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA agentury TAČR. V rámci své práce na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se podílí na experimentální složce výuky základního bakalářského kurzu fyziky na MFF UK a také na popularizaci fyziky mezi studenty středních škol. Kromě těchto činností vyučoval na gymnáziu Na Vítězné pláni v Praze. V rámci mezifakultních dohod působil jako demonstrátor fyzikálních experimentů pro Přírodovědeckou fakultu UK a FJFI ČVUT. Je členem odborné komise soutěže České hlavičky a členem správní rady projektu Elixír do škol. Martin Vlach spolupracoval na scénáři vzdělávacího seriálu a stejnojmenné knize České televize Rande s Fyzikou, dále na scénářích k pořadům Zprávičky/Víte proč?, byl vedoucí organizačního výboru FilmFestu MFF UK a FotoFestu MFF UK a také vedoucí projektu Záchrana a zpřístupnění rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze, který obdržel řadu prestižních národních (např. Patrimonium ...

Markéta Vítková

Markéta Vítková je česká spisovatelka a ilustrátorka. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové, obor biologie a výtvarná výchova a Zahradnickou fakultu v Lednici na Moravě Mendelovy univerzity v Brně. Pracovala ve státní správě v oblasti ochrany životního prostředí a později v oblasti památkové péče. Učila na základní škole přírodopis, zeměpis, občanskou nauku a výtvarnou výchovu. V současné době se věnuje psaní a ilustrování knih pro dětské čtenáře. Pro školky, školy, družiny a knihovny pořádá zážitkové semináře s cílem poodhalit dětem, jaké to je být nevidomý. Rovněž připravuje besedy o dinosaurech a o tom, jak vzniká kniha. Žije v Sedlčanech na Příbramsku a má tři děti.

Mario Vargas Llosa

Mario Vargas Llosa je peruánský romanopisec a esejista. V roce 1967 obdržel cenu Premio Rómulo Gallegos za svůj román Zelený dům a v roce 1994 Premio Cervantes. V roce 2010 se stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu. V Limě studoval práva jako většina jeho částečně autobiografických protagonistů, v Madridu obdržel doktorát filozofie. Pobýval také v Paříži, kde pracoval v nejrůznějších zaměstnáních a přitom psal. Patří mezi představitele latinskoamerického románu. Slávu mu získal hned jeho první román Město a psi z roku 1963, který poprvé česky vyšel v roce 1966 v nakladatelství Odeon. Ještě větší uznání mu přinesl román z roku 1966 Zelený dům , který je z hlediska stylu a kompozice velice originální, pokusil se zde o zachycení mnohotvárnosti a pestrobarevnosti peruánské i všelidské reality. V roce 1990 kandidoval na peruánského prezidenta, ovšem překvapivě prohrál s Albertem Fujimorim. Roku 1993 obdržel španělské občanství, aniž by pozbyl občanství peruánské. V roce 1994 mu udělili Cervantesovu cenu, jedná se o nejprestižnější ocenění ve španělsky psané literatuře. Ve stejném roce byl zvolen také členem Španělské královské akademie . Roku 2010 získal Nobelovu cenu za literaturu. V druhé polovině roku 2017 se aktivně zúčastnil demonstrace proti vyhlášení katalánské nezávislosti na Španělsku, jíž předcházelo nezávislé referendum ze dne 1. října 2017. Ve svém veřejném projevu prohlásil, že „španělská demokracie přetrvá a žádné spiknutí stoupenců nezávislosti Katalánska ji nezničí.“ Llosovy romány sice někteří literární kritici považují za realistické, ale jeho experimentální postupy a způsob zachycování skutečnosti přesahuji hranice tradičního vyprávění.

Maria Venturi

Patří mezi populární italské autorky ženské literatury a její díla dokážou rozplakat nejednu citlivou čtenářku či televizní divačku. I u nás má mnoho obdivovatelů, a to především díky televizním seriálům natočeným podle jejich románů, k nimž například patří "Vítězství lásky", "Srdce v bouři", "Žena ve stínu", "Svět se přece nezboří", "Okouzlení" nebo "Tam kde vychází slunce". Maria Venturi pracovala jako ředitelka časopisů Novella 2000 a Anna, nyní je aktivní novinářkou a autorkou televizních scénářů. Spolupracuje s populárními italskými časopisy Oggi, Bella a Messaggero.

M Vlk

Lubomír Vašina

Narozen 22.8. 1948 v Brně. Doc., PhDr., CSc., psycholog, neuropsycholog, odborné práce z oboru psychosomatiky a psychoterapie.

Lope de Vega

Lope de Vega byl španělský dramatik, básník a prozaik. Studoval teologii a filozofii. Je mu připisováno přibližně 2000 her, z nichž se dochovalo 425. Mezi nejlepší se řadí zejména jeho historická dramata, která mají složité zápletky a rušný děj, s častým motivem cti. Vytvářel dramata „pláště a kordu“ a je zakladatelem nového dramatu jménem španělská komedie, což je veršované drama, kde se mísí tragické a komické prvky, rozdělené do tří částí. Studoval na jezuitské koleji v Madridu, ale ve dvanácti letech utekl z domova a vstoupil do služeb ávilského biskupa. Ve třinácti letech napsal svoji první divadelní hru. Po krátký čas studoval na univerzitě, prošel i armádou, v níž se účastnil invaze do Anglie, poté žil ve Valencii. Prožíval mnoho milostných vztahů . Byl dvakrát ženatý, ale k hlavní událostí v jeho životě došlo v roce 1634, kdy mu královský komorník unesl dceru. O rok později Lope de Vega zemřel. Za jeho rakví šel celý Madrid. Lopemu de Vegovi se připisuje až 2 000 prací, z nichž se dochovalo asi 470. Jeho autorství je však potvrzeno jen u 314 z nich. Psal mimo jiné náboženské hry , pastýřské hry , národní komedie s náměty antické a jiné historie , mravoličné komedie , komedie pláště a dýky , pastýřské romány a sonety . Lope de Vega je považován za tvůrce tzv. komedie pláště a dýky, která čerpá náměty ze šlechtické společnosti, přináší témata, jako jsou láska, čest, žárlivost. Nezajímá se o prostředí a okolnosti, ale plně se soustřeďuje na zápletku. Prostřednictvím těchto...

Karolina Václavíková

Narozena 20. 6. 1974. Tlumočnice a překladatelka z francouzského jazyka.

Karel Vrána

Karel Vrána byl katolický kněz, teolog a filosof, profesor teologie a filosofie na Papežské lateránské univerzitě a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rektor papežské koleje Nepomucenum v Římě a předseda Křesťanské akademie v Římě. Karel Vrána pocházel z městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kde v dětství ministroval při bohoslužbách tehdejšímu kaplanovi a později faráři Josefu Toufarovi . Vrána se později vyjádřil, že Toufar byl jedním z jeho kněžských vzorů. Karel Vrána v roce 1945 nastoupil po absolvování gymnázia ke studiu teologie. Na studia byl představenými poslán do Říma, kde strávil následujících šest let. Vzhledem ke komunistickému převratu v roce 1948 se již do Československa nevrátil. I po kněžském svěcení pokračoval ve studiích. Od roku 1955 pak vyučoval na teologickém institutu v Beneventu. Od roku 1978 pak působil jako rektor v římském Nepomucenu. Zároveň přednášel filosofii na Lateránské univerzitě. V Římě také dosáhl řádné profesury. V roce 1992 se vrátil do Československa a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě v Praze. Tato fakulta se snažila o jeho jmenování profesorem, protože italská profesura nebyla v Čechách uznána. K tomu však vlivem krize fakulty v letech 1994-2003 nikdy nedošlo, protože fakulta na přechodné období ztratila potřebné akreditace. 28. října 2001 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.

Karel Vojáček

Narozen 1874 v Pardubicích. MUDr., publikace z oboru lékařství.

Karel Vacek

Karel Vacek byl významný český hudební skladatel a dirigent, který se proslavil především jako autor žánru lehké a lidové hudby. Narodil se 6. prosince 1902 v Chotěboři a stal se vlivnou osobností české hudební scény. V jeho díle se často projevovalo hluboké porozumění pro české hudební tradice a do svých skladeb uměl vnést pocit národní hrdosti a nostalgie.

Josef Vlček

Narozen 16.9.1923 v Jarcové u Valašského Meziříčí, zemřel 1987. PhDr., CSc., docent katedry ruského jazyka, publikace z oboru.

Josef Veselý

Narozen 12.4.1911 v Tržku u Svitav, zemřel 18.5.1994. Paed.dr., CSc., pracovník katedry ruského jazyka, pedagogické práce.

Josef Vašica

Josef Vašica byl český teolog, filolog, slavista, biblista, literární historik, editor, publicista, překladatel, katolický kněz a vysokoškolský pedagog, který významným způsobem přispěl k poznání staroslověnského písemnictví a české literatury období baroka. Vystudoval gymnázium v Opavě, kde na něj měl veliký vliv tehdejší ředitel Vincenc Prasek. Později absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. V roce 1906 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1907 studoval na vídeňské univerzitě slavistiku a klasickou filologii. Mezi jeho učiteli byl i známý slavista prof. Vatroslav Jagić. Po studiích nastoupil jako profesor latiny a češtiny na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. V roce 1919 získal docenturu a později se stal profesorem na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci a založil zde stolici staroslověnštiny. V roce 1937 se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval na teologické fakultě UK. Jeho zásluhy o vědní obory staroslověnský jazyk a literatura a česká literatura byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění , dopisujícím členem Královské české společnosti nauk se stal 9. 1. 1935, mimořádným v roce 1937. Od října 1940 byl členem Pražského lingvistického kroužku. V roce 1950 byl po reorganizaci českého bohosloveckého vysokého školství poslán do důchodu. V závěru života pobýval rád v Klimkovicích. Josef Vašica se ve své práci zaměřoval na studium staroslověnského jazyka, nejstarší překlady bible do češtiny a literaturu českého baroka. Byl prvním badatelem, který upozornil na významná literární díla baroka, která byla pozapomenuta nebo ostatními badateli opomíjena . Vašica významným způsobem přispěl k poznání barokní literatury – především poezie – a pomohl tak změnit převládající negativní hodnocení kultury ob...

John Viescas

Programátor, databázový specialista.

Joan Vaccaro

Španělský autor prací o přírodních katastrofách a ekologických problémech.

Jitka Vysekalová

Doc. PhDr. Jitka Vysekalová, PhD. je vysokoškolská pedagožka, odbornice v oblasti psychologického výzkumu trhu, psychologie, trhu, reklamy, spotřebitele, marketingového výzkumu. V letech 1974-1985 pracovala v zahraničním oddělení Ústředního ředitelství Československého filmu Praha, a je autorkou propagačních materiálů československé kinematografie. Je prezidentka České marketingové společnosti ; předsedkyně Asociace psychologů trhu ; členka Evropské společnosti pro výzkum trhu a veřejného mínění ; členka Českomoravské psychologické společnosti . Jitka Vysekalová získala odborné vzdělání spolu s akademickým titulem na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně, titul PhD. na FSS MU Brno a docenturu na VŠB v Ostravě. Marketingovému výzkumu se věnovala i na odborných stážích v zahraničí: v Institutu pro psychologický výzkum trhu v Norimberku a v odboru pro analýzu image a komunikační výzkum a. s. Siemens v Mnichově. V devadesátých letech získala certifikáty České marketingové společnosti jako marketingový poradce a atestaci MOSPRA jako poradce pro reklamu a propagaci.Od r. 1994 řídila vlastní společnost Marktest, a. s., zaměřenou na kvalitativní psychologický výzkum trhu. V současné době působí jako nezávislý konzultant v oblasti psychologie trhu a reklamy. Externě přednáší na katedře psychologie FF UK v Praze, na FSS Masarykovy univerzity v Brně, na Vysoké škole ekonomické v Praze, v Českém institutu marketingové a reklamní komunikace a účastní se řady odborných konferencí a seminářů. Je předsedkyní nebo členkou porot Duhová kulička, Zlatý hrozen, Zlatý středník, Duhový paprsek, v minulých letech se rovněž zúčastnila práce v porotách EFFIE, EUROEFFIE, AURA a dalších. Je rovněž členkou certifikační komise České marketingové společnosti a předsedkyní čestného předsednictva soutěže Marketér roku. Publikuje v odborných periodikách, jako je například Strategie, Marketing a komunikace, Marketing Magazín, Trend Marketing, Psychologie v eko...

Jiřina Vydrová

Narozena 8. 1. 1910 v Plzni, zemřela 17. 12. 1993 v Praze. PhDr., historička umění, práce v oboru.

Jiří Votava

Doc. MUDr. Jiří Votava, CSc. působil jakopřednosta Kliniky rehabilitačního lékařství, 1LF a VFN, původní odbornost neurolog, nástavbová "fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace" Po maturitě v letech 1959-1965 studoval Fakultu všeobecného lékařství. Pak nastoupil jako aspirant na Fyziologickém ústavu fakulty a současně začal pracovat na Neurologické klinice -- s pacienty a v EMG laboratoři. 1969-1970 studijní pobyt v Neurofyziologické laboratoři ve Washingtonu. Po návratu měl z politických důvodů měl problém získat místo, koncem 1971 nastoupil na rehabilitační oddělení Neurologické kliniky FVL, spolupracoval na výzkumu v oblasti neurologické rehabilitace s prof. Pfeifferem. Po získání kvalifikace rehabilitačního lékaře organizoval v letech 1979-92 kurzy manipulační terapie a účastnil se výuky . Od r. 1979 přešel na Rehabilitační oddělení, později Kliniku rehabilitačního lékařství 1.LF, kde je od r. 1992 přednostou. Z odborných témat se zabýval rehabilitací dospělých osob i dětí se zdravotním postižením, rehabilitací osob po poranění mozku, využití jógy v rehabilitaci, využitím technických pomůcek v rehabilitaci, zavedením studia ergoterapie. Od r. 1980 spolupracuje s organizacemi osob se zdravotním postižením, od r.1988 spolupracuje s mezinárodní organizací Rehabilitation International, kde je od r. 1991 národním tajemníkem, od r. 2000 členem výkonného výboru. Podílel se na organizaci národních abilympiád i mezinárodní abilympiády v Praze. Spoluautor 12 knižních publikací.

Jiří Vogel

Doc. ThDr. Jiří Vogel, ThD., proděkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, prošel zajímavou životní cestou - od strojírenského technologa a konstruktéra po husitského faráře a vysokoškolského učitele. Sám o sobě říká, že na faráře se nikdy moc necítil, protože je spíše introvert, ale pokud vnímá, že studenti jsou s ním naladěni na stejné vlně a mají upřímný zájem o teologické studium, jeho plachost mizí a cítí se šťasten. Církev československá husitská mu nabízí prostor pro svobodu svědomí, a proto v ní našel domov.

Jiří Vančura

Historik, novinář, redaktor, signatář Charty 77. Jiří Vančura, narozen roku 1929. Vystudoval historii na Univerzitě Karlově v Praze a poté působil jako nakladatelský redaktor a novinář v oblasti historie a vnitropolitické problematiky - v letech 1961-1964 také v deníku Mladá fronta. Od ledna 1970 do konce roku 1989 pracoval jako dělník v geologickém průzkumu. Přitom byl činný v občanských iniciativách a publikoval v nezávislém a zahraničním tisku. Zpracoval několik historických námětů a této činnosti se věnoval i nadále.

Jiří Valenta

Narozen 23. 3. 1962 ve Šternberku. PhDr. Mgr., právník, lektor a poradce v oblastech řízení a aplikace právních předpisů ve školství. Též fotograf pohlednic, zejména z Litovle a okolí.

Jaroslav Vozka

Jaroslav Vozka , Čechy - 8. května 1954 Západní Berlín - Německo) byl český novinář, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Působil jako sociálně demokratický publicista . Jako popularizátor dějin socialismu a socialistických teorií se věnoval politickým a ideologickým tématům. Jaroslav Vozka maturoval na gymnáziu v Jičíně. V letech 1923 až 1924 studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V rozmezí let 1924 až 1927 pak pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze na Albertově. Během nacistické okupace patřil Jaroslav Vozka k aktivním účastníkům domácího protiněmeckého odboje. Zde plnil úlohu spojky mezi různými ilegálními skupinami. Také přispíval do ilegálního tisku. Po vzniku deníku "Práce" zastával pozici šéfredaktora. V letech 1945 až 1950 přednášel jako pedagog na Vysoké škole politické a sociální. Jaroslav Vozka byl jedním z prvních historiografů protinacistického odboje. Známá je jeho kniha "Hrdinové domácího odboje", která vyšla v roce 1946. V červnu roku 1945 byl zvolen předsedou přípravného výboru "Svazu českých novinářů", funkci vykonával až do ustavující valné hromady v březnu 1946. Po Únoru 1948 byl Jaroslav Vozka donucen odejít z veřejného života, ale dále působil jako pedagog. V roce 1954 se pokusil odejít do exilu přes Západní Berlín, ale východoněmecká policie jej zadržela a následně údajně spáchal sebevraždu. Jaroslav Vozka byl členem sociální demokracie. Po sloučení ČSSD a KSČ v červnu roku 1948 se stal členem KSČ. Pískovcová pamětní deska je umístěna na domě v městě Železnice v Husově ulici č. 101. Její odhalení iniciovala sestra Jaroslava Vozky, paní Květa Jiránková, která působila jak...

Jaroslav Vogel

Jaroslav Vogel byl český dirigent a hudební skladatel. Otec skladatele, JUDr. Karel Vogel , byl amatérský klavírista a organizátor hudebního života v Plzni. Poskytl synovi hudební základy. Jaroslav se pak vedle studia na gymnáziu učil hře na housle u Otakara Ševčíka. Kompozici studoval nejprve soukromě u Vítězslava Nováka, v letech 1918–1919 pak na Pražské konzervatoři. V roce 1910 odešel studovat do Mnichova na Akademii der Tonkunst. Tam mimo jiné studoval kontrapunkt u svého strýce Viktora Glutha, česko-německého skladatele pocházejícího rovněž z Plzně. Další dva roky pak strávil v Paříži na soukromé vysoké škole hudební Schola Cantorum. Jeho učitelem byl francouzský hudební skladatel Vincent d'Indy. Po návratu do Čech působil nejprve jako korepetitor Národního divadla v Praze a v letech 1914–1915 jako dirigent operety v Plzni. Za 1. světové války musel narukovat na vojnu a po skončení války se znovu ucházel o místo korepetitora v Národním divadle. Tehdy neuspěl, ale vzápětí získal místo dirigenta Národním divadle moravsko-slezském v Ostravě. V roce 1923 se vrátil do Prahy a následující tři roky vyučoval hudbu, věnoval se hudební publicistice a příležitostně hostoval jako dirigent u České filharmonie a Orchestru českých železničářů. V sezoně 1926–1927 působil jako dirigent opery v Plzni a poté až do roku 1943 byl šéfem opery ostravského divadla. V sezóně 1944–1945 vedl operu Českého lidového divadla v Brně. Po 2. světové válce byl krátce dirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze a znovu šéfem opery v Státního divadla Ostrava. Dirigentem opery Národního divadla v Praze se stal roku 1949 a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. V letech 1950–1951 a 1956–1958 byl šéfem opery. Ještě v letech 1959–1962 byl šéfem Státní filharmonie Brno. Zemřel v roce 1970 a je pohřben na hřbitově v Lázních Bohdaneč. Řada jeho operních inscenací byla natočena na gramofonové desky. Na...

Jaroslav Vild

Jaroslav Vild je český policista, v letech 2014 až 2016 ředitel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, v letech 2016 až 2017 náměstek ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu, v letech 2017 až 2020 náměstek policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování PČR, od července 2020 ředitel Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje. Vystudoval Policejní akademii ČR v Praze a Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze . Je držitelem osvědčení Národního bezpečnostního úřadu na stupeň „tajné“. Působil jako vyšetřovatel hospodářské trestné činnosti, později také v různých vedoucích pozicích na tehdejší Správě Západočeského kraje v Plzni. Dále pracoval v plzeňské expozituře Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality či jako náměstek ředitele Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. Byl rovněž pracovníkem na Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR. Na Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality působil v pozici zástupce ředitele. Když na konci července 2014 na své místo rezignoval tehdejší ředitel Milan Komárek, byl od srpna 2014 pověřen dočasným vedením útvaru. Od října 2014 jej náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Zdeněk Laube ustanovil řádným ředitelem ÚOKFK, jelikož ho výběrová komise doporučila jako nejvhodnějšího kandidáta. V souvislosti se sloučením ÚOKFK a ÚOOZ do Národní centrály proti organizovanému zločinu se k 1. srpnu 2016 stal náměstkem ředitele tohoto útvaru. Od roku 2017 působí na policejním prezidiu jako náměstek policejního prezidenta pro SKPV. Od července 2020 se stal ředitelem Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje. V lednu 2021 byl přednostně očkován proti nemoci covid-19....

Jaroslav Veteška

Dr. Veteška patří u nás k velmi fundovaným odborníkům v oblasti andragogiky a řízení lidských zdrojů. Jeho práce týkající se kompetencí ve vzdělávání patří ke špičkovým dílům v oboru. Toto nové dílo lze přiřadit k probíhající diskusi o kompetencích v e vzdělávací oblasti i v oblasti intervence do lidských zdrojů v podnicích a organizacích Velmi správně je v práci charakterizována kontextuální specifičnost významu pojmu kompetence v různých etapách lidského života... Autor velmi přesvědčivě ukazu je, že kompetence mohou být získávány a ovlivňovány prostřednictvím vnějších intervencí do lidských zdrojů. doc. PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Akcent, který autor k lade nejen na edukační, ale rovněž na sociální rozměr daného konceptu, činí z posuzované odborné publikace nejkomplexnější zdroj poznatků určený nejen pro pedagogické pracovníky, andragogy různé profilace, ale zároveň též pro studenty i praktiky obor ů personální řízení, respektive řízení či rozvoj lidských zdrojů Zvláště pozitivně hodnotím autorův soustavný zájem o deskripci a analýzu změn v paradigmatech počátečního i dalšího vzdělávání a jejich reflexi ve vlastní vědecko-výzkumné činnosti, je jíž závěry jsou v textu rovněž uvedeny a vhodně tak doplňují další statistická data, týkající se jak účasti na vzdělávání zvláště u dospělé populace, tak obecnějších požadavků na výsledky učení... PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Publikace se teoreticky a metodologicky zabývá významným fenoménem přelomu 20. a 21. století klíčovými kompetencemi v kontextu sociálních a hospodářských změn. Autor dává uvedené ko mpetenční pojetí do širších edukačních souvislostí, a to vždy se stálým zřetelem k možnostem aplikace do různých společenských oblastí, zejména pak do vzdělávání, rozvoje a řízení lidských zdrojů prof. PhDr. Alena Vališová, CSc.Katedra věd o výc...

Jaroslav Vejs

Jaroslav Valenta

Narozen 27. 10. 1930 v Kryrech u Podbořan, zemřel 23. 2. 2004 v Praze. PhDr., CSc., profesor obecných dějin, práce z oboru moderních evropských dějin, zejména polských, též překladatel.

Jana Větvičková

Narozena 12.11.1966 v Praze. Ing. Autorka kuchařských receptů, spoluautorka článků z oboru biomedicína, patologie, imunologie.

Jan Vyštejn

PhDr., publikace z oboru logopedie a speciální pedagogiky.

Jan Vráblík

Spis o manipulaci s materiálem.

Jan Votava

Mgr., spoluautor učebnice ze společenských věd pro střední školy.

Jan Volák

Narozen 20. 3. 1932 v Hradci Králové. Zemědělský inženýr, agronom, šlechtitel, publikace o léčivých rostlinách. Publikoval články o Dětenicích a ochotnickém divadle.

Jan Veselý

Ing., vertebrogenní terapeut, zabývá se biomechanikou lidského těla, autor publikací z oboru alternativních léčitelských metod.

Jan Večeř

Narozen 23.4.1942 v Bludově. JUDr., ing., CSc., odborný asistent Ústavu marxismu-leninismu University Karlovy v Praze. Práce z oboru ekonomiky, překlady z ruštiny.

J. M Vašák

Beletrista.

J Vaňková

Iva Vondrášková

Narozena 1961 v Chomutově. Lékárnice, spisovatelka, autorka úvah, aforismů a básní.

Honza Vojtíšek

Narozen 1978 v Orlové. Strojní mechanik a železničář. Hudebník. Autor hororových povídek, vydavatel elektronického hororového čtvrtletníku Howard, editor antologií, komiksový scenárista a spoluorganizátor HorrorConu .

Helena Východská

Narozena 1963. PaedDr., didaktické a metodické materiály pro výuku dějepisu na základní škole.

Helena Vajgantová

Narozena 24. 7. 1928 v Holešově, zemřela 19. 7. 2017. Básnířka, prozaička, autorka filmových a rozhlasových scénářů a libret.

Hana Vavřinová

Narozena roku 1989. Knižní ilustrátorka, výtvarnice a grafička.

Giuliano Valdes

Georges de Villa

Spisovatel historických románů, pravděpodobně Čech, svá díla publikoval ve 30. letech 20. stol.

George Clapp Vaillant

Americký antropolog zaměřený na předkolumbovské kultury Mexika. Autor prací z oboru.

František Vyhlídal

Narozen 4.5.1947 v Prostějově. Autor publikace o historii mistrovství světa v ledním hokeji.

František Veselý

František Veselý byl český fotbalista, a československý reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976. Vyrostl v Holešovicích na klasickém plácku, kde už jako dvanáctiletý upoutal pozornost na turnaji mládeže v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Tam si ho všiml trenér mládeže Slavie Emil Seifert. A bylo rozhodnuto. Zrodil se tak jeden z nejvěrnějších slávistů historie; v sešívaném dresu totiž strávil 25 let a odehrál 404 ligových utkání. Byl to klasický rychlý pravý útočník. S fotbalem začínal ve Slavii , následovalo dvouleté působení v Dukle , poté návrat do Slavie . V roce 1980 přestoupil do rakouského Rapidu Vídeň , tam se ale dlouho neohřál a už hrál za Sparkasse Zwettl . Kariéru ukončil v klubu First Vienna . Pomohl československé reprezentaci k postupu na MS 1970 v Mexiku. Byl členem zlatého týmu z ME 1976 konaném v Jugoslávii, kde v semifinále proti Nizozemsku připravil v prodloužení gól pro Zdeňka Nehodu a druhý sám vstřelil. K fotbalu ho přivedl otec, který hrál v lize v letech 1945–51 za SK Pardubice, SK Židenice, Čechii Karlín a Slavii. Jeho syn František okusil ligu ve Slavii a Bohemians a dále hrál v Rakousku, až do svých 50let v nižšich soutěžích. Poté se vydal hrát 1.B.Třídu k Turnovu, do Sokola Pěnčín.V lize nastoupil i jeho vnuk Daniel Veselý. František Veselý zemřel náhle a nečekaně 30. října 2009.

Fráňa Velkoborský

Fráňa Velkoborský byl český básník, dramatik, textař a prozaik, autor knih pro mládež. Narodil se jako syn nadlesního v osadě Býkov, která patří k obci Hromnice, kde chodil do základní školy. Do měšťanky chodil Přešticích a obchodní akademii absolvoval v Plzni. Poté studoval v Ženevě na Institutu Jeana-Jacquese Rousseaua a na Mezinárodní škole křesťanského sdružení mladých lidí YMCA. V letech 1923-1952 pracoval jako sekretář YMKY v Banské Bystrici, v Bratislavě a v Hradci Králové a jako její zástupce procestoval Švédsko, Švýcarsko, Polsko, Finsko a Anglii. Když byla YMCA nucena ukončit svou činnost, pracoval nejprve jako topič a údržbář v kotelně v Ústí nad Labem a pak jako správce domova důchodců v Doběticích. Zemřel tragicky následkem pádu do sklepní šachty. Debutoval roku 1925 sbírkou křehké reflexivní lyriky Tiché průboje a celkem vydal osm básnických sbírek převážně s meditativním a nostalgickým vyzněním, zachycujících zpočátku rozpor mezi nadějemi mládí a nebezpečími, které je ohrožují, poté vyjadřující pokoru před tajemnými přírodními silami. Jako autor knih pro mládež upravil mýty, pověsti a pohádky severoamerických Indiánů a napsal dobrodružnou povídku Jabloňová stezka z doby osidlování Ameriky na přelomu 18. a 19. století. Byl otec překladatele Jana Petra Velkoborského. Publikoval, zejména pro děti, v řadě časopisů a deníků jako Lidové noviny, Mladý hlasatel, Právo lidu, Pestrý týden aj.

Fiona Valpy

FIONA VALPY prožila sedm let ve Francii, kde s manželem zrenovovali starý polorozbořený venkovský dům. Osvojila si přitom nové dovednosti, jako míchání cementu a zdění, na což je náležitě pyšná. Její nejoblíbenější činností se stalo ochutnávání vína a právě skvělá vína a skvělí lidé kraje kolem Bordeaux ji inspirovaly k napsání románu Láska po francouzsku. Dnes žije opět v Británii a věnuje se učení jógy a psaní knih. Na tu další – Vánoce po francouzsku – se můžete už brzy těšit.

Eva Výtisková

Narozena 18.2.1945. Historička umění, autorka katalogů výstav.

Eugen Vencovský

Narozen 9.4.1908 v Prostějově, zemřel 6.1.1999 v Plzni. MUDr., DrSc., profesor, přednosta psychiatrické kliniky v Plzni. Práce v oboru.

Emil Vávrovský

Narozen 1912. Regionální historik a publicista, zaměřuje se na historii Ostravska, též sběratel pohádek a autor televizních námětů. Píše též pod pseudonymem Emil Martin.

Desmond Varaday

Autor byl správcem přírodní rezervace ve východním Bečuánsku / později Botswana /.

Denalea Volkona

Dagmar Vránová

Narozena 1972. MUDr., práce z makrobiotiky, dietetiky a reflexní terapie, věnuje se celostní medicíně a lektorské činnosti.

Carol Vorderman

Britská TV moderátorka. Zaměřuje se nejen na zábavné pořady, ale také na vědecké programy. Autorka populárně naučné literatury se zaměřením na vědu, technologie a výuku.