Josef Cyril Kebrle se narodil ve Vídni, ale vyrůstal v Čechách. Vystudoval rokycanské gymnázium, teologii v Praze a šestnáct let působil jako římskokatolický kněz. Kebrle uměl francouzsky, latinsky, částečně řecky, měl také základy semitohamitských jazyků. Po svolení papeže se směl oženit s Josefou Plevákovou, s níž se mu narodily tři děti. Po odnětí kněžského stavu pracoval jako odborný učitel na venkovských školách. Díky svým názorům v době komunismu musel několikrát měnit své působiště. Nakonec měl učení zakázané úplně, a tak musel pracovat manuálně. V pozdějším věku se odstěhoval do Prahy, kde působil jako knihovník v knihovně ČSAV a v pokoncilní knihovně v Praze. Napsal dvě knihy o Jindřichu Šimonu Baarovi . Napsal též knihu Pověstný jezuita Antonín Konyáš v zrcadle české literatury, na níž pracoval desítky let. Tuto práci nemohl za minulého režimu publikovat díky jejímu obsahu . Po revoluci, si tuto knihu vyhledal Doc. JUDr. PhDr. Jiří Bílý CSc. Bílý se v ní více než inspiroval pro svou monografii vydanou v roce 1996. To dokazuje PhDr. Martin Svatoš CSc., v článku Velká vědecká loupež vydaného v roce 2002, vysvětlující v něm, že jde z velké části o plagiát. Většinu života přispíval svými odbornými články, zejména s historickou tematikou, do Katolických novin, či v meziválečném období do časopisu Neděle. Napsal rovněž řadu rukopisných prací, např. Světlo Kristovo, pojednávající o počátcích křesťanství v Čechách v šesti minihrách. Sepsal také vlastní paměti pod názvem Tiše plyne myslí mou, v nichž popisuje celý svůj život. Tyto obsáhlé paměti jsou určeny jeho rodině. Zdroj: Tiše plyne myslí mou (vlastní paměti), Velká vědecká loupež