Výpis všech autorů

Tomislav Petr

Dr. Tomislav Petr , ač narozen v Náchodě, do svých 29 let žil v Praze. Absolvoval studia na Biologické fakultě UK v Praze. V roce 1963 se vydal s manželkou Tamarou do Sovětského svazu, kde procestoval Střední Asii. Příroda této oblasti mu učarovala a dodnes udržuje svůj zájem prostřednictvím své práce pro FAO a Světovou banku. V letech 1964–1970 pracoval převážně v Ghaně jako výzkumník hydrolog a současně vyučoval na Makerere univerzitě v Ugandě, později na Monash University v Melbourne. V letech 1977–1980 přijal nabídku vlády Papuy-Nové Guineje pracovat tam jako koordinátor enviromentálních studií. Od roku 1980 působil jako specialista na sladkovodní ryby v Organizaci pro potraviny a výživu . Je autorem mnoha populárně vědeckých a odborných publikací, v nakladatelství Gasset vydal dvě knihy Krajiny včerejška a Papua Nová Guinea . Žije střídavě v České republice a Austrálii.

Terezie Pelikánová

Narozena 1954. Diabetoložka.

Siri Pettersen

Siri Pettersenová je spisovatelka, autorka komiksu a ilustrátorka pocházející z Trondheimu. Z její komiksové tvorby je nejznámější humoristická série s politickými podtóny Anti-Klimaks. Za první díl trilogie Havraní kruhy: Ódinovo dítě obdržela Fabelprisen, ocenění udělované nejlepší norské knize v žánru sci-fi a fantasy. Ódinovo dítě bylo nominováno i na Cenu norského ministerstva kultury pro debutanty, Cenu knižních blogerů a Cenu knihkupců . Trilogie Havraní kruhy bude zfilmována.

Shani Petroff

Americká spisovatelka. Autorka knih pro děti a mládež.

Saint-John Perse

Saint-John Perse byl francouzský diplomat a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1960 za evokativní imaginárnost ve svých dílech.

Per Petterson

Per Petterson je současný norský spisovatel a prozaik, nositel mnoha literárních cen. Je vyučený knihovník, původně pracoval jako knihkupec, překladatel a literární kritik; byl hlavním nákupčím v knihkupectví Tronsmo v Oslu. Literárně debutoval v roce 1987 sbírkou povídek, později napsal několik románů a jednu sbírku esejí. V roce 1990 ztratil několik členů své rodiny, kteří zemřeli při požáru trajektu Scandinavian Star; tato tragédie ovlivnila také jeho pozdější tvorbu a je například tématem románu I kjølvannet . K jeho nejvýznamnějším dílům patří romány Na Sibiř , Jít krást koně a Proklínám řeku času . Každá z těchto knih získala několik literárních cen; za knihu Na Sibiř byl Petterson nominován na Literární cenu Severské rady a za román Proklínám řeku času tuto cenu v roce 2009 získal. Jeho knihy byly přeloženy do přibližně padesáti jazyků. Petterson je v současnosti spisovatelem na plný úvazek. Žije na statku v lese poblíž švédských hranic; přibližně 100 km jihovýchodně od Osla.

Pavel Petr

Narozen 3.1.1969 ve Zlíně. Básník, podílí se na výtvarném životě Zlínska.

Pauline Peters

Německá novinářka a spisovatelka.

Nossrat Peseschkian

Nossrat Peseschkian byl německým psychiatrem a neurologem. Pocházel z Íránu, kde se narodil v roce 1933. V Německu žil od roku 1954. Vzdělání v psychoterapii získal v Německu, Švýcarsku a Spojených státech amerických. V odborných kruzích ve světě je znám jako zakladatel pozitivní psychoterapie, o které přednášel ve více než dvaceti zemích světa. Z hlediska svého přístupu se zabýval také psychomotorickou medicínou, rodinnou terapií a duševní hygienou. Principy pozitivní psychoterapie vytvářel na základě transkulturního srovnání vztahů mezi kulturou a nemocí v jedenácti zemích světa.

Nikl Petr

Michal Pehr

Michal Pehr je český historik, pracovník Masarykova ústavu AV ČR Praha, zaměřující se na dějiny českých zemí 20. století, zejména dějiny první a třetí republiky a dějiny politického katolicismu. V letech 2015 až 2016 zastupitel Ústeckého kraje, od roku 2010 zastupitel a radní města Louny, člen KDU-ČSL. Narodil se v Praze, v dětství žil v Čelákovicích, kde navštěvoval základní školu. V roce 1985 se s rodiči přestěhoval do Loun. Zde absolvoval gymnázium. V letech 1995–2002 absolvoval magisterské studium historie a politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po škole krátce pracoval v archivu ve Slaném a Kladně. Od podzimu 2002 nastoupil jako interní doktorand Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od března 2003 je pracovníkem Masarykova ústavu AV ČR. Zaměřuje se na novodobé české politické myšlení a stranictví s důrazem na období první a třetí republiky. Publikoval řadu odborných článků. Přednášel i na řadě akcí Masarykova demokratického hnutí v divadle Kolowrat, Klubu techniků na Novotného lávce v Praze i Senátu Parlamentu ČR. Od roku 2010 vyučuje politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a od téhož roku i moderní dějiny na CEVRO Institutu. Od roku 2002 je členem KDU-ČSL, za níž kandidoval jako lídr v krajských volbách v roce 2004 do Zastupitelstva Ústeckého kraje. Ve volbách v roce 2012 kandidoval jako člen KDU-ČSL za subjekt "Hnutí PRO! kraj" . Stal se prvním náhradníkem. Na konci roku 2014 však na mandát rezignoval Přemysl Rabas, čímž se od 1. ledna 2015 stal Michal Pehr krajským zastupitelem. Zastupitelem města Louny se stal ve volbách v roce 2010, když kandidoval jako člen KDU-ČSL za subjekt "Koalice pro Louny" . Za stejný subjekt mandát ve volbách v roce 2014 obhájil. Od roku 2010 také působí jako radní města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KDU-ČSL v Ústeckém kraji, ale neuspěl.[...

Michael Peinkofer

Michael Peinkofer je německý publicista a překladatel. Narodil se roku 1969. V Mnichově vystudoval germanistiku a historii. Od roku 1995 se věnuje publicistice. Se svou rodinou žije v Kemptenu v Allgäu.

Ľ.R Pellar

L Petrova

Karel Pexidr

Karel Pexidr, , je český spisovatel, právník, filosof a skladatel klasické hudby. Historie rozvětveného rodu Pexidrů je spjata s jihočeským Protivínem, Pexidrovi rodiče i prarodiče žili však v Plzni. Zde působí po celý život i Karel Pexidr sám, narodil se však dne 4. listopadu 1929 v pražské podolské porodnici, kde si jeho matka přála být při porodu ošetřena. Středoškolské studium absolvoval Karel Pexidr na Klasickém gymnáziu v Plzni. V roce 1948 začal studovat práva na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, studium musel však v roce 1951 přerušit, neboť byl v rámci tehdejších politických zásahů proti určitým vrstvám obyvatelstva povolán na více než dva roky do jednotek PTP. Studium práv mu bylo umožněno dokončit teprve v roce 1955. Poté pracoval až do roku 1990, kdy mu vznikl nárok na důchod, ve funkci právníka či v jiné obdobné funkci u tehdejších socialistických podniků a organizací. V roce 1963 se oženil. Jeho manželka je lékařka. V manželství se narodil v roce 1964 syn Karel, který rovněž vystudoval medicínu a je zaměstnán jako lékař. V létech 1962 až 1966 se zabýval svépomocnou výstavbou vlastního rodinného domku v Plzni. V létech 1993 až 1999 působil pedagogicky na Západočeské univerzitě v Plzni v oboru filozofie. V létech 1993 až 2011 vykonával funkci předsedy zemědělského družstva v Horšicích u Přeštic. Ve svých filozofických publikacích těží z celoživotního studia prakticky všech hlavních pramenů světové filozofie, v jejichž kritickém vyhodnocování nachází i inspirační zdroj k vytváření svých vlastních filozofických myšlenek a koncepcí. Za důležitý inovační přínos pro filozofii pokládá zřetel k vědeckým poznatkům podávaným a garantovaným soudobou obecnou psychologií. Soustavně proto poukazuje na složitý systém myšlenkové práce plné zvratů a proměn, jimiž lidská psychika často až k nepoznání proměňuje výsledky poznávací činnosti. Bezpečnou orientaci nachází Karel Pexidr ...

Jiří Pešaut

Narodil se v roce 1972 v Praze. I když vystudoval obor na první pohled literatuře vzdálený, strojírenství, vždy k umělecké tvorbě tíhnul. Později pracoval v Městské knihovně a začal se věnovat psaní povídek a básní. S některými z nich se zúčastnil soutěže o Stříbřitělesklý halmochron. Později ulehl do několikaletého literárního spánku, kdy se živil jako počítačový technik, a psaní se věnoval jen v soukromí. Znovu začal publikovat svá díla až od roku 2007 na literárních serverech Epika a Piste.povidky.cz. Zde se stal porotcem literární soutěže. Své povídky také publikoval v časopisech „Vozíčkář“ a „Abilimpijský zpravodaj“. Vlastním nákladem vydal prvotinu „Povídky jemné i tajemné“ a několika svými básněmi se podílel na knize „Symfonie slov“. V roce 2011 vydal v nakladatelství Beletris mystický román „ELENA“, který je zatím vrcholem jeho dosavadní literární tvorby. V současné době se podílí na tvorbě elektronického časopisu Lemurie . Mimo literaturu se rovněž zajímá o divadlo, film, rybaření a lukostřelbu. V roce 2014 vydal v nakladatelství Beletris knihu rybářských povídek: "Rybolov v srdci".

Jiří Peňás

Narozen 28. ledna 1966 v Prostějově. Novinář, redaktor, literární kritik a historik. Spolupracovník Mladé fronty, Lidových novin, časopisu Týden, Respekt a Echo24.

Jaroslav Pecháček

Narozen 11.4.1909 v Praze, zemřel 22.3.1984 v Praze. Akademický malíř, beletrista.

Jan Pergler

Jan Pergler . Dlouholetý novinář. Začínal v roce 1991 v Lidových novinách, posléze v Týdnu, Mladé frontě DNES. Vedl IN magazín Hospodářských novin, působil v Deníku. Počátkem 90. let stál u zrodu nadace Člověk v tísni. Dnes pracuje v ČSOB a je spoluzakladatelem Nakladatelství Zeď. Spolu s Janem Dražanem je autorem knih Náš Václav Havel a Člověk 25.

Jan Pelikán

Doc. PhDr. Jan Pelikán, CSc. působí na Filozofické fakultě UK v Praze. Zaměřuje se na moderní dějiny jihoslovanských zemí. Je spoluautorem knih Dějiny jihoslovanských zemí , Dějiny Srbska , Jugoslávie a východní blok 1953– 1956 , Jugoslávie a pražské jaro .

George Pérez

Americký autor komiksů, ilustrátor.

Benito Pérez Galdós

Benito Pérez Galdós byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista. Je považován za největšího představitele španělského realistického románu a vůdčí postavu španělské literatury 2. poloviny 19. století. Galdós byl znalcem španělského lidu a jeho každodenního jazyka, kterým mnohdy mluví také postavy jeho románů. Jeho romány se sociální tématikou jsou zaměřeny spíše liberálně a místy též antiklerikálně; zejména ve Španělsku jsou dodnes populární, zatímco jeho pokusy dramatické takový úspěch nezaznamenaly.

Allison Pearson

Anglická spisovatelka a novinářka.

Zdeněk Pešat

Zdeněk Pešat byl český literární vědec, historik a estetik. Narodil se v Místku, kde studoval na reálném gymnáziu. Kvůli uzavření školy během okupace maturoval až v roce 1947. Poté studoval slovanské literatury, literární vědu a estetiku na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Ještě během studií v roce 1950 začal na katedře působit jako asistent. V roce 1952 získal titul PhDr. obhajobou práce Boj o Aloise Jiráska v zrcadle kritiky . V roce 1958 získal titul kandidáta věd prací J. S. Machar, básník. Tato práce rovněž vyšla knižně v roce 1959. Doktorandskou práci Jaroslav Seifert obhájil v roce 1992 V roce 1953 přešel do Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde pracoval až do roku 2007. V letech 1964-1967 a 1968-1970 byl zástupcem ředitele, v letech 1989-1993 byl ředitelem ústavu. V době normalizace mohl publikovat jen omezeně. Zabýval se českou poesií konce 19. a první poloviny 20. století. Podílel se na kolektivních pracích o dějinách české literatury

Vladimír Pelc

PhDr. Vladimír Pelc je ekonomickým poradcem s daňovou specializací, renomovaným autorem daňových publikací. Absolvent Univerzity Karlovy v oborech filozofie a ekonomie, prošel profesemi publicista, ekonom; nyní je podnikatelem a ekonomickým poradcem s daňovou specializací. Publikoval pětašedesát odborných knih, převážně z oboru daní a účetnictví, množství článků v různých časopisech.

Village People

The Village People je kultovní americká diskotéková skupina, která se proslavila na konci 70. let. Skupinu, známou svými křiklavými kostýmy a chytlavými melodiemi, založili v roce 1977 producenti Jacques Morali a Henri Belolo spolu se zpěvákem Victorem Willisem. Název skupiny odkazuje na newyorskou čtvrť Greenwich Village, která byla v té době známá velkým počtem homosexuálů. Skupina Village People se rychle proslavila ztvárněním mužských postav, jako jsou policista, indiánský náčelník, kovboj, stavební dělník, voják a motorkář.

Věra Petráčková

Věra Petráčková byla česká bohemistka, slavistka, lexikografka, editorka, vysokoškolská pedagožka a pracovnice katedry českého jazyka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývala se analýzou děl Jana Amose Komenského a Václava Jana Rosy a dějinami starší české jazykovědy a literatury. Začínala jako učitelka na druhém stupni základní školy. Poté absolvovala pedagogickou a filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Získala aprobaci v oborech: čeština, ruština, ukrajinština a angličtina. V roce 1970 nastoupila svou vědeckou dráhu v Kabinetu pro vydávání Díla Jana Amose Komenského ČSAV jako editorka spisů Jana Amose Komenského. Když došlo ke zrušení kabinetu se stala zaměstnankyní komeniologického oddělení Pedagogického ústavu J. A. Komenského. Také se stala se textovou redaktorkou Komenského českých spisů a věnovala se jejich edičním zásadám. Zabývala se průzkumem pramenných komenián v domácích i zahraničních knižních a rukopisných fondech a podílela se na redakci dvousvazkového vydání vybraných pedagogických spisů v ruštině . Ve vlastní badatelské práci zaměřovala pozornost na jmennou deklinaci v raně novověké češtině, na české mluvnictví a slovníkářství raného novověku. V 80. letech 20. stol. působila v Ústavu pro jazyk český, kde se věnovala především české lexikografii. Zde se podílela na přípravě Akademického slovníku cizích slov, na kterém pracovala spolu s Jiřím Krausem a kolektivem autorů. Jejím dalším tematickým okruhem byly česko-slovinské kulturní vztahy v raném novověku. V závěrečné fázi svého života působila na pedagogických fakultách v Plzni a v Praze, kde vyučovala starší českou literaturu.

Tasmina Perry

Tasmina Perry opustila právnickou kariéru a vrhla se do světa žurnalistiky a dámských časopisů. Psala o celebritách a životním stylu do mnoha národních časopisů, včetně Marie-Claire, Glamour nebo Heat. V současné době pracuje jako zástupkyně šéfredaktora časopisu InStyle. Zároveň založila i vlastní časopis, Jaunt, zaměřený na cestování a módu. Obě její knihy, Tatínkovy holčičky a Zlatokopky byly zařazeny do seznamu bestsellerů Sunday Times. Tasmina Perry žije s manželem a synem v Surrey.

Steve Perry

Steve Perry se narodil a vyrůstal daleko na jihu Spojených států. Žil ve státech Louisiana, California, Washington a Oregon. Oženil se s manažerkou přístavu Port of Portland Dianne Wallerovou, mají spolu dvě dospělé děti, čtyři vnuky a nyní se věnují jen svému psovi, neměckému ovčákovi, a kočce. Než se ze Steva Perryho stal spisovatel na plný úvazek absolvoval ve svém životě mnoho zaměstnání, byl například instruktorem plavání, záchranářem, prodavačem v upomínkovém obchodě, prodavačem v půjčovně aut, věnoval se i obchodování s lehkými kovy, působil jako instruktor bojového umění Silat, jako soukromý detektiv, zdravotní ošetřovatel a získal i licenci jako asistent lékaře. Steve Perry napsal tucty povídek, které posílal do antologií a magazínů. Stejně tak je autorem značného množství novel, článků, esejí a revue. Napsal i několik scénářů, bohužel k filmům, které se nakonec nenatočili . I přesto byl nominován na cenu Emmy za nejlepší nezfilmovaný scénář. Perry také znovelizoval film Men in Black a Tom's Clancy Net Force, za což se dostal na seznam New York Times. Poté se již naplno věnoval psaní knih, v současnosti pracuje na svém padesátém čtvrtém románu... Perry je také členem mnoha organizací: Organizace amerických spisovatelů Science-fiction a Fantasy, The Animation Guild, Spolek amerických spisovatelů. Jak již bylo zmíněno věnuje se indonéskému bojovému umění Silat, byl žákem slavného Maha Guru Stevana Plicka z Vencouveru. Za zmínku stojí i to, že Steve Perry je zapsán v Guinessově knize rekordů, jako účastník největšího setkání hráčů na kytaru. Mezi jeho nejznámější díla patří: série Matador; série Conan; Star Wars, Aliens, Aliens vs. Predator; Time Machine serie a Tom's Clancy Net Force serie...

Sarah Perry

Sarah Perryová se narodila roku 1979 v Essexu. Vystudovala angličtinu na Anglia Ruskin University, magisterský titul získala v oboru tvůrčího psaní a Ph.D. v oboru kreativního psaní na Royal Holloway, University of London. Její první dílo After Me Comes the Flood bylo vydáno roku 2014. Téhož roku úspěšný román získal ocenění East Anglian Book of the Year Award 2014, byl uveřejně v seznamu 2014 Guardian First Book Award a byl nominován na 2014 Folio Prize. V lednu až únoru 2016 autorka působila v rámci UNESCO City of Literature Writer-in-Residence v Praze.

Ralph Pezzullo

Ralph Pezzullo je nejprodávanější autor New York Times a oceňovaný dramatik, scenárista a novinář. Mezi jeho knihy patří Jawbreaker, Inside SEAL Team Six a další. Žije v Kalifornii.

Petronius

Petr Petříček

Narodil se 20. listopadu 1946 v Litvínově. Absolvoval filozofickou fakultu UK v Praze, pracoval jako vedoucí zahradnictví, provozní chemik, inspektor chmelařství, vychovatel, externí učitel, dělník ve skladu, uklízeč, socialní pracovník v domově důchodců, redaktor v deníku Práce – parlamentní zpravodaj, redaktor týdeníku Astro, měsíčníku Sirius, Chatař/Chalupář aj. periodikách a v řadě dalších zaměstnání. Získal ocenění v několika celostátních soutěžích poezie, verše publikoval v mnoha časopisech, Českém rozhlase, divadle Rubín, ale zatím nikoli knižně. Vyšly mu tři knížky o léčitelích, břišním tanci a čínské věštbě I-´ting a je autorem textové části obrazové publikace Křivoklátsko fotografa Luďka Švorce. Letos vydal básnickou prvotinu Zpráva Ikarovi, nakladatelství Krigl.

Petr

Pavel Pecina

Narozen 27.10.1977 v Novém Městě na Moravě. Mgr., autor publikací z oboru pracovního vyučování, dopravní výchovy a pedagogické komunikace.

Nikolaj Pavlovič Pečerskij

Ruský spisovatel, autor literatury pro děti.

Marisha Pessl

Marisha Pesslová je americká spisovatelka známá zejména díky svému debutovému románu Vybrané okruhy z mechaniky pohrom. Marisha Pesslová se narodila ve městě Clarkston, stát Michigan, otci Klausovi, rakouskému inženýrovi u General Motors, a matce Anne, ženě v domácnosti.Rodiče Marishy Pesslové se rozvedli v době, kdy jí byly tři roky, poté se odstěhovala do Ashevillu, stát Severní Karolína se svojí matkou a sestrou. Dostalo se jí intelektuálně stimulující výchovy, když byla matkou zapsána na lekce jízdy na koni, malování, jazzu a francouzského jazyka. Marisha Pesslová začala navštěvovat střední školu Asheville School, soukromou internátní školu, ale absolvovala na Asheville High School v roce 1995. Poté studovala dva roky na Northwestern University, než přestoupila na Barnard College, kde absolvovala v oboru anglické literatury. Po ukončení studií pracovala jako finanční konzultantka u PricewaterhouseCoopers, zatímco se ve volném čase věnovala tvůrčímu psaní. Po dvou nezdařených pokusech napsat román, začala Marisha Pesslová v roce 2001 psát svůj třetí román o vztahu mezi dcerou a jejím výrazným, charismatickým otcem. Tento román dokončila v roce 2004 a pojmenovala ho Vybrané okruhy z mechaniky pohrom. Publikován byl v roce 2006 a byl téměř univerzálně kladně přijmut literární kritikou, přičemž se stal bestsellerem podle seznamu New York Times Best Seller list a byl přeložen do třiceti dalších jazyků. Druhý román Marishy Pesslové, Night Film, psychologický literární thriller o newyorském filmaři uvažujícím o sebevraždě, bude vydán nakladatelstvím Random House na podzim roku 2010. Marisha Pesslová se v roce 2003 provdala za Nika Caiana, manažera hedge fondu, a žila s ním v New Yorku. V srpnu 2009 požádala o rozvod.

Malin Persson Giolito

Švédská spisovatelka a právnička.

Ľudmila Peterajová

Prof. Ľudmila Peterajová je historičkou umenia, ktorá sa podieľala na formovaní povojnového slovenského dejepisu umenia. Vyštudovala romanistiku a spočiatku sa venovala výtvarnej publicistike, orientujúc sa na problematiku slovenskej umeleckej moderny. Od roku 1953 pracovala v SNG najprv ako knihovníčka, potom až do roku 1973 ako vedúca oddelenia súčasného umenia. Od roku 1965 pôsobila na VŠVU, kde prednášala dejiny umenia, V roku 1970 bola kurátorkou národnej expozície na Benátskom bienále. Slovensko reprezentoval Jozef Jankovič, ktorý vystavil osem plastík, medzi inými aj dielo Biela modrá červená. Pavilón bol z politických príčin otvorený s dvojmesačným oneskorením. V roku 1964 na pôde SNG spolu s Karolom Vaculíkom pripravila monumentálny expozičný projekt Generácia 1909. Svedomie doby. V slovenskom dejepise umenia došlo prvýkrát k syntetickému umeleckohistorickému zhodnoteniu výtvarnej tvorby vtedy strednej generácie slovenských výtvarníkov, zväčša pražských absolventov umeleckých škôl . Je autorkou mnohých výstav, katalógov a knižných monografií . Čítajte viac: http://kultura.sme.sk/c/6321168/umenie-vystupit-z-tiena-svojich-textov.html#ixzz2nC1AHwpo

Lucie Peštuková

Lidmila Pekařová

Třicettři let praxe v klinické psychologii a přednáškových aktivitách pro pedagogy, širokou veřejnost a řídící pracovníky různých firem a školství. Vysoká návštěvnost seminářů po celé republice. Speciální akce pro řízení firem, výcvik vedoucích pracovníků ve školství, ale i ve zdravotnictví, farmacii: Coaching sebepoznání, Coaching řízení a vedení lidí, Workshop vedení firmy, Workshop přijímání nových členů do týmu atd., pro firmy Androsa, Management, Abbott, Panasonic Automotive Systems Czech,s.r.o., CS Cargo a další. Vydání odborných letáků: „Tresty a odměny“, „Dětská enuréza“, „Vše o LMD“,vydaná publikace při MŠ jako metodické listy „Co nezanedbat v citové výchově“pro VEDENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY –listopad 2003. Kniha „Jak žít a nezbláznit se“, červenec 2006, pro velký zájem osmý dotisk. Sedmnáct let praxe primáře oddělení Rehabilitace II v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku, pozice obhájená výběrovým řízením. Předsedkyně etické komise HL. Absolventka FF MU v Brně, atestace v roce 1985 v Praze, stáž v Americe a Kanadě v r. 1992.

Lenka Pecharová

Mgr., učitelka. Autorka publikace z oboru matematiky, též průvodkyně v pražské ZOO. Germanistka a překladatelka.

Lapáček Petr

Karel Pejml

Narozen 26.1.1892 v Příbrami, zemřel 2.3.1965 v Praze. PhMr., JUDr., PhDr., RNDr., kulturní historik. Práce v oborech etnografie, přírodovědy, alchymie, lékárnictví, autor životopisu Jana Evangelisty Purkyně, editor herbáře Adama Zalužanského.

Jožka Pejskar

Jožka Pejskar, vlastním jménem Josef Pejskar, přezdívaný Jožka Pero byl český rozhlasový redaktor a exilový pracovník. Narodil se v Malé Skalici na Náchodsku. Byl členem Československé strany národně socialistické. Ve 20. a 30. letech navštěvoval v Brně Ústřední školu dělnickou, kterou zřizovala právě ČSNS a kde působili profesoři Masarykovy univerzity. Pracoval jako dopisovatel Českého slova a roku 1945 začal pracovat pro Slovo národa, stranický list ČSNS. Byl zároveň zaměstnancem nakladatelství Melantrich a ve Znojmě, kde v té době bydlel, měl na starosti distribuci. Psal do stranického tisku a psal protikomunistické články. Komunisty byl označován jako „rozbíječ Národní fronty“, po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zbaven pozice redaktora a České slovo bylo pozastaveno. Od mládí měl problém se zrakem, únorové události přečkal na oční klinice ve Znojmě díky dobrodiní primáře, ač člena KSČ. Zatykač na něho vydaný pozbyl platnosti amnestií Klementa Gottwalda u příležitosti jeho nástupu do funkce prezidenta. Emigroval v listopadu/prosinci 1948, když překročil státní hranice do Rakouska po předchozím upozornění, že má být zatčen. Toto upozornění mu předal úředník Státní bezpečnosti Cipr. Jožka Pejskar byl v té době ženat, měl jednoho syna, který roku 1948 ve věku devíti let zemřel na plicní chorobu. Od roku 1950 pracoval ve Svobodné Evropě, kam jej získal Ferdinand Peroutka, když jej doporučil Pavlu Tigridovi do mnichovské redakce. Jožka Pejskar pracoval hlavně pro pořad Rub a líc, který pojednával o tom jak číst komunistický tisk a poslouchat komunistický rozhlas. Roku 1955 založil exilový měsíčník České slovo a stal se jeho šéfredaktorem. Roku 1958 byl vyloupen Pejskarův byt agenty Státní bezpečnosti. Krátce poté, v roce 1959, zemřela jeho manželka a Pejskar se dostal se do tíživé finanční situace spojené s její nákladnou léčbou v USA. Roku 1961 se znovu oženil s Češkou žijící v Torontu. Zde po ...

Josef Petrů

Narodil se 13.12. 1965 v Červeném Kostelci. Je novinářem. Po půlročním studijním pobytu v USA se stal v letech 1996 - 2000 moderátorem České televize. Žije v Hradci Králové.

Josef Peterka

Josef Peterka je český socialistický básník a literární teoretik. Josef Peterka odmaturoval v r. 1962, poté vystudoval filosofii a bohemistiku na Univerzitě Karlově, kde roku 1968, získal titul PhDr. prací Prolegomena k obsahovému rozboru. V tomtéž roce nastoupil jako učitel na gymnázium, kde vyučoval do roku 1972, kdy nastoupil do ČSAV Ústavu pro českou a světovou literaturu. Roku 1981 se stal tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Po rozpadu tohoto svazu přednáší na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty UK v Praze. V Cibulkových seznamech StB je veden jako důvěrník. Jeho básnická tvorba se nese v reflexivních duchu, jenž je spojen s dialektikou materialismu. Na autorovu tvorbu měl velký vliv především V. Holan a R.M. Rilke. Peterka je též ovlivněn ruralismem V jednotlivých básních se objevuje tematika milostná, čistě reflexivní, společenská. Tvorba je prozatím uzavřena svazkem ekologické poezie Ekologie duše. Jeho literárně-teoretické práce jsou částečně poplatné duchu socialismu, někdy bývá řazen mezi marxistické literární teoretiky. V jeho odborném díle se však projevuje celá řada literárně-teoretických směrů. Kromě této tvorby se věnoval překladům, především ruskojazyčné tvorby, ale i z angličtiny.

Jan Petrus

Narozen 18.12.1890 ve Vsetíně, zemřel 14.1.1968 v Praze. PhDr., pedagog, beletrista, autor knih pro děti a mládež, příspěvky do četných literárních a denních časopisů.

Jan Petr

Jan Petr byl český lingvista-slavista, literární historik, profesor FF UK v Praze. Věnoval se hlavně otázkám polské a lužickosrbské filologie. Je autorem více než 500 odborných prací se slavistickou tematikou. Napsal učebnici slovinštiny pro Čechy Základy slovinštiny, r. 1971 a spolu s Albínou Lipovec r. 1976 Učebnici slovinštiny.

Ivan Petrovický

Ivan Petrovický se narodil 9.11.1934 v Praze. Je vnukem Jaroslava Otty, továrníka a spoluzakladatele akvaristického spolku LEKNÍN. Otec byl pražský advokát, matka obchodnice . V roce 1946 začal studovat reálné gymnázium; v letech 1948-1950 byl nucen z politických důvodů přejít na jednotnou střední školu. K dalšímu studiu nebyl pochopitelně doporučen a tak se v létech 1950-1952 vyučil strojním zámečníkem ve Škodových závodech Praha. Jeho další snaha studovat byla vzhledem k jeho původu opět odmítnuta a tak v létech 1952-1954 postupně pracoval jako dělník, frézař a technický kontrolor ozubených kol. Po předčasně ukončené základní vojenské službě se živil jako technický kreslič a vojenskou službu dokončil jako zdravotní instruktor. Neprošel kádrovými prověrkami, byl zařazen do dělnické profese a až v roce 1963 mu bylo umožněno odmaturovat na večerní průmyslové škole strojnické. V roce 1964 se pokoušel o zápis na dálkové studium Přírodovědecké fakulty UK, obor biologie zemědělsko-lesnická, což jeho zaměstnavatel nepodpořil. Následně pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském – laboratoř povrchových vod, studium planktonu a bentosu, úživnost pstruhových vod, kde ale neměl další uplatnění jako potencionální vysokoškolák. Jediné, co mu bylo nabídnuto, bylo studium pedagogické fakulty s výhledem učit v pohraničí. Po všech těchto šikanách komunistického režimu vzdal svou snahu řádně vystudovat obor, který měl rád. V roce 1967 byl Ivan Petrovický požádán Milanem Chvojkou o spolupráci při budování „Akvária u Nejsvětější Trojice“ ve Spálené ulici . Je zapotřebí uvést, že se na svou dobu jednalo o nejlepší a odborně nejzdatnější prodejnu v republice. V létech 1976-1990 byl zaměstnán na obchodním oddělení Státního rybářství Praha, později se stal jeho vedoucím pracovníkem. M.j. řešil problémy při chovu perlooček v uvolněných sádkách, protože mražené i živé perloočky byly používány jako doplňk...

Hugo Petr

Hugh Pendexter

Americký novinář, autor dobrodružných románů.

Howard Pease

Autor dobrodružných románů.

Georges Perec

Georges Perec byl francouzský spisovatel. Pocházel z polské židovské rodiny a již v dětství přišel o oba rodiče . Matka ho roku 1941 nechala pokřtít, pofrancouzštěla jeho jméno z Peretz na Perec a odeslala ho vlakem Červeného kříže do Villard-de-Lans. Tím mu zřejmě zachránila život. Po válce se Perec vrátil do Paříže a byl adoptován sestrou svého otce. S válečnými zážitky se vyrovnával na psychoterapii u Françoise Dolto, léčení podstoupil roku 1949. Roku 1956 podstoupil rovněž psychoanalýzu u Michela de M'Uzana. Byl členem literární skupiny Oulipo . Skupina se zaměřovala na literární experimentátorství – jeho román La Disparition byl například napsán bez užití písmene "e", jež je ve francouzštině ještě frekventovanější než v jiných jazycích. Na princip knihy neupozornil a dobová kritika si ho vůbec nepovšimla. Na to reagoval vydáním dalšího experimentálního textu Les revenentes, kde písmeno "e" bylo naopak jedinou užitou samohláskou. Již první román Les Choses zaznamenal poměrně úspěch, když získal Renaudotovu cenu. Zlomem v jeho kariéře se však stal rok 1978, kdy vydal román La Vie mode d'emploi , která zaznamenala takový úspěch, že mohl opustit své zaměstnání a věnovat se literatuře. Román má složitou strukturu, čtenáři jsou kvůli tomu nabídnuty i různé mapky a grafy, aby se v textu lépe orientoval. Kniha získala cenu Médicis a roku 1999 ji čtenáři deníku Le Monde zvolili 43. nejdůležitější knihou 20. století. V roce 1974 s Bernardem Queysannem natočil filmovou adaptaci své knihy Un homme qui dort.

Geoffrey Petty

Britský pedagog a odborník v oblasti vyučovacích metod.

Eva Pekárková

Doc. Ing., CSc. - Publikace o pěstování zeleniny.

Eduard Pergner

Eduard Pergner byl český textař a scenárista, otec moderátorky, zpěvačky a herečky Terezy Pergnerové a Borise Pergnera. Mládí prožil s matkou v Lužné u Rakovníka, kam se vracel i v dalších letech. Vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Na Kladně pracoval v dolech a v roce 1960 stál u zrodu divadélka Quo vadis v Kladně , kde byl také autorem všech divadelních her, po zásahu cenzury byla činnost divadla ukončena v roce 1962. Poté působil v Praze. Od roku 1972 psal písňové texty pod pseudonymem Boris Janíček. Písně s jeho texty zpívali např. Michal David, Jitka Zelenková, Karel Gott, Petr Spálený nebo Michal Penk. Mezi nejznámější z jím otextovaných písní patří např. Ty mi smíš i lhát, Josefína nebo Děti ráje. Kromě divadelních her byl autorem námětů a scenáristou filmů, např. Strašidla z vikýře, Discopříběh a Discopříběh 2. V dalších filmech vystupoval v menších rolích, případně napsal texty písní. Je pohřbený v Rakovníku.

Denis Peričić

Chorvatský básník, spisovatel, folklorista, profesor chorvatské a slovanské filologie, překladatel.

Andrzej Perepeczko

Polský publicista a historik.

Adolf Petrů

Narozen 1.5.1907 ve Vídni, zemřel 19.8.1981. Ing., CSc., profesor, vodohospodář. Práce v oboru, též práce o skautingu.