47101–47160 z 158463 Autoři
Josef Jan Kalivoda (3)
Narozen 13.8.1905 ve Strážově, zemřel 3.2.1945 v Klatovech. Beletrista, básník, dramatik, propagátor divadelního ochotnictví.
Více od autora
Josef Imbach (2)
Josef Imbach je švýcarský teolog. Po studiích teologie a filozofie na Papežské teologické fakultě San Bonaventura v Římě, 1967-1973 a 1975, se stal farářem v Therwile a přednášející fundamentální teologie na teologické fakultě v Lucernu.
Více od autora
Josef Hubík (2)
Josef Hubík byl rakouský politik české národnosti z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu. Pocházel z rolnické rodiny. Rodiče vlastnili půllán ve Vážanech u Kroměříže. Vychodil školu v Jarohněvicích, protože v rodné vesnici nebyla obecná škola. Následně chodil na hlavní školu v Kroměříži, kde se naučil německy. Patřil mezi nadané žáky, ale uposlechl výzvy rodičů, nepokračoval ve studiích a zapojil se do hospodaření na rodové usedlosti. Ve věku 22 let se oženil s vdovou Františkou rozenou Šebestíkovou. Měli sedm dětí, z nichž pět se dožilo vyššího věku. Od rodičů získal polnosti v Kotojedech a přikoupil také roku 1853 půllán v Trávníku. Výrazněji se do politického života zapojil už během revolučního roku 1848. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii venkovských obcí, obvod Holešov. Zaměřoval se na zemědělská témata. Sněm ho zvolil za člena deputace k císařskému dvoru v Innsbrucku, kde se moravští delegáti vyslovili pro zrušení roboty a desátků a pro rovnoprávnost češtiny a němčiny na úřadech. V roce 1850 se stal starostou Trávníku. Roku 1853 už na vlastní žádost do úřadu nekandidoval. V listopadu 1854 byl povolán do poradní vládní komise v Brně o novém obecním řádu. Po obnovení ústavního systému vlády se opět zapojil do politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Kroměříž, Kojetín, Přerov, Zdounky. Mandát zde obhájil i ve zemských volbách v lednu 1867 i v krátce poté vypsaných nových volbách v březnu 1867. Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině. Zemský sněm ho 10. dubna 1867 zvolil i do Říšské rady za kurii venkovských obcí na Moravě. Do činnosti vídeňského parlamentu se fakticky nezapojil, nesložil slib a v létě roku 1867 zemřel. Patřil k federalistické č...
Více od autora
Josef Hrouda (2)
Narozena 14. 8. 1924 v Praze, zemřela 17. 8. 1998. Divadelní herečka, beletristka, básnířka, překladatelka z ruštiny, francouzštiny, němčiny a angličtiny.
Více od autora
Josef Hronek (3)
Mons. ThDr. Josef Hronek, katolický kněz a teolog, katecheta, spisovatel, literární historik a pedagog. V roce 1928 profesor katechetiky a pedagogiky na KTF UK. V letech 1952-1954 děkanem CMBF v Litoměřicích.
Více od autora
Josef Hron (3)
Josef Hron český fotbalový trenér a bývalý fotbalový brankář. Jako hráč získal v sezoně 1977/78 mistrovský titul se Zbrojovkou Brno pod vedením Josefa Masopusta. V nejvyšší československé soutěži odchytal za TJ Zbrojovka Brno v 9 ročnících celkem 246 utkání a v 75 z nich udržel čisté konto. Ve všech těchto ukazatelích je dosud zbrojováckým rekordmanem, přiblížil se mu zatím pouze Luboš Přibyl – 9/224/68 . Poté působil v druholigovém Prostějově a následně v rakouském Gmündu nechyběl za 12 let ani v jednom mistrovském utkání, aktivní činnost ukončil ve 46 letech. Tato legenda brněnského fotbalu dlouhodobě působí u A-mužstva jako trenér brankářů. V nejvyšší soutěži odehrál 246 utkání, v 75 z nich udržel čisté konto .
Více od autora
Josef Hrdinka (2)
Narozen 27.8.1950 v Neduenicích. Mgr., kazatel Církve adventistů sedmého dne.
Více od autora
Josef Hostovský (1)
Narozen 9.7.1882 ve Džbánově u Vysokého Mýta, zemřel 17.5.1965 v Praze. PhDr., středoškoský profesor, slavista, literární kritik a historik zabývající se hlavně ruskou a českou literaturou, překladatel z ruštiny, publicista.
Více od autora
Josef Hošek (2)
Narozen 7.12.1913 v Hodoníně, zemřel 13.7.1976 v Praze. Ing.dr., DrSc., aerodynamik a modelářský teoretik, práce z oboru.
Více od autora
Josef Horal (2)
Narozen 23. 12. 1885 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují, zemřel 11. 12. 1969 v Praze. Beletrista, autor sociálně zabarvených povídek a románů, politický publicista, specialista na zahraniční politiku a problematiku národnostních menšin, redaktor sborníků a příruček z oboru.
Více od autora
Josef Holas (3)
Autor učebních textů pro střední hotelové školy z technologie přípravy jídel.
Více od autora
Josef Hoffmann (3)
Josef Hoffmann byl rakouský architekt a designér, původem moravský Němec. Navrhoval nábytek, látky, stříbrné a kovové předměty, šperky, sklo a keramiku. Byl důležitou osobností secesního hnutí ve Vídni a zakladatel Wiener Werkstätte. Jeho dílo se vyznačuje čistotou linií a geometrickými formami. Roku 2018 byla ve vídeňském muzeu Hofmobiliendepot uvedena výstava o vídeňské moderně, její součástí je i expozice o Josefu Hoffmannovi. Hoffmann se narodil v Brtnici u Jihlavy, čp. 263. Studoval gymnázium v Jihlavě a po neúspěšném opakování kvarty se učil stavitelství v Brně, Vyšší státní průmyslovou školu v Brně, rok strávil ve Würzburgu ve vojenské projektové kanceláři. Roku 1892 byl přijat na Vídeňskou akademii výtvarných umění, kde studoval pod vedením Karla von Hassenauera, kterého roku 1894 vystřídal Otto Wagner. Za diplomní projekt získal stipendium tzv. Římskou cenu, díky tomu uskutečnil studijní cestu po Itálii, podzim a zimu prožil v Římě, jaro 1896 v jižní Itálii. Studium dokončil v roce 1896. O rok později Josef Hoffmann společně s Otto Wagnerem, Gustavem Klimtem, Josephem Maria Olbrichem a Kolomanem Moserem založili Sdružení výtvarných umělců Rakouska - Secession. V té době byl Hoffmann okouzlen francouzskou a belgickou secesí. Po roce 1900 se ale obrátil směrem k britské tvorbě, která ho zaujala svou jednoduchostí a geometričností. Obdivoval hnutí Arts & Crafts, velmi blízká mu byla tvorba Charlese Rennieho Mackinthoshe. Geometrie byla pro ranou tvorbu Josefa Hoffmanna typická, jeho rané puristické návrhy budov patří k milníkům architektury, takovou stavbou bylo např. Sanatorium Westend v Purkersdorfu u Vídně . Stejně tak byl obdivovatelem středoevropského biedermeieru, který považoval za poslední dobrý styl v Rakousku. Po roce 1906 vytvářel stále dekorativnější návrhy, inspiroval se např. pestrými ornamenty lidových výšivek. Kolem roku 1910 se ve své tvorbě o...
Více od autora
Josef Hložek (1)
Narozen 14. 1. 1979 v Plzni. PhDr., Ph.D., archeolog, zaměřený na problematiku opevněných objektů období středověku až novověku a jejich hospodářského zázemí.
Více od autora
Josef Hlouška (3)
Ing., dr.techn., docent zootechniky drobného zvířectva, literatura z oboru.
Více od autora
Josef Heřman (3)
Narozen 29.4.1934 Hradové Střímelice, zemřel 16.12.2005. Elektrotechnik, publikace v oboru, překlady z angličtiny.
Více od autora
Josef Herink (3)
Narozen 8.6. 1951 v Turnově. RNDr., autorské a spoluautorské knižní publikace .
Více od autora
Josef Havel (3)
Narozen 13.10.1937 v Litomyšli. Vlastivědný pracovník, amatérské kronikářské filmy města Ústí nad Orlicí.
Více od autora
Josef Hašek (3)
Roman Hašek, vlastním jménem Josef Hašek, byl český básník a prozaik. V roce 1903 se stal jedním ze zakladatelů volného literárního sdružení Syrinx, což byl spolek literátů nejmladší generace, a byl zvolen jeho předsedou. Tiskovým orgánem sdružení byl časopis Moderní život, jenž vycházel v letech 1902–1903, a Hašek redigoval jeho druhý ročník. Redigoval také Letáky, což byly nepravidelně vydávané sešity obsahující především básně mladých autorů. Podílel se i na redakci ilustrovaného satirického týdeníku Svítilna . Kromě toho přispíval do řady novin a časopisů . Knižně debutoval básnickou sbírkou Umírající království . Kromě básní publikoval Hašek také humoristické povídky. Někdy to jsou burleskní příběhy ze života pražské bohémy, mnohdy však jen dosti krotké historky hospodských kumpánů, kteří poznali nezbytnost podřídit se zavedenému způsobu měšťáckého života. Dobová kritika některým humoreskám vyčítala rozvláčnost a upovídanost. Byl bratrancem spisovatele Jaroslava Haška.
Více od autora
Josef Hartman (1)
Narozen 15.8.1921 v Lovčicích, zemřel 8.1.1991 v Chlumci nad Cidlinou. Archivář, zaměřen na regionální dějiny Chlumecka.
Více od autora
Josef Hanuš (3)
Josef Jan Hanuš se narodil 13. září roku 1911 v rodině dolnoštěpanického kovozemědělce. V Dolních Štěpanicích začal v roce 1917 také chodit do školy. Jako většina českých obyvatel v té době byl po křtu římsko-katolického vyznání. Nikterak se mu to však nezamlouvalo, tak se záhy vydal svou vlastní cestou... "Byl jsem nucen chodit v Horních Štěpanicích do kostela a poslouchat všem těm hrůzám, co se mě stane, když se nebudu řídit buď římsko-katolickým nebo protestantským bohem..." V sedmnácti římsko-katolickou církev opustil a začal do kostela docházet tak, jak se mu zachtělo. Navíc vždy do toho nejbližšího: "...byl jsem v mohamedánských mešitách, židovské synagoze, modlil jsem se v různých kostelech a modlitebnách - presbyteriánských, baptistických, episcopaliánských, metodistických atd. Je to všechno jeden Bůh..." V roce 1931 složil na gymnáziu v Jilemnici maturitní zkoušku a odešel učit do nedalekého Jestřebí. Po půl roce šel k odvodu. Přihlásil se dobrovolně k letectvu a narukoval k Leteckému pluku 1 "T. G. Masaryka" . Po týdnu v Praze - Kbelích u 2. pozorovací letky byl odeslán do prostějovské Školy pro důstojníky letectva v záloze. Zde prodělal výcvik, aby pak praxi získal, již jako desátník-aspirant, od června do září 1933 u 4. pozorovací letky LP 1 "TGM" na letišti v Chebu. Zde se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání a nastoupil na Vojenskou akademii. Dne 2. 7. 1935 byl slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka a po absolvování příslušného aplikačního kursu zařazen zpět ke 4. pozorovací letce. Zde působil dva roky a v této době rozhodně nezahálel. Prodělal kurs létání v noci podle přístrojů , příležitostně působil jako výpomocný profesor pěšího výcviku ve zdejší Škole pro důstojníky letectva a výpomocný učitel teorie při školení letců, kteří se přihlásili v rámci akce "1000 pilotů republice". Též si průběžně zvyšoval svoji leteckou kvalifikaci... 25. dubna 1938 byl d...
Více od autora
Josef Hájek (2)
Narozen 20. 1. 1973 v Sokolově. Mgr., pracovník v oblasti památkové péče. Specializace na umění raného novověku, dějiny církevní správy a regionální historii.
Více od autora
Josef Hájek (2)
Narozen v Kolíně.Lásku k poezii jsem našel již na základní škole.Jako otec tří dětí jsem neměl na psaní čas až v důchodovém věku jsem se ke psaní dostal.Vydanou mám první sbírku básní:Psaní pro tebe. v nakladatelství Nová forma v Českých Budějovicích.Připravuji vydání druhé knížky. Rád bych oživil romantickou poezii,zdá se mi že současná je povrchní až vulgární.Ve snaze o moderní pojetí se vytrácí smysl pro krásno a melodičnost.Čeština právě tyto vlastnosti má,tak proč je zatracovat.
Více od autora
Josef Gugler (3)
Fotograf věnující se především jihotyrolským reáliím. Ateliér měl v Bolzanu odkud i pocházel. Podílel se i na rakouských fotografických albech z přelomu 19.-20. století. Byl magistrem farmacie.
Více od autora
Josef Gruss (2)
Narozen 9.3.1908 v Praze, zemřel 12.4.1971 v Praze. Herec, hry a filmové scénáře.
Více od autora
Josef Gruber (3)
Josef Gruber byl český ekonom, profesor národohospodářství na právnické fakultě Univerzity Karlovy. V dubnu 1900 byl spolu s Františkem Drtinou a T. G. Masarykem autorem prohlášení nově založené Realistické strany. Byl ministrem sociální péče ve vládě Jana Černého. Absolvoval gymnázium v Litomyšli a poté roku 1890 českou právnickou fakultu v Praze. Právní praxi zahájil na pražském policejním ředitelství a v letech 1893–1907 působil v Obchodní a živnostenské komoře v Praze. Mezitím se na své alma mater roku 1901 habilitoval v oboru národního hospodářství, o šest let později byl jmenován řádným profesorem věd právních a státních na české technice, ale už roku 1909 se jako řádný profesor národního hospodářství vrátil na právnickou fakultu. V letech 1912–1913 byl i jejím děkanem. Velmi se angažoval ve veřejné sféře. Často o ekonomických otázkách přednášel mimo univerzitu, vedl v té době jediný odborný časopis Obzor národohospodářský a hojně publikoval, kromě jiného také napsal několik hesel do Ottova slovníku naučného. Ve svých dílech zkoumal celou řadu témat obchodní, průmyslové, zemědělské a dopravní politiky, přičemž se nezaměřoval jen na obecnou teorii, ale především na ekonomickou praxi a zároveň je vždy nejdříve podrobně historicky uvedl. Spolu s profesorem Horáčkem shromáždili a vydali osmidílné spisy Albína Bráfa. Přestože byl jinak zastáncem ekonomického liberalismu, podporoval výrazné zásahy státu v sociální oblasti, což jej dovedlo až na post ministra sociální péče v úřednické vládě Jana Černého. Ve vládě prosazoval vydání zákonů o tzv. gentském systému nebo o závodních výborech a vyžadoval dodržování zákona o osmihodinové pracovní době. Stál u zrodu Technického muzea království Českého a po vzniku republiky Státního úřadu statistického. Byl též předsedou České společnosti národohospodářské a až do doby svého ministerského působení i generálním...
Více od autora
Josef Foltynovský (3)
Josef Foltynovský byl velmi aktivní katolický kněz, profesor pastorální teologie na olomoucké bohoslovecké fakultě, ve školním roce 1932/1933 její děkan a od konce roku 1933 kanovník olomoucké kapituly.
Více od autora
Josef Fischer (3)
Josef Ludvík Fischer byl filosof a sociolog, esejista, kritik a publicista. Josef Ludvík Fischer se narodil v Praze, ale jako syn lesníka strávil dětství na Šumavě. Vystudoval třeboňské gymnázium a po maturitě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity češtinu, němčinu a filozofii. Po 1. světové válce pracoval Josef Ludvík Fischer v Univerzitní knihovně v Praze, ale pro své levicové názory byl přeložen do Státní knihovny v Olomouci. Zde založil pobočku Jednoty filozofické, pracoval ve Společnosti pro současnou kulturu, přispíval do mnoha časopisů např. Var, Sociologická revue aj. Od roku 1927 jako docent sociologie přednášel Josef Ludvík Fischer na univerzitě v Brně, kam se později přestěhoval. Pracoval v Levé frontě a spoluřídil časopis Index. Německou okupaci přečkal Josef Ludvík Fischer v ilegalitě v Holandsku. Po válce působil jako profesor na brněnské filozofické fakultě a v roce 1946 se jako profesor a první rektor podílel v Olomouci na obnovení tamní univerzity. V roce 1956 se vrátil na univerzitu do Brna a v roce 1960 byl penzionován. V roce 1967 se vrátil k vědecké práci na Karlově univerzitě, v roce 1968 přednášel na univerzitě v Olomouci a od roku 1970 byl v důchodu.
Více od autora
Josef E Klausnitzer (2)
Diplomovaný psychológ a riaditeľ ústavu Psychogénia pre psychogenetickú analytiku a psychodynamickú techniku. Je autorom viacerých publikácií, ktoré sa zaoberajú inteligenčnými testami a ich praktickým uplatnením.
Více od autora
Josef Dýma (2)
Josef Dýma byl český novinář, spisovatel, překladatel a legionář. Josef Dýma se narodil v roce 1882 v Náměšti nad Oslavou, v roce 1902 odmaturoval na reálném gymnáziu v Brně a nastoupil na Vysokou školu technickou. V roce 1904 nastoupil na pozici novináře do Moravské orlice, od roku 1908 pracoval v Olomouci v novinách Pozor a v roce 1912 přešel do Uherského Hradiště, kde pracoval v novinách Zájmy Slovače. V roce 1914 po začátku první světové války nastoupil do armády a zúčastnil se bojů v Haliči, v srpnu téhož roku byl zajat ve Zloczówě a dostal se do zajateckého tábora v Taškentu. Tam se v roce 1915 zúčastnil vzpoury a začal psát pro časopis Čechoslovák, který vycházel v Petrohradě, v souvislosti s tím začal působit ve Svazu česko-slovenských spolků na Rusi a do roku 1917 redigoval spolkový časopis Zprávy. V témže roce začal pracovat pro časopis Čechoslovan, který vycházel v Kyjevě. V prosinci roku 1917 vstoupil do 2. roty československého 2. záložního pluku a od března následujícího roku velel 2. rotě, od dubna roku 1918 velel 2. rotě 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny. Posléze se stal členem vojenského odboru Odbočky Národní rady československé na Rusi, kde zastupoval pluk Jana Sladkého Koziny. V červnu roku 1918 začal působit v redakci Československého válečného věstníku, tam pracoval do ledna roku 1919. V srpnu roku 1918 začal psát pro Československý deník a od ledna roku 1919 působil jako zahraniční korespondent z Vladivostoku. V červnu téhož roku se vrátil do Československa a nastoupil na pozici odpovědného redaktora do časopisu Československý legionář, kde působil do roku 1921. Následně mezi lety 1921 a 1924 pracoval v Plzni v novinách Český směr a od roku 1925 pracoval jako šéf zahraničního zpravodajství v novinách Národní osvobození. Pracoval také pro Československou obci legionářskou, působil v Syndikátu československých novinářů, překládal z ruštiny a napsal několik...
Více od autora
Josef Domaňský (1)
PhDr., pracovník Vojenského historického ústavu, spisy o lidově demokratické armádě.
Více od autora
Josef Dlask (1)
Josef Dlask byl český písmák, sedlák, rychtář na Bukovině žijící na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova. Josef Dlask se narodil na rodinném statku 12. července 1782. Dostalo se mu vzdělání v domácké škole a později se vyučoval v Turnově hudbě, především hře na klavír. Později hrál na varhany v turnovském klášteře. Okolo roku 1800 začal zapisovat svoje paměti. V roce 1805 se oženil s Marií roz. Formánkovou z Modřic a 1813 převzal hospodářství. V roce 1818 se přimluvil u rohozeckého hraběte, aby bylo možno využívat rybářský domek v Dolánkách jako školu. Od roku 1821 byl rychtářem v Bukovině. Pod bukovinskou rychtu krom Bukoviny spadaly také Dolánky, Vazovec, Kobylka a Loužek. Na svém statku často hostil pána z Hrubého Rohozce, hraběte Františka Antonína Des Fourse , se kterým měl, v rámci poddanských konvencí, přátelský poměr. V roce 1831 se dostal kvůli odvodu na vojnu do křížku Benešem z Loužku č. 5 , který se ho snažil zabít, ale byl od Dlaska sám notně zbit. Toho roku také složil svoji rychtářskou hodnost a odevzdal hospodářství synovi . Na jaře roku 1853 se utopil při lovu ryb v Jizeře, rozvodněné po zimě. Pochován byl 23. května na hřbitov v Jenišovicích. Krom nadprůměrného vzdělání mu bylo umožněno nezvykle široce poznat svůj kraj při poutních slavnostech, byl ve Vambeřicích, Staré Boleslavi, Praze a na Táboře. Byl také dobrý řemeslník, investoval a dokázal velkoryse přestavět rodový statek do podoby, v jaké je znám dodnes. Na vlastní náklady postavil spínací most přes Jizeru, jehož plán si přivezl z Vambeřic. Peníze na tyto projekty získával ze zemědělství, které bylo obzvlášť výnosné po napoleonských válkách. Dle jeho zápisků mu nejvíce vynášel len, prodej jetelového semínka a ovocnářství, které mělo na rodovém statku dlouhou tradici. Byl také novátor, který roku 1827 ve sv...
Více od autora
Josef David (2)
Narozen 17. 2. 1884 v Kylešovicích u Opavy, zemřel 21. 4. 1968 v Praze. Národně socialistický politik, žurnalista, redaktor, spis o Lužických Srbech.
Více od autora
Josef Dalík (1)
Narozen 1949. Doc., RNDr., CSc., vysokoškolský pedagog matematiky a deskriptivní geometrie na stavební fakultě VUT Brno, práce z oboru.
Více od autora
Josef Cyril Kebrle (2)
Josef Cyril Kebrle se narodil ve Vídni, ale vyrůstal v Čechách. Vystudoval rokycanské gymnázium, teologii v Praze a šestnáct let působil jako římskokatolický kněz. Kebrle uměl francouzsky, latinsky, částečně řecky, měl také základy semitohamitských jazyků. Po svolení papeže se směl oženit s Josefou Plevákovou, s níž se mu narodily tři děti. Po odnětí kněžského stavu pracoval jako odborný učitel na venkovských školách. Díky svým názorům v době komunismu musel několikrát měnit své působiště. Nakonec měl učení zakázané úplně, a tak musel pracovat manuálně. V pozdějším věku se odstěhoval do Prahy, kde působil jako knihovník v knihovně ČSAV a v pokoncilní knihovně v Praze. Napsal dvě knihy o Jindřichu Šimonu Baarovi . Napsal též knihu Pověstný jezuita Antonín Konyáš v zrcadle české literatury, na níž pracoval desítky let. Tuto práci nemohl za minulého režimu publikovat díky jejímu obsahu . Po revoluci, si tuto knihu vyhledal Doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý CSc. Bílý se v ní více než inspiroval pro svou monografii vydanou v roce 1996. To dokazuje PhDr. Martin Svatoš CSc., v článku Velká vědecká loupež vydaného v roce 2002, vysvětlující v něm, že jde z velké části o plagiát. Většinu života přispíval svými odbornými články, zejména s historickou tematikou, do Katolických novin, či v meziválečném období do časopisu Neděle. Napsal rovněž řadu rukopisných prací, např. Světlo Kristovo, pojednávající o počátcích křesťanství v Čechách v šesti minihrách. Sepsal také vlastní paměti pod názvem Tiše plyne myslí mou, v nichž popisuje celý svůj život. Tyto obsáhlé paměti jsou určeny jeho rodině.
Více od autora
Josef Chybík (3)
Narozen 1952. Doc. Ing., CSc., architekt, děkan Fakulty architektury VUT. Zabývá se konstrukcemi pozemních staveb, netradičními stavebními technologiemi a stavební tepelnou technikou.
Více od autora
Josef Chudáček (3)
Narozen 23.1.1883 v Chrástu u Plzně, zemřel 16.4.1944 v Plzni. Učitel, beletrista, katolický novinář.
Více od autora
Josef Čestmír Kerner (1)
Narozen 1.6.1877 v Toužetíně u Loun, zemřel 1970 v Mladé Boleslavi. Profesor obchodní akademie, spisy z oboru národního hospodářství, sokolského hnutí a turistiky v Českém ráji na Mladoboleslavsku.
Více od autora
Josef Čermák (2)
Narozen 15.11.1924 ve Skurách na Kladensku. Právník, od roku 1949 žije v Kanadě, činný v krajanském sdružení, práce o Češích v Kanadě, historické práce.
Více od autora
Josef Čácha (2)
Stavební inženýr, autor učebnic pro obor stavebnictví, práce z oblasti plánování a organizace staveb.
Více od autora
Josef Bulant (2)
Narozen 26. 2. 1923 v Jihlavě, zemřel 16. 12. 2014 v Jihlavě. Malíř, grafik.
Více od autora
Josef Brtek (3)
Josef Brtek je český regionální historik a publicista. Josef Brtek se narodil v českoněmecké rodině v Žacléři. Od roku 1964 do roku 2000 žil v Rotavě u Kraslic, od roku 2000 žije v Sokolově. Působil v západních Čechách jako archivář, muzejník, památkář ve státním archivu, územním odborném pracovišti Národního památkového ústavu a v několika muzeích či galeriích. Spoluzakládal Klub přátel Okresního muzea v Sokolově, jehož památkovou sekci vedl, a rovněž Klub přátel Kynšperku, či Nezávislou památkovou unii v Praze atd. Bez uvedení v tiráži redigoval Zpravodaj Klubu přátel Okresního muzea v Sokolově a pod pseudonymem Pavel Mach redigoval 1. ročník jím založeného vlastivědného časopisu Sokolovsko. Od 70. let 20. století přispěl k záchraně řady písemných, hmotných i stavebních kulturních památek, zejména v regionu Sokolovska, a na území dnešního Karlovarského kraje. Je autorem několika publikací či řady osvětových, popularizačních i historických článků do rozličných, i odborných periodik a příspěvků do sborníků. Podílel se na přednáškové činnosti, transferech i stavebně-historických průzkumech památek, výstavách, konferencích, záchraně i akvizicích uměleckých předmětů. Brtek je autorem například:
Více od autora
Josef Brožek (3)
Narozen 6.2.1875 v Loučkách u Semil, zemřel 29.10.1935 v Turnově. Železničář, povídky.
Více od autora